|
|
Ryba jako indikátor zátěže vodního ekosystému rezidui farmak
Milatová, Martina ; Vávrová, Milada (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
V současné době nabývá na významu problematika reziduí léčiv v odpadních a následně povrchových vodách, neboť jejich spotřeba v lidské populaci neustále stoupá. Je proto vhodné monitorovat nejen tato farmaka, respektive jejich rezidua, ve vodách, ale je také velmi významné sledovat jejich rezidua ve vodních organismech. Tato práce je teoretického charakteru a zabývá se možností využití ryb jako bioindikátorů při hodnocení reziduí léčiv v akvatickém ekosystému. Jsou zde popsána léčiva nejčastěji se vyskytující ve vodách a uvedeny příklady léčiv. Jako nejrozšířenější skupina léčiv byly vybrány syntetické estrogeny, jejichž účinky na vodní organismy resp. ryby jsou prokazatelné v největší míře.
|
|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Využití rostlinných bioindikátorů při sledování kontaminace životního prostředí
Koláček, Tomáš ; Vávrová, Milada (oponent) ; Čáslavský, Josef (vedoucí práce)
Kontaminace životního prostředí může být sledována jednak analytickými nástroji, ale také rozličnými druhy bioindikátorů, které poskytují relevantní informaci o účincích toxických látek a jejich směsí na organizmy in situ. Cílem práce je podat ucelený přehled rostlinných bioindikátorů a biomonitorů vhodných pro sledování perzistentních organických polutantů (POPs) v přírodních ekosystémech. Pro skupiny organických polutantů jako jsou PCBs, PCDDs/Fs, PBDEs, PAHs, PFCs a OCPs je vypracována literární rešerše zahrnující přehled druhů jehličnanů, krytosemenných rostlin (včetně kulturních plodin), mechů a lišejníků, které mohou být efektivně využity pro monitoring. V práci jsou uvedené příklady analýz vzorků jehličí, kůry a tkání mechů a lišejníků při jejich použití jako biomonitorů. Rovněž je uveden přehled rostlin pro sledování fytotoxicity a genotoxicity pomocí abortivity pylových zrn a příklad online bioindikace, jakožto možnosti nespecifické bioindikace.
|
|
|
Výběr vhodných bioindikátorů pro stanovení reziduí xenobiotik
Musil, Jan ; Vondráčková, Ilona (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
Bioindikátory jsou organismy, které můžeme použít k hodnocení kontaminace terestrického i vodního ekosystému xenobiotiky. Tato práce se zabývá především bioindikátory rostlinného a živočišného původu, které jsou schopny identifikovat a kvantifikovat kontaminaci persistentními organickými polutanty a jejich rezidui. Tato xenobiotika pochází z lidské činnosti, většinou ze spotřebního a automobilového průmyslu, nešetrného zemědělství. Díky jejich neuváženému používání a nakládání s odpady, které jsou jimi kontaminovány, dochází k zamoření ekosystémů a k přetrvávání perzistentních polutantů formou reziduí po dlouhá desetiletí. Pomocí bioindikátorů můžeme nalézt zdroj znečištění a posoudit rozsah kontaminace, můžeme pozorovat její vývoj a biologický účinek na organismy, které se v kontaminované oblasti vyskytují. V této práci je věnována pozornost zejména polychlorovaným bifenylům (PCB), polyaromatickým uhlovodíkům (PAH), organochlorovaným pesticidům (OCP), polybromovaným difenyletherům (PBDE) a PCCDs/Fs, účinkům kontaminantů na zdraví a jejich rozšíření v našich zeměpisných šířkách, zejména ve starých zátěžích.
|
|
|
Studium distribuce halogenovaných difenyletherů do složek životního prostředí
Hroch, Martin ; Hajšlová, Jana (oponent) ; Kráčmar, Stanislav (oponent) ; Šucman, Emanuel (oponent) ; Vávrová, Milada (vedoucí práce)
V posledních letech je značná pozornost věnována problematice bromovaných retardátorů hoření (BFR’s – Brominated Flame Retardants), které tvoří různorodou skupinu organických sloučenin. Ještě v nedávné minulosti byly nejhojněji zastoupenou skupinou především polybromované difenylethery (PBDE), které nalezly široké použití v mnoha průmyslových odvětvích. Důvodem aplikace právě těchto látek je schopnost zpomalovat proces hoření a snižovat riziko vznícení při nadměrném záhřevu materiálu. Na druhou stranu přibyly vážné obavy související s užíváním PBDE. Nejzávažnějším problémem je zejména jejich možné uvolňování ze spotřebních výrobků při jejich běžném používání, toxicita a vysoká perzistence ve složkách životního prostředí. Některé z těchto kontaminantů se navíc vyznačují vysokým stupněm akumulace v biologických systémech. V předložené disertační práci byla prostřednictvím několika dílčích studií řešena problematika posouzení úrovně znečištění vodního a terestrického ekosystému vybraných lokalit České republiky PBDE. Jedním z cílů bylo rovněž zmapování situace v systému chovných rybníků nedaleko obce Záhlinice v oblasti střední Moravy. Zde byla posuzována míra kontaminace u ryb a ptáků, jako dvou po sobě jdoucích článků potravinového řetězce. Získané výsledky potvrdily z větší části předpoklad, že se vzrůstající trofickou úrovní organismů dochází k bioakumulaci a tím i k vyšším hladinám těchto xenobiotik. Pro porovnání byl odchyt ryb a ptáků realizován také v jiných lokalitách ČR. V Bartošovicích a Hustopečích nad Bečvou byly obsahy, které detekované u káněte lesního a volavky popelavé srovnatelné, u kormoránů byly naopak zjištěny obsahy PBDE řádově vyšší. Kromě toho byly posuzovány hladiny PBDE detekované ve tkáních jedinců bioindikačního druhu jelec tloušť, odlovených na jaře a na podzim ve dvou lokalitách na řece Svratce. Porovnávány byly nálezy PBDE ve svalovině, kůži a vnitřnostech. Získané výsledky ukazují, že mezi jednotlivými tkáněmi, resp. i mezi lokalitami, nebyla prokázána výrazná variabilita a nálezy sledovaných látek jsou prakticky srovnatelné. S cílem určit obsah PBDE v rybách žijících ve vodních nádržích na řece Svratce byl proveden odlov ryb na Vírské a Brněnské přehradě. V obou lokalitách byl pilotním monitorovaným druhem cejn velký, který byl doplněn i ostatními druhy ryb. Výsledky analýz indikují, že vyšší koncentrace PBDE byly zjištěny v rybách pocházejících z Brněnské přehrady. Rozdílná byla také distribuce jednotlivých kongenerů v rybách odlovených na obou odběrových místech. Pro zmapování úrovně kontaminace terestrického ekosystému PBDE bylo použito několik druhů rostlinných bioindikátorů. Jednalo se o jehličí (borovice lesní, borovice vejmutovka, jedle bělokorá, smrk pichlavý) sesbírané z různých lokalit České republiky. Další zvolenou rostlinnou matricí byla objemná krmiva (pšenice obecná, ječmen, vojtěška setá, jetel luční) a olejniny (řepka olejka), pocházející z oblasti Nového Jíčína, z hospodářství Školního zemědělského podniku Veterinární a farmaceutické univerzity Brno. Zjištěné hodnoty koncentrací PBDE byly velmi nízké, vesměs se pohybovaly na úrovni detekčních limitů použité analytické metody.
|
|
|
Bioindikátory - jejich role při hodnocení stavu životního prostředí
Winklerová, Lucie ; Doležalová Weissmannová, Helena (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Předložená bakalářská práce se zabývá využitím rostlinných a živočišných bioindikátorů při hodnocení stavu životního prostředí. Bioindikátory jsou v práci rozděleny podle ekosystému, pro který jsou používány, na bioindikátory vodního a terestrického ekosystému. Dále jsou rozděleny podle skupin analytů, které jsou prostřednictvím nich indikovány. Pozornost v práci je věnována vybraným rizikovým prvkům, polycyklickým aromatickým uhlovodíkům a polychlorovaným bifenylům. Přítomnost těchto xenobiotik v životním prostředí je ovlivněná zejména lidskou činností. Především jednotlivá odvětví průmyslu a automobilová doprava jsou trvalými zdroji kontaminace ekosystému těmito xenobiotiky. Nemalý vliv na znečišťování ekosystému organickými a anorganickými kontaminaty měla také neuvážená aplikace některých hnojiv v zemědělské výrobě. Biondikátory jsou využívané pro krátkodobý i dlouhodobý monitoring těchto kontaminantů. Význam bioindikace a bioindikátorů je velký; s jejich pomocí lze nejen posoudit přítomnost xenobiotika v daném prostředí, vývoj jejího výskytu, zdroje znečištění, ale jsou nezbytné i při hodnocení jeho biologického účinku a jím vyvolaných reakcí a mechanismů u sledovaného organismu. Biomonitoring je dnes již nezbytnou součástí ochrany životního prostředí, právě z důvodu sledování přítomnosti a transportu kontaminantů.
|
|
| |
|
| |
|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Transektový monitoring motýlů České republiky: Výsledky z prvních sedmi let
KOLLROSS, Jan
Tato diplomová práce používá data transektového monitoringu, který probíhal po 7 let na 36 transektech chráněné i nechráněné krajiny, rozmístěných po celé České republice. Monitorovalo se třikrát měsíčně mezi dubnem a zářím. Pouze sedm transektů bylo sledováno po celou dobu monitoringu. Bylo získáno 192 771 jednotlivých pozorování 127 druhů denních motýlů a vřetenušek (76.5 % české fauny sledovaných skupin). Údaje o jejich početnostech představují vůbec první relativní odhady abundance široce rozšířených motýlů pro území ČR. Početnosti druhů byly rozloženy lognormálně, nejpočetnější byli běžní generalisté nelesních agrocenóz. Ti dosud nacházejí v intenzívně obhospodařované krajině ČR dostatek vhodného prostředí. Trendy početnosti, stanovené pomocí programu TRIM, byly odhadnutelné pro 92 druhů. Devět druhů během sledovaného období zaznamenalo jednoznačný pokles početnosti (výčet), početnost sedmi druhů s jistotou stoupala (výčet). Ze 76 druhů, jež nevykazovali průkazný vzrůst nebo pokles, jich 29 klesalo a 17, vzrůstalo pravděpodobně. Trendy byly porovnány s bionomickými vlastnostmi motýlů a bioklimatickými charakteristikami jejich areálů. Druhy, jejichž abundance se nemění, spojují vlastnosti typické pro generalisty (mobilní druhy, přezimující v pozdějších stadiích, druhy s delší dobou letu atd.). Pokles zaznamenaly teplomilné druhy. Separátní analýzy pro chráněnou a nechráněnou krajinu napověděly, že v nechráněné krajině se daří mezofilním druhům a druhům pokročilejších sukcesích stadií a nedaří druhům teplomilnějším, kdežto v chráněných územích je tomu obráceně. Diskuze obsahuje doporučení pro budoucí monitoring a práci s daty z monitoringu.
|
host ::
RSS.