|
|
Výroba vícevrstvých desek s plošnými spoji
Janda, Ondřej ; Zatloukal, Miroslav (oponent) ; Starý, Jiří (vedoucí práce)
Diplomová práce seznamuje s problematikou výroby vícevrstvých desek plošných spojů. Teoretická část popisuje materiály používané pro výrobu vícevrstvých DPS a jejich vlastnosti. Současně se zaměřuje na proces lisování vícevrstvých DPS, druhy používaných lisů a jejich výhody a nevýhody. V praktické části je popsána metodologie a samotné testování DPS pro zjištění spolehlivosti vybraných elektrických parametrů. Testování je zaměřeno na tepelné zatížení při strojním pájení DPS a na tepelné zatížení v cílovém prostředí.
|
|
|
Porovnání různých typů epoxidových lepidel
Mihulka, Jan ; Žák, Ladislav (oponent) ; Kubíček, Jaroslav (vedoucí práce)
Tato práce je zaměřena na technologii lepení. V první části je popsána teorie lepení a jsou probrány hlavní okruhy této technologie. Experimentální část se zabývá porovnáním čtyř různých dvousložkových epoxidových lepidel z hlediska pevnosti ve smyku. Pro experiment byla vybrána lepidla: Bison Epoxy Universal, Pattex Repair Epoxy Ultra Strong 5 min, Ergo 7430 a Letoxit LH 232. Po provedení experimentu se ukázalo, že lepidla Bison Epoxy Universal a Pattex Repair Epoxy Ultra Strong 5 min dosáhli pevností uvedených v technických listech. Pevnost lepidel Ergo 7430 a Letoxit LH 232 byla nižší, než je udáváno v jejich technických listech, tudíž nesplnila naše očekávání. Příčinou nedosažení deklarované pevnosti bylo nejspíše špatné dávkování nebo nedostatečné promíchání složek.
|
|
|
Racionalizace výrobní linky
Straka, Jiří ; Štipčák, Jaroslav (oponent) ; Osička, Karel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce racionalizuje výrobu schodnic nástupních systémů do kolejových vozidel tak, aby se zvýšila kapacita procesu. Toho bylo dosaženo pomocí detailní analýzy výrobního procesu s následným vyhodnocením výsledků, z nichž pak vyšel seznam racionalizačních řešení. Bylo vybráno řešení, které zvýší kapacitu pracoviště nejvýrazněji, a to bylo dále rozpracováno.
|
|
|
Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte
ŠIMEČKOVÁ, Alžběta
S těhotenstvím přichází období plné změn. Ženě i partnerovi se mění životní hodnoty, dále dochází ke změně životního stylu, nastává také změna životních rolí. Gravidní žena má pocit, že nic nebude jako dříve. Těhotná žena je velmi citlivá a také i snadno zranitelná. Prenatální psychologie hledá odpovědi na otázky, jak mateřské chování a reakce ovlivňují psychologii budoucího dítěte. Obsah práce je zaměřen na význam a formy prenatálního attachmentu a způsoby jeho realizace. Cílem diplomové práce s názvem Vliv psychosomatické situace matek v těhotenství na prenatální vývoj dítěte je: za prvé zhodnotit psychosomatickou situaci těhotné ženy. Za druhé zhodnotit vliv psychosomatické situace na prenatální vývoj dítěte. Za třetí určit míru psychické (ne) pohody během těhotenství. Za čtvrté zhodnotit stav novorozence po porodu. Výzkumná studie představuje přehled o důležitosti vztahu mezi prenatálním a postnatálním attachmentem. Osloveno bylo třicet gravidních žen. Návratnost byla od patnácti gravidních žen, které souhlasily s vyplněním anonymní standardizované škály. Respondentky byly oslovované od února 2017 až do února 2018. Výzkumný soubor tvořily těhotné ženy a ženy po porodu z blízkého a vzdáleného okolí. Vyplnění Freyberghovy škály probíhalo přes vytvořený webový odkaz http://mail.scac.cz/mrIWeb/mrIWeb.dll?I.Project=V31_TEHOTENSTVI_PORIZOVANI. Vyhodnocení bylo provedeno pomocí kvalitativní metody, formou otevřeného, axiálního a selektivního kódování zakotvených tvrzení pomocí počítačového programu Atlas.ti. Další získané výsledky, zpracované pomocí statistiky, nám určily míru deprivace těhotných žen v jednotlivých trimestrálních období a po porodu, dle zkušeností s těhotenstvím. Výsledky z dostupného výběru, od žádné deprivace, až po těžkou deprivaci. Z výběrové skupiny 15 žen a jejich 405 odpovědí bylo zaznamenáno 2% odpovědí, což odpovídá střední míře deprivace. Každá respondentka trpí deprivací. Výsledky této studie naleznou uplatnění zejména v oborech prenatální psychologie a gynekologie. Budou sloužit jako pilotní výsledky pro plánovaný projekt CEP. Při daném počtu respondentek jsme neprokázali vztah mezi prenatální patologií, psychosomatické a postnatálním vztahem novorozence. Apgar skóre u novorozenců byl mezi osmi až deseti body a ne nižší.
|
|
|
Lepení kompozitních materiálů
Drkoš, Jan ; Molliková, Eva (oponent) ; Němec, Karel (vedoucí práce)
Práce se zabývá rozborem problematiky lepení kompozitních materiálů a následným výběrem lepidla pro zadaný lepený spoj skládající se ze dvou kusů uhlíkových kompozitů. V práci je stručně shrnuta teorie kompozitních materiálů a následně podrobněji vysvětlena teorie lepení společně s následným testováním lepeného spoje. Další část práce se soustředí na průzkum trhu v oblasti dostupných a vhodných lepidel a na následný výběr nového lepidla pro zadaný lepený spoj, pro který se doposud využívalo epoxidového lepidla. V této části byly podrobně testovány lepené spoje, slepené dvěma předem vybranými lepidly a následné vyvození závěru pro výběr nejvhodnějšího lepidla.
|
|
|
Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem
VÍTOVCOVÁ, Lucie
Práce Časný kontakt matka a novorozenec při porodu císařským řezem je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Teoretická první kapitola je zaměřena na císařský řez a jeho definici a důvod nárůstu císařských řezů. Druhá kapitola je věnována císařskému řezu a jeho vlivu na dítě a na psychiku ženy, která se často setkává se separací od dítěte. Další kapitola je věnována zásadám péče o fyziologického novorozence. Čtvrtá kapitola je věnována kontaktu matka a novorozenec. V této kapitole je nejprve řešen imprinting, což je vtištění obrazu matky do podvědomí dítěte. Dále je řešen attachment, který je popisován jako citová vazba k dítěti. A v neposlední řadě také bonding, tedy vytvoření biologické vazby mezi matkou a dítětem. Bonding je ještě více řešen dále. V kapitolách je například popsáno, jaké jsou výhody bondignu pro dítě nebo jak může probíhat bonding po císařském řezu. Poslední teoretická kapitola je věnována separaci, tedy jak působí na dítě, když je odtrženo od matky a co to s ním může udělat. Výzkum byl zaměřen na dva cíle, které souvisejí s časným kontaktem matka a novorozenec po císařském řezu. První cíl se zaměřuje na to, jak jsou naplňovány současné požadavky na kontakt fyziologických novorozenců a matek po císařském řezu. V tomto cíli je sledováno, kdy je matkám umožněn kontakt s fyziologickým novorozencem po císařském řezu a jak kontakty probíhají. Druhý cíl se zabývá tím, s jakými problémy se nejčastěji setkáme ve zdravotnických zařízení při naplňování vazby matka a novorozenec. V tomto cíli je popsáno, jaké jsou problémy při kontaktu matka a novorozenec a co by bylo tedy vhodné změnit. Výzkumná otázka se zabývá podnětem, jak jsou realizovány požadavky na kontakt matka a novorozenec po císařském řezu v praxi. Pro získání dat byl využit kvalitativní výzkum, technika polostrukturovaného rozhovoru, metoda dotazování. Výzkumným souborem jsou ženy na stanici šestinedělí, které jsou po porodu císařským řezem 48-96 hodin. Z výzkumu vyšlo najevo, že některé ženy si vůbec nepamatují, jak probíhal první kontakt s miminkem, neboť byly pod vlivem sedativ. Jiné si kontakt pamatují, ale přišlo jim líto, že jim bylo dítě jen přiváženo a nemohly si ho užít, tak jak by chtěly. Ženy při císařském řezu většinou postupují celkovou anestezii. Z celého výzkumného souboru (11 respondentek) měly svodnou anestezii pouze dvě respondentky. Některé ženy by si svodnou anestezii přály, ale neměly o ní dostatečné množství informací, a tak si raději zvolily cestu celkové anestezie. Jestliže je žena po celkové anestezii, často je pod vlivem sedativ a první kontakt s novorozencem si nemusí dostatečně pamatovat. Dochází také k nežádoucí separaci dítěte od matky, protože dítě je matce přiváženo pouze na kojení. Aby se zabránilo nežádoucí separaci po císařském řezu, je vhodná cesta svodné anestezie, která je šetrnější i pro dítě. A již na operačním sále ve svodné anestezii lze dítě přiložit na tělo matky, a tím vytvořit pouto biologické vazby, tedy bondingu. Aby si ženy raději zvolily cestu svodné anestezie, je nutné je včas edukovat. Edukovat o svodné anestezii by měli anesteziologové a porodníci.
|
|
|
Analýza účinku kojenecké masáže dle metodiky IAIM subjektivním hodnocením rodičů
PELEŠKOVÁ, Anna
Diplomová práce se týká kojenecké masáže a s ní spojených účinků. Práce je zpracována kvalitativní metodou skrze případovou studii, díky níž sledujeme úzkou interakci mezi dítětem a jeho rodičem. Teoretická část obsahuje informace o Mezinárodní asociaci kojenecké masáže, jejíž metodiku masáží jsme pro tuto práci použili. V literární rešerši se dále věnujeme prenatálnímu, perinatálnímu a postnatálnímu období, a to jak z hlediska fyziologického vývoje dítěte do 1 roku, tak i z hlediska ženy budoucí matky. Co se ženy týče, dotýkáme se i tématu pohybové aktivity během těhotenství a po porodu. Stěžejní je kapitola o doteku, jež de facto utváří samotné poselství této masáže. Dále rozebíráme, jak masáž působí na dítě a popisujeme její techniku. Syntetická část obsahuje jednotlivé kazuistiky a jejich vyhodnocení. V závěru uvádíme, že všechny zúčastněné matky hodnotí metodiku dle IAIM pozitivně.
|
|
|
Kvalita života pacientů s rosaceou
Sehnalová, Lenka ; Javůrková, Alena (vedoucí práce) ; Jirkovský, Daniel (oponent)
Cílem mé práce je posoudit kvalitu života pacientů s rosaceou. Vytvořit přehled poznatků o rosacee a kvalitě života z nejnovějších zdrojů literatury. Zjistit nakolik rosacea a její závažnost ovlivňuje kvalitu života, a jak tuto specifickou kvalitu života, vtaženou ke zdraví, může ovlivnit citová vazba (attachment) v dospělosti a výchovné styly rodičů do 16. ti let věku života. Připravit a zadat strukturovaný dotazník a zjištěné informace interpretovat a porovnat se skupinou zdravých lidí.
|
|
|
Působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem po porodu na subjektivní vnímání jejich vztahu
Kolumpková, Michaela ; Horáková Hoskovcová, Simona (vedoucí práce) ; Takács, Lea (oponent)
Tato práce sleduje působení raného kontaktu mezi matkou a dítětem bezprostředně po porodu na emoční naladění matky ve vztahu k dítěti. Teoretická část se zabývá problematikou situace porodu, dalším vývojem po porodu s důrazem na samotný raný kontakt a cestami navázání vztahu mezi matkou a dítětem. Závěr teoretické části se týká kvality vztahu mezi matkou a dítětem a interakcí mezi nimi. Empirická část zjišťuje, zda raný kontakt bezprostředně po porodu, případně celkový kontakt mezi matkou a dítětem v porodnici a další faktory na straně matky nebo dítěte, působí na emoční naladění matky na její dítě. Výzkum byl postaven na výpovědích matek, které se vyjadřovaly o svém dítěti. Předpokládalo se, že naladění matky souvisí s volbou adjektiv popisující dítě nebo celou situaci. Výzkum však neprokázal významné působení výskytu raného kontaktu na další emoční naladění matky na dítě. Na základě výsledků výzkumu lze tedy vyvodit závěr, že bezprostřední raný kontakt po porodu nemá významný vliv na kvalitu vztahu mezi matkou a dítětem a i bez raného kontaktu je možné být pozitivně naladěn na dítě. Tento výzkum tedy podporuje fakt, že nelze jasně dokázat, že je to právě raný kontakt, který napomáhá vzniku vazby mezi matkou.
|
|
|
Bonding matky a novorozence - historické srovnání
Slezáková, Zdeňka ; Dudová, Radka (vedoucí práce) ; Šmídová, Olga (oponent)
Bonding je emoční i biologický proces vytváření pouta mezi matkou a novorozencem, důležitý mimo jiné pro snadnější kojení, rychlejší zotavení matky apod. Pro jeho podporu je důležitý raný kontakt matky s jejím dítětem. Diplomová práce si klade za cíl srovnat diskurz o podpoře bondingu v českém prostředí kolem roku 1980, kdy se objevuje systém rooming-in až do současnosti, přes mezník v letech 1998 - 2000, kdy bylo výsledkem tehdejších změn v porodnictví zřízení Centra aktivního porodu, kde se poskytoval jiný druh porodní a poporodní péče, než byl do té doby známý a v českém prostředí používaný. Důraz bude kladen na vývoj diskurzu, změny v systému péče, které přináší a proměny jeho účastníků a roli, kterou v něm hrají ženy jako příjemkyně péče. Teoretická část přináší představení relativně málo známého pojmu bonding a jeho podpory z biologického a společenského hlediska, v metodologické a empirické části byla k analýze byla použita kvalitativní metoda analýzy diskurzu. Zkoumána byla mediální sdělení, tištěná i elektronická, odborná i laická, která byla k dispozici v každém zkoumaném období. Klíčová slova: Bonding, podpora bondingu, citová vazba, porod, novorozenec, analýza diskurzu, rámcová analýza diskurzu 1
|
host ::
RSS.