|
|
Markery stresu a metodiky jejich měření u vybraných modelových organismů
Langmajerová, Anna ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Petrásek, Tomáš (oponent)
Stresová reakce je kaskáda fyziologických a následně i behaviorálních procesů, které organismu umožňují vyrovnávat se s různými zátěžovými situacemi a vlivy (stresory). Projevy stresu (stresové reakce) u různých organismů jsou do určité míry podobné, zároveň se mohou lišit jak intenzitou, tak i způsobem. Stres může být měřen pomocí biologických markerů, což jsou objektivní, kvantifikovatelné informace vypovídající o biologickém procesu. Tato bakalářská práce se zabývá markery stresu a metodikou jejich měření. Dále rozebírá u vybraných skupin modelových organismů z řádu hlodavců (potkan, myš) konkrétní typy markerů stresu, což mohou být např. behaviorální projevy, měření stresových hormonů (kortizol, kortikosteroid), měření tělesné teploty, krevního tlaku či rychlosti tepu. Zaměřuji se na problematiku vhodnosti a aplikovatelnosti různých metod měření a hodnocení stresu u jednotlivých modelů v závislosti na přesnosti a welfare u zvířat během daného měření, který může ovlivňovat výsledky testů. Klíčová slova: animální model, biomarker, chování, stres
|
|
|
Vasa vasorum koronárních tepen animálního modelu srdce
Patzelt, Matěj ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Laichman, Stanislav (oponent) ; Slížová, Dáša (oponent)
Vasa vasorum koronárních tepen je systém drobných cév, které vyživují stěnu věnčitých tepen. V poslední době je vasa vasorum připisován význam v patogenezi aterosklerózy, nekrózy tunica media, či v excesivním hojení intimy po zavádění stentů. Systém vasa vasorum je detailně popsán na patologicky změněných srdcích, nicméně studií, které by se zabývaly detailním popisem na zdravém lidském srdci nebo na jeho animálním modelu je minimum. Cílem dizertační práce bylo popsat strukturu a původ vasa vasorum koronárních tepen na animálním modelu srdce prasete, popsat historii termínu vasa vasorum a případně popsat vedlejší nálezy na zkoumaných vzorcích. V práci bylo dohromady použito 36 zdravých prasečích srdcí. Část z nich byla přes ústí koronárních tepen nastříknuta tuší a následně histologicky zpracována, další srdce byla rovnou fixována in toto ve formolu a histologicky zpracována, zbylá část srdcí byla nastříknuta přes ústí koronárních tepen pryskyřicí mercox a poté byly vytvořeny korozivní preparáty koronárních tepen. Tyto vzorky se vyhodnocovaly pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Histologické zpracování vzorků spočívalo v barvení Hematoxylinem Eosinem, Weigert van Giessonem a modrým trichromem. Vzniklé preparáty byly prohlédnuty pomocí světelného mikroskopu. Ve vzorcích byly popsány pouze...
|
|
|
Funkční změny a kognitivní deficit v modelu psychotických relapsů
Ledvinková, Michaela ; Nekovářová, Tereza (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Schizofrenie je vážné neurodevelopmentální onemocnění s mnohými komplexními symptomy. Jedním z jeho charakteristických znaků jsou relapsy, o kterých v současnosti existuje konsenzus, že každý další relaps způsobuje další prohloubení onemocnění, a to prohlubováním strukturálních a funkčních deficitů, které mohou vést až k úbytku šedé hmoty mozkové. V poslední době se do popředí dostal výzkum kognitivních deficitů, který přidal další metody, jimiž lze onemocnění studovat. Pro výzkum těchto procesů se používají animální modely, na kterých se dají pozorovat jednotlivé neurobiologické procesy a buněčný metabolismus a jejich výzkum je zásadní pro rozšiřování možností léčby a porozumění schizofrenie. Tato práce se zaměřuje zejména na relapsy a jejich vliv na progresi choroby. Klíčová slova: schizofrenie, psychóza, relaps, neurobiologická progrese, energetický metabolismus, kognitivní deficit, animální modely
|
|
|
The potential of psychedelics in the treatment of drug addiction in animal models.
Mallarino, Barbara ; Šíchová, Klára (vedoucí práce) ; Honc, Ondřej (oponent)
Psychedelika jsou psychotropní látky ovlivňující percepční vnímání a vědomí, které mohou vyvolat významné změny v běžném propojení oblastí mozku. Hlavní pozornost je věnována některým z nejslibnějších sloučenin pro výzkum závislostí a duševního zdraví: LSD, tryptaminům (psilocybin, DMT) a ibogainu. V první části jsou shrnuty základní neurobiologické procesy vzniku závislosti a nejčastěji používané zvířecí modely a metody. Následuje popis změn v konektivitě mozkových oblastí vyvolaných psychedeliky a molekulárních mechanismů účinku s důrazem na potenciální antiadiktivní vlastnosti. Poslední část je pak zaměřena na údaje získané z preklinických studií na zvířatech, které pomáhají hlouběji pochopit mechanismy, jež mohou být základem jejich účinnosti při klinické léčbě drogové závislosti.
|
|
|
Vliv dizocilpinu na behaviorální strategie potkanů v úloze aktivního vyhýbání se místu
Antošová, Eliška ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Frynta, Daniel (oponent)
Látky působící jako nekompetitivní antagonisté NMDA receptorů mohou mít psychomimetický efekt - jsou schopné vyvolat u zdravých dobrovolníků chování podobné schizofrenii. Jednou z látek s těmito vlastnostmi je i dizocilpin (MK-801), který se často využívá k modelování chování podobného schizofrenii u experimentálních zvířat ve farmakologickém modelu schizofrenie. Krom toho mají ale nekompetitivní antagonisté NMDA receptorů prokazatelné antidepresivní účinky u pacientů trpících depresí. Kognitivní deficit je v současnosti považován za jeden ze stěžejních symptomů schizofrenního onemocnění. Klíčovou roli by v kognitivním deficitu mohl hrát proces kognitivní koordinace, který se podílí na rozlišování mezi relevantními a irrelevantními stimuly. Užitečným nástrojem pro studium tohoto procesu by mohla být úloha aktivního vyhýbání se místu (AAPA), ve které experimentální zvíře musí rozlišovat mezi podstatnými a nepodstatnými stimuly ze dvou prostorových referenčních rámců. Cílem této práce bylo studium 1) behaviorálních strategií laboratorních potkanů v úloze AAPA a 2) vlivu MK-801 na behaviorální strategie a kognitivní výkonnost potkanů v této úloze. Během tohoto experimentu zaujali potkani v úloze AAPA dvě zcela odlišné behaviorální strategie. Potkani buď úlohu řešili aktivním vyhýbáním se averzivnímu sektoru,...
|
|
|
Klonování, exprese a biochemická charakterizace myší glutamátkarboxypeptidasy II
Knedlík, Tomáš ; Konvalinka, Jan (vedoucí práce) ; Vaněk, Ondřej (oponent)
Glutamátkarboxypeptidasa II (GCPII) je membránová metalopeptidasa, jež je u člověka exprimována v mnoha tkáních, zejména pak v prostatě, centrální nervové soustavě a tenkém střevě. V centrální nervové soustavě GCPII hydrolyzuje nejrozšířenější peptidový neurotransmiter N-acetyl-L-aspartyl-α-L-glutamát na N-acetyl-aspartát a volný glutamát. Volný glutamát je významný excitační neurotransmiter a jeho uvolněním do synaptické štěrbiny se GCPII podílí na glutamátové neurotoxicitě při patologických stavech. Inhibice této proteolytické aktivity byla prokázána na potkaních modelech jako neuroprotektivní. V lidském tenkém střevě GCPII odštěpuje koncové glutamátové zbytky z poly-γ- glutamylovaných folátů, čímž umožňuje jejich vstřebávání. Funkce GCPII v prostatě je stále neznámá, avšak díky velmi vysoké expresi v nádorech prostaty se GCPII využívá jako marker pro diagnózu nádorových onemocnění prostaty. GCPII by tak mohla být nejenom diagnostickým markerem, ale i perspektivním cílem pro terapii nádorových onemocnění i pro léčbu mozkových poruch způsobených glutamátovou excitotoxicitou. Pro vývoj a testování nových léků a léčebných metod je nutné mít vhodný zvířecí model. Vhodným modelovým organismem je např. myš (Mus musculus), která je hojně užívána v mnoha vědeckých studiích. Přesto dosud nebyla provedena...
|
|
|
Animální modely obsedantně-kompulzivní poruchy
Radostová, Dominika ; Stuchlík, Aleš (vedoucí práce) ; Kopřivová, Jana (oponent)
Obsedantně-kompulzivní porucha (OCD) je velmi časté chronické onemocnění, které má široké spektrum projevů. Tato heterogenita symptomů OCD ztěžuje samotný výzkum stejně jako interpretaci získaných výsledků. Klinické studie pacientů jsou doplňovány novými poznatky o nemoci získanými studiem zvířecích modelů OCD, které jsou dnes neodmyslitelnou součástí studia OCD. Za dlouhou dobu probíhajícího výzkumu se rozvinulo mnoho genetických, behaviorálních a farmakologických animálních modelů. Mnohé práce nebyly po své publikaci nikdy dále rozpracovávány, naopak některé jsou studovány dlouhodobě. Hodnocení jednotlivých modelů je závislé na mnoha faktorech, a proto se také liší jejich kvalita, platnost a míra uplatnění ve výzkumu. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Monitorování vývoje onemocnění Huntingtonovy choroby u transgenních miniprasat s N-terminální částí lidského mutovaného huntingtinu: biochemické a motorické změny u F0, F1 a F2 generace
Kučerová, Šárka ; Ellederová, Zdeňka (vedoucí práce) ; Klempíř, Jiří (oponent)
Huntingtonova choroba (HD) patří mezi neurodegenerativní onemocnění, od kterých se liší příčinou (expanze trinukleotidové repetice CAG v exonu 1 genu kódující protein huntingtin (Htt)) pouze v jednom genu (tzv. monogenní onemocnění). Ačkoliv je již od roku 1993 známá příčina nemoci, dosud není zcela známa patofyziologie HD a není nalezen lék. Pro lepší porozumění nemoci a pro možné preklinické testování se používají modely HD. Mezi nejčastěji používané modely patří hlodavci, hlavně myši, ale bylo důležité vytvořit i větší zvířecí modely, které by byly více podobné člověku. Proto bylo v roce 2009 vytvořeno na Akademii věd v Liběchově transgenní (TgHD) miniprase pomocí mikroinjikace lentivirového vektoru nesoucí N-terminální část lidského mutovaného HTT (mtHTT) s 124 CAG repeticemi v exonu 1. Tento model je životaschopný a v každé generaci se rodí určitá část Tg zvířat. V této práci jsem se věnovala biochemickým i behaviorálním změnám u tohoto modelu. Srovnávala jsem kontrolní (Wt) a transgenní (Tg) sourozence. Zjistila jsem, že biochemické změny se projevují hlavně zvýšenou přítomností fragmentů Htt ve varlatech a v mozku. V behaviorální části bylo mým hlavním úkolem zavedení metodiky pro další zkoumání behaviorálních změn u tohoto modelu, které zatím nebyly popsány. Byla testována zvířata F0, F1 a...
|
|
|
Akutní účinky a adiktivní potenciál nových syntetických drog ze skupiny katinonů - animální studie
Danda, Hynek ; Páleníček, Tomáš (vedoucí práce) ; Kubešová, Anna (oponent)
Nové psychoaktivní substance (NPS) jsou současným problémem drogové scény. Jedná se o látky, které napodobují účinky "klasických" nelegálních drog, jelikož ale mají jinou chemickou strukturu, často nespadají pod legislativní kontrolu. Jejich účinky jsou v mnohých případech popsány pouze uživateli, exaktně prostudovány však nejsou. Cílem této práce je zhodnotit akutní účinky nafyronu ze skupiny katinonů a jeho adiktivní potenciál na potkanech kmene Wistar. Vysoká koncentrace nafyronu v mozkové tkáni zjištěná při farmakokinetické analýze prokazuje jeho vysokou prostupnost hematoencefalickou bariérou. Maximální koncentrace bylo dosaženo přibližně 30 minut po aplikaci, téměř ve stejnou dobu jako v séru. Podání nafyronu mělo signifikantní vliv na zvýšení tělesné teploty, stejně tak lokomoční aktivitu, kde je patrný jeho stimulační efekt. Ve studii se nepodařil prokázat účinek nafyronu na senzorimotorické zpracování informací, schopnost vyvolat podmíněnou preferenci místa byla pouze naznačena. Tato práce přináší nové poznatky o vlivu nafyronu na fyziologické parametry s použitím animálního modelu účinků drog.
|
|
|
Využití tryptofanové deplece ve studiu mechanismu účinku psychofarmak
Jirásková, Markéta ; Valeš, Karel (vedoucí práce) ; Telenský, Petr (oponent)
Tryptofanová deplece je široce využívaná nefarmakologická neinvazivní metoda, která se uplatňuje především při zkoumání úlohy serotoninu (5-hydroxytryptaminu, 5-HT) u lidí i zvířat. Metoda využívá možnosti manipulovat biologickou dostupnost esenciální aminokyseliny L- Tryptofanu (L-TRP, tryptofanu), který se, jakožto prekurzor serotoninu, účastní v regulaci mnoha fyziologických procesů organismu a, inter alia, i v patologii a patofyziologii různých neuropsychiatrických poruch a onemocnění. Přestože je metoda tryptofanové deplece notně využívána, přesný mechanismus stojící za výslednými behaviorálními změnami není dosud zcela objasněn. Rovněž není dostatečně prozkoumána využitelnost této metody při koaplikaci farmak. Tato práce se zabývá nejčastěji diskutovanými mechanismy tryptofanové deplece. Dále zkoumá biochemický a behaviorální dopad koadministrace nízkých dávek (0,1 mg/kg a 0,15 mg/kg) dizocilpinu (MK-801) při tryptofanové depleci. V neposlední řadě ověřuje účinek aplikace allopregnanolonu a takrinu na tuto koaplikaci. Výsledky této práce ukazují, že akutní tryptofanová deplece s předchozím hladověním, na rozdíl od chronické, způsobila hypolokomoční a anxiózní chování. A to i navzdory nezměněným hladinám serotoninu v hipokampu. Také bylo reflektováno, že v závislosti na dávce MK-801 jsou...
|
host ::
RSS.