|
|
Kazuistika fyzioterapeuticke pece o pacienta s diagnozou ischemická cévní mozková příhoda
Valentová, Zuzana ; Reckziegelová, Petra (vedoucí práce) ; Hamouzová, Dita (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky pacientky s diagnózou ischemická cévní mozková příhoda. Bude v ní teoreticky pojednáváno o cévních mozkových příhodách a následné rehabilitaci. Cílem speciální části je zpracování vyšetření, navržení terapie, sledování jejího průběhu a zhodnocení efektu terapeutického působení na stav pacientky. Metody: Praktické podklady pro zpracování této bakalářské práce jsem získala během odborné praxe konané od 15. 1. 2018 do 9. 2. 2018 na rehabilitačním lůžkovém oddělení Oblastní nemocnice Kladno. Práce je složena ze dvou částí - obecné a speciální. Obecná část práce se zabývá teoretickými poznatky o cévních mozkových příhodách, anatomií cévního zásobení mozku, klasifikací mozkových příhod, jejich prevencí, možnými příčinami vzniku a následnou rehabilitací. Obecná část je zpracována na základě odborné literatury uvedené v seznamu použitých zdrojů. Speciální část obsahuje kazuistiku pacientky po ischemické cévní mozkové příhodě, vstupní vyšetření, návrh terapie a její průběh, výstupní vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Hlavním efektem terapie bylo zlepšení samostatnosti v běžných denních činnostech. Zlepšila se pohyblivost paretických segmentů a začala...
|
|
|
Rehabilitační ošetřovatelství o pacienty po CMP
ŠŤASTNÁ, Edita
Bakalářská práce s názvem "Rehabilitační ošetřovatelství o pacienty po cévní mozkové příhodě" je prací teoretickou, která se snaží zachytit a popsat co nejvíce o rehabilitačním ošetřovatelství a specifikách péče o pacienty po cévní mozkové příhodě. Rehabilitační ošetřovatelství významným způsobem ovlivňuje kvalitu života pacientů. Hlavním cílem ošetřovatelské péče o tyto pacienty je prevence dekubitů, svalových kontraktur, polohování, včasná vertikalizace, kondiční, pasivní, dechové cvičení a zajištění psychické pohody. Neméně důležité jsou prvky bazální stimulace a kinestetické mobilizace, které podporují aktivitu pacienta. Cílem snahy při zpracování této práce bylo zmapovat a zjistit všechny podrobnosti nejen o rehabilitačním ošetřovatelství, ale také o oblastech, které ovlivňují vznik a rozvoj cévní mozkové příhody a tím i kvalitu života samotného pacienta. Výskyt CMP se zvyšuje se stoupajícím věkem, a proto se s postupným nárůstem populace seniorů bude zvyšovat i výskyt tohoto onemocnění. Velmi významná je prevence vzniku, která začíná právě edukací veřejnosti, pokračuje přednemocniční organizací a navazuje na ni kvalitní léčba ve zdravotnickém zařízení. V dnešní uspěchané době bychom měli pečovat o své zdraví a reagovat na signály našeho organismu. Právě u cévní mozkové příhody je důležitá včasná diagnostika, okamžitá léčba a kvalitní rehabilitace. Součástí komplexní cerebrovaskulární péče je multidisciplinární tým, který spolupracuje a navzájem se doplňuje. Snahou této práce je poukázat na význam rehabilitačního ošetřovatelství v péči o pacienty po CMP, popsat spolupráci multidisciplinárního týmu a rodiny. Bakalářská práce bude podkladem pro seminář na toto téma, který je součásti vzdělávání na rehabilitačním oddělení.
|
|
|
Vliv obezity na následnou péči u pacientů po cévní mozkové příhodě
TAUCHENOVÁ, Jana
Současný stav Teoretická část diplomové práce je rozdělena do čtyř samostatných kapitol. První kapitola pojednává o cévních mozkových příhodách. Další kapitola charakterizuje následky nemoci v různých oblastech lidského života. V třetí kapitole je definován pojem následná péče a čtvrtá kapitola se zabývá obezitou. Cíle práce a výzkumné otázky Cílem diplomové práce je zmapování vlivu obezity na následnou péči pacientů po cévní mozkové příhodě. Výzkumné otázky: - Jak ovlivňuje obezita mobilitu pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita hygienickou péči pacientů po CMP? - Jak ovlivňuje obezita běžné denní aktivity pacientů po CMP? - Jaký dopad má obezita na rozvoj soběstačnosti u pacientů po CMP? Kvalitativní šetření bylo realizováno prostřednictvím polostrukturovaných rozhovorů s pacienty po CMP, kteří byli hospitalizováni na oddělení následné péče. Další rozhovory byly vedeny s všeobecnými sestrami, které poskytují ošetřovatelskou péči pacientům po CMP. Výzkumný soubor Výzkumný soubor tvořilo 11 všeobecných sester, které pracují na různých stanicích nemocnice následné péče, a 16 pacientů, kteří jsou hospitalizování na těchto odděleních po prodělané CMP. Výsledky Analýzou získaných informací bylo zjištěno, že obezita ovlivňuje zejména mobilitu pacientů po CMP. Zároveň představuje fyzickou a psychickou zátěž pro ošetřující personál, ale i pro pacienty. Problémem se ukázala skutečnost, kdy většina pacientů nevnímá obezitu jako překážku, která ovlivňuje jejich celý jejich život. Závěr Diplomová práce přinesla pohled na problematiku vlivu obezity na následnou péči u pacientů po cévních mozkových příhodách. Zjištěné skutečnosti by měly vést k zamyšlení nad otázkou prevence obezity z hlediska rizika vzniku CMP i následné péče, ale i potřebu edukační činnosti.
|
|
|
Ergoterapeutická intervence u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií
Hochová, Anna ; Uhlířová, Jaromíra (vedoucí práce) ; Šemberová, Ivana (oponent)
Název diplomové práce: Intervence ergoterapeuta u dospělých pacientů s neurogenní dysfagií Abstrakt diplomové práce: Dysfagie je závažná porucha, často způsobená cévní mozkovou příhodou a v mnoha případech může být jejím jediným nebo prvořadým symptomem i příčinou smrti. Cílem této práce je proto rozšířit povědomí o poruchách polykání i mezi ergoterapeuty. Přestože ergoterapeutická intervence u osob s poruchou polykání je v zahraničí bežnou součástí praxe ergoterapeuta, v České republice není tato problematika mezi ergoterapeuty příliš známá. Stejně tak v oblasti odborné ergoterapeutické literatury zaměřené na poruchy polykání se vyskytují v České republice výrazné nedostatky. Proto kromě seznámení s teoretickými poznatky nabízí v závěru tato práce i doporučený postup pro ergoterapeuta v praxi. V teoretické části se práce věnuje popisu funkční anatomie struktur důležitých pro polykání a dále fyziologii a patofyziologii polykání. Rozebírá různé příčiny dysfagie se zaměřením na neurologická onemocnění, popisuje pojem dysfagie a další příbuzné pojmy, ve zkratce pak vysvětluje několik typů dělení dysfagie. Větší pozornost je věnována diagnostice a vyšetření porchy polykání. Poslední kapitoly rozebírají jednotlivé možnosti terapie, zdůrazňují interprofesní přístup a v neposlední řadě popisují konkrétní kroky v...
|
|
|
Potřeby pacientů po poškození mozku
PECHOUŠKOVÁ, Kateřina
Tato diplomová práce je součástí projektu GAJU s názvem "Koordinovaná rehabilitace u pacientů s poškozením mozku (reg. č. GAJU 138/2016/S)". V době zpracování této diplomové práce, byli v projektu zapojeni pouze pacienti po cévní mozkové příhodě, jelikož v nemocnici do této doby nebyl vyhledán žádný vhodný pacient po úrazu mozku, který by potřeboval multidisciplinární tým v domácím prostředí. Základním kritériem výběru pacientů bylo zachování komunikačních schopností tedy schopností účastnit se řízeného rozhovoru na základě dotazníku Functional Independence Measure (tzv. FIM) a WHO Disability Assessment Schedule 2.0 i doplňujících otázek k sociální oblasti i metodám a technikám fyzioterapie. Výzkum v rámci projektu ale ještě není u konce. Tato práce je tedy z výše zmíněných důvodů zaměřena na zjištění potřeb pacientů po cévní mozkové příhodě v období od příhody do třech měsíců od propuštění z nemocnice do domácího prostředí. Komplexní výsledky budou zpracovány v rámci publikační činnosti projektu. Práce se skládá z teoretické a praktické části. V teoretické části nalezneme ucelený pohled na problematiku péče o pacienty, kteří prodělali cévní mozkovou příhodu. Zaměřila jsem se na jak na základní charakteristiku cévní mozkové příhody a organizaci péče o pacienty v České republice, tak dále na koordinovaný rehabilitační tým, roli sociálního pracovníka, možnosti sociální pomoci státu pacientům a jejich rodinám a na psychický stav pacienta. V poslední kapitole popisuji obecný koncept lidských potřeb podle A. Maslowa a uvádím významné potřeby nemocných. Ve výzkumné části je mým cílem zjistit, jaké potřeby má pacient po poškození mozku v domácím prostředí. V souvislosti s cílem byly stanoveny dvě výzkumné otázky. První otázkou je: Jaké jsou potřeby pacientů po poškození mozku? A druhou pak: Jaké jsou úkoly sociálního pracovníka při naplňování potřeb pacientů po poškození mozku? Byla použita kvalitativní výzkumná strategie, technika rozhovoru pomocí návodu u pacientů s poškozením mozku v Jihočeském kraji vybraných v rámci projektu. Data byla zpracovávána v programu Atlas.ti 7. Z analýzy dat sesbíraných během prvních tří měsíců pacientů v domácím prostředí vyplynulo sedm obecnějších kategorií potřeb pacientů a úkoly sociálního pracovníka, kterými může pomoci tyto potřeby saturovat. Výsledky dané práce slouží jako dílčí část pro sestavení komplexních výsledků koordinované rehabilitace u pacientů po poškození mozku z projetu GAJU. Analýza potřeb pacientů vedla k návrhům na řešení / saturaci těchto potřeb, měla tedy přímý dopad do života oslovených jedinců. Výsledky z výzkumu se stanou součástí publikačních výstupů z výše zmíněného projektu.
|
|
| |
|
|
Aktivizace pacienta po cévní mozkové příhodě
Táborská, Jitka ; Strnadová, Alice (vedoucí práce) ; Hocková, Jana (oponent)
Cévní mozková příhoda je akutně se rozvíjející postižení mozkových struktur vaskulárního původu, k němuž dochází z multifaktoriálních příčin. Celosvětově je třetí příčinou úmrtí a 40 % přeživších zůstává invalidních a závislých na pomoci druhých. Česká republika má oproti západním a severním zemím dvojnásobnou mortalitu na toto onemocnění. Dle dostupných pramenů lze zvrátit tento nepříznivý stav zásadní změnou organizace péče a přístupu k akutní léčbě. Bakalářská práce předkládá náhled do této problematiky. Je zpracována kazuistickou metodou a skládá se ze dvou hlavních částí. Teoretická část definuje onemocnění, popisuje anatomické a fyziologické souvislosti, zabývá se příčinami vzniku, klasifikací, projevy onemocnění, diagnostikou, moderní léčbou a ošetřovatelským procesem tohoto onemocnění. Zabývá se multidisciplinárním přístupem v nově vznikajících iktových centrech a všímá si jednotlivých složek ošetřovatelské péče. Ve speciální části práce jsou podrobně rozebrány dvě kazuistiky náhodně vybraných pacientů, kteří prodělali CMP ischemického typu a v terapeutickém okně mohli být léčeni systémovou trombolýzou. Zejména jsou důkladně popsány všechny důležité ošetřovatelské intervence vedoucí k prevenci častých komplikací a k tělesnému i duševnímu zotavování pacienta. Hlavním cílem práce bylo ověřit...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická kmenová cévní mozková příhoda
Krejčová, Barbara ; Pavlů, Dagmar (vedoucí práce) ; Voráčová, Helena (oponent)
Název: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta s diagnózou ischemická kmenová cévní mozková příhoda Cíle: Cílem této práce je zpracování kazuistiky pacientky s diagnózou ischemická kmenová cévní mozková příhoda, shrnutí teoretických poznatků o cévních mozkových příhodách a následné rehabilitaci, navržení terapie, sledování jejího průběhu a zhodnocení efektu terapeutického působení na stav pacientky. Metody: Praktické podklady pro zpracování této bakalářské práce jsem získala během odborné praxe konané od 6. 1. 2014 do 31. 1. 2014 na rehabilitačním lůžkovém oddělení Vršovická zdravotní a.s.. Práce je složena ze dvou částí - obecné a speciální. Obecná část práce se zabývá teoretickými poznatky o cévních mozkových příhodách, jejich klasifikací, možnými příčinami vzniku a anatomií cévního systému mozku. Hlavním tématem obecné části mé bakalářské práce je rehabilitace po mozkových iktech. Obecná část je zpracována na základě odborné literatury uvedené v referenčním seznamu. Speciální část popisuje kazuistiku pacientky po ischemické kmenové cévní mozkové příhodě, vstupní vyšetření, průběh terapie, výstupní vyšetření a zhodnocení efektu terapie. Výsledky: Hlavním efektem terapie bylo zlepšení stereotypu chůze pacientky a zvýšení aktivního rozsahu pohybu levé horní končetiny. Tyto pokroky umožnily...
|
|
|
Management kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním
Sádlová, Tereza ; Vaculíková, Barbora (vedoucí práce) ; Jelínková, Jana (oponent)
DIPLOMOVÉ PRÁCE Jméno a příjmení autora: Bc. Tereza Sádlová Vedoucí práce: Mgr. Barbora Vaculíková, MBA Odborný garant: plk. MUDr. Michal Říha, PhD., MBA Název diplomové práce: Management kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním Tato diplomová práce se zabývá management kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním a lze ji také zjednodušeně chápat jako všechno to, co je spojeno s kvalitou rehabilitace jako poskytované služby ve zdravotnickém zařízení. Jako hlavní cíl své diplomové práce jsem si stanovila prezentovat možnou formu pro monitorování a hodnocení kvality poskytované rehabilitační péče pomocí Indikátoru kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním. Pro komplexní hodnocení vstupního a výstupního funkčního stavu pacienta jsem zohlednila všechny oblasti, které jsou v rámci poiktové rehabilitace trénovány. Práce je rozdělena do dvou částí - teoretické a empirické. Teoretická část poskytuje základní informace o cerebrovaskulárních onemocněních, systému poiktové rehabilitace a managementu kvality ve zdravotnictví, který je vztažený k poskytování rehabilitačních služeb. Empirická část mapuje samotný proces tvorby Indikátoru kvality rehabilitace u pacientů s cerebrovaskulárním onemocněním, jeho jednotlivé ukazatele a systém...
|
|
|
Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po akutní cévní mozkové příhodě
Pytlová, Lucie ; Maršáková, Kateřina (vedoucí práce) ; Voráčová, Helena (oponent)
Název práce: Kazuistika fyzioterapeutické péče o pacienta po akutní cévní mozkové příhodě Cíl práce: Oficiální potvrzení schopnosti kvalitní práce s pacientem po cévní mozkové příhodě. Získání potřebných teoretických informací o dané problematice a praktické využití svých fyzioterapeutických dovedností. Metody: První část bakalářské práce je teoretická, popisuje vznik, rizikové faktory a následky cévní mozkové příhody. Dále jsou popsány typické klinické příznaky, možnosti léčby a techniky využívané ve fyzioterapii. Práce se také věnuje problematice subluxovaného ramene postižené horní končetiny a neglect syndromu. Druhou částí práce je kazuistika vybrané pacientky po cévní mozkové příhodě ischemické s levostrannou symptomatologií. Výsledky: Zlepšení pohybového stereotypu chůze, snížení bolestivosti subluxovaného ramenního kloubu, posílení svalů na paretické dolní končetině a zlepšení povrchového i hlubokého čití na postižených levostranných končetinách. Závěr: Indikace fyzioterapie u pacientky po cévní mozkové příhodě se ukázala jako velmi důležitá z důvodu částečného navrácení porušených funkcí. Klíčová slova: cévní mozková příhoda, hemiparéza, bolestivé rameno, fyzioterapeutické metody
|
host ::
RSS.