|
|
Právní postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži
Nevařil, Vít ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kučera, Zdeněk (oponent)
Tato diplomová práce je zaměřena na téma Právního postavení rozhodce v mezinárodní obchodní arbitráži (international commercial arbitration). V první kapitole první části se autor zaměřuje na původ a historii rozhodčího řízení a mezinárodního rozhodčího řízení v antice, středověku, novověku a současnosti. V rámci historického vývoje popisuje i jednotlivé mezinárodní úmluvy, které upravují mezinárodní obchodní arbitráž jako takovou. V rámci této kapitoly se snaží pokládat také základní otázky ohledně principů fungování rozhodčího řízení. Ve druhé kapitole první části se práce zaměřuje zprvu na vymezení ADR a definici rozhodčího řízení s důrazem na nalezení styčných bodů mezi ADR a rozhodčím řízením. Autor se kloní k tomu, že rozhodčí řízení je součástí ADR. V další části této kapitoly se práce zaměřuje na analýzu mezinárodního prvku v závazkovém vztahu a základní odlišnost mezinárodního rozhodčího řízení oproti vnitrostátnímu rozhodčímu řízení. V první kapitole druhé části pak autor přistupuje k analýze základních požadavků na osobu rozhodce. Je analyzováno, zda-li může být rozhodcem právnická osoba, je-li rozhodcem fyzická osoba, tak jaké musí splnit podmínky. Zejména se autor zabývá otázkami právnického vzdělání, znalostí jazyků, dostupností, reputací a flexibilitou rozhodce. Ve druhé kapitole...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Hromadová, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Účelem této diplomové práce je poskytnout komplexní popis průběhu rozhodčího řízení v České republice. Zvláštní pozornost je pak věnována specifickým znakům rozhodčího řízení, které jej odlišují od řízení vedeného před obecnými soudy, a zároveň zvláštním typům rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení neboli arbitráž lze charakterizovat jako jednu z alternativních možností způsobu řešení sporů, které vyvstanou mezi stranami. Běžným způsobem řešení sporů je podání žaloby k obecnému soudu, kdy soudce spor závazným způsobem ve formě rozsudku rozhodne. Strany jsou pak tímto rozhodnutím vázány a rozsudkem uložené povinnosti mohou být na jeho základě vymáhány. V určitých oblastech soukromoprávních vztahů však stát poskytuje stranám možnost předložit svůj spor k projednání orgánu soukromoprávní povahy, jehož rozhodnutí se zavazují akceptovat jako by se jednalo o rozhodnutí soudu. Tyto způsoby řešení sporu lze souhrnně označit jako alternativy soudního řízení (z angl.. Alternative dispute resolution neboli ADR). Rozhodčí řízení v České republice je vedeno podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Od jeho přijetí došlo k několika novelizacím, jejichž účelem bylo zakotvení modernějších mechanismů řízení a úprava nedostatků, které byly odhaleny v následných...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Grivalská, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Resumé Tématem této diplomové práce je rozhodčí řízení v České republice. Ve své práci se zaměřuji na současnou právní regulaci obsaženou v zákoně č. 216/1994. Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů. Rozhodčí řízení je jednou z možností alternativního řešení sporů, pro které je typické, že řízení neprobíhá před obecnými osudy za přítomností soudce. Nakolik je téma této práce široké, nemůžou být zohledněny všechny aspekty a instituty rozhodčího řízení. Mým cílem je přesto podat komplexní náhled na rozhodčí řízení v ČR, které se v současné době stává stále více využívanou metodou řešení sporů. Diplomová práce je rozdělena do dvanácti hlavních kapitol, které jsou dále systematicky členěné na další podkapitoly. První kapitola definuje pojem, druhy a postavení rozhodčího řízení v České republice, dále je v ní pojednáno o teoretických pohledech na rozhodčí řízení (podle teorie smluvní, jurisdikční, smíšená či autonomní). Druhá kapitola je věnována pojednání o rozhodčí smlouvě. Rozhodčí smlouvu představuje jak rozhodčí doložka, která je uzavírána pro v budoucnu vzniklé spory mezi stranami, tak i smlouva o rozhodci, která je, na druhou stranu, uzavírána až v momentu, kdy spor mezi stranami již existuje. V této kapitole je dále pojednáno o základních náležitostech rozhodčí smlouvy, o její formě a o jejím...
|
|
|
Právní postavení rozhodce
Klobouček, Eduard ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Dobiáš, Petr (oponent)
- Právní postavení rozhodce Tato diplomová práce si klade za úkol popsat právní postavení rozhodce v mezinárodním i vnitrostátním rozhodčím řízení. Rozhodčí řízení je alternativním řešením sporů, které je v současné době velmi užívané a u nás je zakotveno především v zákoně o rozhodčím řízení. Rozhodce je nejdůležitější postavou rozhodčího řízení, protože vede spor, který se strany rozhodly mu svěřit a také v něm vynáší rozhodčí nález, který je v dané věci závazným a vykonatelným řešením jejich sporu. Práce je rozdělena do šesti částí, které pojednávají o alternativním řešení sporů, obecně o rozhodčím řízení, o historickém vývoji právního postavení rozhodce u nás a o současné právní úpravě, o právním postavení rozhodců a stálých rozhodčích soudů a o právním postavení finančního arbitra. Hlavní náplní této práce je tedy popsat právní postavení rozhodců v rozhodčím řízení, vystihnout některé problémy, které v této oblasti vystávají, jak se na jeho postavení dívá česká judikatura i odborná veřejnost a jak byla v poslední době změněna legislativa týkající se rozhodčího řízení. Práce obsahuje i komparaci se zahraničními úpravami postavení rozhodců v Německu, Velké Británii a na Slovensku.
|
|
|
Institucionální mezinárodní obchodní arbitráž
Řezníček, David ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Kunz, Oto (oponent) ; Ondřej, Jan (oponent)
Předmětem této disertační práce je institucionální mezinárodní obchodní arbitráž. Práce popisuje jednotlivé oblasti rozhodčího řízení v mezinárodním obchodu se zaměřením na jeho samotné postavení v rámci mezinárodního obchodu, kvalifikační předpoklady rozhodců, rozhodčí doložky a průběh mezinárodních rozhodčích řízení. Jsou zde zahrnuty změny rozhodčích pravidel a řádů významných mezinárodních rozhodčích institucí. Rovněž jsou popsány i otázky rozhodného práva v mezinárodní obchodní arbitráži, Úmluva o uznání a výkonu cizích rozhodčích nálezů - Newyorská úmluva a Vzorový zákon UNCITRAL o mezinárodní obchodní arbitráži.
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení
Sedloňová, Věra ; Růžička, Květoslav (vedoucí práce) ; Müller, Milan (oponent) ; Poláček, Bohumil (oponent)
Vliv judikatury na české vnitrostátní a mezinárodní rozhodčí řízení Abstrakt a klíčová slova v českém jazyce Rozhodčí řízení představuje vedle civilního soudního řízení jeden ze způsobů řešení majetkových sporů v soukromoprávních poměrech. Rozhodčí řízení má za sebou dlouhou dobu existence. Na našem území existovalo již za vlády Karla IV. Mezi uznávané rozhodce patřili dva významní jihočeští rybníkáři Jakub Krčín a Štěpánek Netolický. K významnému rozvoji rozhodčího řízení došlo po roce 1949, kdy byl v květnu 1949 zřízen stálý rozhodčí soud Rozhodčí soud při Československé obchodní komoře, který existuje dodnes pod názvem Rozhodčí soud při Hospodářské komoře České republiky a Agrární komoře České republiky. Právní úprava rozhodčího řízení doznávala změn. K zásadní změně došlo v roce 1964, kdy nabyl účinnosti zákon č. 98/1963 Sb., o rozhodčím řízení v mezinárodním obchodním styku a o výkonu rozhodčích nálezů, který připustil rozhodčí řízení jen ve vztazích z mezinárodního obchodního styku a jen právnickými osobami, tehdy podniky zahraničního obchodu. K zásadní změně pak došlo od 1. 1. 2015, kdy nabyl účinnosti zákon č. 216/2014 Sb., o rozhodčím řízení a o výkonu rozhodčích nálezů, který podstatně rozhodčí řízení liberalizoval a připustil i ve vztazích mezi fyzickými osobami a ve vztazích čistě...
|
|
|
Pravomoc rozhodců pro projednávání majetkových sporů (z pohledu jejich nezávislosti a nestrannosti)
Ryšavý, Lukáš ; Pohl, Tomáš (oponent)
Disertační práce se zaměřuje na fenomén mimosoudního řešení sporů, na fenomén mezinárodních obchodních vztahů - rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení je moderním právním institutem, který představuje skutečně rovnocennou alternativu k řízení před obecnými soudy. Předmětem této práce jsou podmínky kladené právními předpisy na osobu rozhodce a to především ohledně jeho nezávislosti a nestrannosti. Nezávislost a nestrannost rozhodce představují jednu z velmi důležitých a přitom velmi problematických stránek rozhodčího řízení, která provází rozhodčí řízení od počátku moderní éry tohoto institutu, a která je neustále vnímána jako důležité a zásadní kritérium rozhodčího řízení. Nezávislý a nestranný rozhodující subjekt je nedílnou součástí práva na spravedlivý proces zakotvený v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a čl. 6 odst. 1 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Přestože se v těchto právních předpisech hovoří o soudu ve smyslu státního soudu, bylo v průběhu práce ukázáno, že se tyto atributy vztahují i na rozhodce, byť musí být v rozhodčím řízení vykládány s ohledem na charakteristiky rozhodčího řízení. Práce konkrétními příklady dokládá, že je požadavek nezávislého a nestranného rozhodce a rozhodování obsažen v nějaké podobě ve všech moderních úpravách rozhodčího řízení, ať už...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Siška, Ondřej ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Shrnutí Tématem diplomové práce je institut rozhodčího řízení v České republice. Rozhodčí řízení je institut umožňující řešení majetkových sporů před nezávislým třetím. Výsledkem rozhodčího řízení pak je vydání závazného a vynutitelného rozhodčího nálezu. Rozhodčí řízení tak je řízením sui generis, které se odlišuje jak od obecného soudního řízení, tak i od ostatních způsobů ADR. V této práci jsem se především zaměřil na komplexní rozbor zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, a to ve spojitosti se studiem odborné literatury a judikatury. Diplomová práce je rozdělena na 9 kapitol, které jsou dále děleny do podkapitol. Diplomová práce je dále ohraničena úvodem a závěrem. První kapitola se zabývá definicí pojmu rozhodčího řízení a dále zde můžeme najít charakteristiku, výhody a nevýhody a vysvětlení teoretických koncepcí rozhodčího řízení. Druhá kapitola se zaměřuje na otázku arbitrability jednotlivých sporů. V třetí kapitole je podrobně rozebrána otázka rozhodčí smlouvy, a to včetně popsání náležitostí a rozdělení rozhodčích smluv podle jejich druhu. Čtvrtá kapitola se zabývá osobností rozhodce, požadavky na výkon funkce rozhodce, procesem jejich určení/jmenování a i případným vyloučením rozhodce z projednávání věci. Pátá kapitola se zaměřuje na samotné rozhodčí řízení a v této...
|
|
|
Rozhodčí řízení v České republice
Hromadová, Andrea ; Smolík, Petr (vedoucí práce) ; Winterová, Alena (oponent)
Účelem této diplomové práce je poskytnout komplexní popis průběhu rozhodčího řízení v České republice. Zvláštní pozornost je pak věnována specifickým znakům rozhodčího řízení, které jej odlišují od řízení vedeného před obecnými soudy, a zároveň zvláštním typům rozhodčího řízení. Rozhodčí řízení neboli arbitráž lze charakterizovat jako jednu z alternativních možností způsobu řešení sporů, které vyvstanou mezi stranami. Běžným způsobem řešení sporů je podání žaloby k obecnému soudu, kdy soudce spor závazným způsobem ve formě rozsudku rozhodne. Strany jsou pak tímto rozhodnutím vázány a rozsudkem uložené povinnosti mohou být na jeho základě vymáhány. V určitých oblastech soukromoprávních vztahů však stát poskytuje stranám možnost předložit svůj spor k projednání orgánu soukromoprávní povahy, jehož rozhodnutí se zavazují akceptovat jako by se jednalo o rozhodnutí soudu. Tyto způsoby řešení sporu lze souhrnně označit jako alternativy soudního řízení (z angl.. Alternative dispute resolution neboli ADR). Rozhodčí řízení v České republice je vedeno podle zákona č. 216/1994 Sb., o rozhodčím řízení a výkonu rozhodčích nálezů, ve znění pozdějších předpisů. Od jeho přijetí došlo k několika novelizacím, jejichž účelem bylo zakotvení modernějších mechanismů řízení a úprava nedostatků, které byly odhaleny v následných...
|
host ::
RSS.