|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Vršanský, Robert ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepodmíněného trestu odnětí svobody, zvláště pak otázkou podmíněného propuštění. Srovnává právní úpravu České republiky a Velké Británie. Úvodní kapitola pojednává o pojmu a účelu trestu. Uvádí historický vývoj právních teorií a účelu trestu ve světě i v České republice. Druhá kapitola ukazuje, jak se tyto teorie promítají v praxi české legislativy na úrovni základních zásad ukládání trestu. Dále postupuje konkrétněji k právní úpravě nepodmíněného trestu odnětí svobody v českém právu. Třetí kapitola podává přehled vývoje právní úpravy výkonu nepodmíněného trestu na mezinárodní, evropské i tuzemské úrovni. Ve své první hlavní části tato práce rozebírá všechny aspekty podmíněného propuštění v české právní úpravě. Představuje právní úpravu a zkoumá její dopady i výhody a nevýhody. V druhé hlavní části činí totéž v případě anglického práva, s širokým využitím jeho typického prvku - soudních precedentů. Poté, co je v obou hlavních částech uvažováno o výhodách a nevýhodách dílčích aspektů podmíněného propuštění v jednotlivých zemích, je v závěru provedeno jejich vzájemné srovnání. Jsou také uvedeny některé návrhy de lege ferenda. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zánik obchodní smlouvy v českém a anglickém smluvním právu
Zvára, Michael ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
-1- Resumé Tato rigorózní práce analyzuje zánik obchodněprávní smlouvy, přičemž důraz je kladen na počáteční a následnou nemožnost plnění. Po úvodu následuje kapitola rozebírající význam judikatury pro smluvní právo v České republice a v Anglii. Jsou nastíněny základní rozdíly ve vnímání závaznosti judikatury v českém a anglickém právu a též s ohledem na nový občanský zákoník je zdůrazněn význam judikatury ve smluvním právu. Následující kapitola se zabývá počáteční nemožností plnění. Je zkoumána teze, zda je právní úprava, která považuje každé od počátku nemožné plnění za neplatné, právní úpravou vhodnou. Jsou analyzovány otázky prodeje a pronájmu věci budoucí a právní úprava v České republice je srovnávána s právní úpravou Německa, Rakouska a Anglie a též s mezinárodními dokumenty smluvního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá následnou nemožností plnění. Je přiblížen historický vývoj institutu následné nemožnosti plnění a je věnována pozornost právní úpravě následné nemožnosti plnění v novém občanském zákoníku. V rámci této kapitoly je na pozadí právních úprav Rakouska a Švýcarska poukázáno na problematiku zaviněné a nezaviněné následné nemožnosti plnění. Pátá kapitola analyzuje následnou nemožnost plnění v anglickém právu a je provedeno základní srovnání právní úpravy následné nemožnosti plnění dle českého a...
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Ochrana osobnosti v kontinentálním pojetí a common law
Ondřejová, Eva ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Se vzrůstajícími globálními zásahy do osobnostních práv je nutné znát i úpravy rozdílných států, zejména ze systému angloamerického, neboť dopady těchto zásahů lze pociťovat v domácím prostředí, ale vymahatelnost bude nastávat v právních řádech cizích států. Konečně prostřednictvím rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva se tyto systémy začínají prolínat i v oblasti ochrany osobnostních práv a prvky common law se dostávají do právních řádů a judikatury kontinentálního práva, včetně České republiky. Disertační práce představuje komplexní úvod do problematiky ochrany osobnosti v systémech common law, zejména v právu anglickém, zemí Commonwealthu, USA a Kanady, která doposud nebyla zpracována pro potřeby české odborné veřejnosti. Práce přináší teoretickou koncepci institutu ochrany osobnosti v common law a její základy pro potřeby vysvětlení rozdílů zkoumaných systémů. Danou problematiku uvádí na klíčové judikatuře, vedoucí k ukotvení principů common law. Práce pracuje s aktuálními případy a problémy, které právní řády řeší v 21. století.
|
|
|
Nepodmíněný trest odnětí svobody
Vršanský, Robert ; Hořák, Jaromír (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou nepodmíněného trestu odnětí svobody, zvláště pak otázkou podmíněného propuštění. Srovnává právní úpravu České republiky a Velké Británie. Úvodní kapitola pojednává o pojmu a účelu trestu. Uvádí historický vývoj právních teorií a účelu trestu ve světě i v České republice. Druhá kapitola ukazuje, jak se tyto teorie promítají v praxi české legislativy na úrovni základních zásad ukládání trestu. Dále postupuje konkrétněji k právní úpravě nepodmíněného trestu odnětí svobody v českém právu. Třetí kapitola podává přehled vývoje právní úpravy výkonu nepodmíněného trestu na mezinárodní, evropské i tuzemské úrovni. Ve své první hlavní části tato práce rozebírá všechny aspekty podmíněného propuštění v české právní úpravě. Představuje právní úpravu a zkoumá její dopady i výhody a nevýhody. V druhé hlavní části činí totéž v případě anglického práva, s širokým využitím jeho typického prvku - soudních precedentů. Poté, co je v obou hlavních částech uvažováno o výhodách a nevýhodách dílčích aspektů podmíněného propuštění v jednotlivých zemích, je v závěru provedeno jejich vzájemné srovnání. Jsou také uvedeny některé návrhy de lege ferenda. Powered by TCPDF (www.tcpdf.org)
|
|
|
Zánik obchodní smlouvy v českém a anglickém smluvním právu
Zvára, Michael ; Černá, Stanislava (vedoucí práce) ; Čech, Petr (oponent)
-1- Resumé Tato rigorózní práce analyzuje zánik obchodněprávní smlouvy, přičemž důraz je kladen na počáteční a následnou nemožnost plnění. Po úvodu následuje kapitola rozebírající význam judikatury pro smluvní právo v České republice a v Anglii. Jsou nastíněny základní rozdíly ve vnímání závaznosti judikatury v českém a anglickém právu a též s ohledem na nový občanský zákoník je zdůrazněn význam judikatury ve smluvním právu. Následující kapitola se zabývá počáteční nemožností plnění. Je zkoumána teze, zda je právní úprava, která považuje každé od počátku nemožné plnění za neplatné, právní úpravou vhodnou. Jsou analyzovány otázky prodeje a pronájmu věci budoucí a právní úprava v České republice je srovnávána s právní úpravou Německa, Rakouska a Anglie a též s mezinárodními dokumenty smluvního práva. Čtvrtá kapitola se zabývá následnou nemožností plnění. Je přiblížen historický vývoj institutu následné nemožnosti plnění a je věnována pozornost právní úpravě následné nemožnosti plnění v novém občanském zákoníku. V rámci této kapitoly je na pozadí právních úprav Rakouska a Švýcarska poukázáno na problematiku zaviněné a nezaviněné následné nemožnosti plnění. Pátá kapitola analyzuje následnou nemožnost plnění v anglickém právu a je provedeno základní srovnání právní úpravy následné nemožnosti plnění dle českého a...
|
|
|
Porovnání právní úpravy akcií v českém a anglickém právu
Píša, Zdeněk ; Kříž, Radim (vedoucí práce) ; Hásová, Jiřina (oponent)
Cílem této práce je utřídit a porovnat první úpravy akcií v českém a anglickém právním řádu. V úvodu práce jsou porovnány právní systémy z obecného hlediska. Dále je práce zaměřena na právní úpravy obchodních společností v jednotlivých systémech. Následují podrobně rozebrané jednotlivé aspekty daných právních úprav akcií. V závěru práce jsou shrnuty nejvýznamnější rozdíly obou právních úprav a zamyšlení nad úpravou v budoucnu.
|
|
|
Monetary claims in intellectual property infringement cases
Sedláček, Václav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent) ; Pauknerová, Monika (oponent)
Dizertačná práca skúma vymáhanie peňažitých nárokov z porušenia práv duševného vlastníctva. Zameriava sa na zákon č. 221/2006 Sb. o "vymáhání práv z průmyslového vlastnictví" a na smernicu Európskeho parlamentu a Rady 2004/48/ES. Hlavným cieľom práce je posúdiť rozsah peňažitých nárokov, predovšetkým s ohľadom na možné prekrývanie či vzájomnú konzumáciu týchto nárokov, a ďalej s ohľadom na ich odlišnosť v jednotlivých štátoch. Druhým cieľom práce je rozbor anglickej terminológie vo vzťahu k obsahovo najbližším českým pojmom. Práca používa logické metódy indukcie a abstrakcie a metódu medzinárodnej multilaterálnej komparatistiky, kde je významná práca s jazykom. Z exaktných metód aplikuje metódu modelovania kombinovanú s matematickou metódou teórie hier. Práca v jednotlivých kapitolách postupne vysvetľuje pojmy a právnu úpravu, oboznamuje s existujúcimi výkladovými nejasnosťami. Tie postupne objasňuje analýzou komunitárnej úpravy, úpravy v členských štátoch EÚ, v USA. Následne sa zameria na inštitút unjust enrichment v anglickom práve, potom i v USA a v kontinentálnom systéme, kde má inštitút odlišné - negatívne - poňatie bezdôvodného obohatenia. V celej práci prebieha analýza vo väzbe na porušovanie práv duševného vlastníctva. V predposlednej časti práca za účelom získania doplňujúcich odpovedí podrobne porovnáva dohody TRIPS a ACTA so smernicou 2004/48/ES. Cieľom poslednej, aplikačnej časti práce je posúdenie sily preventívnej funkcie zákona 221/2006 Sb. v kontexte pôsobenia ďalších prvkov relevantnej právnej úpravy. Práca dospieva k záveru, že súbežné priznanie náhrady škody a bezdôvodného obohatenia teoreticky prichádza do úvahu, pokiaľ sa nejedná o jeden tok hodnoty. Negatívne odpovedá práca na otázku, či môžu byť náhrada škody a bezdôvodné obohatenie priznané súčasne v paušálnej forme podľa § 5 ods. 2 alebo 3 zákona č. 221/2006 Sb. Dôvodom je, že sadzba licenčného poplatku sa aplikuje na tržby porušiteľa. Tie sa viažu na bezdôvodné obohatenie porušiteľa. Ak by sa súčasne náhrada škody počítala opäť aplikáciou sadzby na tie isté porušiteľove tržby, bolo by to v rozpore s pravidlom zákazu dvojnásobnej kompenzácie. Teoreticky to však úplne vylúčiť nemožno. Prakticky je príklad súbežného priznania veľmi ťažké nájsť, a to aj v nepaušálnej forme, jedná sa napr. o prípady tzv. collateral sales v americkom práve. Z dokumentov EÚ sa javí, že porušiteľove zisky sú vnímané ako unjust enrichment a to je prekladané ako bezdôvodné obohatenie. Anglická teória však rozlišuje "restitution of unjust enrichment" a ziskovo-založený nárok za protiprávne jednanie (gain-based recovery for wrong), ktorý zahŕňa aj vydanie porušiteľových ziskov vo forme náhrady škody (damages). S bezdôvodným obohatením podľa českého práva, ktoré je širšie, nemožno stotožňovať unjust enrichment v čírom anglickom poňatí, pretože české bezdôvodné obohatenie zahŕna aj zavinené protiprávne obohatenia. V súvislosti s vydaním porušiteľových ziskov na základe unjust enrichment ale zavinenie rolu hrá. Širšie poňatie unjust enrichment relevantné pre porušenia práv duševného vlastníctva je nazývané "interceptive unjust enrichment" (interceptívne bezdôvodné obohatenie), kde ide o "obohatenie z majetku žalobcu", kedy je možné nárokovať aj zisk získaný týmto zásahom. Dôraz sa kladie na obohatenie z majetku, nie na protiprávne jednanie. Práca skúma a nachádza výklad pojmov account of profits, apportionment of profits a disgorgement, pojednáva o inštitúte nepravého jednateľstva vo vzťahu k duševnému vlastníctvu. Licenčný poplatok je vo viacerých krajinách považovaný za vhodné vyjadrenie predmetu obohatenia pri porušení práv duševného vlastníctva. Ak bolo porušenie zavinené, prípadne úmyselné, je možné nárokovať nielen predmet obohatenia -- objektívne obohatenie, ale aj doplnok do subjektívneho obohatenia, teda zisky porušiteľa. V českom práve by sa jednalo o úžitok z užitia predmetu obohatenia. V poslednej časti práca skúma, či je v rámci širšej legislatívnej úpravy (občiansky súdny poriadok, zákon o súdnych poplatkoch) zavedenie dvojnásobku licenčného poplatku do zákona č. 221/2006 Sb. prvkom, ktorý v kontexte tejto širšej úpravy, prináša významný odradzujúci prvok pre potenciálnych porušiteľov. Konštrukciou modelu pomocou teórie hier a využitím simulácie práca dospela k záveru, že pri nižších licenčných poplatkoch, kde pre strany je odmena advokáta väčšou záťažou, je efekt dvojnásobku zanedbateľný. Pri porušeniach väčšieho rozsahu (keď neuhradený licenčný poplatok prekročí určitú hranicu) aplikácia dvojnásobku preventívnu silu zákona zvyšuje. Tieto "porušenia väčšieho rozsahu" majú dva intervaly -- "s najväčším efektom dvojnásobku" a "so stabilizovaným efektom dvojnásobku". Ale celkovo u "porušení väčšieho rozsahu" predstavuje aplikácia vymáhania dvojnásobku licenčného poplatku tretinové resp. pätinové zlepšenie preventívnej sily zákona. To platí za predpokladu, že by sa potenciálni porušitelia snažili efektsvojho porušenia pred porušením spočítať.
|
|
|
Ekvita v anglickém právu
Zajícová, Eva ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Poláková, Jana (oponent)
Tato diplomová práce popisuje vznik a formování ekvity v systému anglického práva, její vzájemné postavení vůči common law, současné použití ekvity a některé její vývojové trendy. Teoretická část této práce je doplněna konkrétními precedenty.
|
host ::
RSS.