|
|
Změny aktivit enzymů v ovoci v průběhu dlouhodobého uchovávání
Ferdová, Jitka ; Melounová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V této diplomové práci byly studovány změny aktivit antioxidačních enzymů a změny obsahu nízkomolekulárních antioxidantů v různých druzích ovoce při dlouhodobém skladování. V teoretické části jsou popsány jednotlivé nízkomolekulární antioxidanty a antioxidační enzymy. Také jsou zde shrnuty příčiny kažení ovoce a používané způsoby konzervace. Jako vzorky byly použity zejména běžné lokální druhy ovoce - jablka červená a zelená, broskve, švestky a hrozny. Ovoce bylo skladováno dlouhodobě (několik měsíců) jednak v nezpracovaném stavu v laboratoři, ve sklepě, v lednici a v mrazícím boxu. U uchovávání mražením byly testovány různé způsoby přípravy a zpracování ovoce na aktivity enzymů a obsah nízkomolekulárních látek. Zkrácená analýza byla provedena rovněž v borůvkách, brusinkách, malinách a jahodách. U skladovaného ovoce byly sledovány skupinové parametry - celková antioxidační aktivita, obsah sušiny, vitaminu C, celkových flavonoidů a polyfenolů spektrofotometricky. Stanovení individuálních flavonoidů a katechinů bylo provedeno pomocí RP/HPLC/UV-VIS a on-line LC/PDA/ESI-MS. Aktivity antioxidačních enzymů – superoxiddismutasy (SOD), katalasy, polyfenoloxidasy (PPO) a lipoxygenasy (LOX) byly stanoveny spektrofotometricky. Z důvodu napadení některých vzorků plísněmi byla provedena povrchová mikroskopie a kultivace vzdušné i povrchové mikroflóry. Vliv podmínek uchovávání na zachování biologických vlastností je podmíněn druhem ovoce. Obecně nejšetrnějším způsobem dlouhodobého uchovávání je mražení, avšak u velkých plodů dochází často k senzorickým změnám. Dlouhodobé uchovávání v regulovaném teplotním režimu nebo v regulované atmosféře je vhodné pro plody s delší udržitelností, v těchto plodech se udrží déle stabilní hladiny antioxidačních enzymů. Některé z těchto enzymů působí synergisticky. Zatímco na začátku uchovávání lze např. v plodech jablek nalézt vysoké hladiny SOD a LOX, u přezrálých nebo poškozených plodů jsou naopak vyšší hladiny katalázy a PPO. Hladiny nízkomolekulárních antioxidantů v plodech v průběhu uchovávání kolísají, ale obecně vykazují vzrůstající tendenci s rostoucí délkou uchovávání.
|
|
|
Vliv podmínek uchovávání na obsah biologicky aktivních složek v plodech jablek
Ferdová, Jitka ; Čarnecká, Martina (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
V předložené bakalářské práci jsou popsány antioxidanty vyskytující se ve stravě a jejich účinky na lidský organismus. Dále jsou shrnuty činitele znehodnocování plodů jablek v průběhu skladování a možnosti ochrany proti nim. V praktické části byly nejprve kalibrovány a validovány metody stanovení enzymů superoxiddismutázy (SOD), katalasy a polyfenoloxidázy (PPO) v jablkách. Po nalezení vhodných metod byly uvedené enzymy změřeny v jablkách zpracovaných pod tekutým dusíkem po 158 dnech skladování v normální nebo v modifikované atmosféře. Také byla provedena kvantitativní a kvalitativní analýza bílkovin v jablkách. Dále byly ve zamražené surové šťávě změřeny některé nízkomolekulární antioxidanty (celkové polyfenoly, celkové flavonoidy a vitamín C) a celková antioxidační aktivita. Tyto hodnoty byly porovnány s hodnotami naměřenými v plodech ihned po sklizni. V poslední části bylo provedeno umělé zaplísnění jablek a sledovala se úspěšnost uchycení mikroorganismů.
|
|
|
Úloha antioxidačních enzymů v kardioprotektivních režimech chladové aklimace
Špínová, Šárka ; Žurmanová, Jitka (vedoucí práce) ; Holzerová, Kristýna (oponent)
Účinek chladu na organismus závisí na míře chladu a době trvání. Chladová aklimace vyvolává termoregulační odpověď, třesovou termogenezi a následně rozvoj termogeneze netřesové spojené s aktivací hnědé tukové tkáně. Expozice mírnému chladu ve formě otužování má blahodárné účinky na celý organismus a nedávno bylo zjištěno, že má také kardioprotektivní účinky. Zvýšená antioxidační kapacita byla prokázána v mechanismu kardioprotekce vyvolané aklimací na hypoxii. Cílem této diplomové práce bylo zjistit, zda je protektivní efekt mírné chladové aklimace (8 ± 1 řC) spojen se změnou kapacity antioxidačního systému. V rámci tohoto cíle byly stanoveny hladiny proteinů hlavních antioxidačních enzymů (superoxiddismutáza, kataláza, glutathionperoxidáza, thioredoxin, thioredoxinreduktáza, akonitáza, hemoxygenáza) v průběhu aklimace na mírný chlad, konkrétně v 1-3-10 dnech, a následně po 5 týdnech a po 2-týdenním zotavení. Výsledky ukázaly změny v expresi většiny zkoumaných antioxidačních proteinů, jejichž vliv na kardioprotekci vyvolanou chladem musí být dále ověřen. Klíčová slova: srdce, chladová aklimace, superoxiddismutáza, kataláza, glutathionperoxidáza, thioredoxin, thioredoxinreduktáza, akonitáza, hemoxygenáza
|
|
|
Asociace vybraných polymorfismů genů oxidativního stresu s diabetes mellitus 1. a 2. typu
Kloboučková, Lucie ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Diabetes mellitus je chronické onemocnění s komplexní patogenezí vznikající buď v důsledku nedostatku inzulinu nebo zhoršené odezvy na inzulin. Jedná se o poruchu metabolizmu sacharidů charakterizovanou zhoršenou schopností udržet správnou hladinu cukru (glukózy) v krvi. Chronická hyperglykémie indukuje zvýšenou produkci reaktivních forem kyslíku (ROS, Reactive Oxygen Species), což vede ke snížení hladiny přirozených antioxidantů v krvi, a tím přispívá ke vzniku komplikací diabetu (např. cévních nebo plicních). V důsledku oxidativního stresu dochází zároveň k zánětům pankreatu s poškozením ß-buněk Langerhansových ostrůvků. Cíle: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se určité kombinace genotypů nevyskytují s vyšší frekvencí mezi skupinami diabetiků 1. a 2. typu než u zdravých kontrol. Metody: Do studie bylo zahrnuto 40 diabetiků 1. typu, 40 diabetiků 2. typu a 45 zdravých kontrol. Nejdříve byly analyzovány polymorfizmy vybraných genů zodpovědných za oxidativní stres, např. geny kódující enzymy superoxiddismutázy SOD1, SOD3, glutathion- S-transferázy GSTM1, GSTT1, GSTP1, glutathionperoxidáza GPX1 a kataláza CAT. Vybrané polymorfizmy byly stanoveny pomocí metod RFLP, TaqMan sond a alelově specifické PCR. Následně bylo pomocí kapalinové chromatografie měřeno množství malondialdehydu v plazmě jako...
|
|
|
Studium stresových odpovědí rostlin na přítomnost léčiv v kultivačním médiu
Bystroňová, Jana ; Soudek, Petr (vedoucí práce) ; Podlipná, Radka (oponent)
Cílem této práce bylo ověření možností degradace ibuprofenu pomocí vybraných rostlinných kultur a stanovení aktivit antioxidativních enzymů (peroxidázy, katalázy, askorbát peroxidázy a glutation-S-transferázy), jakožto markerů oxidativního stresu způsobeného ibuprofenem. K experimentům byly použity Nicotiana tabaccum (kultivary La Burley 21, SR 1 a jejich GMO) a Nicotiana glauca. Rychlost odstranění ibuprofenu u testovaných tabáků tedy klesala v pořadí: N. tabaccum SR1 > N. tabaccum Zm-p60-1-T4 > N. tabaccum TRI 2T2 > N. glauca > N. tabaccum TRI 2T1 > N. tabaccum cv. La Burley > N. tabaccum Zm-p60-1-T5. Jako nejvhodnější se pro odstranění ibuprofenu zdál netransformovaný N. tabaccum SR1. Dlouhodobý experiment ukázal, že rostlinný stres se projevuje i po delším čase. Dle celkového srovnání aktivit enzymů v kulturách s přítomností ibuprofenu s kontrolami se jako nejvíce tolerantní k ibuprofenu jevil N. tabaccum cv. La Burley 21 a jako nejméně tolerantní N.glauca. Klíčová slova: fytoremediace, ibuprofen, Nicotiana tabaccum, Nicotiana glauca, HPLC, peroxidáza, kataláza, askorbát peroxidáza, glutation-S-transferáza
|
|
|
Aktivita antioxidačních enzymů za různých patofyziologických stavů.
Vávrová, Lucie ; Tvrzická, Eva (vedoucí práce) ; Borovanský, Jan (oponent) ; Oliyarnyk, Olena (oponent)
Úvod: U onemocnění spojených se zvýšenou tvorbou reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku (RONS) se přepokládá účast oxidačního stresu v jejich patogenezi. Oxidační stres hraje roli v řadě onemocnění; významnou úlohu má v patogeneze zánětu a sepse, akutní a chronické pankreatitidy či vzniku rakovinného bujení. Organismus je proti působení RONS chráněn antioxidačním systémem, který je tvořen antioxidačními enzymy a neenzymatickými antioxidanty. K nejdůležitějším antioxidačním enzymům se řadí superoxiddismutasa (SOD), katalasa (CAT), glutathionperoxidasa (GPX), glutathionreduktasa (GR) a paraoxonasa (PON). Cílem této disertační práce bylo vyšetření aktivity tří těchto antioxidačních enzymů - SOD, CAT, PON za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: U šesti různých patofyziologických stavů byly měřeny aktivity CuZnSOD, CAT a PON1. Do jednotlivých studií bylo zařazeno 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 35 žen s depresivní poruchou (DD), 30 pacientů se sepsí (SP), 50 pacientů s karcinomem pankreatu (PC), 50 pacientů s chronickou pankreatitidou (CP) a 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP). Ke každé sledované skupině pacientů byla zařazena též kontrolní skupina spárovaná na základě věku a pohlaví (CON). Pacienti s AP a SP byli sledováni v průběhu jejich onemocnění a vzorky byly...
|
|
|
Some aspects of molecular mechanisms of xenobiotics' hepatotoxicity and hepatoprotection : Modulatory roles of natural polyphenols
Lekic, Nataša ; Farghali, Hassan (vedoucí práce) ; Kršiak, Miloslav (oponent) ; Brůha, Radan (oponent)
SOUHRN Zdůvodnění a cíle: Oxidační stres a apoptóza jsou navrhovanými mechanismy buněčného poškození v studiích hepatotoxicity vyvolané cizorodými látkami. Cílem této práce bylo nalézt časné signální markery jaterního poškození cizorodými látkami soustředěním na vybrané antioxidační/oxidační a apoptotické geny. Cílem mé práce dále bylo oslovit vztah mezi obvyklými markery jaterní dysfunkce a mRNA a proteinovou expresí v modelech hepatotoxicity s D-galaktozamin/lipopolysacharidem a tertbutylhydroperoxidem. Kromě toho, byly vyhodnocené hepatoprotekční možnosti antioxidačních polyfenolů quercetinu a kurkuminu v souvislosti s jejich modulacemi oxidačního stresu a apoptotických parametrů v stanovených modelech hapatoxicity způsobené cizorodými látkami. Metody: Biochemické markery zkoumající jaterní funkce zahrnují aminotransferázy a bilirubin. Pomocí 'real-time PCR' byly analyzovány mRNA exprese inducibilní syntázy oxidu dusnatého (NOS-2), hemoxygenázy-1 (HO-1), superoxiddismutázy (SOD-1), glutathionperoxidázy (Gpx-1), kaspázy 3 (Casp3), BH3 interacting domain death agonist (Bid) and Bcl-2 -associated X protein (Bax), a tumor necrosis factor α (TNF- α)mRNAs. Proteinové exprese HO-1 a NOS-2 byly stanoveny pomocí metody Western blot. Morfometrické hodnocení hepatocytů použitím světelného mikroskopu bylo uděláno na...
|
|
|
Activity of antioxidant enzymes in different pathophysilogical states.
Vávrová, Lucie
Úvod: U onemocnění spojených se zvýšenou tvorbou reaktivních sloučenin kyslíku a dusíku (RONS) se přepokládá účast oxidačního stresu v jejich patogenezi. Oxidační stres hraje roli v řadě onemocnění; významnou úlohu má v patogeneze zánětu a sepse, akutní a chronické pankreatitidy či vzniku rakovinného bujení. Organismus je proti působení RONS chráněn antioxidačním systémem, který je tvořen antioxidačními enzymy a neenzymatickými antioxidanty. K nejdůležitějším antioxidačním enzymům se řadí superoxiddismutasa (SOD), katalasa (CAT), glutathionperoxidasa (GPX), glutathionreduktasa (GR) a paraoxonasa (PON). Cílem této disertační práce bylo vyšetření aktivity tří těchto antioxidačních enzymů - SOD, CAT, PON za různých patofyziologických stavů. Materiál a metody: U šesti různých patofyziologických stavů byly měřeny aktivity CuZnSOD, CAT a PON1. Do jednotlivých studií bylo zařazeno 40 pacientů s metabolickým syndromem (MetS), 35 žen s depresivní poruchou (DD), 30 pacientů se sepsí (SP), 50 pacientů s karcinomem pankreatu (PC), 50 pacientů s chronickou pankreatitidou (CP) a 13 pacientů s akutní pankreatitidou (AP). Ke každé sledované skupině pacientů byla zařazena též kontrolní skupina spárovaná na základě věku a pohlaví (CON). Pacienti s AP a SP byli sledováni v průběhu jejich onemocnění a vzorky byly...
|
|
|
Role katalázy a chitinázy v životním cyklu leishmanií
Glanzová, Kristýna ; Sádlová, Jovana (vedoucí práce) ; Kodym, Petr (oponent)
Leishmanióza je infekční onemocnění působené dvojhostitelskými prvoky rodu Leishmania (Kinetoplastida: Trypanosomatidae) přenášenými flebotomy (Diptera: Phlebotominae). Leishmanie jsou pro svůj životní cyklus vybaveny enzymatickou výbavou, která jim pomáhá úspěšně přežívat jak v hmyzích přenašečích, tak v savčích hostitelích. Enzym kataláza, který odstraňuje H2O2 a chrání tedy buňky před reaktivními formami kyslíku, v genetické výbavě leishmanií chybí, ač je přítomný u příbuzných jednohostitelských trypanosomatid. Enzym chitináza se může uplatňovat v interakci leishmanií s chitinózními strukturami ve flebotomech (peritrofická matrix, stomodeální valva) a jelikož je produkován i amastigoty, mohl by hrát roli i v hostiteli. Roli těchto dvou enzymů v životním cyklu leishmanií jsem testovala pomocí přímého srovnání mutantních linií L. mexicana s vloženým genem pro katalázu a s deleci genu pro chitinázu s kontrolními skupinami. Prováděla jsem experimentální infekce flebotomů druhu Lu. longipalpis včetně přenosu leishmanií na hostitele, testovala přežívání leishmanií v makrofázích a prováděla experimentální infekce BALB/c myší s následnými xenodiagnostickými pokusy. Přítomnost katalázy neovlivnila příliš schopnost množení a přežívání leishmanií ve flebotomech, naše pokusy ale potvrdily neslučitelnost...
|
|
|
Asociace vybraných polymorfismů genů oxidativního stresu s diabetes mellitus 1. a 2. typu
Kloboučková, Lucie ; Kotrbová - Kozak, Anna Katarzyna (vedoucí práce) ; Daňková, Pavlína (oponent)
Diabetes mellitus je chronické onemocnění s komplexní patogenezí vznikající buď v důsledku nedostatku inzulinu nebo zhoršené odezvy na inzulin. Jedná se o poruchu metabolizmu sacharidů charakterizovanou zhoršenou schopností udržet správnou hladinu cukru (glukózy) v krvi. Chronická hyperglykémie indukuje zvýšenou produkci reaktivních forem kyslíku (ROS, Reactive Oxygen Species), což vede ke snížení hladiny přirozených antioxidantů v krvi, a tím přispívá ke vzniku komplikací diabetu (např. cévních nebo plicních). V důsledku oxidativního stresu dochází zároveň k zánětům pankreatu s poškozením ß-buněk Langerhansových ostrůvků. Cíle: Cílem diplomové práce bylo zjistit, zda se určité kombinace genotypů nevyskytují s vyšší frekvencí mezi skupinami diabetiků 1. a 2. typu než u zdravých kontrol. Metody: Do studie bylo zahrnuto 40 diabetiků 1. typu, 40 diabetiků 2. typu a 45 zdravých kontrol. Nejdříve byly analyzovány polymorfizmy vybraných genů zodpovědných za oxidativní stres, např. geny kódující enzymy superoxiddismutázy SOD1, SOD3, glutathion- S-transferázy GSTM1, GSTT1, GSTP1, glutathionperoxidáza GPX1 a kataláza CAT. Vybrané polymorfizmy byly stanoveny pomocí metod RFLP, TaqMan sond a alelově specifické PCR. Následně bylo pomocí kapalinové chromatografie měřeno množství malondialdehydu v plazmě jako...
|
host ::
RSS.