|
|
Studium drah zodpovědných za rezistenci leukemických buněk na L-asparaginasu
Šimčíková, Markéta ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Poljaková, Jitka (oponent)
Akutní lymfoblastická leukemie (ALL) je nejčastější maligní onemocnění u dětí. Přesto- že je terapie ALL velmi úspěšná, relaps onemocnění postihuje 20-25 % dětí. Jedna z možných příčin relapsu je rezistence k léčivům. Léčba leukemie spočívá v kombino- vané chemoterapii, jejíž důležitou součástí je L-asparaginasa. Tento enzym přeměňu- je extracelulární asparagin na asparát a glutamin na glutamát. Jeho antagonistou je enzym asparagin synthetasa, který syntetizuje intracelulární asparagin. Specifický an- tileukemický účinek L-asparaginasy je vysvětlován nižší aktivitou asparagin syntheta- sy v leukemických buňkách v porovnání s buňkami zdravými. Nedostatek asparaginu a glutaminu vede k poškození proteosyntézy a navození apoptózy. Detailní mechanis- mus působení L-asparaginasy a příčiny vzniku rezistence však nebyly dosud objasněny. Tato bakalářská práce je součástí studia příčin rezistence leukemických buněk vůči L-asparaginase. Na modelu leukemické buněčné linie REH byla objevena delece del(5)(q34), která není přítomna u rezistentního klonu této linie. Předkládaná bakalář- ská práce je zaměřena na potvrzení rozdílné citlivosti leukemických buněk s delecí a bez ní k L-asparaginase. Metodou limitního ředění byly získány klony linie REH po- zitivní či negativní na studovanou deleci. U těchto klonů byla...
|
|
|
Carbohydrate dimers in tumor immunotherapy
Krupová, Monika ; Bezouška, Karel (vedoucí práce) ; Ryšlavá, Helena (oponent)
Využití sacharidových dimerů v imunoterapii nádorů Monika Krupová (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze) Jednou ze strategií pro imunoterapii nádorů je aktivace cytotoxických lymfocytů pomocí ligandů specifických pro jejich povrchové receptory. CD69 je široce rozšířeným receptorem na povrchu mnoha buněk hematopoietického původu, a protože jeho fyziologický ligand nebyl zatím popsán, na modulaci jeho funkcí se dají použít různá ligandová mimetika. Mimetika testované v předkládané práci jsou založené na mono- či disacharidech spojených pomocí dvou různých funkčních skupin, které tvoří thiomočovinovou a triazolovou sérii. Při precipitačních studiích byla sledována schopnost precipitovat rozpustný NKR-P1 a CD69 receptor, přičemž se zjistilo, že optimalizovaná délka spojky pro navázání látky na NKR-P1 receptor je decyl. Naproti tomu aktivace receptoru CD69 neni až tak závislá na délce spojky. Cílem této práce bylo z imunologického hlediska prozkoumat vlivy jednotlivých testovaných látek na bunečnou signalizaci, cytotoxicitu vůči buňkám nádorové linie a aktivaci vyvolanou apoptózu. Největší vliv na signalizaci, sledovanou pomocí produkce inositolfosfátů a vápenatých iontů a stejně tak na přirozené zabíjení, měly látky triazolové série obsahující ve své molekule dva...
|
|
|
Vliv acyklických nukleosidfosfonátů PMEG a PMEDAP na p38 kinasovou signalizaci v lidských leukemických buňkách
Nejedlá, Michaela ; Entlicher, Gustav (vedoucí práce) ; Slaninová, Jiřina (oponent)
PMEG [9-(2-fosfonometoxyetyl)guanin] a PMEDAP [9-(fosfonometoxyetyl)-2,6- diaminopurin] jsou acyklické nukleosidfosfonáty se zvýrazněným cytotoxickým účinkem. Antiproliferační aktivita látky PMEG byla demonstrována in vitro na řadě nádorových buněčných linií. PMEG je také účinnou látkou několika experimentálních proléčiv vynikajících selektivitou a výborným protinádorovým účinkem (např. GS-9219). PMEDAP v in vitro experimentech sice nedosahuje účinnosti PMEG, prokázal však silný protinádorový účinek na modelu SD-potkanů se spontánními lymfomy, proto byl rovněž zařazen do této studie. Cílem práce bylo na modelu buněčných linií CCRF-CEM a HL-60 popsat interakce PMEG a PMEDAP s p38-MAP-kinasovou signalizací a její vztah k apoptose. Byl zkoumán vliv těchto látek na expresi genů kódujících čtyři isoformy p38-MAPK a dále zda se tato změna projeví na úrovni proteinu. Bylo zjištěno, že PMEG zvyšuje expresi mRNA pro p38β, γ v buněčné linii CCRF-CEM a isoforem β, δ v buněčné linii HL-60, efekt PMEDAP je v porovnání s PMEG slabší. Celkové množství proteinu pro p38 však nebylo účinkem PMEG a PMEDAP ovlivněno. Dále byl sledován vliv PMEG a PMEDAP na aktivaci p38-kinasové dráhy pomocí protilátky proti fosforylované formě p38. Bylo zjištěno, že ani jedna z látek kinasovou dráhu neaktivuje. Výsledky se nelišily...
|
|
|
Imunologické testování kombinovaných LELTE / sacharidových dendrimerů
Kádek, Alan ; Man, Petr (oponent) ; Bezouška, Karel (vedoucí práce)
Imunologické testování kombinovaných LELTE / sacharidových dendrimerů. Alan Kádek (Katedra biochemie, Přírodovědecká fakulta, Univerzita Karlova v Praze, Česká republika) CD69 je široce rozšířený receptor buněk imunitního systému. Přestože jeho fyziologický ligand není dosud znám, byla v Laboratoři architektury proteinů zjištěna jeho afinita k řadě látek včetně vápenatých iontů, sacharidů a záporně nabitých látek jako jsou karboxylované kalixareny. Nedávno byla též jako ligand CD69 identifikována pentapeptidová sekvence LELTE, pocházející z mykobakteriálního chaperoninu Hsp65, která představuje pro imunitní systém signál o nebezpečí. Tento peptid ovšem není imunoaktivní samostatně, ale pouze při prezentaci v multivalentním prostředí Hsp65 proteinu nebo po umělé dimerizaci za použití bi- či polyfunkčních činidel. V předkládané práci zkoumám u čtyř nově syntetizovaných látek jejich in vitro immunologické efekty na buněčnou signalizaci, proliferaci, přirozené zabíjení nádorových buněk a na indukci apoptosy v imunocytech. Testované látky prezentují LELTE peptid připojený skrze ε-aminoskupiny lysinů na cyklopeptidické RAFT kostře (K-K-K-P-G)2, a to jak samostatně, tak v kombinaci se sacharidovým epitopem α-GalNAc. Schopnost těchto látek aktivovat lidské PBMC lymfocyty je zejména zvýšená u látek,...
|
|
|
Rostlinný alkaloid sanguinarin a jeho deriváty
Tůmová, Lucie ; Hýsková, Veronika (oponent) ; Stiborová, Marie (vedoucí práce)
Práce sumarizuje dosavadní poznatky o sanguinarinu a kvartérních benzo[c]fenan- tridinových alkaloidech. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy se nachází v kořenech rostlin Sanguinaria canadensis a Macleaya cordata. Od dávných dob jsou extrakty z těchto rostlin využívány v tradiční čínské medicíně pro své antimykotické, antibakteriální a protizánětlivé účinky. Vzhledem ke schopnosti kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů přivodit apoptosu jsou zkoumány jako potenciální agens využitelné v managementu rakoviny. Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy interagují s DNA a proteiny. Jsou schopny interkalovat do DNA. Lze je využívat jako fluorescenční DNA sondy. Metabolismus sanguinarinu a dalších kvartérních benzo[c]fenantridinových alkaloidů dosud není plně objasněn. První krok detoxikace sanguinarinu je přeměna na méně toxický dihydrosanguinarin. Oxidace sanguinarinu se účastní cytochrom P450 1A1. Klíčová slova: Kvartérní benzo[c]fenantridinové alkaloidy, sanguinarin, apoptosa, interkalace, cizorodé látky, enzymy, cytochrom P450
|
|
| |
host ::
RSS.