|
|
Separation and determination of bioactive compounds in food
Dvořáčková, Eva
Byliny jsou obecně známé a rozšířené pro jejich četné aplikace v potravinářském průmyslu, ale roste i zájem o jejich léčivé vlastnosti. V posledních letech je výzkum zaměřen především na biologicky aktivní deriváty obsažené v léčivých rostlinách a jejich využití pro vývoj nových léčiv, zejména s potenciální protinádorovou aktivitou a ochrannými vlastnostmi na kardiovaskulární systém. V teoretické části tato disertační práce shrnuje biosyntézu fenolických sloučenin, jakožto hlavních zodpovědných látek přinášející pozitivní dopady na zdraví, metody pro stanovení antioxidační kapacity a ochranné účinky léčivých bylin na zdraví člověka. Experimentální část je věnována extrakčním metodám a stanovení fenolických látek v bylinách a možnost použití aplikace bylinných nálevů do kozí syrovátky za účelem prodloužení její trvanlivosti.
|
|
|
Antioxidační kapacita a fenolické látky v révovém víně
Mateiciucová, Petra
Tato práce se zabývala sledováním zdraví prospěšných látek fenolického charakteru a antioxidační aktivitou vzorků listů, zálistků, třapin, bobulí, moštu a vína. Pro sledování byly vybrány 4 interspecifické odrůdy révy. Pro tyto odrůdy je charakteristická zvýšená odolnost proti houbovým chorobám. Sledování probíhalo po 3 po sobě jdoucí roky. Byly odebírány vzorky zdravé a napadené ve 3 termínech odběru tak, aby bylo možné posoudit vliv zralosti na antioxidační aktivitu a obsah fenolických látek. Vzorky byly podrobeny analýze na EPR (stanovení antioxidační aktivity), spektrofotometrickému měření (antioxidační aktivita, celkový obsah fenolických látek) a stanoven na HPLC (stanovení vybraných fenolických látek, zejména trans-resveratrolu). Z výsledků je zřejmé, že všechny vzorky vykazují antioxidační aktivitu a obsahují široké spektrum fenolických látek. Ve všech vzorcích byl analyzován trans-resveratrol, který je známý svými zdraví prospěšnými účinky. Obsah resveratrolu se pohyboval v rozmezí 9,07-566,14 mg.kg-1 lyofilizované hmoty. Nejvyšší obsah byl zjištěn ve třapinách. Antioxidační aktivita stanovená spektrofotometricky se pohybovala v rozmezí 308,0 1357,7 mg GA.kg-1 v bobulích a 44,0-839,5 mg GA.l-1 ve vínech. Úbytky volných radikálů vyjadřující antioxidační aktivitu měřenou metodou EPR se pohybovaly od 1,21 57,17 % v listech. Modré odrůdy vykazovaly vyšší hodnotu antioxidační aktivity. Byla prokázána závislost mezi obsahem trans-resveratrolu v třapinách u interspecifických a evropských odrůd. Rovněž byla prokázána závislost antioxidační aktivity na obsahu fenolických látek ve vzorcích.
|
|
|
Aplikace vybraných metod k analýze oxidačního stresu
Lízalová, Martina ; Tremlová, Bohuslava (oponent) ; Beklová, Miroslava (oponent) ; Vávrová, Milada (oponent) ; Lojek, Antonín (vedoucí práce)
Chronická pankreatitida (CHP) je progresivní onemocnění charakteristické chronickým zánětem pankreatické tkáně, který má různou etiologii. Oxidační stres, který je provázen zánětlivými procesy, se jeví jako velmi významný faktor přispívající k rozvoji chronické pankreatitidy. Cílem této práce bylo stanovit hladiny produktů lipidové peroxidace malondialdehydu (MDA) a 4-hydroxynonenalu (4-HNE), společně s nitrity, antioxidační kapacitou, pro- a protizánětlivými cytokiny, biochemickými a hematologickými parametry v plazmě pacientů s chronickou pankreatitidou a v plazmě kontrolních jedinců. Plazmatické hladiny MDA a 4-HNE byly stanoveny vysoceúčinnou kapalinovou chromatografií. Celková antioxidační kapacita plazmy vůči peroxylovému radikálu byla stanovena chemiluminiscenční metodou. Nitrity byly stanoveny za použití Griessovy reakce. Zánětlivé cytokiny - TNF-alfa; TNF RI; PDGF-AB; TGF-beta, společně s myeloperoxidázou a hyaluronanem byly stanoveny za použití ELISA metody. V plné krvi byly pak stanoveny také biochemické a hematologické parametry standardními metodami.
|
|
|
Srovnání některých nových odrůd rybízů z hlediska vybraných obsahových látek
Marková, Leona ; Diviš, Pavel (oponent) ; Vespalcová, Milena (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá rybízem (Ribes L.) a látkami v něm obsaženými, zejména anthokyanovými barvivy, vitaminem C a antioxidanty. V teoretické části je uvedena základní charakteristika o rostlině, včetně odrůd rybízu. V následujících kapitolách je zpracován přehled o účinných látkách obsažených v plodech a také o možnostech zpracování a využití rybízu hlavně v potravinářském průmyslu. Velká pozornost je věnována anthokyanům, jejich charakteristice, využití v potravinářství, faktorům, které ovlivňují jejich stabilitu a především metodám stanovení. V závěru teoretické části je popsán význam a metody stanovení vitaminu C a antioxidační kapacity. Vybrané nutriční parametry byly stanovovány v patnácti známých a ve třech neznámých odrůdách rybízů. Anthokyany byly měřeny spektrofotometricky a stanovovány pomocí HPLC u barevných vzorků. Metodou pH diferenciální byl zhodnocen obsah monomerních a polymerních pigmentů. Metodou HPLC byla identifikována jednotlivá anthokyanová barviva obsažená v plodech. Dále byl stanoven obsah kyseliny askorbové ve všech odrůdách metodou HPLC. U bílých rybízů byla porovnána jejich antioxidační kapacita, měřená metodou DPPH.
|
|
|
Stanovení aktivních látek v medu
Jelénková, Zuzana ; Kubešová,, Jitka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Předložená diplomová práce byla zaměřena na stanovení biologicky aktivních látek v medu. Bylo analyzováno 26 vzorků medu, 1 vzorek propolisu a 1 vzorek mateří kašičky. Medy byly stočeny v letech 2006 a 2007 a zakoupeny v maloobchodní síti, ve specializovaných prodejnách a přímo u včelaře. Vzorky byly analyzovány pomocí metod titračních a spektrofotometrických, metodou RP-HPLC a metodou LC/MS. Studie byla zaměřena zejména na analýzu antioxidantů. Z antioxidantů byly analyzovány tyto skupiny: flavonoidy, katechiny, karotenoidy, vitaminy. Pro ověření kvality medu byl ve vzorcích stanoven obsah hydroxymethylfurfuralu. Průměrné hodnoty celkové antioxidační kapacity se pohybovaly v rozmezí (12,75-137,49) mmol .100 g-1. Průměrné hodnoty celkových polyfenolů se pohybovaly v rozmezí (8,51-61,34) mg .100 g-1 a průměrné hodnoty celkových flavonoidů se pohybovaly v rozmezí (0,75-6,04) mg .100 g-1. Z flavonoidů medy obsahovaly (41,83-585,10) g .100 g-1 rutinu, (9,30-313,40) g .100 g-1 myricetinu, (6,05-171,90) g .100 g-1 luteolinu, (3,19-436,37) g .100 g-1 quercetinu, (2,10-242,66) g .100 g-1 apigeninu, (0,15-105,12) g .100 g-1 kaempferolu a (0,07-17,52) mg .100 g-1 naringeninu. Z katechinů bylo v medech změřeno (5,98-310) g .100 g-1 katechinu, (17,77-486,29) g .100 g-1 epikatechinu, (0,18-64,90) g .100 g-1 katechin galátu a (0,59-140,56) g .100 g-1 epikatechin galátu. Z lipofilních látek medy obsahovaly nejvíce tokoferol - (29,20-8531,17) g .100 g-1. Obsah kyseliny askorbové se pohyboval v rozmezí (0,65-4,65) mg .100 g-1. Obsah hydroxymethylfurfuralu se pohyboval v rozmezí (0,26-4,06) mg .100 g-1. Jeden výrobek nevyhověl normě. Metodou LC/MS byl v lesním medu detekován luteolin, naringenin, protokatechinová kyselina, kávová kyselina a p-kumarová kyselina, v květovém medu navíc pak kyanidin a pinocembrin. Nejvíce biologicky aktivních látek obsahovaly medy jednodruhové, nepatrně méně pak medy květové smíšené a medy lesní. Nejméně biologicky aktivních látek obsahovaly medy akátové.
|
|
|
Využitie metódy Sur lie pri výrobe bielych vín
Bažalík, Michal
Diplomová práce sa zabývá výskumem využití metody sur lie při výrobě bíleho vína se zaměřením na jeho stabilitu. Předevšším stabilitu vůči vyzrážaní vinného kamene, stabilitu vůči bílkovinovým zákalům a antioxidační vlastnosti jemných kalů. V první části je popsán spůsob výroby vína metedou zření na jemných kalech, dále detailně popisuje složení kvasničních buněk Sacharomyces cerevisiae a vplyv jemných kalů na víno. Výhody a rizika technologie sú popsané v teoretické části. Experimentální čásť práce se zabývá sledováním vývoje stability vína na mikrovzorcích. V pokuse byla použitá odrůda Silvánske zelené a po dobu 16 týdnů byl sledován vývoj antioxidační kapacity vína metódou FRAP. Stabilita termolabilních bílkovin byla zjišťována tepelným testem a následně směřen obsah kalových částic turbidimetrem. Obsah vysráženého vinného kamene byl z vína filtrován a svážen na laboratórních vahách. Senzorické hodnocení vzorků provedla odborná komise slepou degustacií. Výsledky přeukázali a potvrdili vyšší stabilitu vůči bílkovinovým zákalům asi o 30 %, riziko vypadávání vinného kamene bylo sníženo približně o 80 % vůči původnímu stavu a antioxidační kapacita vína přeukázala mírnej pokles, no reální potřeba síření vína byla snížena. Kľúčové slová: sur lie, batonáž, stabilita vinného kameňa, antioxidačná kapacita, jemné kaly, mannoproteíny, kvasničná bunka, bielkovinová stabilita.
|
|
|
Bioaktivní látky v bobulovém ovoci
Rosová, Iveta
Bakalářská práce na téma bioaktivní látky v bobulovém ovoci byla zpracována na Zahradnické fakultě Mendelovy univerzity na Ústavu posklizňově technologie zahradnických produktů v letech 2012 -- 2014. Práce je rozdělena na část teoretickou a část praktickou. V teoretické části práce je popsán vliv bioaktivních látek na lidské zdraví, jednotlivé druhy bobulového ovoce a jejich zdraví prospěšné látky a vysvětlen pojem antioxidační kapacita. V praktické části jsou představeny odrůdy malin, červeného a černého rybízu vybrané pro analýzu a popsány metody použité k analýze. Jednotlivými metodami bylo zjištěno, že největší obsah celkových polyfenolů a největší antioxidační kapacitu má ovoce zmražené, naproti tomu ovoce čerstvé bylo vyhodnoceno jako nejméně hodnotné z pohledu zmíněných látek.
|
|
| |
|
| |
|
| |
host ::
RSS.