|
|
Fiktivní jazyky
KOSOBUDOVÁ, Aneta
Bakalářská práce je zaměřena na zmapování a popsání tzv. ?fiktivních jazyků,? s nimiţ se můţeme setkat v současné beletrii, filmech a seriálech. K nejznámějším patří: elfské jazyky quenijština a sindarština J. R. R. Tolkiena, klingonština ze seriálu Star Trek, Starověký jazyk v kniţní fantasy Christophera Paoliniho, Newspeak z románu George Orwella 1984, jazyk týnů z knihy Mechanický pomeranč a nově i řeč Dothraků ze seriálu Hra o trůny.Cílem práce je komparace nejznámějších fiktivních jazyků a posouzení, zda tvůrci vytvořili plnohodnotný jazyk s vlastní gramatikou a obsáhlým lexikem, zda a do jaké míry lze jazyk uţívat v komunikaci.
|
|
|
Výtvarná kultura jako segment kulturního života národů
Čermák, Martin ; Patočka, Jiří (vedoucí práce) ; Hanzlík, Jan (oponent)
Cílem této bakalářské práce je historická analýza vývoje české a francouzské kinematografie. Konkrétně se tento historický popis bude soustředit na financování do tohoto segmentu kulturního života a na uměleckou stránku filmových děl vzniklých za daných finančních podmínek. Práce si vytyčuje dvě důležité hypotézy, které se komparativním způsobem bude snažit potvrdit či vyvrátit. První z nich se zaobírá vlivem politických režimů na finanční prostředky a potažmo na kvalitu filmových děl. Druhá z nich posuzuje kvalitu filmové tvorby z perspektivy uměleckých proudů.
|
|
|
Analýza dotací ze Státního fondu pro podporu a rozvoj české kinematografie
Jirásek, Martin ; Slintáková, Barbora (vedoucí práce) ; Daněk, Tomáš (oponent)
Státním fond České republiky pro podporu a rozvoj české kinematografie je jedním z nástrojů veřejné podpory české kinematografie. Podporuje filmové projekty v oblasti - tvorba, výroba, distribuce, propagace a technologická modernizace . Stěžejní částí práce je analýza dotovaných filmů. Cílem je analyzovat dotace přidělené vzniklým filmovým snímkům v letech 2002 -- 2011. Na základě analýzy zjišťujeme, zda má výše přidělené dotace vliv na návštěvnost, tržby či "divácké hodnocení" dotovaného filmu. Práce nabízí argumenty hovořící ve prospěch veřejné podpory kinematografie z ekonomické i kulturní stránky. Věnuje se také hospodaření a organizační struktuře Fondu.
|
|
|
Psychologické působení barev a jeho využití v barevné kinematografii
Strnad, Jan ; Šofr, Jaromír (vedoucí práce) ; Brabec, Jaroslav (oponent)
Práce pojednává o základních fyzikálních vlastnostech barev, principu jejich vnímání z hlediska fyziologie vidění, poukazuje na psychosomatické vlivy jednotlivých barev na lidskou osobnost. Podrobněji sleduje barvy jako nástroje obrazové skladby, a jejich využití v kinematografii, barevnou harmonii a barevnou kompozici. Jejím závěrem je psychologický, psychofyziologický a symbolický rozbor některých vybraných barev.
|
|
|
Artová kina v Brně
Řeháková, Petra ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Tyslová, Irena (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá artovými kiny v Brně, na které aplikuje poznatky zejména z knihy Sure seaters: The Emergence of Art House Cinema od Barbary Wilinski a rozebírá další širší souvislosti, které ovlivňují artová kina, jako jsou například problematika filmové distribuce, filmové festivaly, vznik artových kin v USA a historie kinematografie v ČR. V Brně v současné době funguje pouze jediné artové kino, kino Art. Vzniklo v roce 1914, v porovnání s ostatními kiny v Brně je jeho programová skladba velice nekonvenční a podobně jako u ostatních artových kin jsou jeho pravidelní návštěvníci lidé, kteří nechodí do kina pouze pro zábavu, ale chtějí se vzdělávat. Jeho průměrná návštěvnost v roce 2011 byla srovnatelná s ostatními malými kiny v Brně. Na přelomu roku proběhla digitalizace kina, což kinu umožní nabízet nové titulky již krátce po jejich uvedení do distribuce. Dle slov pana Daniela Zásměty, vedoucího kina Art, má kino nevyužitý potenciál oslovit diváky z řad vysokoškolských studentů. Za tento jev je částečně zodpovědná nedostatečná propagace v elektronických mediích a sociálních sítích. Plánované změny a již zmíněná digitalizace kina Art má ale šanci zvýšit návštěvnost nejen u této skupiny diváků.
|
|
|
Marketing v kinematografii
Kurilova, Yulia ; Zamazalová, Marcela (vedoucí práce) ; Pešek, Ondřej (oponent)
Cílem práce je poskytnout čtenáři informace o průběhu marketingových činností na různých etapách výroby a prodeje audiovizuální produkce. V prakticé části se záměřuju převažně na současný stav filmových trhu Evropy a zároveň vysvětluju podstatu fungování dotačních programů záměřených na podporu filmového průmyslu v Evropě.
|
|
|
Možnosti financování nekomerční kinematografie v ČR s příkladem snímku 80 dopisů
Michálek, Lubomír ; Hanzlík, Jan (vedoucí práce) ; Riedlbauch, Václav (oponent)
Tato bakalářská práce se věnuje možnostem financování nekomerční kinematografie. Pojednává o možnostech finanční podpory při přípravě a výrobě filmů v České republice. Jsou představeny jednotlivé instituce, které mohou být zdrojem finanční podpory. Práce se soustřeďuje především na kritéria, která jsou povinná pro získání grantu. Také definuje profil a možnosti žadatele a zároveň mapuje i současnou legislativní úpravu v této oblasti. Prostřednictvím rozboru financování konkrétního filmu, demonstruje praktický postup při získávání prostředků na nezávislý film.
|
|
|
Perspektivy užití marketingových nástrojů v tradičním kině
Štůla, Andrej ; Černá, Jitka (vedoucí práce) ; Štědroň, Bohumír (oponent)
Diplomová práce poskytuje přehled vývoje kinematografie se zřetelem na tradiční kina a zasazuje je do prostředí současného trhu, kdy se potýkají s několika závažnými problémy -- poklesem návštěvnosti, konkurencí v podobě komerčních multikin a často nedostatečným využíváním a uplatňováním znalostí z oblasti marketingu. Práce se snaží najít odpověď na otázku, zda jsou klasická kina odsouzena k zániku. K rozřešení cíle využívá marketingových nástrojů s ohledem na specifické prostředí kin, kterými analyzuje současnou situaci a navrhuje nové marketingové způsoby řešení, které by měli vést k pozitivním změnám měřitelným předevšímm vyšší návštěvností.
|
|
|
Vliv kinematografie na názor veřejnosti
PFLEGEROVÁ, Jana
Do masmédia patří i kinematografie, se kterou se setkáváme v dnešní době stále častěji. V ČR se řídí podle zákona č. 249/2006 Sb., kterým se mění zákon č.273/1993Sb. o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl,o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění pozdějších předpisů. Tvůrčí způsob života ustupuje do pozadí a nyní se preferuje konzumní způsob života, který se orientuje na spotřebu a zábavu. Typické znaky životního stylu: kognitivní zhodnocení sebe sama a svého postavení ve světě {--} osobní životní filozofie, způsob prožívání {--} kvalitou a intenzitou prožitku se lidé navzájem liší, vztah k práci, odpočinku a pohybové aktivitě {--} regenerace a relaxace, zvládání sociálních interakcí {--} dostatečná opěrná sociální síť, ego úroveň {--} kompetence při zvládání náročných životních situací. Cílem bakalářské práce bylo zjistit, jaké faktory ovlivňují výběr filmu a jak ovlivňuje vybraný film názory široké veřejnosti. Cíl byl naplněn. Provedeným výzkumem se měly potvrdit či vyvrátit stanovené hypotézy, které zní: H1:Široká veřejnost upřednostňuje filmy s komediální tématikou. H1 byla potvrzena. 96 respondentů (20%) odpovědělo, že nejoblíbenějším filmovým žánrem jsou komedie. Z tohoto počtu bylo 53 respondentů ženského pohlaví a 43 mužského pohlaví. Jak u mužského pohlaví, tak i u ženského ohlaví komedie byl nejoblíbenější filmový žánr., H2: Široká veřejnost preferuje české filmy. H2 byla potvrzena. Česká společnost (59%) navštěvuje radši české filmy. U ženského pohlaví (61 respondentů) bylo více odpovědí pro český než u mužského pohlaví (35 respondentů)., H3: Široká veřejnost upřednostňuje filmy, které jsou v nabídce masmedií. H3 byla vyvrácena. 56 respondentů (34%) si vybírá film dle žánru, z toho bylo 27 ženského pohlaví a 29 mužského pohlaví. Nejoblíbenějším kritériem filmu je žánr. Z celkového počtu tvořilo 55% ženské pohlaví. Z toho můžeme usoudit, že kina více navštěvují ženy. Ženy (55%) tvořily nejvíce početnou věkovou kategorii od 16 do 25 let. Z tohoto výzkumu vyplynulo, že si široká veřejnost chodí do kina odpočinout, pobavit se a užít si humor a zábavu. Animované a komediální filmy, jsou většinou humorné a zábavné, proto jsou v prvních pozicích žebříčku návštěvnosti. Z výzkumu vyplynulo, že široká veřejnost dává přednost v 59% českým filmům. Na základě výsledků provedeného výzkumu je nutno konstatovat, že vliv kinematografie na názor veřejnosti je sice oblast spadající do pedagogiky volného času a prevence rizikového chování, ale přesto je této problematice věnováno v široké veřejnosti málo pozornosti. Předpokládám, že by bakalářská práce mohla být využita jako vhodný doplňující materiál týkající se problematiky životního způsobu osob v české společnosti
|
|
|
Amatérská tvorba audiovizuálních děl a autorské právo
Vitinger, Aleš ; Horný, Stanislav (vedoucí práce) ; Krsek, Libor (oponent)
Cílem této práce je provést analýzu oblasti autorských práv související s amatérskou filmovou tvorbou. Počet amatérských autorů se, zejména díky rozvoji internetu a digitálních médií, rapidně zvyšuje. Právo ovšem na tuto změnu nestíhá reagovat. Současného autorské právo je silně rozvinuté, má vyvinutý institut kolektivní správy práv, která tuto moc ještě zvyšuje. Pro amatérské účely je ovšem toto uspořádání zcela nevhodné. Amatérský tvůrce se ve složitých zákonech nemá šanci zorientovat a v kolektivní správě je zcela upozaděn profesionálními uživateli, pro které je tento institut primárně určen. Výsledkem je masivní celosvětové porušování autorského práva. Jednou z odpovědí na tento stav je iniciativa Creative Commons, která na základě autorských zákonů navrhla znění několika druhů licencí, které může autor zveřejnit se svým dílem, čímž ho de facto nabídnout ostatním k užití. Licence Creative Commons autorovi umožňují zvolit si jaká práva k dílu omezí, např. vytváření odvozených děl, nebo komerční použití. Z této práce vyplývá, že využití děl pod licencemi Creative Commons je pro amatérského filmového tvůrce velmi vhodné. Přináší jednoduchost a nulové náklady, oproti složitému a nákladnému licencování autorských děl, která pod Creative Commons nejsou. Při použití děl standardně licencovaných autor musí pečlivě ohlídat, zdali všechna práva spojená s použitými díly jsou vyrovnána. V praxi půjde ve filmové tvorbě zejména o použití hudebních děl. U těch je zapotřebí vyrovnat práva autorů (skladetele hudy a textu), výkonných umělců a výrobců zvukových záznamů. V České republice tato práva spravují organizace OSA a Intergram.
|
host ::
RSS.