|
|
Korálovec ježatý (Hericium erinaceus) jako producent biologicky aktivních látek
Štefková, Klára ; Večeríková, Paula (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na optimalizaci kultivace houby korálovce ježatého na obilných a pseudoobilných substrátech s cílem stanovení nutričních parametrů, antioxidační kapacity a celkové biologické aktivity. Jako vhodné substráty byly zvoleny amarant, ječné kroupy, kukuřičná krupice, pohanka, bílá a červená quinoa a pšeničné otruby. Teoretická část této práce byla zaměřena na popis vzácné houby, a především jejích bioaktivních sekundárních metabolitů. Byly také charakterizovány podmínky kultivace a představeny substráty použité v experimentální části. Experimentálně byla určena metoda kultivace, která měla největší výtěžnost mycelia korálovce ježatého. Jako nejefektivnější byla vyhodnocena metoda, která k zaočkování využívala pevné mycelium, a byla proto použita ke kultivaci mycelia na všech vybraných obilninách a pseudoobilninách. Analyzované nutriční parametry byly nejprve pomocí vhodných analytických metod stanoveny v samotných substrátech a následně v substrátech obohacených o mycelium korálovce ježatého. Stejně tak byly stanoveny biologicky aktivní látky a antioxidační kapacita. Vyhodnocením výsledků byla umožněna charakterizace obohacených substrátů a z ní plynoucí doporučení pro uplatnění korálovce ježatého v oblasti výživy.
|
|
|
Optimalizace kultivace Korálovce ježatého (Hericium erinaceus) s následnou fermentací v přítomnosti probiotických bakterií
Radvanová, Tereza ; Vršanská, Martina (oponent) ; Hudečková, Helena (vedoucí práce)
Zaměřením této diplomové práce je optimalizace kultivace houby korálovce ježatého (hericium erinaceus) na obilných substrátech s následnou fermentací probiotickými bakteriemi. Teoretická část práce se zabývá popisem korálovce ježatého, jeho nutriční hodnoty, biologických účinků, využití a kultivace. Dále je uveden přehled nutriční hodnoty použitých obilných substrátů, charakteristika probiotik, jejich biologických účinků a metabolismu. Nakonec byla zařazena kapitola věnující se popisu tradičního postupu koji fermentace. V experimentální části byla optimalizována kultivace korálovce ježatého na sedmi obilných substrátech – ječných kroupách, kukuřičné krupici, pšeničných otrubách, pohance, amarantu, quinoe bílé a červené. Pomocí spektrofotometrických metod byl v samotných obilných substrátech a substrátech obohacených o mycelium stanoven obsah ve vodě rozpustných proteinů, celkových sacharidů, celkových fenolických látek, flavonoidů a antioxidační aktivity. Dále byl u vzorků stanoven obsah mastných kyselin metodou plynové chromatografie a lipofilních látek pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. Obilné substráty obohacené o mycelium měly zvýšenou antioxidační aktivitu a koncentraci ve vodě rozpustných proteinů, fenolických látek, flavonoidů a lipidů. Mimo to byla analýzou pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie zjištěna zvýšená koncentrace tokoferolů, ubichinonu a ergosterolu. Pro fermentaci probiotickými bakteriemi Lactobacillus rhamnosus byly vybrány substráty s bohatým růstem mycelia – ječné kroupy, kukuřičná krupice, quinoa červená a amarant. Po ukončení fermentačního procesu byly zopakovány spektrofotometrické metody a stanovena koncentrace kyseliny mléčné pomocí vysoce účinné kapalinové chromatografie. U vzorků s probiotiky se mírně zvýšila jejich antioxidační aktivita, koncentrace fenolických látek, flavonoidů a proteinů rozpustných ve vodě. Koncentrace kyseliny mléčné u kontrolních vzorků a vzorků s probiotiky se téměř nelišila. Ze získaných výsledků v této práci vyplývá, že obiloviny obohacené o mycelium a produkt fermentace probiotiky by mohly být využity k vývoji doplňku stravy nebo funkčních potravin.
|
|
|
UV dosimeter for safer sunbath
Hinca, Sven Barbara ; Králová, Marcela (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Nowadays the general public is constantly exposed to sunlight and thus to UV radiation. Because UV light is a proven carcinogen and because of the rapid ozone layer depletion in the recent past it is more crucial than ever to monitor the amount of personal exposure and to be aware of the risks the irradiation poses when safe dose is surpassed. This paper deals with the development and simplification of personal UV dosimeters for wider use so that a non-professional can read and assess the amount of risk posed by extended UV exposure.
|
|
|
Technicko-ekonomická studie pěstování biopaliv
Zemach, Vít ; Baláš, Marek (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je Technicko-ekonomická studie pěstování biopaliv. Jedná se o studii, která zahrnuje technologii pěstování biomasy a její následnou úpravu. Součástí práce je ekonomická a citlivostní analýza, jejímž cílem je určení ceny vyráběné biomasy. Tato práce se zaměřuje na bylinná biopaliva a jejich porovnání s ostatními druhy paliv.
|
|
|
Vývoj obohacených bezlepkových cereálií pro zvláštní výživu
Dohnalová, Radka ; Fialová, Lenka (oponent) ; Márová, Ivana (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá vývojem obohacených bezlepkových cereálií pro zvláštní výživu. Součástí obohaceného cereálního výrobku byla zpracovaná mikrobiální biomasa, buď jako lyofilizovaný prášek nebo jako extrakt, u nichž byl stanoven obsah fenolických látek, antioxidantů a bílkovin. Teoretická část obsahuje poznatky z odborné literatury o bezlepkových cereáliích, pseudocereáliích a jejich chemickém složení. Následně byl zpracován přehled o mikrořasách a kvasinkách zahrnující výčet jejich metabolitů. V rámci literární rešerše byl největší důraz kladen na zelené mikrořasy a karotenogenní kvasinky. V rámci výzkumné části byla nejprve provedena charakterizace vybraných pseudocereálií a optimalizace připravených extraktů z vybrané mikrořasy a karotenogenní kvasinky. Zvolenými pseudocereáliemi byly amaranth, pohanka a quinoa. Pro obohacení pseudocereálií byl vybrán kmen zelené mikrořasy Chlamydomonas reinhardtii a kmen karotenogenní kvasinky Cystofilobasidium macerans. V pseudocereáliích byly stanoveny sacharidy, bílkoviny, mastné kyseliny, -glukany, lepek, vitaminy, fenolické látky, flavonoidy a antioxidanty. V mikrobiální biomase byl zjištěn obsah celkových mastných kyselin, lipofilních látek, fenolických látek a celkové antioxidační aktivity. Na závěr byly připraveny směsné cereální produkty z pseudocereální mouky, mikrobiální biomasy a mikrobiálního extraktu. U zvolených extraktů byla stanovena cytotoxicita pomocí MTT testu. Bylo zjištěno, že přidáním samotné řasové biomasy nebo řasového extraktu k cereálním moukám, došlo k výraznému navýšení množství bílkovin. Díky kvasinkovému ethanolovému extraktu vzrostl obsah fenolických a antioxidačních látek v cereálních produktech.
|
|
|
Technicko-ekonomická studie pěstování biopaliv
Zemach, Vít ; Baláš, Marek (oponent) ; Lisý, Martin (vedoucí práce)
Téma této diplomové práce je Technicko-ekonomická studie pěstování biopaliv. Jedná se o studii, která zahrnuje technologii pěstování biomasy a její následnou úpravu. Součástí práce je ekonomická a citlivostní analýza, jejímž cílem je určení ceny vyráběné biomasy. Tato práce se zaměřuje na bylinná biopaliva a jejich porovnání s ostatními druhy paliv.
|
|
| |
|
|
UV dosimeter for safer sunbath
Hinca, Sven Barbara ; Králová, Marcela (oponent) ; Veselý, Michal (vedoucí práce)
Nowadays the general public is constantly exposed to sunlight and thus to UV radiation. Because UV light is a proven carcinogen and because of the rapid ozone layer depletion in the recent past it is more crucial than ever to monitor the amount of personal exposure and to be aware of the risks the irradiation poses when safe dose is surpassed. This paper deals with the development and simplification of personal UV dosimeters for wider use so that a non-professional can read and assess the amount of risk posed by extended UV exposure.
|
|
|
Amarant jako netradiční potravina ve výživě člověka
ŠESTÁKOVÁ, Irena
Bakalářská práce se zabývá amarantem (Amaranthus spp.) jako netradiční složkou ve výživě člověka. Rod Amaranthus L. patří do čeledi Amaranthaceae. Laskavec je jednoletá dvouděložná C4 rostlina. Semena jsou hladká, čočkovitá u kulturních druhů růžová nebo žlutě až smetanově zbarvená. V ČR se hmotnost tisíce semen pohybuje kolem 0,6 0,8 g. Celá nadzemní část rostliny je jedlá. Většinou se konzumují semena a listy. Druhy pěstované na zrno jsou laskavec krvavý (A. cruentus), laskavec červenoklasý (A. hypochondriacus) a laskavec ocasatý (A. caudatus). Některé druhy jsou pěstované jako listová zelenina, například A. tricolor, A. dubius nebo A. gangeticus. Rostlina je odolná k vyššímu zasolení a má zvýšenou schopnost čerpat živiny z půdy. Po vzejití rostliny dobře hospodaří s půdní zásobou vláhy, proto se hodí do i do sušších oblastí. Během vegetace je nutné porost odplevelovat, zejména odstraňovat příbuzné plané druhy, jejichž semena se nedají od kulturních forem oddělit. Semena amarantu dozrávají nestejnoměrně. Termín sklizně se volí v závislosti na odrůdě, termínu setí a povětrnostních podmínkách. Vhodná vlhkost skladování je 12 %. Výnos se v našich podmínkách pohybuje od 600 do 2400 kg/ha. Odhadovaný výnos z hektaru se pohybuje v rozmezí 4 až 14 t čerstvých listů. Využití amarantu v potravinářském průmyslu má široké uplatnění, například v pekárenství, masném průmyslu, dietetice, dětské výživě a funkčních potravinách, v průmyslu farmaceutickém, kosmetickém a energetickém. Amarant je z výživového hlediska vysoce ceněná rostlina. Obsah bílkovin je nejčastěji uváděn kolem 18%. Bílkovina amarantu je významná z hlediska vyššího obsahu lysinu, proto při vhodném začlenění do jídelníčku může nahradit bílkovinu živočišnou. Sacharidy amarantu jsou uváděny v množství přes 60 %, nejvýznamnějším sacharidem amarantu je škrob, který má mimořádně malá zrna (1 2 ?m) a je proto využitelný pro výživu, kde může být součástí snadno stravitelných nutričních nápojů a produktů. Tuky amarantu jsou uváděny v rozmezí 6 8 %. Z dietetického hlediska je důležitý vysoký obsah nenasycených mastných kyselin a skvalenu, který je známý svým antioxidačním a chemoprotektivním účinkem. Další složkou oleje laskavce jsou fytosteroly, které vykazují preventivní účinky vůči ateroskleróze. Dalšími významnými látkami amarantu jsou látky fenolické například flavonoid rutin, který zvyšuje odolnost stěn kapilár a zlepšuje absorpci vitaminu C ve střevech. Amarant je výborným zdrojem vitaminů a minerálních látek. Amarantová zrna i listy ale obsahují také antinutriční a toxické látky. Vlivem šlechtění, způsobem uskladnění a zpracování jsou tyto látky v rostlině postupně snižovány. Výzkumy ukázaly, že amarant má široké preventivní působení. Nezpůsobuje žádné alergické reakce a neobsahuje lepek. Z tohoto důvodu je vhodný pro zařazení do stravy celiaků. Amarant obsahuje antihypertenzní peptid, u diabetiků snižuje riziko nedostatku inzulínu v krvi a byl prokázán i antikancerogenní účinek. Konzumace amarantu má pozitivní vliv na imunitní systém a tělní zásobenost železem. Laskavec je také vhodnou složkou do nutričních nápojů a enterálních výživ. Vhodnost této plodiny ve stravě všech věkových skupin je nesporná. U seniorů ovlivňuje regeneraci buněk a látkovou výměnu a u dětí má význam lysin, který podporuje tvorbu nových mozkových buněk. Amarant je pro svoji houževnatost a obsah mnoha dobře přístupných živin, minerálů a vitaminů označován jako plodina 3. tisíciletí, která může být jedním z řešení nedostatku potravin v rozvojových zemích.
|
|
|
Obsah rutinu v laskavci (Amaranthus sp.)
BERANOVÁ, Kristina
Práce se zabývá stanovením obsahu flavonoidu rutinu v listech, stoncích a semenech různých druhů a odrůd amarantu. Rutin patří mezi fenolické látky, které tvoří velkou skupinu sekundárních rostlinných metabolitů. Kvercetinu a jeho glykosidu rutinu je v poslední době věnováno mnoho pozornosti díky jejich prokazatelným pozitivním účinkům na lidský organismus. Mezi hlavní z nich patří antioxidační účinky, předcházení tvorbě arterosklerického povlaku a peroxidaci lipidů a antivirová aktivita. Výzkum se zaměřuje na jejich potenciální antikarcerogenní aktivitu. Díky těmto vlastnostem se zvyšuje zájem o jejich přítomnost ve výživě. Amarant může být cenným zdrojem těchto látek.Obsah rutinu byl stanoven metodou micelární elektrokinetické kapilární chromatografie (MEKC) v souboru sedmi genotypů amarantu. Pro analýzu byly použity lyofilizované vzorky listů, stonků a semen, protože fenolické látky jsou nejvíce obsažené právě v nadzemních částech rostlin. Nejvyšší množství rutinu bylo stanoveno v listech druhu A. cruentus - genotyp Olpir (27 400 mg/kg sušiny), nejméně pak v semenech druhu A. cruentus - genotyp Montana (25,3 mg/kg sušiny). Výsledky této analýzy jsou jedinečné, protože ještě dosud nebyly publikovány.
|
host ::
RSS.