|
|
Vasa vasorum koronárních tepen animálního modelu srdce
Patzelt, Matěj ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Laichman, Stanislav (oponent) ; Slížová, Dáša (oponent)
Vasa vasorum koronárních tepen je systém drobných cév, které vyživují stěnu věnčitých tepen. V poslední době je vasa vasorum připisován význam v patogenezi aterosklerózy, nekrózy tunica media, či v excesivním hojení intimy po zavádění stentů. Systém vasa vasorum je detailně popsán na patologicky změněných srdcích, nicméně studií, které by se zabývaly detailním popisem na zdravém lidském srdci nebo na jeho animálním modelu je minimum. Cílem dizertační práce bylo popsat strukturu a původ vasa vasorum koronárních tepen na animálním modelu srdce prasete, popsat historii termínu vasa vasorum a případně popsat vedlejší nálezy na zkoumaných vzorcích. V práci bylo dohromady použito 36 zdravých prasečích srdcí. Část z nich byla přes ústí koronárních tepen nastříknuta tuší a následně histologicky zpracována, další srdce byla rovnou fixována in toto ve formolu a histologicky zpracována, zbylá část srdcí byla nastříknuta přes ústí koronárních tepen pryskyřicí mercox a poté byly vytvořeny korozivní preparáty koronárních tepen. Tyto vzorky se vyhodnocovaly pomocí skenovacího elektronového mikroskopu. Histologické zpracování vzorků spočívalo v barvení Hematoxylinem Eosinem, Weigert van Giessonem a modrým trichromem. Vzniklé preparáty byly prohlédnuty pomocí světelného mikroskopu. Ve vzorcích byly popsány pouze...
|
|
|
Morfologie proximálního konce femuru ve vztahu ke zlomeninám trochanterického masivu
Báča, Václav ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Koudela, Karel (oponent) ; Chomiak, Jiří (oponent) ; Laichman, Stanislav (oponent)
Cíly této disertační práce bylo: shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky morfologického studia anatomických struktur v oblasti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy v hodnocení zlomenin proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na lomné linie procházející trochanterickým masivem shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy a používané postupy v léčbě zlomenin, jejichž lomné linie procházejí trochanterickým masivem femuru shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky studia struktury kortikální kosti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na haversky přestavěnou kost a tím na průběh systémů osteonů v úrovni trochanterického masivu získat vlastní výsledky v oblasti makroskopické morfologie svalově-vazivového aparátu, studia lomných linií na RTG snímcích a struktury kortikální kosti proximálního konce femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu vytvořit vlastní matematický model proximálního konce femuru na bázi metody konečných prvků (MKP) a zadáním vlastních výsledků, zejména orientací osteonů, vytvořit vlastní biomechanický model získané výsledky z morfologických a biomechanických studií kriticky porovnat s dosud publikovanými údaji a případně je doporučit k užití v další...
|
|
|
Variabilita tepen ramena, paže a předloktí Klinická anatomie a rozbor názvosloví ve vztahu k úspěšnosti katetrizace
Koňařík, Marek ; Kachlík, David (vedoucí práce) ; Stingl, Josef (oponent) ; Laichman, Stanislav (oponent)
Zkoumání variability tepen ramena, paže a předloktí je téma, které se může na první pohled zdát jako nevýznamné, neboť bylo velice podrobně popsáno mnoha anatomy v předchozích letech. Naše práce směřuje k lepšímu pochopení, zjednodušení a zesystematičnění poznatků a jejich snadnému použití v klinické medicíně. Masivním rozvojem mikrochirurgických a radiodiagnostických metod je přesnější pochopení anatomie, v tomto případě tepen horní končetiny, mimořádně důležité. V průběhu 10 let bylo vypitváno 423 horních končetin. Dále bylo zpracováno 6709 snímků katetrizací horní končetiny z archívu kardiologické kliniky Fakultni nemocnice Plzeň a v kardiovaskulárnim centru krajské nemocnice v Liberci. Podle anatomické časti naši práce má přibližně 77 % populace některou z anatomických variací na řečišti horní končetiny. V katetrizační časti jsme, ale zjistili, že je téměř 99 % všech pacientů nakonec úspěšně katetrizováno radiální cestou. Jedná se o velmi bezpečný zákrok dokonce a to i u pacientů s dokumentovanou anatomickou variací.
|
|
|
Morfologie proximálního konce femuru ve vztahu ke zlomeninám trochanterického masivu
Báča, Václav ; Stingl, Josef (vedoucí práce) ; Koudela, Karel (oponent) ; Chomiak, Jiří (oponent) ; Laichman, Stanislav (oponent)
Cíly této disertační práce bylo: shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky morfologického studia anatomických struktur v oblasti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy v hodnocení zlomenin proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na lomné linie procházející trochanterickým masivem shrnout a zpřehlednit dosavadní přístupy a používané postupy v léčbě zlomenin, jejichž lomné linie procházejí trochanterickým masivem femuru shrnout a zhodnotit dosavadní výsledky studia struktury kortikální kosti proximálního konce lidského femuru s důrazem kladeným na haversky přestavěnou kost a tím na průběh systémů osteonů v úrovni trochanterického masivu získat vlastní výsledky v oblasti makroskopické morfologie svalově-vazivového aparátu, studia lomných linií na RTG snímcích a struktury kortikální kosti proximálního konce femuru s důrazem kladeným na oblast trochanterického masivu vytvořit vlastní matematický model proximálního konce femuru na bázi metody konečných prvků (MKP) a zadáním vlastních výsledků, zejména orientací osteonů, vytvořit vlastní biomechanický model získané výsledky z morfologických a biomechanických studií kriticky porovnat s dosud publikovanými údaji a případně je doporučit k užití v další...
|
host ::
RSS.