|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Ideal Crisis Management Mechanism for Credit Institutions and Investment Firms in the European Union
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Vybíral, Roman (oponent) ; Radvan, Michal (oponent)
Ideální model resolučního mechanismu pro banky v Evropské unii Abstrakt: Finanční krize, která vypukla mezi lety 2007 až 2008, přinesla nejvážnější ekonomický pokles od tzv. velké hospodářské krize v třicátých letech minulého století. Regulátoři na obou stranách Atlantiku byli zaskočeni a brzy se ukázalo, že nemají vhodné nástroje, s jejichž pomocí by bylo možné účinně zacházet se selhávajícími bankami, či finančními institucemi, jejichž selhání by mohlo narušit finanční stabilitu nejen na úrovni států, ale celosvětově. Důsledkem bylo, že se centrální banky zejména ve Spojených státech a eurozóně staly nejdůležitějšími aktéry v boji proti finanční krizi a de facto jedinými "vládními agenturami" schopnými rychle reagovat a přijímat rozhodná opatření. Jejich včasná reakce s největší pravděpodobností odvrátila kolaps globálního finančního systému, i když se to neobešlo bez kontroverzí. Nejvýznamnější z těchto kontroverzí jsou v této disertační práci analyzovány s cílem zjistit, jakou roli by měla mít centrální banka během finanční krize. Vlády následovaly centrální banky s obrovskými bankovními sanacemi za použití peněz daňových poplatníků. V mnoha zemích šly vlády nad rámec poskytování likvidity, kdy banky a finanční instituce znárodňovaly, což v mnoha případech ohrožovalo jejich vlastní solventnost. Přestože...
|
|
|
Dohled nad bankovnictvím v zemích Evropské unie
Kropjok, Vít ; Kohajda, Michael (vedoucí práce) ; Kotáb, Petr (oponent)
Cílem diplomové práce na téma Dohled nad bankovnictvím v zemích Evropské unie je kriticky popsat a vymezit nově se rodící koncept bankovní unie. Jedná se o téma velice aktuální, jelikož vytvoření účinného mechanismu, který by vyřešil problémy evropského bankovního sektoru, je v současnosti jedním z primárních cílů Evropské unie. Práce je rozdělena do tří kapitol. První kapitola je kapitolou teoretickou. Zde nalezneme definici a odlišení základních pojmů jako je dohled, dozor. Dále se zde nachází základní teoretické modely, ze kterých lze vycházet při realizaci bankovního dohledu v praxi. Druhá a třetí kapitola jsou kapitoly části analytické. Druhá kapitola na úvod letmo zmiňuje pozadí přijetí legislativních návrhů v této oblasti. Poté se již věnuje čtyřem pilířům navrhované bankovní unie. Prvním pilíř tvoří tzv. "single rule book", tedy jednotná regulatorní pravidla, která jsou implementací požadavků vyjádřených v tzv. Basel III. V této časti práce je nastíněno, proč není úplně šťastné v současné době prostřednictvím těchto opatření ještě více zatěžovat úvěrové instituce v evropské unii. Obsah tohoto pilíře je založen na principu postupného navyšování požadavků kladených na banky v oblasti kapitálu. Obsahem druhého a třetího pilíře je v podstatě návrh evropského insolvenčního práva pro úvěrové...
|
host ::
RSS.