|
| |
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Dohled v bankovnictví
Košař, Martin ; Vondráčková, Pavlína (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Dohled v bankovnictví je vymezit podstatu bankovní regulace a dohledu, včetně zdůvodnění jejich existence a rozboru jejich cílů. Dalším úkolem práce je vysvětlit způsoby fungování základních součástí bankovní regulace a dohledu, se kterými se setkáváme v zemích s tržní ekonomikou. Práce současně poukazuje na odlišné pohledy, jakož i na určité nedostatky vybraných problematik a nastiňuje jejich možná řešení. V neposlední řadě je cílem kriticky zhodnotit vybrané argumenty pro a proti zavedení evropské konceptu jednotného bankovního dohledu, včetně posouzení vhodnosti realizace bankovní unie jako celku. Práce je rozdělena do tří základních částí. První část má teoretický charakter a zaměřuje se na stěžejní východiska bankovní regulace a dohledu s důrazem na jejich podstatu, důvody, cíle a možnosti jejich institucionálního uspořádání. Kapitola je doplněna pojednáním o vybraných nadnárodně působících orgánech regulace a dohledu. Druhá část se soustřeďuje na základní součásti systému bankovní regulace a dohledu, kterými jsou vstup do bankovnictví, základní pravidla činnosti bank, prověřování a vynucování dodržování základních pravidel činnosti bank, povinné pojištění vkladů a věřitel poslední instance. Třetí část představuje evropský koncept bankovní unie v čele s jednotným...
|
|
|
Postavení Evropské centrální banky podle evropského práva. Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému Bankovní unie.
Marečková, Markéta ; Tomášek, Michal (vedoucí práce) ; Vondráčková, Aneta (oponent)
Dohledové pravomoci Evropské centrální banky v systému bankovní unie Abstrakt Záměrem diplomové práce na téma dohledových pravomocí ECB bylo vymezit a co nejpřesněji definovat pravomoci svěřené ECB při výkonu Jednotného mechanismu dohledu, aby bylo možné zodpovědět základní hypotézu této práce, která tvrdí, že výkon dohledových pravomocí posílil postavení ECB mezi institucemi EU. Práce tak průřezově mapuje nastavení pravidel dohledu v rámci Jednotného mechanismu od vzniku Bankovní unie, včetně vývoje jemu předcházejícímu až k současnému výkonu dohledu, který je ovlivněn recentní judikaturou SDEU, která dotváří celkový obraz pro fungování prvního pilíře bankovní unie. Diplomová práce je rozdělena do několika kapitol, které na sebe logicky navazují. První se zabývá definováním, co je bankovní unie a jaké okolnosti vedly k jejímu vzniku. Ve druhé se popisuje vnitřní struktura bankovní unie a zároveň také legislativní rámec, na kterém je bankovní unie vystavěna. Třetí část se zaměřuje již výhradně na Jednotný mechanismus dohledu a jeho zavedení do struktury činnosti ECB, včetně důležité otázky odlišení dohledových pravomocí od kompetencí ECB v oblasti měnové politiky. Čtvrtá kapitola se věnuje judikatuře, jak SDEU tak národní, která již k tématu bankovního dohledu vznikla, protože je to podstatná otázka dělby...
|
|
|
Evaluation of the Impact of Banking Regulation on the Stability of Banking Sector in CEE EU Members
Wang, Mengyao ; Jeřábek, Petr (vedoucí práce) ; Ji, Yuemei (oponent) ; Svoboda, Karel (oponent)
Tato práce studuje dopad evropských bankovních regulačních reforem na stabilitu zemí střední a východní Evropy po finanční krizi s ročními údaji z Maďarska, Polska, Slovenska a Slovinska od roku 2009 do roku 2019. Práce dospívá k několika závěrům. Zaprvé, zvýšení minimálního poměru kapitálové přiměřenosti Tier 1 prostřednictvím CRR / CRD IV významně nepodpořilo stabilitu bank ve vybraných zemích. Ukazuje se však, že poměr celkové kapitálové přiměřenosti je pozitivně a významně spojen s celkovým rizikem platební neschopnosti. Zadruhé, uvolnění omezení by mělo negativní dopad na stabilitu banky měřené z-skóre banky. Zatřetí, země s otevřenějšími přístupy k regulaci a dohledu mají tendenci mít stabilnější banky, zatímco přísnější omezení vstupu zvyšují křehkost bank. Začtvrté, vezmeme-li pouze proměnné pojištění vkladů jako vysvětlující proměnné, může zvýšení úrovně krytí pojištění vkladů ztlumit stabilitu banky. Při kontrole ostatních indexů regulace a dohledu však výsledky neukazují žádný významný vliv systému pojištění vkladů na z-skóre banky. A konečně, proměnné dohledu nejsou významně spojeny se stabilitou bank ve vybraných zemích.
|
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Riešenie problému finančnej stability bánk v rámci EU
Mitošinka, Michal
Ve své práci analyzuji rezoluční procesy vybraných bank zemí Evropské unie (EU) v konceptu bankovní unie. V teoretické části mojí práce popisuji důvody změn v regulaci finančního sektoru. Následně se zaobírám bankovní unií a jejími jednotlivými stádii, potřebou společné fiskální podpory, jako důvodem vstupu do bankovní unie a stupňovitým zapojením sdílení břemena s jeho dopadem na rezoluční financování v bankovní unii. Definuji jednotný rezoluční mechanizmus, způsoby jeho zavedení, řízení a fungování ve vybraných krajinách Evropské unie. V praktické části je prostřednictvím procesní analýzy vybraných insolvenčních bank identifikovaná míra dodržování pravidel rezoluce a s využitím komparativní metody jsou identifikované odlišnosti ozdravných procesů na dané instituce. S využitím syntézy jsou vyhodnoceny dopady uplatnění jednotného rezolučního mechanizmu v EU.
|
|
|
Vládna pomoc na stabilizáciu bankového sektoru: prípadová štúdia USA a Írsko.
Bohňová, Eva
Hlavním cílem diplomové práce je zhodnotit systém státních intervencí do bankovního sektoru v Irsku a USA v průběhu finanční krize. Jednotlivé země přijímaly záchranná opatření, mezi které patřily garance na vklady, rekapitalizace nebo operace na záchranu aktiv. V EÚ a USA byla opatření prováděna odlišnou formou. V případě USA byl zvolen záchranný mechanizmus na federální úrovni, zatímco na úrovni EU byla záchrana prováděna na úrovni jednotlivých států a každá země byla odpovědná za svůj bankovní systém. V diplomové práci budou oba systémy záchrany podrobeny komparativní analýze. V druhé části práce bude představena budovaná bankovní unie na evropské úrovni. Následně budou identifikované shodné a odlišné znaky budovaného evropského systému s existujícím systémem USA.
|
|
|
Dopady zavedení bankovních regulací na bankovní trh v České republice
Havlíčková, Aneta
Diplomová práce vyhodnocuje dopady implementace regulatorních opatření v oblasti bankovnictví přijatých na úrovni Evropské unie na český bankovní trh. Pozornost je věnována především zavedení rizikově vážených příspěvků do fondů v rámci Garančního systému finančního trhu, Fondu pojištění vkladů a Fondu pro řešení krize. Diplomová práce zodpovídá výzkumnou otázku, zda mají přijímaná regulatorní opatření rovnoměrný dopad na instituce působící na bankovním trhu.
|
|
|
Dopady vstupu do bankovní unie pro nečlenské země eurozóny: případová studie ČR
Videman, Tomáš
Videman, T. Dopady vstupu do bankovní unie pro nečlenské země eurozóny: případová studie ČR. Bakalářská práce. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2019. Bakalářská práce se zabývá dopady vstupu do bankovní unie pro nečlenské země eurozóny se zaměřením na ČR. V práci je provedena rešerše literárních zdrojů zabývajících se dopadem vstupu nečlenských zemí do bankovní unie. Dále je práce tvořena kvantitativní a kvalitativní analýzou dopadů vstupu do bankovní unie pro bankovní sektor v ČR.
|
host ::
RSS.