|
|
Tajně svěcení biskupové druhé poloviny 20. století. Příklad života a působení biskupa Kajetána Matouška
Šustr, Vratislav ; Zdichynec, Jan (vedoucí práce) ; Koura, Petr (oponent)
V této práci se zaměřuji na život tajně vysvěceného římskokatolického biskupa Kajetána Matouška a na porovnání jeho života a kariéry s osudy a působením dalších tajně vysvěcených římskokatolických biskupů, kteří byli konsekrováni ve stejném historickém období a sloužili v pražské arcidiecézi. Těmito biskupy byli Ladislav Hlad, ThLic. Karel Otčenášek a PaedDr. František kardinál Tomášek. Porovnání života Kajetána Matouška s ostatními biskupy je zpracováno po jednotlivých formujících životních etapách a meznících, jako je dětství, studia nebo motivace k tomu stát se knězem a posléze okolnosti tajného vysvěcení biskupem. K sepsání této práce využívám materiály o výše zmíněných biskupech dochované v Archivu bezpečnostních složek. Dále jsem studoval s materiály, které se nacházejí v Archivu pražského arcibiskupství. V jeho úschově však jsou převážně materiály úředního charakteru. Neméně důležitým zdrojem informací je rodinný archiv rodiny Novotných, spřízněných s biskupem Matouškem (rodina Matouškových vymřela "po meči" právě panem biskupem Matouškem), od kterých jsem získal mnoho fotografií, ale i materiálů, které analyzuji v této práci. Zohlednit je třeba i tzv. 2. farní kroniku farnosti sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském, ze které jsem čerpal informace hlavně pro období působení biskupa Matouška v...
|
|
|
Ředitel školy po deseti letech, nové inspirace
Šenová, Jarmila ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou profesní dráhy zkušených ředitelů škol s více jak desetiletou praxí ve funkci. Soustředí se na ředitele z různých druhů škol, odlišných počtem žáků i místem působení. Cílem bylo vytvoření souboru nejčastějších motivačních faktorů a zdrojů inspirací této cílové skupiny. Práce vychází z celkových podmínek, za jakých svou profesi tito lidé vykonávají, z požadavků, jaké jsou na ně kladeny a z očekávání, která jsou s touto náročnou funkcí spojena. Prostřednictvím kvalitativně orientovaného empirického výzkumu, metodou životní historie, rozkrývá nejčastější motivační faktory a zdroje inspirací zkušených ředitelů a uvádí je v určitých nezbytných souvislostech. Současně přináší poznatky o významu motivačních faktorů a inspirací z pohledu samotných ředitelů škol. KLÍČOVÁ SLOVA: zkušený ředitel školy, profesní dráha, podmínky práce, motivace, motivační faktory, zdroj inspirací, různý úhel pohledu
|
|
|
Ředitel školy po deseti letech, nové inspirace
Šenová, Jarmila ; Trojan, Václav (vedoucí práce) ; Trojanová, Irena (oponent)
Závěrečná bakalářská práce se zabývá problematikou profesní dráhy zkušených ředitelů škol s více jak desetiletou praxí ve funkci. Soustředí se na ředitele z různých druhů škol, odlišných počtem žáků i místem působení. Cílem bylo vytvoření souboru nejčastějších motivačních faktorů a zdrojů inspirací této cílové skupiny. Práce vychází z celkových podmínek, za jakých svou profesi tito lidé vykonávají, z požadavků, jaké jsou na ně kladeny a z očekávání, která jsou s touto náročnou funkcí spojena. Prostřednictvím kvalitativně orientovaného empirického výzkumu, metodou životní historie, rozkrývá nejčastější motivační faktory a zdroje inspirací zkušených ředitelů a uvádí je v určitých nezbytných souvislostech. Současně přináší poznatky o významu motivačních faktorů a inspirací z pohledu samotných ředitelů škol. KLÍČOVÁ SLOVA: zkušený ředitel školy, profesní dráha, podmínky práce, motivace, motivační faktory, zdroj inspirací, různý úhel pohledu
|
|
|
Prestiž a sociální stratifikace v české společnosti mezi lety 1988-1999
Křepelková, Zuzana ; Duffková, Jana (vedoucí práce) ; Buriánek, Jiří (oponent)
Resumé V roce 1989 proběhla pro české dějiny významná revoluce, která zapříčinila, že se česká společnost začala orientovat z východu na západ. Společnost, ve které převládaly rovnostářské principy se ocitla tváří v tvář realitě západního světa, kam svou orientací nepatřila. V mínění lidí stále přetrvávaly nejenom touhy po sociálním zabezpečení, ale i jistá dávka rozhořčení nad rychle rostoucí diferenciací příjmů, která se projevovala negativním hodnocením bohatších lidí - svou úlohu sehrála i řada skandálů (tunelování a rychlý krach nově se zakládajících podniků). Česká společnost byla před rokem 1989 jen minimálně stratifikována. Po revoluci bylo potřeba vytvořit novou elitu, střední třídu a souběžně s tím se vytvářela i nová spodní vrstva. Nejdynamičtějším vývojem prošla nově vznikající stará střední třída (podnikatelé), pozvolněji se vyvíjela nová střední třída (odborníci s vysokoškolským vzděláním), jejíž přeměna je záležitostí několika generací. K porovnání prestiže (v době transformace a před ní) musíme jako výchozí použít škálu z roku 1967, neboť se jedná o poslední škálu zhotovenou v komunistickém Československu. Komunistická společnost byla společností statickou a proto se můžeme domnívat, že se stratifikace do roku 1989 příliš nezměnila. Na předních pozicích zůstávají povolání lékaře, ministra,...
|
host ::
RSS.