|
|
Slévárenské slitiny mědi pro umělecké lití
Jelínek, Vojtěch ; Kaněra, Miloš (oponent) ; Pernica, Vítězslav (vedoucí práce)
Bakalářská práce obsahuje literární rešerši zabývající se měděnými slitinami, jejich historií a jednotlivými druhy, které se využívají v uměleckém slévárenství. V rámci praktické části byl navrhnut model přezky pro šampionský opasek, který byl následně odlit do skořepiny a povrchově upraven. Použitou slitinou byla bílá manganová mosaz.
|
|
|
Návrh výroby těla ventilu
Ostřížek, Jan ; Štroner, Marek (oponent) ; Řiháček, Jan (vedoucí práce)
Práce se zabývá návrhem výroby těla ventilu ze slitiny mědi CuZn40Pb2. V úvodu práce je provedena analýza možných způsobů výroby, přičemž jako nejvhodnější byla vybrána metoda vícecestného kování. Na základě zhodnocení technologičnosti jsou provedeny úpravy tvarů, předepsány přídavky na obrábění a stanoveny mezní úchylky rozměrů. Jsou navrženy dvě geometrie nástrojů, které jsou ověřeny pomocí numerické simulace. Ty jsou zavedeny i z důvodu zjištění potřebné kovací síly. Z objemu výkovku je určen polotovar 60 x 115 mm. Ten je indukčně ohříván na kovací teplotu a poté kován v jedné operaci na klikovém lise LZK 2500 P/SH. Na závěr proběhne ostřižení výronku pomocí lisu LKOA 200.
|
|
|
Model diffusion experiment in alloys
Valúch, Adam ; Doubrava, Marek (oponent) ; Kičmerová, Dina (vedoucí práce)
This bachelor's thesis deals with the process of diffusion in alloys, for a better understanding of the properties and microstructure. In the theoretical part, the nature of diffusion is described, brass and copper are used for different diffusion rates at different temperatures and times. In the experimental part, methods such as annealing in a vacuum furnace, polishing, and grinding are used. With subsequent observation under a SM, SEM microscope. The main goals were to prove the Kirkendall phenomenon and the previously mentioned microstructure and thickness of the diffusion layer.
|
|
|
Analýza degradačních procesů tyčí amortizéru
Sýkorová, Jitka ; Juliš, Martin (oponent) ; Klakurková, Lenka (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá analýzou degradačních procesů tyčí amortizéru synchronního generátoru. Úvodní teoretická část se zabývá popisem generátoru, analýzou materiálu, vlastnostmi mosazi pro výrobu tyčí amortizéru a možnými parametry ovlivňující degradaci tlumiče. Experimentální část bakalářské práce nejprve analyzuje poškozené tyče amortizéru s pomocí destruktivních a nedestruktivních technik, následně navrhuje nedestruktivní zkoušení přímo v provozu a zjišťuje závislost elektrických vlastností na struktuře vybraných materiálů.
|
|
|
Studium plazmochemické redukce korozních vrstev na mosazi
Řádková, Lucie ; Selucká, Alena (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Hlavním tématem této bakalářské práce je plazmochemické ošetření archeologickým artefaktů, především plazmochemické ošetření korozních vrstev mosazi. Pro tento proces bylo použito nízkotlaké, nízkoteplotní vodíkové plazma. Technologie je v současnosti využívána zejména pro železné a stříbrné předměty, ovšem ani pro ně nejsou nalezeny optimální podmínky. Odstraňování koroze u předmětů z barevných kovů je pak zcela v počátcích. Byly připraveny dvě sady vzorků v různých korozních prostředích. Prvním prostředím byly nasycené páry HCl, vzorky byly v tomto prostředí po dobu jednoho měsíce, korozní vrstvy byly oranžovo-hnědé. Druhá sada byla připravena v roztoku amoniaku, vzorky byly v tomto prostředí jeden den, korozní vrstvy byly modré. Plazma bylo generováno kontinuálně při různých výkonech generátoru. Experimenty probíhaly při tlaku 100 Pa a průtoku vodíku 50 sccm. Výkon generátoru byl volen v rozsahu 50 – 200 W a ošetření trvalo 70 – 140 minut. Změny, ke kterým docházelo v důsledku plazmochemických reakcí, byly pozorovány optickou emisní spektroskopií. Redukční děj byl monitorován pomocí integrální intenzity OH pásu. Spektrální intenzita spektrometru byla volena v rozsahu 290 – 330 nm. Po plazmochemickém ošetření bylo obtížné odstranit korozní vrstvy HCl, ale odstranění korozních vrstev amoniaku bylo snadné. To bylo způsobené typem korozního procesu (korodované vrstvy byly ovlivněny dobou korozního procesu). Tato bakalářská práce slouží k počátečnímu studiu chování korozních vrstev mosazi při plazmochemickém ošetření. V budoucnu by mohlo být ošetření v plazmatu použito pro ošetření skutečných archeologických artefaktů.
|
|
|
Obnova městských lázní v Malých Svatoňovicích
Macek, Štěpán ; Špiller, Martin (oponent) ; Guzdek, Adam (vedoucí práce) ; Kalousek, Lubor (vedoucí práce)
Cílem bakalářské práce bylo zhotovení dokumentace pro stavební povolení a části dokumentace pro provádění stavby na základě architektonické studie, která byla vypracována v předmětu AG35 – Ateliér obnovy památek. Tématem ateliérové práce bylo zamyšlení se nad vhodným využitím památkově chráněného objektu v historickém jádru obce Malé Svatoňovice a vytvoření architektonické studie. Navrhl jsem následující koncepci. Stavba by měla sloužit jako obecní dům, proto jsem zde soustředil funkce tomu odpovídající: obecní úřad, obřadní síň, muzeum, lékařské ordinace, kosmetika, lékárna, a nakonec i lázně, které zde měly dlouholetou tradici. Při obnově objektu postupuji synteticky. Zkoumám kvalitu a zachovalost jednotlivých vrstev. To nejlepší z každé vrstvy vyzdvihuji. Pokud se některá nezachovala, ale přesto měla své kvality, připomínám ji novým jazykem. Myslím, že to byl Tadao Ando, kdo řekl: „Má-li být genius loci čitelný, je třeba ho oživit a vyprovokovat invenčními vstupy.“ Slučuji moderní s historickým pomocí nadčasového.
|
|
|
Redukce korozních vrstev na mosazi pomocí vodíkového plazmatu
Řádková, Lucie ; Grossmannová, Hana (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá působením nízkotlakého nízkoteplotního vodíkového plazmatu na uměle vytvořené korozní vrstvy mosazi. Plazmochemické ošetření kovových artefaktů je poměrně nový způsob, kterým je možné odstranit korozi historických artefaktů. Teplota během ošetření by neměla přesáhnout 150 °C. Mosaz korodovala 2 týdny v atmosféře amoniaku. Analýzou EDS bylo zjištěno povrchové složení zkorodované vrstvy. Korozní vrstva, která byla tvořená uhlíkem, kyslíkem, mědí a olovem, měla modrou barvu, na povrchu byly bílé krystalky. Místy byla na povrchu pozorována hnědá barva. Válcový reaktor, ve kterém bylo buzené vysokofrekvenční plazma o frekvenci 13,54 MHz, byl z křemenného skla s vnějšími měděnými elektrodami. Ve výboji o středním výkonu do 400 W vznikal reaktivní atomární vodík, který reagoval s korozní vrstvou obsahující kyslík, došlo tak ke vzniku nestabilního radikálu OH, který vyzařuje svou energii v oblasti 305–320 nm. Toto záření bylo detekováno optickou emisní spektroskopií a sloužilo k monitorování celého procesu. Na základě získaných dat se vypočítala intenzita OH radikálů a rotační teplota plazmatu. Termočidlem umístěným uvnitř opracovávaných vzorků byla sledována teplota vzorku během měření. Zkorodované vzorky byly ošetřeny v nízkotlakém nízkoteplotním vodíkovém plazmatu. V různých podmínkách bylo ošetřeno 16 vzorků. Výkon generátoru byl 100 W, 200 W, 300 W a 400 W, režim kontinuální i pulzní se střídou 25 %, 50 %, 75 %. Tlak se pohyboval mezi 140 až 160 Pa, průtok vodíku byl 50 sccm. Vzorky po plazmochemické ošetření měly šedou barvu, na povrchu zůstaly bílé krystalky. Korozní vrstvy byly odstraňovány špachtlí. V některých případech byla koroze snadno odstranitelná, u některých vzorků bylo složitější odstranit korozi. Analýza EDS, která byla provedena u 2 vzorků po ošetření (400 W, 50% pulzní režim a 400 W, 75% pulzní režim), ukázala, že kromě prvků, které se vyskytovaly v korozní vrstvě, se u vzorků po ošetření vyskytl i křemík, síra, chlór a fluór. Ty prvky, které byly už v korozní vrstvě, se u vzorků po ošetření vyskytovaly v jiném množství, zejména došlo k výraznému úbytku kyslíku.
|
|
| |
|
|
Redukce korozních vrstev mosazi pomocí nízkotlakého nízkoteplotního plazmatu
Řádková, Lucie ; Slavíček,, Pavel (oponent) ; Zahoran,, Miroslav (oponent) ; Krčma, František (vedoucí práce)
Tato práce pojednává o odstranění vrstev korozních produktů, které se mohou vyskytovat na archeologických nálezech. K redukci korozních vrstev bylo použité nízkotlaké nízkoteplotní plazma. Experimenty byly provedeny na mosazných vzorcích. Modelové korozní vrstvy byly připravené dvěma různými způsoby. Některé sady vzorků byly připravené v laboratorních podmínkách ve dvou různých korozních prostředích, a to v prostředí amoniaku a parách kyseliny chlorovodíkové. Tyto vzorky korodovaly v exsikátoru. Několik vzorků bylo připraveno s inkrustací přidáním malého množství písku na povrch vzorku. Vzorky obvykle korodovaly 4 týdny. Druhý způsob, který byl použitý k přípravě vrstev korozních produktů, bylo zakopání vzorků do půdy nebo do kompostu. V tomto případě korodovaly vzorky přibližně dva roky. Vzorky byly ošetřené v nízkotlakém plazmatu (150 Pa) ve válcovém reaktoru z křemenného skla (90 cm dlouhý a 9,5 cm v průměru). Na vnější straně reaktoru byly připevněné dvě měděné elektrody připojené přes přizpůsobovací člen k radiofrekvenčnímu generátoru (13,56 MHz). Průtoky pracovních plynů byly regulovány na sobě nezávislými regulátory hmotnostního průtoku. Mezi rotační olejovou vývěvu, kterou byl systém kontinuálně čerpán, a reaktor byla umístěná vymrazovačka s kapalným dusíkem a hliníkovými pilinami, kde byly zachytávány nečistoty. Vzorek byl během ošetření umístěn na střed skleněného držáku v reaktoru. Plazma bylo generováno buď v čistém vodíku, nebo ve směsi vodík-argon. Celkový průtok pracovního plynu byl 50 sccm. Byly testovány různé poměry směsi vodík-argon, optimální byl poměr průtoků 30 sccm vodíku a 20 sccm argonu. Radiofrekvenční výboj byl použitý v kontinuálním a pulzním režimu s proměnlivou střídou při frekvenci 1000 Hz. Teplota ošetřovaného předmětu byla měřená dvěma způsoby. V prvním případě byla teplota měřená termočlánkem typu K, který byl umístěn uvnitř vzorku. Ve druhém případě byla teplota průběžně monitorovaná teploměrem s optickým přenosem dat připevněným ke vzorku malým kouskem nerezového plíšku. Teplota 100–120 °C byla stanovená jako bezpečná teplota pro měď a měděné slitiny. Pokud byla teplota měřená teploměrem s optickým přenosem dat, byl během redukce automaticky upravován výkon (kontinuální režim) nebo střída (pulzní režim) tak, aby nedošlo k překročení této teploty. Plazmochemická redukce je založená na generaci reaktivního atomárního vodíku. Reakce mezi kyslíkem a chlorem obsaženými v korozní vrstvě a vodíkovými ionty a neutrálními částicemi generovanými v plazmatu patří mezi hlavní reakce během redukce. Při těchto reakcích dochází k vytvoření nestabilního OH radikálu, který je vidět ve spektru v oblasti 306–312 nm. Toto záření bylo detekované pomocí optické emisní spektroskopie (Ocean Optics HR4000 s mřížkou 2400 vrypů/mm). Data získaná z optické emisní spektroskopie byla použitá pro výpočet rotační teploty a sledovaného časového průběhu intenzity OH radikálů. Vrstvy obsahující korozní produkty nebyly během plazmochemické redukce odstraněné úplně, ale díky reakcím, které probíhaly v plazmatu, zkřehly a mohly být po ošetření snadněji odstraněny. Některé vzorky byly před a po ošetření analyzovány SEM-EDS, další vzorky byly analyzovány pomocí XRD. EDS analýza ukázala, že po ošetření vzorků docházelo ke snížení množství kyslíku a chloru, a to zejména při 400 W pulzním režimu.
|
|
|
Vliv antikorozní povrchové úpravy ocelové výztuže na vlastnosti ultravysokohodnotného cementového kompozitu
Bocian, Luboš ; Ptáček, Petr (oponent) ; Novotný, Radoslav (vedoucí práce)
Tato práce byla věnována charakterizaci povrchové vrstvy mosazi přítomné na komerčně dostupných ocelových mikrovláknech. Následně se tato práce věnovala odstranění této povrchové vrstvy mosazi. Navíc se tato práce věnovala výzkumu vlivu přítomnosti mosazi na komerčně dostupných ocelových mikrovláknech na mechanické a balistické vlastnosti RPC. Byla také věnována pozornost, jak přítomnost vrstvy mosazi ovlivňuje rozhraní mezi matricí a vybranými ocelovými mikrovlákny. Bylo zjištěno, že povrchová vrstva mosazi na komerčně dostupných ocelových mikrovláknech je nerovnoměrná, a vyplňuje rýhy na vlákně pod ní. Dále bylo zjištěno, že k odstranění této povrchové vrstvy lze s úspěchem využít především konc. HNO3 a směs NH3 a H2O2 v objemovém poměru 3 : 1. Vlákna upravená v konc. HNO3 však jeví korozi. Pevnost v tahu ohybem u kompozitu s vlákny upravenými ve směsi NH3 a H2O2 je vyšší oproti kompozitu s pomosazenými ocelovými mikrovlákny po 28 a 95 dnech. Pevnost v tlaku po 28 a 95 dnech nejeví u žádného z kompozitů s upravenými ocelovými mikrovlákny znatelný pokles nebo nárůst. Kompozit s vlákny upravenými ve směsi NH3 a H2O2 jeví oproti referenčnímu kompozitu s pomosazenými ocelovými mikrovlákny lehce lepší balistickou odolnost. V rámci analýzy výbrusů vybraných kompozitů na SEM nebylo odhaleno pronikání složek mosazi do matrice na rozhraní matrice a vlákna.
|
host ::
RSS.