|
|
Hypokoristické podoby jmen žáků v Trhových Svinech
MOJHOVÁ, Zdeňka
Diplomová práce se zabývá antroponomastickým tématem, a to rodnými (křestními) jmény a jejich hypokoristickými obměnami v různě emočně citově zabarvených komunikačních situacích. Představena je onomastika jako vědní disciplína, termín antroponymum, rodné jméno a hypokoristikum. V praktické části práce jsou zachycena rodná jména a jejich hypokoristická matérie ve vybrané lokalitě, přičemž získaný materiál je následně analyzován jak z hlediska etymologického (určení původu a významu rodných jmen), tak i slovotvorného (zaznamenání tendencí ve způsobu tvoření hypokoristik).
|
|
|
Motivace volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí
Manderlová, Eva ; Hájková, Eva (vedoucí práce) ; Janovec, Ladislav (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá motivací volby jména dětí cizinců a dětí z národnostně smíšených rodin žijících v českém prostředí. Je rozdělena na dvě části - část teoretickou a praktickou. Teoretická část představuje pojmy křestní/ rodné jméno, onomastika, antroponyma a vlastní jména, dále popisuje vývoj rodných jmen, jejich rozdělení podle původu, jednotlivé motivace volby jména a pravidla zápisu jednotlivých jmen do matriky. Praktická část je založena na výsledcích dotazníkového šetření. Výsledky jsou vyhodnocovány z několika různých úhlů pohledu. Tím hlavním je vyhodnocování z hlediska rozdělení respondentů podle jednotlivých kontinentů, dále jsou srovnávány výsledky "evropské" s výsledky "mimoevropskými", je také zohledněna délka pobytu rodičů v České republice, možnost existence národnostně smíšených rodičovských dvojic a s tím spojená motivace volby dvou rodných jmen. Výsledky šetření jsou procentuálně vyjádřeny a přehledně zobrazeny také v jednotlivých tabulkách, které jsou součástí práce.
|
|
|
Jak se bude jmenovat? Motivace k pojmenování potomků
Nedbalová, Monika ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Hájková, Eva (oponent)
JAK SE BUDE JMENOVAT? MOTIVACE K POJMENOVÁNÍ POTOMKŮ Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však motivací rodičů k pojmenování dětí. První část práce shrnuje její teoretická východiska, zabývá se antroponymy a historií jejich zkoumání, následně se zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, jejich funkci, obměny repertoáru, vývoj a také na vývoj motivací k pojmenování potomků. Práce obsahuje také kapitolu o právní úpravě rodných jmen. Dále je zmíněn předchozí výzkum Miloslavy Knappové ze 70. let, který se zabýval motivací volby jmen. Praktická část práce je založena na vlastním dotazníkovém výzkumu motivací rodičů k pojmenování dětí, který byl prováděn na území kraje Středočeského, Libereckého a na území Hlavního města Prahy v období od prosince 2010 do února 2011 a jehož respondenty byli rodiče dětí narozených v letech 2005-2010. Cílem prováděného průzkumu bylo zjistit, jaké tendence se v současnosti objevují v oblasti volby rodných jmen, jaké motivy hrají roli při volbě jména, jaké důvody jsou nejčastější a jaké naopak v porovnání s minulostí ustupují do pozadí. Dále se výzkum zabývá otázkou vztahu mezi motivací k pojmenování a věkem, vzděláním a bydlištěm rodičů. Získané poznatky doplňují přehledné tabulky a grafy, které usnadňují porovnání sebraných dat a jejich interpretaci.
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
| |
|
|
K problematice antroponym
SABÁČKOVÁ, Kristýna
Tématem bakalářské práce je analýza osobních jmen a z nich vytvořených hypokoristik a přezdívek. Cílem práce je poskytnout údaje o stavu antroponym vyskytujících se v současném školním prostředí. Vzhledem k oboru studia byl materiál získán za pomoci dotazníků, které byly předloženy žákům 2. stupně vybrané základní školy. Výzkumná část navazuje na část teoretickou, která pojednává o onomastice jako lingvistické disciplíně a podrobněji vymezuje problematiku antroponym, rodných jmen, hypokoristik a přezdívek.
|
|
| |
|
|
Úvod do literární onomastiky
Dvořáková, Žaneta ; Harvalík, Milan (vedoucí práce) ; Šrámek, Rudolf (oponent) ; Krško, Jaromír (oponent)
Úvod do literární onomastiky Abstrakt Žaneta Dvořáková Česká onomastika je tradičně na velice vysoké úrovni, má kvalitní teoretickou i metodologickou základnu a je uznávána ve světě. Literární onomastice coby jedné z jejích oblastí však u nás, na rozdíl od mnoha jiných zemí, stále není věnována příliš velká pozornost. R. Šrámek - podobně jako v zahraničí např. K. Gutschmidt nebo W. F. H. Nicolaisen - poukazuje na její terminologickou a metodologickou rozkolísanost, nedostatečnou teoretickou propracovanost a na problém vymezení rozsahu jejího zkoumání. Právě na toto volání chtěla tato disertační práce odpovědět. Úvod do literární onomastiky si klade za cíl komplexní představení dosavadních teoretických a metodologických přístupů k literárním vlastním jménům a především rozšíření poznatků o literárních antroponymech. Výzkum se opírá o metodologicko-teoretické poznatky, k nimž domácí i zahraniční literární onomastika ve svém vývoji dospěla, zároveň vychází z nejnovějších poznatků obecné onomastické teorie. Teorie je založena na důkladné analýze literárních děl českých i světových z 19. a převážně 20. století. Excerpovaná díla záměrně reprezentují širokou škálu literárních žánrů, což umožňuje sledovat některé jevy v širším rámci a vysledovat i některé paralely, které by nám při žánrovém omezení zůstaly skryty....
|
|
|
Výslovnost vlastních jmen v tlumočnickém procesu
Chvojková, Kristýna ; Duběda, Tomáš (vedoucí práce) ; Sitařová, Kateřina (oponent)
Tato práce se zabývá výslovností vlastních jmen při simultánním tlumočení z francouzštiny do češtiny. Je rozdělena na dvě části: první, teoretická část pojednává o definování, kategorizaci a funkcích vlastních jmen, jak je udává odborná literatura. Dále je pozornost věnována přejímání výpůjček z jiných jazyků a na závěr specifikům simultánního tlumočení jmen. Praktická část se pak věnuje rozboru antroponym (šest set položek) přetlumočených na plenárních zasedáních Evropského parlamentu. Cílem výzkumu je určit, podle jakých zásad se výslovnost jmen při tlumočení do češtiny adaptuje, jak jsou přetlumočená propria srozumitelná a rovněž zda je v Evropském parlamentu zvykem přechylovat ženská příjmení. Výsledky ukazují, že převažujícím způsobem adaptace je fonologická aproximace, což odpovídá normě. Dalšími významnými principy jsou zachování původní výslovnosti a výslovnost podle písemné formy. Původní výslovnost se přitom častěji vyskytuje u francouzských jmen, zatímco u anglických a německých je obvyklejší výslovnost podle psané podoby. Většina ekvivalentů je srozumitelná - nesrozumitelných je 7-11 %. Více zkomolených provedení se překvapivě objevuje mezi jmény z častých evropských jazyků než mezi ostatními jmény ve vzorku. Co se týče přechylování, převládá tendence vyslovovat příjmení v základní...
|
|
|
Motivace oslovování dětí hypokoristiky
Hrubá, Eliška ; Chejnová, Pavla (vedoucí práce) ; Palkosková, Olga (oponent)
Resumé Bakalářská práce se zabývá rodnými jmény obecně, především však jejich užitím v komunikaci, domácími obměnami rodných jmen a motivací oslovování hypokoristiky či motivací vzniku přezdívek. V první části jsou shrnuta veškerá teoretická východiska. Zájem je zprvu směřován k obecnému ukotvení problematiky v rámci onomastiky apostavení antroponym v systému lingvistiky. Teoretická část se dále zaměřuje na rodná jména, motivaci jejich vzniku, funkce, proměnu repertoáru rodných jmen, fungování rodných jmen v komunikaci, jazykovou charakteristiku a pojmenovací motivy. Problematika rodných jmen je obohacena výkladem o prožívání antroponym a jejich autonominalizaci, dále také o historický vývoj přechodu od jednojmennosti k dvoujmennosti. Stěžejní část teoretické práce je zaměřena na hypokoristika, vývoj hypokoristických podob rodných jmen, jejich užití v komunikaci, specifické kategorie hypokoristik a jejich jazykovou a slovotvornou charakteristiku. Zájem byl též směřován k přezdívkám a jejich obecné charakteristice. Praktická část bakalářské práce je založena na vlastním výzkumu. V rámci smíšeného výzkumu bylo provedeno dotazníkové šetření, jehož se na území Středočeského a Královéhradeckého kraje a na území Hlavního města Prahy v časovém rozmezí od března do května roku 2013 aktivně účastnilo 45 rodin s...
|
host ::
RSS.