|
|
Tolerogenic dendritic cells as immune interventions in prevention or therapy of type 1 diabetes
Petrovčíková, Diana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Hrdý, Jiří (oponent)
Hlavným cieľom tejto práce je poskytnúť aktuálne zhrnutie možností a úskalí použitia tolerogénnych dendritických buniek v prevencii alebo terapii diabetu 1. typu (T1D). Tolerogénne dendritické bunky (TolDC) predstavujú potenciálny nástroj na liečbu alergií, odmietnutia transplantátu a autoimunitných ochorení vrátane T1D, vďaka ich schopnosti špecificky potláčať autoimunitné reakcie bez vyvolania celkovej imunosupresie. TolDC predstavujú špecifickú skupinu dendritických buniek a sú nevyhnutné pri vytváraní centrálnej a periférnej tolerancie. Práca poskytuje užitočný zdroj informácií na lepšie pochopenie biológie tolerogénnych dendritických buniek a prehľad o snahách o ich generovanie in vitro. Okrem toho bola opísaná cesta aplikácie a migrácie do cieľových orgánov. Diabetes 1. typu (T1D) je chronické ochorenie spôsobené imunitne podmienenou deštrukciou beta buniek pankreasu, ktoré produkujú inzulín. Zvieracie modely sú neoceniteľné pri testovaní inovatívnych liečebných postupov už od prvých testov inzulínu na psoch pred takmer sto rokmi. Zvieracie modely diabetu 1. typu (T1D) umožňujú štúdium mechanizmov, ktoré sú základom jeho patogenézy a potenciálny vývoj terapeutických zásahov. V našom všeobecnom chápaní diabetu 1. typu a v našej schopnosti znížiť komplikácie a nepríjemnosti spojené s týmto...
|
|
|
Moderní terapie chondrálních defektů kloubů
Neckař, Pavel ; Havlas, Vojtěch (vedoucí práce) ; Zeman, Petr (oponent) ; Tuček, Michal (oponent)
Práce se zabývá aplikací kultivovaných kmenových buněk kostní dřeně v terapii fokálního chondrálního defektu kolenního kloubu. V experimentální části práce bylo cílem kvantitativní a kvalitativní porovnání dvou odběrových míst monocytárních aspirátů kostní dřeně, z ilické kosti a proximální tibie, za účelem určení vhodného buněčného zdroje pro moderní buněčnou terapii. Analýza vzorků prokázala, že množství monocytárních buněk i výtěžnost kmenových buněk ze získaného aspirátu byla signifikantně vyšší z kostní dřeně lopaty kosti kyčelní. Neprokázali jsme signifikantní kvalitativní rozdíly mezi oběma zdroji kmenových buněk. V klinické práci uvádím popis chirurgického postupu a výsledky ročního sledování pacientů po implantaci kultivovaných kmenových buněk z kostní dřeně pánevní kosti, pod označením BiCure® orthoMSCp (Bioinova, Praha, Česká republika), fixovaných na komerčně dostupném 3D nosiči Chondrotissue® (BioTissue AG, Ženeva, Švýcarsko) pomocí koagulované autologní obohacené plazmy. Primární cíl klinické studie zahrnoval vyhodnocení krátkodobé a dlouhodobé bezpečnosti aplikovaného medicínského produktu. Sekundárním cílem práce bylo posoudit účinnost terapie pomocí dotazníkového šetření a posouzení strukturální změny ošetřeného defektu pomocí magnetické rezonance 1 rok od operace. Práce prokazuje...
|
|
|
Diferenciace kmenových buněk na beta buňky, které produkují insulin
Leontovyč, Ivan ; Hodek, Petr (vedoucí práce) ; Lukšan, Ondřej (oponent)
Kmenové buňky slinivky břišní jsou schopné se diferencovat na -buňky produkující inzulín. Tyto buňky by tudíž mohli být vhodným zdrojem pro buněčnou terapii diabetu. Cílem této diplomové práce byl výzkum účinků čtyř různých růstových faktorů (LIF, noggin, TGF- a BMP-2) na diferenciaci kmenových buněk slinivky břišní směrem k -buňkám. Pro analýzu buněk vzniklých diferenciací byly použity průkazné metody (RT-PCR, nepřímá imunofluorescence a statické inkubace).
|
|
|
Mesenchymal stem cells for treatment of spinal cord injury
Dubišová, Jana ; Kubinová, Šárka (vedoucí práce) ; Hock, Miroslav (oponent)
Poranenie miechy a jeho terapia pomocou mezenchymálnych kmeňových buniek Abstrakt Pacienti s vážnym poranením miechy (SCI - spinal cord injury) majú malú šancu na plnohodnotný návrat do ich pôvodného života. Tento druh zranení necháva doživotné následky ako na samotnom pacientovi, tak aj na jeho najbližšom okolí, rodine a celosvetovo sú vydávané nemalé finančné prostriedky pre znovuzačlenenie týchto pacientov do spoločnosti. Táto práca sa zameriava na popis poranenia miechy, jeho komplikovanosť a možnosť liečby pomocou novej terapeutickej metódy mezenchymálnymi bunkami. Prvá časť pojednáva o závažnosti poranenia miechy a jeho patofyziológii s predstavením následných klinických fáz. Druhá časť je venovaná novým liečebným metódam a prístupom s dôrazom na bunkovú terapiu. Tretia časť predstaví liečebnú metódu pomocou mezenchymálnych kmeňových buniek (MSCs - mesenchymal stem cells), ktorých imunomodulačné a protizápalové vlastnosti, tak ako ich schopnosť migrácie do miesta poranenia a možnosť ich genetickej modifikácie z nich urobili skvelých kandidátov na liečbu tohto závažného poranenia. Kľúčové slová: Poranenie miechy, kmeňové bunky, mezenchymálne kmeňové bunky, bunečná terapia, regeneratívna medicína
|
|
|
Etické otázky výzkumu embryonálních kmenových buněk
Rožánková, Vladimíra ; Ehler, Edvard (vedoucí práce) ; Přívratský, Vladimír (oponent)
Název: Etické otázky výzkumu embryonálních kmenových buněk Abstrakt Práce se zabývá problematikou výzkumu kmenových buněk, především buněk embryonálních. Začátek práce je věnován historii výzkumu a popisu kmenových buněk, zaměřené především na embryonální kmenové buňky, které jsou stěžejním tématem této práce. Tato část je také doplněna o obrazovou dokumentaci, pro lepší orientaci v dané problematice. Práce se dále věnuje otázce legislativy výzkumu kmenových buněk, podrobněji zaměřené na Českou republiku a Evropu. Řešena je také problematika etických a náboženských dopadů výzkumu kmenových buněk. Klíčová slova: právo, etika, embryonální výzkum, buněčná terapie
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
|
|
Tolerogenic dendritic cells as a novel cell-based therapy in type 1 diabetes
Kroulíková, Zuzana ; Funda, David (vedoucí práce) ; Smrž, Daniel (oponent)
Tolerogenní dendritické buňky (tolDCs) představují slibný nástroj v rámci buněčné terapie při léčbě autoimunitních onemocnění včetně diabetu I. typu (T1D). Mnoho protokolů je založeno na ex vivo generaci tolDCs a jejich terapeutický efekt byl demonstrován na zvířecích modelech autoimunitních onemocnění. V této diplomové práci jsme nejprve porovnali tři různé varianty tolDCs protokolů založených na vitaminu D a dexamethasonu s ohledem na jejich vliv na expresi kostimulačních molekul CD40, CD80, CD86 a MHC II a na expresi chemokinového receptoru CCR7. Dále jsme zhodnotili in vivo migraci PKH26 značených antigen- neloadovaných tolDCs a jejich efekt na indukci imunitní odpovědi/buněčné proliferace. TolDCs byly označeny PKH26 a migrace značených buněk byla sledována průtokovou cytometrií po intraperitoneální, subkutánní aplikaci na levé a také na pravé straně těla v 1., 3., 5., 7. a 9. den ve slezině, pankreatických, mesenterických, inguálních a axilárních lymfatických uzlinách NOD myší. Celkové množství buněk bylo použito jako další posuzující parametr. Živé PKH26+ CD11c+ CD3- buňky byly jasně detekovány ve slezině a v pankreatických lymfatických uzlinách po intraperitoneální administraci, zatímco subkutánní injekce vedla k akumulaci tolDCs především v inguálních a axilárních lymfatických uzlinách na...
|
|
|
Možnosti využití kmenových buněk pro léčbu diabetické retinopatie
Palacká, Kateřina ; Holáň, Vladimír (vedoucí práce) ; Tlapáková, Tereza (oponent)
Diabetická retinopatie je onemocnění sítnice způsobující nevratné poškození buněk a tím i postupnou ztrátu zraku. Současná léčba je velice omezená a spojená s četnými vedlejšími účinky. Nadějnou možností léčby degenerativních onemocnění sítnice je použití kmenových buněk. Existují různé typy kmenových buněk. Patří mezi ně embryonální kmenové buňky, indukované pluripotentní kmenové buňky a buňky z dospělého organismu, mezi které můžeme zařadit mesenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells). MSC jsou buňky nacházející se téměř ve všech tkáních dospělého organismu. Mohou migrovat do místa poškození, regulovat v sítnici průběh zánětu, potlačit vznik fibrovaskulátních jizev a nahradit poškozené buňky, jako jsou například nervové buňky, fotoreceptory a epiteliální pigmentové buňky. Aplikace MSC by tak mohla být slibnou léčbou pro degenerativní onemocnění sítnice.
|
|
|
Příprava a aplikace indukovaných pluripotentních kmenových buněk v hematologii
Berková, Linda ; Láníková, Lucie (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Jedním z klíčových objevů buněčné biologie minulého desetiletí jsou indukované pluripotentní kmenové buňky (iPSCs, induced pluripotent stem cells). Jedná se o pluripotentní buňky, které vznikly reprogramováním diferencovaných somatických buněk za využití pouhých čtyř exogenních transkripčních faktorů. iPSC, které lze získat i ze somatických buněk nesoucích genetickou mutaci, mohou být po následné diferenciaci na potřebný buněčný typ použity při testování nových léčiv a objevování dnes neznámých příčin geneticky podmíněných chorob. iPSC připravené ze zdravých buněk lze pak použít v regenerativní medicíně. Původně byly pro dopravení reprogramujících transkripčních faktorů do buněk využity retrovirové vektory, které ale nejsou pro medicínské použití vhodné, jelikož se integrují do genomu. To bylo důvodem pro vývoj bezpečnějších metod dopravy těchto transkripčních faktorů do buněk. Ve své práci uvádím metodický přehled způsobů dopravení transkripčních faktorů do buněk, které byly použity pro reprogramování včetně nejčastěji používaných metod testování pluripotence. Dále popisuji možnosti využití iPSC v terapii vybraných geneticky podmíněných hematologických onemocnění (srpkovité anemie, β-talasemie, X-vázané chronické granulomatózní choroby) nebo při modelování jejich molekulární podstaty (pravé...
|
host ::
RSS.