Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 8 záznamů.  Hledání trvalo 0.01 vteřin. 
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
Nesystémová opozice v Rusku 2011-2016
Koutník, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny neúspěchu tzv. nesystémové opozice v Rusku mezi lety 2011-2016. Přes vlnu masových protirežimních protestů mezi lety 2011/2012 se nesystémové opozici nepodařilo do roku 2016 dosáhnout výrazné změny režimu, získat zastoupení ve státních orgánech nebo vyvolat společenský nesouhlas s režimem. Práce analyzuje vnitřní problémy oblasti nesystémové opozice (odtržení od společnosti, koaliční potenciál, volební programy a kampaně, financování) a vnější represivní prostředky režimu Vladimira Putina vůči ní (legislativa, přímá konfrontace, soudní procesy, volba a jejich ovlivňování). Přináší tak komplexní pohled na problematiku nesystémové opozice v Rusku v daném období a zároveň poukazuje na autoritativní charakter ruského režimu. Na základě zhodnocení klíčových proměnných dochází práce k závěru, že represivní politika státu měla zásadní vliv na slabost a fragmentaci nesystémové opozice, které se navíc nepodařilo překonat vnitřní rozpory a získat širší podporu obyvatelstva.
Srovnání teorie a praxe autoritativních režimů na příkladu meziválečného Rakouska a Portugalska
Eliáš, Tomáš ; Jeřábek, Martin (vedoucí práce) ; Mlejnek, Josef (oponent)
Diplomová práce "Srovnání teorie a praxe autoritativních režimů na příkladu meziválečného Rakouska a Portugalska" pojednává o fungování meziválečných autoritativních režimů v Rakousku 1934 - 1938 a Portugalsku v letech 1926 - 1940. Zaměřuje se na teorii autoritativních režimů, ideologická východiska a autoritativní tendence v obou studovaných případech, přibližuje rakouský a portugalský autoritativní model. Nejvýznamnější část se soustřeďuje na srovnání teoretických koncepcí a jejich převedení do praxe, srovnání problematiky spojené s etablováním autoritativních režimů v Rakousku a Portugalsku, stejně jako srovnání struktur vytvořených oběma politickými systémy. Postihuje také zahraničněpolitické konotace, které ovlivňovaly politiku těchto režimů.
New Right and its Reception of the Conservative Revolution in the Weimar Republic on the Example of the Magazin Sezession
Baláková, Anna ; Handl, Vladimír (vedoucí práce) ; Kunštát, Miroslav (oponent)
Anhand einer detaillierten Textanalyse ausgewählter Artikel aus der Aufklärung, Befürwortung eines autoritären und einer möglichst homogenen rezipiert und sich dieser für ihre Argumentation implizit oder explizit großen sind, übernimmt und weiter Předkládaná diplomová práce pojednává o Nové pravici v Německu a její současné recepci Konzervativní revoluce Výmarské republiky. Práce se zabývá především německou Novou pravicí, kterou se snaží definovat jejím odkazováním se na ideologické a politické postoje Konzervativní revoluce, pravicově konzervativního až extremistického hnutí Výmarské republiky. Na základě detailní textové analýzy vybraných článků z časopisu Nové pravice je v této práci představeno nejen základní vnímání světa cí jako takové, ale také její rétorika a strategie. Práce přitom ukazuje, jak Nová pravice vnímá centrální myšlenky Konzervativní revoluce (anti osvícenství, anti parlamentarismus a prosazování autoritářského režimu a homogenní společnosti) a jak je dále ať implicitně či explicitně využívá pro svoji Při práci se hypotéz že šlenkový svět í revoluce dodnes funguje jako ideologický rezervoár pro scénu Nové pravice; Nová pravice je teoretické úrovni jen velice málo inovativní a elké části pouze přebírá a předává dále yšlenky Konzervativní revoluce, které sou nyní již let staré.
Nesystémová opozice v Rusku 2011-2016
Koutník, Jan ; Svoboda, Karel (vedoucí práce) ; Šír, Jan (oponent)
Diplomová práce zkoumá příčiny neúspěchu tzv. nesystémové opozice v Rusku mezi lety 2011-2016. Přes vlnu masových protirežimních protestů mezi lety 2011/2012 se nesystémové opozici nepodařilo do roku 2016 dosáhnout výrazné změny režimu, získat zastoupení ve státních orgánech nebo vyvolat společenský nesouhlas s režimem. Práce analyzuje vnitřní problémy oblasti nesystémové opozice (odtržení od společnosti, koaliční potenciál, volební programy a kampaně, financování) a vnější represivní prostředky režimu Vladimira Putina vůči ní (legislativa, přímá konfrontace, soudní procesy, volba a jejich ovlivňování). Přináší tak komplexní pohled na problematiku nesystémové opozice v Rusku v daném období a zároveň poukazuje na autoritativní charakter ruského režimu. Na základě zhodnocení klíčových proměnných dochází práce k závěru, že represivní politika státu měla zásadní vliv na slabost a fragmentaci nesystémové opozice, které se navíc nepodařilo překonat vnitřní rozpory a získat širší podporu obyvatelstva.
Hybridní režim a demokracie v Peru - režim Alberta Fujimoriho
Veselý, Jan ; Mlejnek, Josef (vedoucí práce) ; Krausz Hladká, Malvína (oponent)
Diplomová práce "Hybridní režim a demokracie v Peru - režim Alberta Fujimoriho." se bude zabývat režimem Alberta Fujimoriho v Peru z hlediska teorií hybridních režimů, teorie "neopopulismu" a teorie "autopuče". Teoretický rámec práce tvoří teorie hybridních režimů Larryho Diamonda a Guillerma O'Donnella, dále teorie "neopopulismu" Kurta Weylanda a teoretický rozbor "autopuče" Maxwella A. Camerona. Práce se zaměřuje na to, zda zkoumaný režim odpovídá některému typu hybridního režimu na základě klasifikačních kritérií teoretického rámce a také zda je případem "neopopulismu". Jako faktory, které mohly ovlivnit podobu Fujimoriho režimu, budou zkoumány kampaně guerillových skupin Světlá stezka a MRTA a také řešení ekonomické krize. Cílem práce je analýza Fujimoriho vlády, tedy zjištění, zda lze tento režim označit za hybridní a za jaký typ konkrétně. V rámci empiricko- analytického přístupu práce využije metodu komparativní analýzy pro účely srovnání případů zemí, v nichž došlo nebo mohlo dojít k "autopuči". Poté bude použita případová studie k popisu událostí, které předcházely zvolení Fujimoriho prezidentem a poté deskripci samotného režimu v Peru během tohoto období. Komparativní analýza také srovná konkrétní aspekty prezidentského režimu A. Fujimoriho s dalšími zeměmi v oblasti Latinské Ameriky...
Reflexe referenda a změny ústavy v Bělorusku roku 2004 v českém tisku
Drahovzalová, Michala ; Příhoda, Marek (vedoucí práce) ; Tumis, Stanislav (oponent)
Bakalářská práce se zabývá referendem a změnou ústavy v Bělorusku v roce 2004 a ohlasem těchto událostí na stránkách českého tisku. První část práce je teoretická; snaží se definovat podobu současného politického režimu Lukašenkova Běloruska. Druhá část práce chronologicky mapuje politický vývoj v zemi. Jedná se o období krátce před rozpadem Sovětského svazu, události let devadesátých a přelomu století, na něž navazuje diskutované referendum a změna ústavy. Třetí část práce přináší analýzu českého tisku - vybraných novin, společensko-politických časopisů a odborných periodik - s důrazem na jejich reakce na referendum a události související.
Mezi demokracií a autoritarismem? Politický vývoj v Rusku v letech 2000-2012
Anissimov, Roman ; Němec, Jan (vedoucí práce) ; Gutsul, Yulia (oponent)
Práce je věnována vývoji de facto nového politického systému v Rusku po nástupu V.V. Putina a zabývá se hodnocením jeho demokratičnosti. I když se ústavní rámec dřívejšího politického systému (1991-2000) změnil jenom malo, došlo však k rozsáhlému "přebudování vztahů" mezi institucemi výkonné, zákonodarné, soudní moci; byla přehodnocena politika centra ve vztahu k regionům a stranický systém nabyl jiné podoby. Cílem práce je zanalýzovat vývoj ruského politického systému v letech 2000 až 2012 a konkrétně sedmi jeho složek: (výkonné, zákonodarné a soudní moci, volebního systému, stranického systému, místní samosprávy a roli nepolitických akterů) a zhodnotit zda se jedná o hybridní demokratický systém nebo o politický systém autoritářské povahy. V práci se klade důraz na posouzení rozdílů mezi zákonným rámcem uskutečněných politických reforem a jejich skutečným dopadem na fungování politického systému jako celku. Oficiálně Rusko i dodnes má ústavně zakotvené demokratické státní úspořádání, ovšem jeho skutečná demokratičnost je částo zpochybňována, vzhledem k výskytu v systému prvků zjevně odporujících tradičnímu pojetí demokratického vládnutí. Kromě toho, v práci jsou hodnoceny předpoklady ruského politického systému pro úspěšný přechod k plnohodnotné demokracii. V textu se pomocí jednotlivých konceptů rozebírají specifika fungování politického systému Ruska s příhlédnutím k obecným demokratickým standardům.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.