|
|
Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením
NĚMCOVÁ, Nicol
Diplomová práce s názvem Etická reflexe práce sociálního pracovníka s pečujícími osobami dětí s postižením nahlíží do vzájemné spolupráce a interakce obou osob při práci s cílem pomoci dítěti s postižením v sociální službě. Pečující osoba je většinou rodič nebo jiný zákonný zástupce, který se stará a pečuje o osobu s postižením či znevýhodněním. Z mých zkušeností na pozici sociální pracovnice je práce s pečujícími osobami někdy náročná a ráda bych tedy zmapovala postoje obou osob díky rozhovorům, ve kterých budu zjišťovat jejich potřeby buď za sebe samé, směrem k organizaci či k osobě, se kterou spolupracuje. Ráda bych zjistila konkrétní věci, jak pečujícím osobám více pomoci, jak je pochopit a nastavit díky tomu společně co nejlepší fungování dítěte v sociální službě.
|
|
| |
|
|
Imobilní nemocný v domácím prostředí
LANGOVÁ, Tereza
Cílem bakalářské práce bylo zjistit nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí. Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části. První část je teoretická a část druhá empirická, ve které se již zabýváme samotným výzkumným šetřením. Teoretická část práce obsahuje vymezení pojmu imobilita a imobilizační syndrom. Na to navazujeme nejčastějšími projevy imobilizačního syndromu. Dalším tématem jsou potřeby imobilních nemocných a rodina, kde jsme se zmínili o laických pečujících, dále jsme pak poukázali na péči o pečovatele a agentury domácí péče. Podstatnou částí této bakalářské práce jsou oblasti, které vyžadují v péči o imobilního nemocného více pozornosti. V poslední části se zmiňujeme o dávkách pro osoby se zdravotním postižením a o sociálních službách, které mohou imobilním nemocným velmi pomoci. Empirická část této bakalářské práce byla zpracována kvalitativním přístupem a to pomocí polostrukturovaného rozhovoru. Rozhovory jsme realizovali s imobilními nemocnými v domácím prostředím a zároveň i s pečujícími, kteří se o imobilní nemocné starají. Získané informace byly následně analyzovány a kategorizovány. Výsledky výzkumného šetření ukázaly, jaké jsou nejčastější problémy imobilních nemocných a jejich pečujících v domácím prostředí, mezi které patří nedostatečná informovanost o péči v domácím prostředí a nevědomost o možnosti pomoci ve formě sociálních služeb, agentur domácí péče či třeba kompenzačních pomůcek. Ze strany imobilních nemocných to byla především hygiena, vyprazdňování, výživa, problémy s dekubity či stavební úpravy v domácím prostředí. Je důležité zmínit, že veškeré problémy, které uvedli imobilní nemocní a jejich pečující, by nemusely vznikat, kdyby byli pečující a imobilní nemocní dostatečně informováni již před propuštěním do domácího prostředí.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vliv péče o nesoběstačného seniora na vztahy mezi rodinnými příslušníky
Konrádová, Kateřina ; Jeřábek, Hynek (vedoucí práce) ; Kandert, Josef (oponent)
Stať se zabývá vztahy mezi rodinnými příslušníky v pokročilém stádiu životního cyklu rodiny, kdy rodiče již ztrácí svoji plnou soběstačnost. Dospělé děti své rodiče podporují a jsou s nimi v častějším kontaktu, často dokonce dochází k sestěhování. Základní otázkou práce je, jak tato situace ovlivňuje vztahy mezi rodinnými příslušníky a především mezigenerační vztahy mezi dospělými dětmi a jejich rodiči. Autorka se opírá zejména o koncept ambivalence a model mezigenerační solidarity. Dalším důležitým východiskem je několik výzkumů provedených v České republice. Jsou analyzována data z výzkumu "Rodinná soudržnost v péči o seniora", který je realizován pod vedením Prof. PhDr. Hynka Jeřábka, CSc. a má kvalitativní i kvantitativní část. Na základě těchto dat se autorka pokouší popsat mezigenerační vztahy, pracuje s pojmy jako konflikt, ambivalence a citová solidarita. Dochází k závěru, že mezigenerační vztahy ve zkoumaných rodinách charakterizuje velmi silné citové pouto, ačkoli se současně ve značné míře objevují konflikty a negativní emoce.
|
|
|
Limity péče o seniory s demencí v zařízení bez zvláštního režimu
MYŠÁKOVÁ, Helena
Diplomová práce je zaměřena na péči o osoby s ACH a na limity péče o tyto osoby v zařízení bez zvláštního režimu. Již několik let se prodlužuje délka doby, které se lidé dožívají. S tím je ale spojen i fakt, že roste počet lidí, které trápí nemoci, které jsou spojené právě s koncem života. Výjimkou není ani ACH. Tato diplomová práce se skládá z teoretické a empirické části. Cílem teoretické části bylo nastudovat a poté zanalyzovat odbornou literaturu, která se k tomuto tématu vztahuje. Hlavním cílem diplomové práce bylo zjistit, zda jsou zařízení bez zvláštního režimu schopna se postarat o klienta s demencí. Dílčími cíli bylo určit, v jakých oblastech cítí zaměstnanci zařízení bez zvláštního režimu při pečování o osobu s demencí zvýšenou zátěž a jak vnímají klienta s demencí ostatní klienti. Ke sběru dat pro empirickou část diplomové práce byl zvolen kvalitativní výzkum, použitá metoda dotazování, jako technika sběru dat byl využit polořízený rozhovor. Předem připravené otázky byly rozděleny do pěti okruhů, jejich celkový počet činil 32. Výzkumem jsem shledala, že zařízení bez zvláštního režimu jsou schopna pečovat o klienty s ACH. Soužití klientů s ACH a bez tohoto onemocnění je sice možné, ale problematické, zatěžuje pečující personál. Ten v zařízení bez zvláštního režimu jako nejčastější problém vnímá nedostatek času na klienty, na péči o ně, na komunikaci s nimi, a dále nízký počet pečujících osob na počet klientů. Jako zátěžové situace pociťují pracovníci v zařízení bez zvláštního režimu dle mého výzkumu především ty situace, které jsou spojené se změnami chování klientů s ACH. Patří sem toulání klientů, jejich agresivita, potřeba jiného denního režimu klienta s ACH (spánek, strava), a nutnost řešit stížnosti na chování klientů s ACH od klientů bez tohoto onemocnění. Personál zatěžuje i komunikace s klientem s ACH, která je u těchto klientů ztížená. Z empirické části práce je možné vyvodit tuto hypotézu: Zařízení bez zvláštního režimu budou lépe pečovat o klienty s ACH, pokud se zvýší počet pečujícího personálu. Navrženou hypotézu je třeba ověřit na větším počtu respondentů. Předpokládám, že práci bude možné nabídnout jako zdroj informací laické i odborné veřejnosti v oblasti péče o osoby trpící ACH.
|
|
|
Péče o seniory a dostupnost sociálních služeb na Domažlicku a jeho okolí
SLADKÁ KOCKOVÁ, Petra
Teoretická část práce obsahuje, co je stáří a jaké změny ho provází (psychické, fyzické, sociální). V této práci také najdeme shrnutí od historie po součastnou dobu v péči o staré lidi v ČR. Dále pak, jaká je podpora pečujících o seniory ze strany státu. Jaké sociální služby nabízí stát v domácí péči o starého člověka. Praktická část obsahuje výběr 10 respondentů, kteří o seniory pečují. Zde jsem využila terenního šetření techniku dotazníku. Dotazník byl zaměřen na to, zda respondenti využívají nabídku sociálních služeb od státu. Též jaké služby by se jim hodily a jestli je nabídka sociálních služeb v jejich okolí dostatečná. A co by ještě zlepšili v přístupu státu k těm, kteří pečují o seniory v domácím prostředí.
|
|
|
Využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření
ULDRYCHOVÁ, Iveta
Bakalářská práce se zabývá využitím příspěvku na péči u osob, které tento příspěvek pobírají a jsou v domácím ošetření. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První část je teoretické zpracování tématu sociální pomoc, příspěvek na péči, sociální služby, domácí a ústavní péče. Druhá část nesoucí název Využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření, je částí praktickou, kde jde o naplnění cíle bakalářské práce za pomoci výzkumu. Cílem bakalářské práce je zjistit konkrétní využití příspěvku na péči u osob v domácím ošetření a zjištění výhod plynoucích z toho, že je poživatel příspěvku v domácím prostředí.
|
host ::
RSS.