|
|
Vliv délky ekvilibrace na motilitu spermií býků po rozmrazení
KRÁTILOVÁ, Karolína
Cílem práce bylo sledovat změnu motility spermií býků po rozmrazení v závislosti na době ekvilibrace před mrazením inseminačních dávek. Dále byl stanoven procentuální podíl progresivní aktivity spermií po rozmrazení z průměrné progresivní aktivity spermií po odběru. Hodnocení probíhalo u 6 býků, přibližně stejného věku, chovaných za stejných podmínek na inseminační stanici. Odebráno bylo 15 ejakulátů od každého býka a následně zpracováno do inseminačních dávek, které byly rozděleny do čtyř skupin podle délky ekvilibrace: 1, 3, 8 a 24 hodin. Ekvilibrace probíhala v chladničce při teplotě 5 °C. Poté byly dávky zmrazeny a po týdnu skladování v tekutém dusíku hodnoceny. Průměrné hodnoty vstupních parametrů byly: progresivní motilita při odběrech měla hodnotu 74,63?9,07 %, množství ejakulátu 10,08 g a hustota 0,91 x 106 ml-1 spermií. Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií při delší době ekvilibrace (8 a 24 hodin) na rozdíl od dob kratších (1 a 3 hodiny) (p <0,01). Nejlepší procentuální progresivní motilita byla zaznamenána při době ekvilibrace 8 hodin, kdy měla 58,74?13,92 % z počáteční hodnoty (43,84 % skutečné progresivní aktivity). Při hodnocení progresivní motility spermií býků po rozmrazení byly mezi býky zaznamenány statistické rozdíly (p <0,05), které se projevily u býka č. 4 v době ekvilibrace 24 hodin. Stanovení progresivní motility spermií býků je významné z hlediska hodnocení fertility býků. Doba ekvilibrace je pouze jedním z mnoha faktorů působících na kvalitu vyrobených inseminačních dávek.
|
|
|
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.
|
|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Druhově specifické strukturní rozdíly spermií savců a funkce jejich klíčových proteinů během oplození.
Dobrodinská, Anna ; Frolíková, Michaela (vedoucí práce) ; Kuntová, Barbora (oponent)
Oplození je proces, při kterém splývá samčí a samičí gameta, a dávají tak vzniknout novému organismu. Splynutí spermie s vajíčkem předchází několik nezbytných dějů, mezi které patří kapacitace, akrozomální reakce, vazba spermie na zona pellucida a oolemu a fúze membrán obou gamet. Řízení těchto dějů se účastní četné proteiny, které se nacházejí jak na spermii, tak i na vajíčku. V průběhu oplození tyto proteiny plní buď jednu, nebo i více funkcí. U spermií savců nacházíme značné druhově specifické odlišnosti jak v jejich morfologii, tak i na proteinové úrovni. Komplexní pochopení mezidruhových rozdílů ve stavbě spermie a funkcích jejích klíčových proteinů přispěje k lepšímu porozumění procesu oplození, díky čemuž budeme v budoucnu schopni lépe diagnostikovat a následně léčit příčiny neplodnosti u lidí. Tato bakalářská práce shrnuje dosavadní poznatky o stavbě a klíčových proteinech spermie, které byly získány studiem jednotlivých modelových savčích organismů: býka, prasete, myši a člověka. Dále tato práce přináší jejich mezidruhové srovnání. Klíčová slova: spermie, oplození, akrozomální reakce, kapacitace, proteiny spermie, býk, prase, myš, člověk
|
|
|
Přirozená plemenitba masného skotu na farmách v ČR
Šrubařová, Markéta
Bakalářská práce se zabývá přirozenou plemenitbou krav bez tržní produkce mléka se zaměřením na délku, dobu využívání plemenných býků a na důvody jejich vyřazování z plemenitby. V práci je popsána pohlavní soustava, a to jak samčí, tak i samičí a také říjový cyklus plemenic a ejakulát plemeníků. Dále se práce zabývá přirozenou pleme-nitbou, jejími zásadami, výhodami a nevýhodami přirozené plemenitby a termíny zim-ního a jarního telení. Krátce je shrnut výběr býků a jejich zařazení do plemenitby, délka jejich využívání a nejčastější důvody vyřazení plemenných býků a možnosti eliminace těchto důvodů. Závěrem představuji reálný podnik zabývající se chovem krav bez tržní produkce mléka, způsob chovu a reálný obrat býků v tomto podniku s důvody vyřazo-vaní býků z plemenitby.
|
|
|
Agregace proteinů býčí semenné plasmy
Boháček, Hanuš ; Liberda, Jiří (vedoucí práce) ; Hýsková, Veronika (oponent)
Savčí fertilizace je jedinečný a fascinující sled událostí, v němž se významně uplatňují seminální proteiny. Je známo, že v případě býka (Bos taurus) se proteiny semenné plazmy (BSP), zvláště pak jejich majoritní složka PDC-109, nacházejí v agregovaných stavech, ale o mechanismu tvorby agregátů a jejich biologické funkci se příliš mnoho neví. Z výsledků této práce vyplývají některé zajímavé vlastnosti PDC-109 a BSP. Zjistili jsme, že koncentrace těchto proteinů má značný vliv na jejich agregaci, což může mít důležitý biologický význam. Separace seminálních proteinů gelovou chromatografií odhalila existenci tří hlavních frakcí, označených I, II a III, odpovídajících relativním molekulovým hmotnostem Mr > 150 000, Mr = 30 000 a Mr = 13 000, resp. Jejich molekulové hmotnosti jsou zachovány i po purifikační proceduře v případě PDC-109, což naznačuje velmi stabilní interakce, zahrnuté ve formaci agregátů. Navíc byla v jednotlivých frakcích rozdílná distribuce glykoforem PDC-109, jež může souviset s jejich odlišným vazebným chováním k membráně spermie, což jsme zjistili pomocí fluorescenční mikroskopie. Nicméně k lepšímu pochopení studované problematiky je zapotřebí dalších experimentů.
|
|
|
Vliv parametrů ekvilibrace a mrazení ejakulátu býků na motilitu spermií po rozmrazení
Beránková, Monika ; Stádník, Luděk (vedoucí práce) ; Zuzana, Zuzana (oponent)
Hypotézou práce je předpoklad průkazných rozdílů v životaschopnosti spermií charakterizované vyšší motilitou a podílem živých spermií po rozmrazení inseminačních dávek vyrobených při aplikaci prodloužené ekvilibrace a nižšího teplotního gradientu mrazení.
Cílem práce bylo zjistit, zda mají odlišné podmínky ekvilibrace a mrazení vliv na životaschopnost spermií po rozmrazení.
V teoretické části práce jsou shrnuty informace o parametrech ejakulátu býků, metodách jeho hodnocení a především o jeho zpracování a dlouhodobé konzervaci. V průběhu let 2013-2015 byl na inseminační stanici odebírán ejakulát od předem vybrané skupiny plemenných býků, skupina čítala 5 býků s ohledem na stejný věk, plemeno a podmínky ustájení a ošetřování. Odebraný ejakulát byl po vstupním hodnocení rozdělen na několik částí, které byly zpracovány různým způsobem.
Část inseminačních dávek byla standardně ekvilibrována po dobu 120 minut, následně byla polovina pejet standardně mrazena metodou Direct Freezing dle standardní 3-fázové mrazicí křivky a polovina pejet dle odlišné 2-fázové mrazicí křivky. Druhá část inseminačních dávek byla ekvilibrována po dobu 240 minut a mrazena jako v předchozím případě dle 3-fázové standardní mrazicí křivky a dle 2-fázové mrazicí křivky. Zmrazené inseminační dávky byly poté uloženy v kontejneru s tekutým dusíkem při -196°C.
Byla hodnocena motilita spermií pomocí CASA, dále podíl živých a mrtvých spermií pomocí barvení Eosinem a Nigrosinem a reakce membrán spermií pomocí HOS testu, který zjišťuje reakci membrán bičíků spermií na vytvořené hypoosmotické prostředí.
Výsledky dokumentují vyšší progresivní motilitu spermií a podíl živých spermií na základě barvení (+5,57 %; +4,47 %) při použití prodloužené délky ekvilibrace (240 min) rozdíly oproti použití standardní délky ekvilibrace (P < 0,01). Souhlasně byly nalezeny i vyšší hodnoty celkové motility a HOS testu při použití prodloužené délky ekvilibrace, avšak rozdíly nebyly statisticky průkazné. Při mrazení na základě odlišných mrazicích křivek byly zjištěny vyšší hodnoty (v průměru +1,6 %) téměř u všech sledovaných parametrů spermií po rozmrazení při použití 3-fázové mrazicí křivky, nalezené rozdíly nebyly statisticky průkazné.
Při hodnocení parametrů ejakulátu u býků zde byly mezi býky nalezeny statisticky významné rozdíly (P < 0,01) v celkové a progresivní motilitě, podílu živých spermií a HOS testu, je tudíž patrná individualita mezi býky v odpovědi na metodiku zpracování ejakulátu.
Při hodnocení charakteristik pohybu spermií z CASA zde byly nalezeny statisticky významné rozdíly mezi býky u VCL, VSL, VAP, LIN, STR, WOB, taktéž mezi různými délkami ekvilibrace (P < 0,01), avšak rozdíly nebyly nalezeny u těchto parametrů pohybu spermií při použití různých mrazicích křivek.
|
|
|
Faktory ovlivňující mrazitelnot ejakulátu býků
Dvorská, Tereza ; Rajmon, Radko (vedoucí práce) ; Marie, Marie (oponent)
Vaječný žloutek je běžnou složkou ředidel používaných ke kryokonzervaci spermií. Na základě jeho substituce nízkodenzitním lipoproteinem (LDL, z angl. low density lipoprotein) bylo zjištěno, že právě tato složka udává jeho kryoprotektivní vlastnosti. Chrání tak spermie proti chladovému šoku a dalším změnám čímž je udržována jejich fertilizační schopnost i po rozmrazení. Kvalita spermií v inseminační dávce je však ovlivněna mnoha dalšími vnitřními i vnějšími faktory. Cílem této práce bylo zhodnotit, zdali je efekt přídavku nízkodenzitního lipoproteinu (LDL) v ředidle ejakulátu významně ovlivňován vybranými faktory - typem použitého ředidla, plemennou příslušností býka, individualitou býka a termínem odběrového dne.
Na inseminační stanici Natural s.r.o. v Hradišťku pod Medníkem byl ve čtyřech opakováních odebírán ejakulát od vybrané skupiny šesti býků (tří zástupců holštýnského plemene a tří zástupců českého strakatého skotu). K výrobě inseminačních dávek byly použity dva typy bezžloutkových ředidel na bázi sojového lecitinu (AndroMed a BioXCell). Ke každému z nich byly přidány vybrané koncentrace LDL 4, 6 a 8 % a ředidlo bez LDL sloužilo jako kontrola. Inseminační dávky byly zmrazeny standardním způsobem a poté uchovány v tekutém dusíku. Pro určení kvalitativních vlastností spermií byla zvolena metoda hodnocení jejich motility pomocí počítačové analýzy (CASA, z angl. Computer Assisted Sperm Analysis). Ihned po rozmrazení a následně po dvouhodinové inkubaci (37 °C) byly vyhodnoceny kinematické parametry spermií společně s celkovým procentem motilních spermií a procentem progresivně pohybujících se spermií. Údaje byly následně statisticky zpracovány a na základě výstupů byly vybrány jako reprezentativní kinematické parametry VAP, VCL, ALH a procento progresivně motilních spermií (PMOT).
Vyšších hodnot daných parametrů dosahovaly téměř ve všech hodnoceních vzorky ředěné ředidlem BioXCell oproti AndroMed. I přes námi prokázanou existenci variability výsledků v závislosti na době inkubace, plemenné příslušnosti, individualitě jedince a termínu odběrového dne, lze určit pravděpodobnou optimální koncentraci přídavku LDL, a to pro ředidlo BioXCell 6% a pro AndroMed 8% koncentraci.
Bylo by vhodné v dalších studiích vyhodnotit vliv přídavku LDL k bezžloutkovým ředidlům na kvalitu spermií po rozmrazení na základě většího množství jejich kvalitativních parametrů a měly by být brány na zřetel faktory, které mohou ovlivňovat variabilitu výsledků, jež byly prokázány v této práci.
|
|
|
Vyhodnocení kvality jatečně upraveného těla a masa býků českého strakatého plemene skotu s genotypem TT a CT pro leptin
Večerek, Lukáš
Diplomová práce byla zaměřená na zhodnocení kvality jatečně upraveného těla a masa býků českého strakatého plemene skotu s genotypem TT a CT pro leptin. Experiment byl proveden u 121 jatečně upravených těl. Vyhodnocován byl vliv porážkového věku býků, porážkové hmotnosti, netto přírůstku a klasifikace v SEUROP systému. V rámci morfometrických analýz byly prokazatelně (p < 0,01) nejvyšší rozměry téměř u všech vyhodnocovaných částí (délka kýty, plnost kýty, obvod kýty, spirální obvod kýty, délka přední čtvrtě, a poloobvod hrudníku) zjištěny u býků nejvyšší věkové a hmotnostní kategorie (701 -- 822 dnů věku, resp. 701 -- 890 kg živé hmotnosti). Byl zjištěn pozitivní vztah mezi třídou zmasilosti, hodnocené dle metodiky SEUROP, a hmotností JUT, kdy se při zhoršující se třídě zmasilosti "U" > "R" > "O", snižovala hmotnost jatečných těl (428 > 341 > 294 kg). Nejnižší obsah masa (72,54 +- 2,53 %) spolu s nejvyšším obsahem oddělitelného loje (10,22 +- 3,24 %) byl prokázán na jateč-ných trupech býků nejvyšší hmotnostní kategorie, což není příznivé zejména pro zpra-covatele masa. Prokazatelně (p < 0,01) bylo nejvyšší procento sušiny masa (26,08 %) zjištěno u býků nejintenzivněji rostoucích, přičemž tato kategorie býků rovněž dosaho-vala nejvyšších hodnot v parametru energetické hodnoty masa (5797,13 kJ.kg-1). Tech-nologické parametry nebyly, až na několik výjimek, prokazatelně ovlivněny úrovněmi vyhodnocovaných faktorů. Statisticky průkazné (p < 0,01) diference byly patrné ve ve-likosti plochy musculus longissimus et thoracis (MLT), kdy nejvyšší plocha MLT (104,24 +- 11,03 cm2) byla zjištěna u býků porážených v nejvyšším věku (701 -- 822 dnů), přičemž síla svalových vláken byla u všech tří věkových kategorií srovnatelná.
|
|
|
Vlivy působící na tržní produkci jatečných býků a prasat
Oborná, Monika
Cílem diplomové práce bylo zhodnocení vlivů působících na tržní produkci jatečných býků a prasat. U býků jsem se zaměřila na vliv plemene, hmotnosti jatečně upraveného těla a vliv věku. U prasat jsem sledovala vliv hmotnosti jatečně upraveného těla (HJUT). Vycházela jsem z naměřených dat, která jsem získala na základě bouracích listů jatečně upravených těl býků a prasat. Z těchto dat jsem vyhodnotila u býků vliv plemene holštýnského skotu, českého strakatého skotu a kříženců holštýnského a českého strakatého skotu. Dále jsem se zabývala tržní hodnotou jatečných prasat a býků, kterou jsem stanovila jako součet cen jednotlivých výsekových částí jejich jatečně upravených těl. Zhodnotila jsem vztah cen jednotlivých výsekových částí k celkové tržbě za jatečně upravená těla býků a prasat. Stejně tak jsem také zhodnotila hmotnosti jednotlivých výsekových částí k celkové hmotnosti jatečně upravených těl býků a prasat. Pokud se týká vztahu mezi jednotlivými výsekovými částmi jatečně upravených těl prasat a býků a celkovými cenami za jatečně uprané tělo, tak nejvyšší hodnotu korelačního koeficientu u prasat (r = 0,9958) jsem zjistila u kýty, u býků (r = 0,9073) pak u pérka.
|
host ::
RSS.