|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Zahradní vinohrady
Lietavová, Veronika ; Sedlák, Jan (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Predmetom diplomovej práce je ideologické spracovanie koncepcie, ktorá umožní postupnejšiu premenu záhradkárskej kolónie na miesto primárneho bývania a zlepší priechodnosť dnešnou nepriestupnou lokalitou. Návrh sa nesnaží o riadenú a náhlu premenu celej oblasti, práve naopak, necháva priestor na jej autopoietický rast. Vkladá do oblasti nové, doplňujúce funkcie v dôležitých bodoch územia, centrách, z ktorých nemusí prosperovať len oblasť Židenického kopca, ale aj okolité mestské časti. Nové funkcie rešpektujú tradíciu pestovania a záhradkárstva v oblasti, ktorá sa tu drží už niekoľko storočí a prinášajú nové formy produkcie potravín, vďaka ktorým môžu byť v budúcnosti mestské časti Židenice a Vinohrady a okolie kopca sebestačnejšie. Ťažiskom diplomového projektu je návrh jednej z vybraných lokalít, vychádzajúcich z urbanistickej koncepcie. Jedná sa o výskumné centrum s potravinovou produkciou na vrchu Židenického kopca, ktoré bude akýmsi „ekologickým majákom,“ novou cestou efektívneho pestovania, využívania technológií na získavanie prírodných zdrojov a udržateľnosti v mestách. Spolu so záhradkárskou kolóniou toto centrum umožní obyvateľom Žideníc a Vinohradov prístup k lokálne vypestovanému jedlu a zároveň zvýši povedomie o mnohých aspektoch pestovania potravín a získavania zdrojov.
|
|
|
Naturkulturstadt Brno Židenice – Zahradní vinohrady
Lietavová, Veronika ; Sedlák, Jan (oponent) ; Kiszka, Josef (vedoucí práce)
Predmetom diplomovej práce je ideologické spracovanie koncepcie, ktorá umožní postupnejšiu premenu záhradkárskej kolónie na miesto primárneho bývania a zlepší priechodnosť dnešnou nepriestupnou lokalitou. Návrh sa nesnaží o riadenú a náhlu premenu celej oblasti, práve naopak, necháva priestor na jej autopoietický rast. Vkladá do oblasti nové, doplňujúce funkcie v dôležitých bodoch územia, centrách, z ktorých nemusí prosperovať len oblasť Židenického kopca, ale aj okolité mestské časti. Nové funkcie rešpektujú tradíciu pestovania a záhradkárstva v oblasti, ktorá sa tu drží už niekoľko storočí a prinášajú nové formy produkcie potravín, vďaka ktorým môžu byť v budúcnosti mestské časti Židenice a Vinohrady a okolie kopca sebestačnejšie. Ťažiskom diplomového projektu je návrh jednej z vybraných lokalít, vychádzajúcich z urbanistickej koncepcie. Jedná sa o výskumné centrum s potravinovou produkciou na vrchu Židenického kopca, ktoré bude akýmsi „ekologickým majákom,“ novou cestou efektívneho pestovania, využívania technológií na získavanie prírodných zdrojov a udržateľnosti v mestách. Spolu so záhradkárskou kolóniou toto centrum umožní obyvateľom Žideníc a Vinohradov prístup k lokálne vypestovanému jedlu a zároveň zvýši povedomie o mnohých aspektoch pestovania potravín a získavania zdrojov.
|
|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
|
Co je život a definice života v mysli vědy 21. století.
Pavlík, Richard ; Lhotský, Josef (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Fenomén života přesahuje vědu. Základním přiblížením by měla(y) být definice tohoto konceptu. Práce pojednává o mnohých náhledech na definici života a hledání esence života a snaží se tyto faktory pojmout v celistvosti uvedením jak tradičních definičních přístupů, tak těch méně tradičních a snad i futuristických. Ve zkratce text rozebírá i návod, jak definovat. Vzhledem k šíři tématu se tato bakalářská práce dotýká i myšlenek rámce vědecky mezioborového. Klíčová slova: definice života, přechod živé a neživé, anti-definicionismus, autopoiesis, kybernetický přístup, biosémiotika
|
|
|
Kyberterorismus - mediální hrozba
Latoň, Pavel ; Zbořil, Zdenek (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Diplomová práce Kyberterorismus - mediální hrozba se zabývá fenoménem teroristických útoků v rámci kyberprostoru, mediálním diskurzem, v rámci kterého je konstruována realita kyberterorismu v médiích, a jejího vlivu na proces sekuritizace kyberterorismu. Dále se zabývá srovnáním tradičních forem terorismu s těmi, jež se vyvinuly s příchodem nových komunikačních technologií. V práci je nastíněn vývoj pojmu terorismus od jeho vzniku až po současnost. Cílem práce je poukázat na kyberterorismus jako na latentní hrozbu informační společnosti. K interdisciplinárnímu přístupu je použita metoda diskurzivní analýzy. Tvorba sociální a mediální reality je rozebrána na základě teorie Niklase Luhmanna a poukazuje na sebereferenci autopoietických systémů a referenci druhého, jako klíčového pojmu při konstruování reality médii. Další část práce je věnována reakci Evropské Unie a Severoatlantické aliance (NATO) na "hrozbu" kyberterorismu. Klíčová slova Terorismus, kyberterorismus, sebereference, autopoiesis, sekuritizace
|
|
|
Fenomén filmu - informace - společnost
Vodrážková, Katrin ; Štogrová Jedličková, Petra (vedoucí práce) ; Vilgus, Petr (oponent) ; Michalovič, Peter (oponent)
/ Abstract Disertace podává analýzu filmového a fotografického média jako dvou specifických informačních systémů. Opírá se předně o systémovou teorii Niklase Luhmanna, na jejímž základě je film chápán jako sociální systém. Fenomén filmu je rozpracován jako technika zobrazování v rámci soudobé informační společnosti a elektronické kultury. Práce se věnuje jak novým formám zobrazování ve filmu, tak i srovnání zobrazovacích technik u fotografického média. Disertace má přispět k bližšímu porozumění pohyblivých obrazů, a rozvinout tak možnosti filmu, jenž má předpoklady pro to stát se budoucím informačním systémem. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Kyberterorismus - mediální hrozba
Latoň, Pavel ; Zbořil, Zdenek (vedoucí práce) ; Mucha, Ivan (oponent)
Diplomová práce Kyberterorismus - mediální hrozba se zabývá fenoménem teroristických útoků v rámci kyberprostoru, mediálním diskurzem, v rámci kterého je konstruována realita kyberterorismu v médiích, a jejího vlivu na proces sekuritizace kyberterorismu. Dále se zabývá srovnáním tradičních forem terorismu s těmi, jež se vyvinuly s příchodem nových komunikačních technologií. V práci je nastíněn vývoj pojmu terorismus od jeho vzniku až po současnost. Cílem práce je poukázat na kyberterorismus jako na latentní hrozbu informační společnosti. K interdisciplinárnímu přístupu je použita metoda diskurzivní analýzy. Tvorba sociální a mediální reality je rozebrána na základě teorie Niklase Luhmanna a poukazuje na sebereferenci autopoietických systémů a referenci druhého, jako klíčového pojmu při konstruování reality médii. Další část práce je věnována reakci Evropské Unie a Severoatlantické aliance (NATO) na "hrozbu" kyberterorismu. Klíčová slova Terorismus, kyberterorismus, sebereference, autopoiesis, sekuritizace
|
|
|
Co je život a definice života v mysli vědy 21. století.
Pavlík, Richard ; Lhotský, Josef (vedoucí práce) ; Šolc, Roman (oponent)
Fenomén života přesahuje vědu. Základním přiblížením by měla(y) být definice tohoto konceptu. Práce pojednává o mnohých náhledech na definici života a hledání esence života a snaží se tyto faktory pojmout v celistvosti uvedením jak tradičních definičních přístupů, tak těch méně tradičních a snad i futuristických. Ve zkratce text rozebírá i návod, jak definovat. Vzhledem k šíři tématu se tato bakalářská práce dotýká i myšlenek rámce vědecky mezioborového. Klíčová slova: definice života, přechod živé a neživé, anti-definicionismus, autopoiesis, kybernetický přístup, biosémiotika
|
|
|
Civilní náboženství. Bilance a aktualizace
Jüptner, Jan ; Kučera, Rudolf (vedoucí práce) ; Franěk, Jakub (oponent) ; Hrubec, Marek (oponent)
Dizertace bilancuje kariéru myšlenky civilního náboženství a navrhuje teoretické rozhraní, které zahrnuje všechny její dosavadní konceptualizace (Rousseau, Bellah, Cristi, Parsons, Luhmann, Lübbe). Civilní náboženství je pochopeno jako soustava referenčních bodů, kterou společnost v procesu svého sebepopisu projektuje do periferií své autopoietické reality (minulosti, budoucnosti, věčnosti), aby dodala své existenci stabilitu a vážnost. Vztahováním se k těmto referencím vzniká diskurz, který je charakteristický přítomností silných významů a dovoluje komunikovat společnosti o svých počátcích, koncích a svém účelu. Ve své civilní konfiguraci jde o diskurz pluralitní a aktéři do něj vstupují jen zdrženlivě. Model dovoluje analyzovat závažnou symbolovou komunikaci aktérů (silná slova, náboženské symboly, nacionalismus, konspirační teorie, politická korektnost) v jednom kontextu, jakož i předpoklady této komunikace. Analyzován je krizový diskurz vzniklý v USA po 11. září 2001 a dále české reálie. V Česku je identifikován minoritní diskurz civilního náboženství, který je soustředěn kolem polosekularizovaných referencí Pravdy a Spravedlnosti. Klíčová slova: civilní náboženství, interpretativní sociologie, autopoiesis, Rousseau, Bellah, ideograf
|
|
|
Sociokybernetika a její aplikace v analýze organizace
Malinová, Ludmila ; Rosický, Antonín (vedoucí práce) ; Říhová, Zora (oponent)
Diplomová práce se věnuje objasnění principů sociokybernetiky a jejího provázání do ostatních vědeckých disciplín. Poukazuje na možný přístup k informacím, znalostem, systémům, dále se obrací na jednotlivce v rámci sociálního systému a na jejich hodnoty, vnímání abstrakce reality, využití zpětné vazby, autopoiesis (samoorganizaci) a mnoho dalších. Teoretický rámec dává čtenáři základní povědomí o této problematice. Praktická část poukazuje na možnou aplikaci tohoto konceptu při komplexní analýze organizace. Výsledky takové analýzy poukazují na slabá místa a možnosti zlepšení, a to v rámci sociokybernetických principů a metod.
|
host ::
RSS.