|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
|
|
Barokní liturgický textil ve sbírkách českobudějovické diecéze
Vácha, Jiří ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Martinek, Radek (oponent)
v českém jazyce Tato práce představuje výběr z tkaných vzorovaných textilií z chrámových pokladnic na území Českobudějovické diecéze. Prezentované tkaniny jsou z historického období 16.-18. století, přičemž je zde prezentován pouhý výběr dochovaných sbírek. Těžištěm je úchvatná kolekce látek z 18. století, na níž je představen vývoj jednotlivých historických okruhů dekorů s častým záběrem i do jednotlivých variant designu. Variabilita vzorů tohoto století je neobyčejně vysoká a kombinuje mnoho inspiračních zdrojů majících své kořeny v exotických zámořských krajinách. Jednotlivá katalogová hesla jsou doplněna o základní technologický rozbor, který umožňuje vhled do tehdejší textilní výroby a zároveň badatelům přináší hlubší porozumění jednotlivých představovaných tkanin. Přestože Českobudějovická diecéze svou rozlohou mírně přesahuje hranice Jihočeského kraje, zkoumané sbírky byly převážně importovány ze západoevropských zemí se světoznámou tkalcovskou výrobou. Katalog nastiňuje historicky významný import luxusního zboží odrážející mnohotvárnost dekoru. Existence tkanin s identickými nebo analogickými vzory zcela jednoznačně ukazuje přesah kolekce zkoumaného materiálu daleko přes hranice zkoumaného regionu. Zároveň je zde nastíněna pestrost do regionu dovážených tkanin, jelikož jsou v současnosti...
|
|
|
Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury
Srdínková, Barbora ; Lunger-Štěrbová, Daniela (vedoucí práce) ; Macek, Petr (oponent)
Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury Anotace Předkládaná bakalářská práce s názvem "Rekonstrukce barevnosti fasád na příkladech z pražské barokní architektury" se zabývá jednotlivými způsoby a kroky oprav fasád památkových objektů. Cílem této práce je uvést možné postupy v co nejširším kontextu a ukázat je na konkrétních příkladech. První část práce nastiňuje, proč je tak důležité správné určení barevného řešení a jeho vhodné použití. Zde je i definován význam barevnosti fasády právě v období baroka. V druhé části jsou popsané jednotlivé postupy při výběru barevnosti, ukázané na příkladech rekonstrukcí barokních památek na území Prahy. K tomu je provedena detailní rešerše příslušné dokumentace a dalších podkladů k opravám, které jsou uchovány v archivu Národního památkového ústavu. Uvedeno je také, co dále bychom při výzkumu k opravě objektu měli brát v potaz - další architektovu tvorbu, urbanistický kontext stavby a následné úpravy samotné památky. Problematika je ukázána například na kostele sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí, kostele sv. Jana Nepomuckého na Skalce, Křižovnickém kostele sv. Františka z Assisi, Trojském zámku, Thunovském paláci a dalších pražských stavbách. Klíčová slova Rekonstrukce, obnova, barevnost, fasáda, barokní, památka
|
|
|
Barokní příčná flétna a historický vývoj názorů na interpretaci flétnové literatury
KOPSOVÁ, Andrea
Práce se zabývá vývojem příčné flétny se zvláštním zaměřením na barokní flétnu a na interpretační stránku soudobého zájmu o tento nástroj. Vývoj flétny bude sledován od úplných počátků, o kterých nám poskytují svědectví četné archeologické nálezy, přes starověk, středověk a renesanci, kde máme k dispozici už mnohem obsáhlejší a konkrétnější informace o vývoji tohoto nástroje, jehož tóny provázejí lidstvo v různých podobách po celá staletí. Dále se budeme zabývat stěžejním obdobím, ve kterém byla tato flétna velmi rozšířená, a to barokem, kde bude přiblížena dobová interpretace barokní příčné flétny. Historii nástroje si v práci přiblížíme až do doby kolem roku 1916, kde se seznámíme s typem tzv. víceklapkové flétny. V závěrečné části práce se dostaneme do dílen současných významných výrobců těchto dobových nástrojů, jako je například Martin Wenner, Boaz Berney, Rudolf Tutz a další. Nahlédneme i do vyobrazení flétny ve výtvarném umění, poezii a představíme si konkrétní výtvarná díla v podobě obrazů, rytin a soch.
|
|
|
Barokní liturgický textil ve sbírkách českobudějovické diecéze
Vácha, Jiří ; Royt, Jan (vedoucí práce) ; Daniel, Ladislav (oponent) ; Martinek, Radek (oponent)
v českém jazyce Tato práce představuje výběr z tkaných vzorovaných textilií z chrámových pokladnic na území Českobudějovické diecéze. Prezentované tkaniny jsou z historického období 16.-18. století, přičemž je zde prezentován pouhý výběr dochovaných sbírek. Těžištěm je úchvatná kolekce látek z 18. století, na níž je představen vývoj jednotlivých historických okruhů dekorů s častým záběrem i do jednotlivých variant designu. Variabilita vzorů tohoto století je neobyčejně vysoká a kombinuje mnoho inspiračních zdrojů majících své kořeny v exotických zámořských krajinách. Jednotlivá katalogová hesla jsou doplněna o základní technologický rozbor, který umožňuje vhled do tehdejší textilní výroby a zároveň badatelům přináší hlubší porozumění jednotlivých představovaných tkanin. Přestože Českobudějovická diecéze svou rozlohou mírně přesahuje hranice Jihočeského kraje, zkoumané sbírky byly převážně importovány ze západoevropských zemí se světoznámou tkalcovskou výrobou. Katalog nastiňuje historicky významný import luxusního zboží odrážející mnohotvárnost dekoru. Existence tkanin s identickými nebo analogickými vzory zcela jednoznačně ukazuje přesah kolekce zkoumaného materiálu daleko přes hranice zkoumaného regionu. Zároveň je zde nastíněna pestrost do regionu dovážených tkanin, jelikož jsou v současnosti...
|
|
|
REVITALIZACE PŘEDPOLÍ KVĚTNÉ ZAHRADY V KROMĚŘÍŽI
Doležel, Martin ; Sochor, Jan (oponent) ; Ponešová, Barbora (vedoucí práce)
ZAHRADA V KRIZI Problém první. Přesunutí vstupu z osy rotundy v 19. století, ze severu, do prostoru původního hospodářského dvora sevřeného skleníky. Cenou za tento krok bylo setření konceptu libosadu jako duchovní cesty, a dále zmatení návštěvníka novým excentrickým vstupem do zahrady. Problém druhý. Původní ušlechtilá náplň předpolí byla dokonale vyčištěna, a to včetně členění. Takže čestný dvůr je vklíněn mezi dva obrovské nespecifické prostory. Třetí problém. Devatenácté století je pryč. Dnešní návštěvník je náročný a nesoustředěný. KONCEPT Znovuoživení a doplnění konceptu členění předpolí na „subprostory“ je praktické a zároveň nabízí ztracenou estetickou kvalitu. Ve vztahu k osám zahrady je prostor příčně členěn novými stavbami. Tyto funkční pásy vytvářejí optické bariéry a jsou v ose průchodné. Ze dvou velkých prostorů vzniká minimálně šest menších. Přesunutí hlavního vstupu ze dvora na osu rotundy znamená možnost zahrady nadechnout se k budoucímu rozvoji bez drastických změn na památkově chráněných objektech, funkčně již definovaných. Navíc zahrada opět dostává ztracenou osovost, smysl, příběh o cestě člověka. Aplikování principů barokní zahrady do náplně zahrad předpolí je mylné nebo prvoplánové. Jiný druh prostoru vznikající v jiné době si žádá jiný přístup. Polarizované (též protilehlé) zahrady nabízí extrémní polohy dvou protichůdných vývojových tendencí. Superkoncipovaná zahrada vytvářená technologií dneška versus háj moudrosti, kde je architektem i stavitelem příroda. To vše proložené barokní zahradou někde uprostřed.
|
host ::
RSS.