|
| |
|
|
Využití kreativních technik v ergoterapii
Fürstenzellerová, Anna Kristina ; Sýkorová, Jitka (vedoucí práce) ; Rodová, Zuzana (oponent)
BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno, příjmení: Anna Kristina Fürstenzellerová Vedoucí práce: Mgr. Bc. Jitka Sýkorová Název bakalářské práce: Využití kreativních technik v ergoterapii Abstrakt bakalářské práce: Bakalářská práce se zabývá problematikou užívání kreativních technik v ergoterapii. Kreativní techniky jsou s ergoterapií spojeny již od vzniku profese. Umělecké a řemeslné činnosti byly jedny z prvních smysluplných činností, které terapeuti ve své práci využívali. Jednalo se také o první aktivity, u kterých ergoterapeuti začali využívat odbornou analýzu činnosti. S vývojem profese a společnosti se však postavení kreativních technik v ergoterapii proměnilo. Dnes je zařazování tvořivých činností do terapie tématem, které ergoterapeuty rozděluje. Někteří vnímají kreativní techniky pouze jako historickou součást profese a jako zastaralé a přežité je ve své práci odmítají. Druzí v nich vidí potenciál a hledají způsoby, jak je smysluplně začlenit do rehabilitačního plánu svých pacientů. Bakalářská práce poskytuje pohled na kreativní techniky jako na terapeutický prostředek. Všímá si zapojení těchto činností v oboru v minulosti, snaží se popsat současnou situaci a pojmenovat problémy, které ergoterapeuti při zařazování těchto činností do terapie vnímají. Cílem práce bylo popsat prevalenci kreativních technik a...
|
|
|
Česká vitráž od roku 1945 až po současnost
Sellami Žďárská, Veronika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na doposud nezpracované téma. Zabývá se Českou vitráží od roku 1945 až po současnost. Na základě rešerše vitráží do sakrálních a veřejných prostorů či realizací vytvořených pro prezentaci Československa na mezinárodních výstavách vytváří celistvější obraz o vývoji české vitráže v uvedených letech. V první části se práce zabývá obnovou sklářství a odborný škol. Hlavní význam upírá na ateliér Josefa Kaplického na VŠUP v Praze. Zároveň zdokumentuje tvorbu sklářů a výtvarníků v 50. letech. Jako zlomový bod pro vývoj vitráží uvádí EXPO'58. Světová výstava v Bruselu měla vliv na širokou aktivitu českých sklářů v 60. letech 20. století, kteří se začali věnovat inovativním způsobem vitráži do reliéfu pomocí uplatnění dalších experimentálních forem. Dále ukazuje, že v návaznosti na nové technologické inovace se vitráž v 70. a 80. letech 20. století uplatňuje v rekonstruovaných a v nových objektech. Z textu vyplývá, že po sametové revoluci v roce 1989 nastaly změny v přístupu státu k podpoře výzdoby veřejných budov a ve stejném období vznikají soukromé umělecké sklenářské dílny a ateliéry vitráží. Narostl zájem o drobné realizace do soukromého sektoru i o nové vitráže do sakrální architektury, které se rozptýlily po Čechách.
|
|
| |
|
|
Dušan Samo Jurkovič v Novém Městě nad Metují
Ctiborová, Eliška ; Czumalo, Vladimír (vedoucí práce) ; Bendová, Eva (oponent)
Anotace: Předmětem diplomové práce je projekční činnost architekta Dušana Samo Jurkoviče pro Josefa a Cyrila Bartoně z Dobenína v Novém Městě nad Metují. V samostatné kapitole se nejprve představuje zámek v Novém Městě nad Metují v jeho stavebním vývoji a přibližuje urbanistický a kulturní kontext města v jednotlivých historických periodách. V dalších kapitolách se jednak exponuje osobnost Dušana Samo Jurkoviče a jeho dílo před přestavbou zámku v Novém Městě nad Metují, jednak postihuje zadání, jehož se Jurkovičovi v Novém Městě dostalo. Jádrem práce je pak důkladná analýza Jurkovičových intervencí do organismu novoměstského zámku. Jejich další interpretaci slouží samostatné zpracování Jurkovičových staveb v Pekle, výletní restaurace a turistické útulny. Shrnující závěrečná kapitola se věnuje zhodnocení novoměstského segmentu Jurkovičova díla, přehledu dalšího vývoje jeho architektonické tvorby a jeho působení v památkové péči. Klíčová slova: Dušan Samo Jurkovič; Nové Město nad Metují; Lidová architektura; Arts and Crafts; Secese; Moderní architektura
|
|
| |
|
|
Art and Craft and Industry - Inkluze v předmětu denní potřeby
DVOŘÁK, Vít
Teoretická část této bakalářské práce se zabývá vývojem designérské profese od průmyslové revoluce po současnost a vlivům významných osobností, uskupení, škol či hnutí na problematiku vztahu umění, řemesla a průmyslu. V teoretické části textu bude v některých případech věnovaná pozornost vývoji hračky, načež tyto teoretické znalosti vyústí do praktické části, jejíž koncept přetváří a aktualizuje artefakt z šedesátých let tohoto století. Základní znalosti ergonomie, znalosti designu, jeho vývoje a prací na poli tvorby dětských hraček nám poskytnou východiska pro praktické vyústění.
|
|
|
Ancient Jewellery of Central Asia and its relations to the Jewellers' art of Ancient Mediterranean.
Belaňová, Petra ; Ondřejová, Iva (vedoucí práce) ; Dufková, Marie (oponent) ; Charvát, Petr (oponent)
Oblast Střední Asie, křižovatky dávných obchodních cest známých jako Hedvábná stezka, staletí vstřebávala impulzy příchozích kulturních vlivů a vytvářela tak prostředí pro existenci originálního uměleckého projevu, který je možné pozorovat i u šperkařské tvorby. Disertační práce věnuje prostor analýze nálezových celků a nálezů jednotlivých kusů honosného šperku, ve většině případů vyrobeného ze zlata, které byly mnohdy ve značné míře inspirovány kulturou antického Středomoří. Z historicko - geografického hlediska je těžištěm práce především území starověké Baktrie a Gandháry, spadajících dnes přibližně na území jižní části bývalých sovětských republik Uzbekistánu a Tádžikistánu, území severního a východního Afganistánu a severního Pákistánu. Právě tyto oblasti byly v minulosti centry vojenských aktivit a politických útvarů, odkazujících se v mnohých aspektech ke středomořským tradicím, a přispěly tak k šíření a zachování některých prvků antického kulturního dědictví v architektuře, skulptuře, ale i drobném uměleckém řemeslu. Většina nálezů šperku pochází z poměrně turbulentního období 1. stol. n. l., kdy bylo území Střední Asie dějištěm postupného formování Kušánské říše. Hlavní část práce tvoří přehled nálezů středoasijského šperku, rozdělující šperky na několik skupin podle místa jejich nošení na...
|
|
|
Uměleckoprůmyslová škola v Praze a její ateliéry v letech 1890-1910
Sklenářová Teichmanová, Jana ; Prahl, Roman (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent) ; Vondráček, Radim (oponent)
Disertační práce pojednává o historii ateliérů Uměleckoprůmyslové školy v Praze v letech 1885 až 1910, přičemž hlavní důraz je kladen na stylový vývoj ve zlomovém období přelomu století, kdy došlo ke generační výměně, která zapříčinila proměnu atmosféry školy. Zvláštní přínos práce spočívá v nástinu méně známých odborných škol včetně ženského elementu, což jsou oblasti, které nebyly dosud zpracovány, stejně jako pokus nalézt metodické a vývojové analogie pražské a vídeňské Uměleckoprůmyslové školy. Cílem práce je posoudit výjimečnost postavení školy zvláště v kontextu českého uměleckoprůmyslového školství a zhodnotit v rámci podrobného archivního průzkumu historické souvislosti. Součástí práce je skutečně kompletní seznam studentů všeobecných i odborných škol vytvářející základní podklad pro budoucí badatele jednotlivých uměleckých osobností. Studie o vývoji Uměleckoprůmyslové školy je analytickou syntézou představující roli dekorativního umění a uměleckořemeslného vývoje v období před první světovou válkou.
|
|
|
Česká vitráž od roku 1945 až po současnost
Sellami Žďárská, Veronika ; Pech, Milan (vedoucí práce) ; Mergl, Jan (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na doposud nezpracované téma. Zabývá se Českou vitráží od roku 1945 až po současnost. Na základě rešerše vitráží do sakrálních a veřejných prostorů či realizací vytvořených pro prezentaci Československa na mezinárodních výstavách vytváří celistvější obraz o vývoji české vitráže v uvedených letech. V první části se práce zabývá obnovou sklářství a odborný škol. Hlavní význam upírá na ateliér Josefa Kaplického na VŠUP v Praze. Zároveň zdokumentuje tvorbu sklářů a výtvarníků v 50. letech. Jako zlomový bod pro vývoj vitráží uvádí EXPO'58. Světová výstava v Bruselu měla vliv na širokou aktivitu českých sklářů v 60. letech 20. století, kteří se začali věnovat inovativním způsobem vitráži do reliéfu pomocí uplatnění dalších experimentálních forem. Dále ukazuje, že v návaznosti na nové technologické inovace se vitráž v 70. a 80. letech 20. století uplatňuje v rekonstruovaných a v nových objektech. Z textu vyplývá, že po sametové revoluci v roce 1989 nastaly změny v přístupu státu k podpoře výzdoby veřejných budov a ve stejném období vznikají soukromé umělecké sklenářské dílny a ateliéry vitráží. Narostl zájem o drobné realizace do soukromého sektoru i o nové vitráže do sakrální architektury, které se rozptýlily po Čechách.
|
host ::
RSS.