|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
Morální zodpovědnost umění
Bolková, Anežka ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Hlobil, Tomáš (oponent)
Ve své práci mapuji debatu o legitimitě morální kritiky umění, která se rozvinula v 90. letech dvacátého století v rámci analytické estetiky. Ve třech oddílech přibližuji tři základní pozice v této debatě - autonomismus, moralismus a imoralismus - které, každá jinak, zodpovídají základní otázku, která motivuje celou debatu, a sice: jaký je vliv morální hodnoty díla na jeho hodnotu estetickou či uměleckou. Upozorním na to, že koncepty estetické a umělecké hodnoty ovšem nejsou řádně definovány, což je příčinou, proč spolu zastánci jednotlivých pozic nejenom nemohou souhlasit, ale nemohou se shodnout ani na tom, v čem spolu vlastně nesouhlasí.
|
|
Morální kritika umění v pojetí Noëla Carrolla a Beryse Gauta
Davidová, Sára ; Stejskal, Jakub (vedoucí práce) ; Kubalík, Štěpán (oponent)
V této práci se zabývám morální kritikou umění v pojetí dvou amerických estetiků, kteří dospěli k názoru, že je legitimním přístupem v hodnocení umění. Konkrétně ji charakterizuji v pojetí Noëla Carrolla a jeho koncepce umírněného moralismu a v pojetí Beryse Gauta a jeho koncepce eticismu. V rámci práce jsou vymezeny i ostatní přístupy, kterými je možné hodnotit umělecké dílo. Morální kritika je vysvětlena na vztahu morálních a estetických hodnot a na vztahu díla a jeho recepce. Práce se soustřeďuje na názory Carrolla a Gauta o kognitivním zisku umění a jak je tento fakt spojen s úvahami o morálce.
|
|
Estetika Virginie Woolfové
Bláhová, Šárka ; Ševčík, Miloš (vedoucí práce) ; Kaplický, Martin (oponent)
Tato práce se věnuje postihnutí estetických názorů Virginie Woolfové, jež se formovaly na základě dobových estetických teorií. Nejprve je v textu představen významný zlom mezi viktoriánským a nastupujícím modernistickým obdobím, který zasáhl do všech oblastí lidské činnosti. V návaznosti na tento zlom se práce zabývá transformací lidského smýšlení a jeho reflexí na poli produkce a prožívání umělecké tvorby. Následně je rozebráno umělecké hnutí skupiny Bloomsbury, její filosofie a estetika. V práci jsou nastíněny hlavní teze estetických teorií Rogera Frye a Cliva Bella, kteří patřili mezi členy skupiny a formovali její estetické smýšlení. Dále se práce věnuje samotné Virginii Woolfové a jejím estetickým názorům, které vycházely především z inspirace estetickými názory Rogera Frye. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
Biomoc a autonomismus
Poppr, Martin ; Petříček, Miroslav (vedoucí práce) ; Kouba, Petr (oponent)
Martin Poppr : Biomoc a autonomismus (abstrakt bakalářské práce) Hlavním tématem této práce je poměr jedince a společnosti. Kladu si otázku po původu společenské autority, péče o společnost, a snahy o kontrolu jejího fungování. Dále se zabývám vztahem vědění a moci, a také nakolik má u obou dvou smysl otázka násilí. Ve své práci vycházím z filosofie Michela Foucaulta, z jeho archeologie vědění a filosofického zkoumání, jak fungují lidské společnosti, a jak je lidské vědění podrobeno svým vlastním diskursům. Lidské diskursy jsou totiž jistým výrazem společenské moci. Nakolik je jedinec takovouto mocí, uplatňovanou na něm společenskými institucemi, i skrze jeho vlastní myšlení, zasažen, a jak se to na jeho životě projevuje, na to se chci zaměřit především. Tohoto tématu se pokusím udržet i při zkoumání prací několika dalších autorů. Foucaultův fenomén biomoci nechám rozvést Gillem Deleuze, který biomoc na foucaultovském půdorysu dovádí do podoby více odpovídající dnešní situaci, a jelikož Foucault sám si myslí, že dobrým způsobem, jak biomoc zkoumat, je zaměřit se na snahu život před biomocí chránit, pokusím se zmapovat, jak biomoci čelí filosofie autonomismu.
|