Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 3 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...
Hodnocení pro učení
Pučálková, Kristýna ; Tomková, Anna (vedoucí práce) ; Mazáčová, Nataša (oponent)
Předkládaná diplomová práce pojednává o hodnocení cílené na podporu efektivního učení žáků. V první části práce jsou diskutována teoretická východiska tématu, konkrétně školní, a především formativní hodnocení. Je zde definován pojem hodnocení, jeho historie, funkce, typy a význam. Dále se práce zabývá tématem hodnocení pro učení a jeho metodami s přímou vazbou na výzkumné otázky. Druhá část práce je věnována empirickému výzkumu hodnocení u dvou učitelek prvního stupně základní školy ze zvolené třetí a páté třídy včetně vnímání formativního hodnocení jejich žáky. Praktická část vychází ze získaných teoretických poznatků a je prováděna kvalitativní formou. K šetření výzkumu je zvolena případová studie formativního hodnocení v kontextu třídních systémů výuky a hodnocení žáků s cílem zmapování, analyzování a posouzení významnosti formativního hodnocení, hodnocení pro učení a hodnocení jako učení žáků. Diplomová práce tak přináší zjištění, jakým způsobem je formativní hodnocení uplatňováno a jak tento inovativní způsob ve výuce vnímají nejen žáci ale i jejich učitelé. Z výzkumného šetření vyplývá, že zvolené učitelky ze třetí i v páté třídy zařazují jednotlivé možnosti formativního hodnocení do jejich výuky. Obě učitelky využívají toto hodnocení podle věku a individuálních zvláštností jedinců, přestože...
Formativní hodnocení
Laufková, Veronika ; Starý, Karel (vedoucí práce) ; Šalamounová, Zuzana (oponent) ; Kratochvílová, Jana (oponent)
Disertační práce se zabývá tématem formativního hodnocení na sekundárním stupni vzdělávání v širším kontextu. Cílem práce bylo vymezit pojem formativní hodnocení a objasnit, jakými způsoby je implementováno do výuky v českém jazyce a literatuře (ČJL) na sekundárním stupni vzdělávání. V teoretické části bylo vycházeno z významných zahraničních a domácích zdrojů. Formativní hodnocení bylo vymezeno jako hodnocení, které přináší užitečnou informaci o aktuálním stavu vědomostí a dovedností žáka v procesu učení. Dále byla představena jeho typologie, funkce, otázky vztahující se k jeho úspěšné implementaci a využívané metody: cíle, kritéria, zpětná vazba, sebehodnocení a vrstevnické hodnocení. Cílem empirické části bylo popsat reálnou podobu implementace formativního hodnocení do výuky na šesti záměrně vybraných českých školách ve vzdělávacím oboru ČJL na sekundárním stupni vzdělávání a zjistit postoje žáků k této podobě implementace. Zvolen byl design kvalitativního výzkumu a jako výzkumná strategie vícepřípadová studie. Sběr dat sestával z pozorování, rozhovorů s učiteli i žáky a analýzy dokumentů. Nejlépe bylo formativní hodnocení implementováno pod vedením zkušeného mentora. Na druhou stranu ho dobře využívali i učitelé, kteří pojem neznali. Z pohledu žáků se jevily jako nejužitečnější metody...

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.