|
|
"Oit wird me!" The Kraslice German. Phonetic structure and variation-linguistical classification
Mareš, Jiří ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá kraslickou němčinou, v severozápadních Čechách (Chebsko) vyskytující se diatopickou varietou němčiny. Průzkumu byly nápomocné rozhovory řídící se podle tzv. Weknker-Sätze (Wenkerovy-věty, 1878), jejichž výsledky byly na základě nahrávek aktivních mluvčích foneticky transkribovány a vyhodnoceny. Za použití těchto materiálů byla rekonstruována a dokumentována fonetická struktura vokálů, která byla nápomocna při vyhotovení variačně-lingvistického zařazení tohoto nářečí. Předpokládaná dominance severobavorských a východofranských znaků se potvrdila. Vedle nich je třeba podotknout i značný podíl (severo)západočeských znaků. Dalším oblastí zájmu byla otázka, do jaké míry se kraslická němčina změnila po roce 1945.
|
|
|
Spolupráce Pohraniční stráže s civilním obyvatelstvem v šedesátých a sedmdesátých letech: příklad Chebska
Jaška, Petr ; Mücke, Pavel (vedoucí práce) ; Wohlmuth, Petr (oponent)
Práce se věnuje spolupráci vojsk Pohraniční stráže s civilním sektorem především v šedesátých a sedmdesátých letech. Z důvodu lepšího kontextu je ale tematika přehledově zpracována od roku 1945. Práce si klade za cíl zmapovat a popsat proces, na jehož základě kooperovala 5. brigáda Pohraniční stráže v geografickém regionu Chebska s místními obyvateli, a nakolik se civilisté do ostrahy státních hranic zapojovali. Autor vycházel především z archiválií uložených v ABS v Brně Kanicích a z doposud vydané odborné literatury. Dále pak využil rozhovorů s dřívějšímu důstojníky z povolání, které zpracoval pomocí metody orální historie. Za hlavní kritéria byly zvoleny údaje o počtu pomocníků Pohraniční stráže, mladých strážců hranic a o počtu osob, jež byly při pokusu o přechod státní hranice zadrženy za pomoci civilního sektoru. Přihlíženo ale bylo i k mnoha jiným faktorům. Výsledkem práce je pak zjištění, že spolupráce s civilním sektorem měla od padesátých let do konce let sedmdesátých vzestupnou tendenci s vrcholem v druhé polovině sedmdesátých let. V šedesátých letech, především pak v jejich druhé polovině, byla brigáda nucena zintenzivnit využívání civilistů v celém systému OSH díky krácení výdajů a zmenšování hraničního pásma oproti padesátým letům. Určitý propad intenzity spolupráce je patrný po...
|
|
|
Obraz příhraničního regionu Chebsko v místním tisku od normalizace do pádu komunismu
Šollar, Libor ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Sekera, Martin (oponent)
Hlavním cílem této práce bude průzkum specifik každodenního života na Chebsku jakožto regionu na západní hranici tehdejší ČSSR a jejich případné zachycení a vyobrazení v regionálním tisku, eventuálně v přílohách celostátních novin, a to v období posledních dvaceti let před pádem komunismu. Jádrem výzkumu se stal týdeník Hraničář, jako jediná regionální tiskovina vycházející celé zkoumané období a výzkum byl prováděn pomocí rešerší na předem vybraném vzorku (roky 1970, 1971, 1980, 1981, 1989, 1990). Objektem zájmu rešerší byla jakákoliv vypovídající fakta o místních listech, zmínky o složení redakce a případný vliv redakce (resp. předpokládanou nemožnost vlivu) na obsah novin v systému direktivního řízení a reflexi Chebska jako pohraničního regionu v bezprostřední blízkosti "železné opony". Jádrem práce je však obraz každodenního, všedního života "obyčejných" lidí v regionu s ohledem na výše uvedené skutečnosti a se zaměřením na různé aspekty života ve společnosti jako je místní hospodářství, zemědělství nebo kulturní, sportovní a společenský život ve městě. Práce se v neposlední řadě věnuje vydáním a obsahu listu v obdobích výročí přelomových historických událostí (např. Vítězný Únor, osvobození Chebu, VŘSR, vznik samostatného Československa, ale také upálení Jana Palacha nebo 17. listopad jako den...
|
|
|
Vlakové transporty Němců z Chebska v roce 1946
Jaška, Petr ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Kučera, Jaroslav (oponent)
Tato práce řeší odsun Němců z chebského okresu v roce 1946. Cílem bylo zmapování tohoto procesu v okrese a porovnání jeho dynamiky a parametrů s celorepublikovými čísly. Zaměřil jsem se na odsunové vlaky vypravované z Chebska do americké a sovětské okupační zóny. Při mapování procesu jsem využíval především archivní materiály SOKA Cheb a kronikou města Cheb z let 1945 - 1947. Jedná se o kompilační historickou deskripci a analýzu. Na základě pramenů se mi podařilo popsat celý proces, ač přesnost mnou zjištěných čísel klesá k jeho závěru. To je způsobeno především chybějící dokumentací k transportům do sovětské zóny v létě roku 1946. I přes tento nedostatek se mi podařilo zjistit, že se proces odsunu z okresu z počátku zbržďoval za celorepublikovým tempem. Na konci léta a na začátku podzimu pak odsun Němců z Chebska vrcholil v době, kdy už v rámci republiky hlavní vlna vysídlování končila. Transportové vlaky, jejich osazení a vybavenost pak nikterak nevybočovaly z norem nastavených ve směrnicích, jimiž se měly místní orgány řídit a které vypracovalo ministerstvo vnitra. Hlavním zjištěním práce tak je skutečnost, že měl odsun z Chebska odlišnou dynamiku v porovnání s celorepublikovým průměrem. Na základě zjištěných údajů je možné pokračovat v dalším výzkumu a čísla dále zpřesňovat. Součástí práce jsou...
|
|
|
"Oit wird me!" The Kraslice German. Phonetic structure and variation-linguistical classification
Mareš, Jiří ; Blahak, Boris (vedoucí práce) ; Šemelík, Martin (oponent)
Tato práce se zabývá kraslickou němčinou, v severozápadních Čechách (Chebsko) vyskytující se diatopickou varietou němčiny. Průzkumu byly nápomocné rozhovory řídící se podle tzv. Weknker-Sätze (Wenkerovy-věty, 1878), jejichž výsledky byly na základě nahrávek aktivních mluvčích foneticky transkribovány a vyhodnoceny. Za použití těchto materiálů byla rekonstruována a dokumentována fonetická struktura vokálů, která byla nápomocna při vyhotovení variačně-lingvistického zařazení tohoto nářečí. Předpokládaná dominance severobavorských a východofranských znaků se potvrdila. Vedle nich je třeba podotknout i značný podíl (severo)západočeských znaků. Dalším oblastí zájmu byla otázka, do jaké míry se kraslická němčina změnila po roce 1945.
|
|
|
Volby na Chebsku 1946 a 1948, komparace z pohledu hospodářských a sociálních dějin
MIČUDOVÁ, Jana
Předkládaná bakalářská práce se zabývá situací na Chebsku po druhé světové válce v letech 1945-1948. Je zaměřena na poválečnou hospodářskou a sociální situaci oblasti a na volby, které proběhly v letech 1946 a 1948. V první části je přiblížen stav poválečného Československa v letech 1945-1948, nastíněn politický, hospodářský a sociální vývoj po válce, ustanovení Národní fronty Čechů a Slováků, jsou představeny politické strany, které měly právo vytvářet další osudy Třetí republiky. Druhá část představuje chebský kraj ve 20. století a naznačuje, kam se ubíral vývoj Chebska bezprostředně po válce, je zmíněn odsun německého obyvatelstva, následné problémy s osídlením. Třetí část je zaměřena na volby na Chebsku, na jejich průběh, výsledky, na případné kampaně jednotlivých stran, které byly v roce 1946 povolené - komunisté, sociální demokraté, národní socialisté a lidovci. Kapitola se zabývá také volbami 1948 v souvislosti s únorovým převratem.
|
|
|
Brownfields v regionu Chebsko - současný stav a možnosti
MIČUDA, Pavel
Bakalářská práce ?Brownfields v regionu Chebsko ? současný stav a možnosti? se zabývá problematikou lokalit typu brownfields. Úvodní část obsahuje vymezení území, definici pojmů a typologii brownfields. Stěžejní část zahrnuje hodnocení brownfields a revitalizovaných objektů v regionu Chebsko, obce s rozšířenou působností Cheb. Bylo provedeno terénní šetření v jednotlivých obcích ORP Cheb, po němž následovaly řízené rozhovory se zástupci obcí. Cílem bylo zmapovat výskyt brownfields na území všech obcí ORP Cheb. Příklady zjištěných výsledků brownfields a revitalizovaných objektů jsou uvedeny v závěrečné části práce.
|
host ::
RSS.