|
|
Role otce dítěte se zdravotním postižením v kontextu současné rodiny
LAPKOVÁ, Tereza
Tématem bakalářské práce je Role otce dítěte se zdravotním postižením v kontextu současné rodiny. V teoretické části jsou vymezeny pojmy týkající se otcovství, role otce a otec dítěte se zdravotním postižením. Dále jsou vymezeny jednotlivé druhy zdravotního postižení, rodina s dítětem se zdravotním postižením a její reakce na tíživou situaci zjištění zdravotního postižení dítěte. V praktické části bakalářské práce jsou zpracovány a vyhodnoceny výsledky, které byly získány prostřednictvím výzkumného šetření. Hlavním cílem bakalářské práce je zjistit, jak je vnímána role otce dítěte se zdravotním postižením. Dílčími cíli je zjistit, jak je naplňována role otce dítěte se zdravotním postižením a jak je role otce vnímána z pohledu jedince se zdravotním postižením. K naplnění stanovených cílů byla použita kvalitativní výzkumná strategie, metoda dotazování a technika polostrukturovaného rozhovoru. Komunikační partneři byli pro výzkumné rozhovory vybráni na základě předem stanovených kritérií. K dosažení výsledků byly stanoveny tři výzkumné otázky: Jak je vnímána role otce dítěte se zdravotním postižením? Jak je naplňována role otce dítěte se zdravotním postižením? Jak je vnímána role otce z pohledu jedince se zdravotním postižením? Z výsledků šetření je patrné, že otcové i jedinci se zdravotním postižením vnímají důležitost role a přítomnost otce v rodině. Dále je patrné, že pro otce je zapojení do péče o své zdravotně postižené dítě zásadní. Bakalářské práce může přispět jako metodická pomůcka pro sociální pracovníky v práci s osobami se zdravotním postižním a rodinou s dítětem se zdravotním postižením. Také může být přínosem pro širší veřejnost, otce a rodiny, které zasáhla tato tíživá situace v souvislosti s narozením dítěte se zdravotním postižením.
|
|
|
Pohled sociálních pracovníků na služby rané péče v Jihočeském kraji
HÁJKOVÁ, Eliška
Bakalářská práce se zabývá pohledem sociálních pracovníků na služby rané péče v Jihočeském kraji. Cílem práce je popsat spokojenost sociálních pracovníků jednotlivých pracovišť rané péče v Jihočeském kraji, více se dozvědět o jejich vzdělávání a zhodnotit informovanost klientů o rané péči. V rámci teoretických východisek se práce zaměřuje na pojem raná péče, její vznik a vývoj a na poskytovatele rané péče. Dále se zaměřuje na děti s postižením, konkrétně pak na jejich socializaci a rodinu. Z cílů práce vyplynuly následující výzkumné otázky, které zní: Jaká je spokojenost sociálních pracovníků pracujících ve středisku rané péče? Jaké jsou možnosti dalšího vzdělávání sociálních pracovníků ze středisek rané péče? Jaká je podle sociálních pracovníků informovanost o službě rané péče u cílové skupiny klientů? Vzhledem k povaze výzkumu byla zvolena kvalitativní výzkumná strategie. Výzkumný soubor tvořilo 14 sociálních pracovnic - poradkyň rané péče ze 6 středisek poskytujících ranou péči v Jihočeském kraji. Metodou pro získávání dat byl semistrukturovaný rozhovor a pro zpracování dat byla zvolena metoda zakotvené teorie a techniky tzv. otevřeného kódování. Z výpovědi informantek vyplynulo 6 klíčových témat, jež byla následně rozřazena pod jednotlivé výzkumné otázky. Práce by mohla sloužit jako podklad pro zefektivnění služeb rané péče na základě pohledu na ranou péči. Výsledky mohou vedoucím středisek rané péče sloužit jako určitý druh zpětné vazby.
|
|
|
Aktivity a terapie za asistence zvířat v kontextu koordinované rehabilitace
POLENOVÁ, Dana
Diplomová práce se zabývá poskytováním aktivit a terapií za asistence zvířat v sociálních službách pro děti se zdravotním postižením v Jihočeském kraji. Cílem diplomové práce je zjistit způsob poskytování aktivit a terapií za asistence zvířat z pohledu pracovníků, kteří vykonávají zooterapii v organizacích sociálních služeb. Diplomová práce je rozdělena na teoretickou a výzkumnou část. Teoretická část se zabývá zooterapií v kontextu koordinované rehabilitace a samotného vymezení zooterapie. Souhrnně jsou popsány metody, formy a organizace, které se zooterapií zabývají. Dále jsou pak uvedeny nejčastější druhy zooterapie. V praktické části je uvedena zkoumaná oblast dané problematiky, která měla za cíl zodpovědět hlavní výzkumnou otázku: Jakým způsobem probíhá poskytování aktivit a terapií za asistence zvířat? Byl využit kvalitativní výzkum, který probíhal metodou dotazování a technikou polostrukturovaného rozhovoru. Výzkumný soubor tvořilo 7 informantů, kteří byli vybráni prostřednictvím záměrného výběru a technikou účelového výběru. Výsledky byly zpracovány analýzou dat pomocí zakotvené teorie. Nejvíce využívanou metodou v sociálních službách jsou dle výzkumu aktivity za asistence zvířat a terapie za asistence zvířat, a to zejména canisterapie a hiporehabilitace. Průběh aktivit a terapií je zcela odlišný. Aktivity mají převážně vzdělávací a motivační charakter, který působí na psychickou stránku. Terapie je zaměřena spíše na fyzickou stránku. Zooterapie má dle výzkumu v systému koordinované rehabilitace své ojedinělé uplatnění a místo. Přínos diplomové práce spočívá v ucelenosti daného tématu a zařazení do tématu koordinované rehabilitace, která je v dnešní době důležitým prvkem v rámci zdravotní a sociální péče. Svým výsledkem ve výzkumné části může také motivovat ostatní pracovníky a organizace v sociální a zdravotní oblasti k zapojení zooterapie do jejich pracovní sféry.
|
|
|
Život rodiny dítěte s Downovým syndromem
Zajícová, Nina ; Němec, Zbyněk (vedoucí práce) ; Kubíčková, Anna (oponent)
Tato bakalářská práce pojednává o životech čtyř rodin s dítětem s Downovým syndromem. Cílem teoretické části je sdělit čtenáři základní informace o Downově syndromu. V práci je popsána jeho historie, vznik, a formy. Dále se práce věnuje prenatální diagnostice, osobám s Downovým syndromem a jejich charakteristickým rysům, rodině, ale také sociálním službám pomáhajícím těmto rodinám. Zmíněny jsou zde i možnosti vzdělávání. Praktická část je založena na kvalitativním výzkumu. Obsahuje dva výzkumné nástroje, a to rozhovor a případovou studii. Případové studie uvádějí základní informace o daných osobách s Downovým syndromem, rozhovory pak ukazují, jaký život s takovýmto dítětem je. KLÍČOVÁ SLOVA Downův syndrom, dítě s postižením, rodina, prenatální diagnostika.
|
|
|
Specifické rysy komunikace sociálního a zdravotnického pracovníka s rodinou dítěte s postižením
PALASOVÁ, Andrea
Téma mé práce zní Specifické rysy komunikace sociálního a zdravotnického pracovníka s rodinou dítěte s postižením. Obsahem teoretické části je představení postojů, jaké k rodině s dítětem s disabilitou zaujímá blízké okolí a širší společnost. V tomto úseku najdeme také fáze, kterými si rodiče při zjištění diagnózy jejich dítěte procházejí. Důležitým tématem při zpracování této práce se stal také způsob, jakým probíhá sdělení informace o diagnóze či zdravotním stavu dítěte jeho rodinným příslušníkům. V teoretické části jsem se také zabývala možnostmi a druhy komunikace jak obecné, tak specifické v pomáhajících profesích. Převážně jsem se zaměřila na komunikaci ve zdravotnictví a v sociální práci. V metodologické části jsem využila kvalitativní výzkum. Zejména jsem aplikovala techniku polostrukturovaného rozhovoru, kdy jsem vedla rozhovory s rodinnými příslušníky dětí s disabilitou a strukturovaný rozhovor s otevřenými otázkami vedený s lékaři a sociálními pracovníky. Cílem práce je rozpoznat, které etické aspekty mohou ovlivňovat efektivitu vzájemné komunikace, v souvislosti se specifickým rodinným prostředím dítěte s postižením. Práce poukazuje na chyby v komunikaci ve specifických situacích a hledá zásady pro co nejvhodnější komunikaci s rodinnými příslušníky dětí s postižením. Výsledkem práce je zjištění, jaké chyby se v komunikaci s rodinou dítěte s postižením v práci sociálních a zdravotnických pracovníků objevují nejčastěji a jaké etické aspekty je ovlivňují.
|
|
|
Skauting jako možnost využití volného času pro osoby s postižením
Haringová, Věra ; Květoňová, Lea (vedoucí práce) ; Prouzová-Květoňová, Regina (oponent)
Principy skautingu jsou založeny na pomoci těm, kteří pomoc potřebují, a při práci se svými členy by měl Junák vycházet z těchto základů. To předpokládá, že začleňování dětí s postižením by mělo být v této organizaci podporováno. Vedoucí ale často narážejí na překážky, které musí překonávat, pokud se rozhodnou přijmout dítě s postižením. Problémem je především nedostatek informací o zásadách práce s dětmi s postižením. Vedoucí potom nemohou dostatečně vysvětlit svým členům individuální potřeby dítěte s postižením v jejich oddíle. Ostatní děti také z tohoto důvodu nemusí přijmout dítě s postižením mezi sebe. Vedoucí se může setkat například s dítětem s mentálním postižením. Toto postižení zahrnuje nutnost specifického přístupu k dítěti, a proto je nutné znát zásady práce s tímto dítětem, aby se jeho začlenění do oddílu podařilo.
|
|
|
Nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v regionu Strakonice
TESAŘ, Petr
Téma bakalářské práce je nabídka volnočasových pohybových aktivit pro děti s disabilitou v regionu Strakonice. Bakalářská práce je rozdělena do dvou částí. První, teoretická část, popisuje jednotlivé disability (mentální, sluchovou a zrakovou) a s nimi související termíny. Dalšími tématy teoretické části jsou pohybová volnočasová aktivita, řízená pohybová aktivita a samotná charakteristika regionu Strakonice. Druhá - praktická část bakalářské práce se zabývá výzkumným šetřením v regionu Strakonice. Pro výzkum bylo použito anketní šetření, které mělo za úkol zmapovat nabídku volnočasových pohybových aktivit v regionu Strakonice umožňující zapojení i dětí s disabilitou mentální, sluchovou a zrakovou ve věku 8 - 15 let. Dále se praktická část práce zabývá názorem intaktních děti na integraci disabilních dětí do jimi navštěvovaných pohybových aktivit a chutí dětí s disabilitou navštěvovat volnočasové pohybové aktivity společně s intaktními dětmi. Vzhledem k vzájemnému propojení se výzkumu za použití anketního šetření zúčastnilo celkem 17 ředitelů škol a sportovišť, 24 učitelů, 33 intaktních dětí, 27 dětí s disabilitou a 13 rodičů dětí s disabilitou. Z výsledků zkoumání vyplynulo, že v místech prováděného výzkumu je nabízeno 132 pohybových aktivit pro děti s disabilitou ve věku 8 - 15 let. Intaktní děti jsou ze 72 % nakloněny integraci dětí s disabilitou do jimi navštěvovaných pohybových aktivit. Děti s disabilitou uvedly v 96 %, že se rády zapojí do pohybových aktivit s intaktními dětmi.
|
|
|
Informovanost dětských lékařů a sociálních pracovníků o službách rané péče
PLÁŠILOVÁ, Dana
Teoretická část zahrnuje vymezení vzniku postižení u dětí v raném věku, možnosti rehabilitace. Dále se zabývá historií a procesem rané péče v České republice. Dotýká se i tématu, jak sdělit nepříznivou diagnózu rodičům, či jak danou situaci zvládat. Výsledky výzkumu ukazují na to, že sociální pracovníci na odboru sociálních věcí a zdravotnictví i dětští lékaři na Českobudějovicku sice mají povědomí o existenci rané péče. Informace však nepředávají rodinám na takové úrovni, aby se rodina mohla rozhodnout, zda chce využívat služby rané péče. Rodiny Českobudějovického střediska rané péče se informace o rané péči dozvídají především od specialistů ve velkých nemocnicích. Uvítaly by, kdyby se informace dozvěděly již v porodnici, kde se dítě narodilo, nebo od svého dětského lékaře.
|
host ::
RSS.