|
|
Evropská občanská iniciativa
Šíp, Matěj ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Účelem této rigorózní práce je popsat a z právního hlediska rozebrat institut evropské občanské iniciativy, jež je nově součástí právního řádu Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá demokratickým deficitem Evropské unie a jeho souvislostí s občanskou iniciativou, na kterou navazuje vysvětlení přímé demokracie ve Švýcarské konfederaci a Slovenské republice. Následuje exkurz do minulosti dotýkající se nejdůležitějších událostí, jež předcházely přijetí nařízení o občanské iniciativě. Hlavním obsahem práce je poté rozebrání jednotlivých podmínek přípustnosti občanské iniciativy, její nezbytné náležitosti a procesní pravidla při aplikaci příslušného nařízení. Pozornost je také věnována roli Komise při registrování občanské iniciativy a potencionálním následkům jejího neregistrování. Současně se práce zaměřuje na závaznost podané občanské iniciativy, a to zejména ve vztahu ke Komisi.
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Význam občanských iniciativ v rozvoji města Případová studie nádraží Vyšehrad
Moravcová, Ivana ; Slámová, Eliška (vedoucí práce) ; Špačková, Petra (oponent)
Bakalářská práce "Význam občanských iniciativ na rozvoji města - případová studie nádraží Vyšehrad" si klade za cíl zjistit, jaké občanské iniciativy se zapojují do rozvoje města, jaké prostředky používají a zda má jejich jednání efekt. V teoretické části jsou představena základní východiska vycházející z teorie komunit a výzkumů týkajících se lokálních hnutí a jejich postavení ve městě. Následuje legislativní rámec občanských spolků a procesu územního plánování. V empirické části je prováděn výzkum formou případové studie pražského nádraží Vyšehrad, kde byly využity polostrukturované rozhovory a studium dokumentů. Po identifikaci zúčastněných subjektů kauzy jsou pojmenovány tři hlavní typy občanských hnutí. Celoměstská, která jsou často tvořena odborníky a zabývají se celým územím města, snaží se aktivizovat lokální hnutí a občany a podávat odborné rady. Větší vliv mají lokální hnutí, jelikož jsou tvořena občany, kteří se identifikují s problémem a mohou mu věnovat více času a energie. Tato hnutí jsou typická spíše pro okrajové části Prahy, kde se staví na zelené louce. Poslední skupinou jsou občanské iniciativy, tvořené často nespokojenými občany, kteří se snaží upozornit na problém. Jako nejúčinnější prostředek se zdá účast v územním řízení, významná je ale i medializace problému a snaha...
|
|
|
Normotvorná pravomoc Evropské komise
Lenfeld, Jiří ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Svoboda, Pavel (oponent) ; Svobodová, Magdaléna (oponent)
Normotvorná pravomoc Evropské komise, disertační práce Mgr. Mgr. Jiří Lenfeld, M.A.; školitel: doc. JUDr. Richard Král, Ph.D., LL.M. Univerzita Karlova, Právnická fakulta, Katedra evropského práva Praha, březen 2013 Cílem této disertační práce je analyzovat roli Evropské komise v legislativním procesu EU, a to se zaměřením na postupy pro přijímání závazných právních aktů Unie. Evropská komise je jedním z hlavních orgánů Evropské unie. Zastupuje a hájí zájmy Unie jako celku a odpovídá za provádění politik EU. Omezit však roli Evropské komise pouze na úlohu exekutivního orgánu by bylo zavádějící. Její role v institucionálním systému EU je mnohem širší. Evropská komise je nejdůležitějším zákonodárcem mezi unijními orgány a je současně nadána takřka výlučnou pravomocí normotvorné iniciativy. Normotvorná pravomoc může být nahlížena ze dvou hledisek. V užším smyslu může být vnímána jako Evropské komisi Smlouvami svěřená pravomoc předkládat návrhy závazných právních aktů a přijímat prováděcí opatření k provedení závazných právních aktů Unie. Výkon normotvorné pravomoci nicméně nemusí vždy vést k vydání závazného právního aktu. Postupy pro přijímání právních aktů stanovené právem EU zahrnují několik fází: zjištění potřeby právní úpravy, vznik legislativního záměru a jeho následná realizace v procesu...
|
|
|
Evropská občanská iniciativa
Šíp, Matěj ; Král, Richard (vedoucí práce) ; Pítrová, Lenka (oponent)
Účelem této rigorózní práce je popsat a z právního hlediska rozebrat institut evropské občanské iniciativy, jež je nově součástí právního řádu Evropské unie. Práce se ve své první části zabývá demokratickým deficitem Evropské unie a jeho souvislostí s občanskou iniciativou, na kterou navazuje vysvětlení přímé demokracie ve Švýcarské konfederaci a Slovenské republice. Následuje exkurz do minulosti dotýkající se nejdůležitějších událostí, jež předcházely přijetí nařízení o občanské iniciativě. Hlavním obsahem práce je poté rozebrání jednotlivých podmínek přípustnosti občanské iniciativy, její nezbytné náležitosti a procesní pravidla při aplikaci příslušného nařízení. Pozornost je také věnována roli Komise při registrování občanské iniciativy a potencionálním následkům jejího neregistrování. Současně se práce zaměřuje na závaznost podané občanské iniciativy, a to zejména ve vztahu ke Komisi.
|
|
|
Analýza vlivu preferenčních hlasů při volbách do obecních zastupitelstev
Mareček, Jan ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Lisa, Aleš (oponent)
Práce se zabývá přenosem vzorců volebního chování ze sněmovních na obecní volby v roce 2010. Ve volbách do Poslanecké sněmovny se naplno projevil fenomén tzv. "křížkování čtyř kandidátů zezadu", který vznikl na základě rozličných občanských iniciativ. Využívání preferenčních hlasů se u voleb do PS PČR ukázalo jako velmi efektivní způsob, jakým mohou voliči vyjádřit svou nespokojenost s neustále se opakujícím personálním obsazením. Cílem práce je zjistit, jaký dopad měly výsledky sněmovních voleb na hlasování voličů při volbách do obecních zastupitelstev, které se konaly o pět měsíců později. Text je rozdělen do čtyř kapitol. První pokládá práci teoretický základ rozebírající většinové a poměrné systémy s důrazem na preferenční hlasování. Druhá se zaměřuje na možnosti personalizace volby u jednotlivých typů voleb do zastupitelských orgánů v ČR. Kapitola třetí je pak na pomezí mezi teoretickou a empirickou částí, v níž autor mapuje fenomén personalizace volby do PS PČR z května roku 2010. Závěrečná čtvrtá kapitola sestává z autorovy analýzy vlivu preferenčního hlasování na výsledky voleb do zastupitelstva města Přerova, jejíž výsledky pak umožní zodpovědět stanovené otázky.
|
host ::
RSS.