|
|
Burden-Sharing v NATO: Diskursivní analýza
Šamonil, Ondřej ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem burden-sharingu v Severoatlantické alianci. Sdílení společného břemene bylo vždy považováno za důležité téma, které s anexí Krymu nabralo na dynamice. Objevují se dokonce úvahy o možném konci NATO, neboť prý USA dochází trpělivost s spojeneckým neplacením za obranu. Práce aplikuje metodologii od Lene Hansen, vycházející z klasického díla Davida Campbella Writing Security. Předpokladem pro analýzu je stanovení si vládního intertextuálního pole, uvnitř kterého hledáme opakující se názorové vzorce konkrétních členů NATO a jejich postoje či vyjadřování k problematice burden-sharingu. K těmto vzorcům se pak dostáváme pomocí Hansenovské metodologie a rozdělení do dvou časových rámců, v nichž sledujeme centra s opakujícími se názory na problematiku burden-sharingu. Prvním časovým rámcem je období devadesátých let a druhým události po roce 2001. Interpretace chování členů poukazuje na vznik několika mezi sebou částečně propojených a částečně vzájemně vymezených center argumentace. Tato centra zhruba souhlasí s pozicí tří největších evropských členů NATO. Ti, jak se ukazuje, své postupy přizpůsobují kontextu a situacím. Práce se snaží o co nejširší analýzu situace, proto se zabývá nejen burden-sharingově krátkodobými intenzivními událostmi, tedy intervencemi NATO, ale i...
|
|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
|
|
Důvěra v mezinárodních vztazích: Případová studie transatlantické spolupráce v oblasti bezpečnosti
Doleželová, Sabina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Kozák, Kryštof (oponent)
Oblast důvěry se poslední dobou stala předmětem nové agendy pro výzkum. Jak ukazuje tato práce, důvěra však byla vždy implicitně v jádru teorie mezinárodních vztahů. Předmětem výzkumu této diplomové práce je transatlantický vztah a role, kterou hraje důvěra v oblasti bezpečnosti - s využitím NATO jako platformy pro zkoumání. V této souvislosti autorka nejprve posuzuje kategorii důvěry v mezinárodních vztazích jako celku. Bude provedena podrobná analýza jevu důvěry, jeho principů a charakteristických znaků. Pro další aplikaci teoretických poznatků na případovou studii transatlantických vztahů je vypracována speciální metoda v rámci explorativního výzkumu, která se zaměřuje na rozpoznávání signálů důvěry ve vztahu, přičemž tak zdůrazňuje roli bezpečnostního dilematu, zajišťovacích strategií a ujišťování. Vybraná výzkumná metoda je podmíněna teoretickým základem a dostupnými daty pro výzkum. Na základě zkoumané literatury a pomocí výzkumných poznatků případové studie odhadne autorka míru důvěry mezi Spojenými státy a evropskými členy NATO během krizových období. Cílem je odhalit příčiny tohoto stavu a vymezit předpoklady, které budou podporovat nebo bránit růstu důvěry. Diplomová práce přibližuje americko-evropské partnerství z pohledu asymetrické důvěry, která představuje trvalý faktor v bezpečnostních...
|
|
|
Burden-Sharing v NATO: Diskursivní analýza
Šamonil, Ondřej ; Ditrych, Ondřej (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá fenoménem burden-sharingu v Severoatlantické alianci. Sdílení společného břemene bylo vždy považováno za důležité téma, které s anexí Krymu nabralo na dynamice. Objevují se dokonce úvahy o možném konci NATO, neboť prý USA dochází trpělivost s spojeneckým neplacením za obranu. Práce aplikuje metodologii od Lene Hansen, vycházející z klasického díla Davida Campbella Writing Security. Předpokladem pro analýzu je stanovení si vládního intertextuálního pole, uvnitř kterého hledáme opakující se názorové vzorce konkrétních členů NATO a jejich postoje či vyjadřování k problematice burden-sharingu. K těmto vzorcům se pak dostáváme pomocí Hansenovské metodologie a rozdělení do dvou časových rámců, v nichž sledujeme centra s opakujícími se názory na problematiku burden-sharingu. Prvním časovým rámcem je období devadesátých let a druhým události po roce 2001. Interpretace chování členů poukazuje na vznik několika mezi sebou částečně propojených a částečně vzájemně vymezených center argumentace. Tato centra zhruba souhlasí s pozicí tří největších evropských členů NATO. Ti, jak se ukazuje, své postupy přizpůsobují kontextu a situacím. Práce se snaží o co nejširší analýzu situace, proto se zabývá nejen burden-sharingově krátkodobými intenzivními událostmi, tedy intervencemi NATO, ale i...
|
|
|
Sdílení uprchlické zátěže prostřednictvím přemísťování: Postoje států Visegrádské skupiny
Franta, Jakub ; Váška, Jan (vedoucí práce) ; Najšlová, Lucia (oponent)
Předkládaná bakalářská práce se zabývá sdílením uprchlické zátěže v Evropské unii prostřednictvím povinného relokačního mechanismu a postoji států Visegrádské skupiny k této problematice. Chronologicky je toto téma vymezeno s přesahy rokem 2015. Česká republika, Maďarsko, Polsko a Slovensko totiž patří mezi přední odpůrce plánu na přemísťování uprchlíků, které představovalo jedno z navrhovaných a nakonec také přijatých řešení tzv. uprchlické krize v EU. Cílem práce je odpovědět na otázky, zda-li postoje zkoumaných států ohledně sdílení uprchlické zátěže prošly nějakým vývojem a dále zda-li veřejně deklarované důvody těchto postojů odpovídají empirické situaci. Za tímto účelem je provedena rekonstrukce nejdůležitějších milníků procesu přijímání relokačního mechanismu, včetně postojů a veřejně deklarovaných důvodů států V4, které jsou následně analyzovány z hlediska empirické situace. Výsledným zjištěním práce je, že státy Visegrádské skupiny zastávaly v průběhu roku 2015 jednotný negativní postoj s jedinou výjimkou - souhlasem Polska s návrhem předloženým na jednání Evropské rady dne 22. září - a většina z důvodů uváděných pro tento negativní postoj se na empirické situaci skutečně zakládá, ačkoliv vždy jen v určitých aspektech dané problematiky. Kromě toho práce poskytuje přehledné shrnutí daných...
|
|
|
Princip solidarity a burden-sharing v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU
Zilvarová, Aneta ; Šlosarčík, Ivo (vedoucí práce) ; Weiss, Tomáš (oponent)
Předložená diplomová práce zpracovává téma solidarity a burden-sharingu, neboli sdílení "břemene" (respektive odpovědnosti) v prostoru svobody, bezpečnosti a práva EU. Jejím cílem je aplikovat teorii burden-sharingu na příklad azylové politiky EU a konkrétně verifikovat či falsifikovat Olsonovu hypotézu o vykořisťování velkých států malými (rozuměno bohatých chudými). Hypotéza bude testována pomocí smíšené metody výzkumu, tedy kvalitativně a kvantitativně. Kvalitativní část se zaměří na analýzu Dublinského nařízení (Dublin II a III) a jím stanovených kritérií a mechanismů určování odpovědného státu pro posouzení žádosti o azyl. Zvláštní pozornost bude upřena na proces vyjednávání Dublinského nařízení II ve snaze identifikovat a pomocí Moravcsikova liberálního mezivládního přístupu objasnit pozice dominantních členských států a jejich vliv na výslednou podobu nařízení. Následně bude míra burden-sharingu ilustrována na příkladu mezistátního předávání žadatelů o azyl (tzv. fyzický burden-sharing). Ten bude dále demonstrován i kvantitativně za pomocí statistických dat pro období 2008-2013, která budou interpretována ve vazbě na velikost HDP na obyvatele ve snaze prokázat vztah mezi azylovým "břemenem" a ekonomickou silou států. Závěrem bude optikou liberálního intergovernmentalismu a teorie...
|
host ::
RSS.