|
| |
|
|
Střídavá péče v rodinách s historií domácího násilí
Chábová, Tereza ; Davidová, Ivana (vedoucí práce) ; Kodymová, Pavla (oponent)
Tématem této bakalářské práce je institut střídavé péče v kontextu problematiky rodin s historií domácího násilí. V teoretické části jsou popsány hlavní charakteristiky střídavé péče, podmínky pro její nařízení soudem a základní legislativní rámce, ze kterých vychází. Pozornost je věnována také zastáncům respektive odpůrcům této formy porozvodového uspořádání výchovných poměrů k nezletilému dítěti. Čtenář je seznámen se specifiky domácího násilí, jeho dynamikou a vlivem na dítě v rodině. V závěru teoretické části jsou popsány formy možných řešení, které si existence domácího násilí ve spojení s institutem střídavé péče vyžaduje. Praktická část se zabývá kazuistikami rodin s historií domácího násilí, v nichž došlo na základě soudního rozhodnutí k aplikaci střídavé péče o nezletilé děti.
|
|
| |
|
| |
|
|
Dilema sociálního pracovníka v souvislosti s návrhem střídavé péče u nezletilého dítěte
KUBÁTOVÁ, Renata
V teoretické části se věnuji samotné rodině, jaké jsou její funkce, dále se zabývám manželstvím a rodičovstvím. V další kapitole objasňuji rozvod manželství s nezletilými dětmi, příčiny rozvodovosti a reakce dětí na rozvod. Na to navazuji kapitolou sociální pracovník zabývající se sociálně-právní ochranou dětí, jeho role a kompetence, s jakými dilematy se setkává při své práci. V neposlední řadě se zabývám společnou a střídavou péčí. Jaké jsou předpoklady úspěšné střídavé péče, její výhody a nevýhody. Pro kvalitativní výzkum jsem zvolila techniku polostrukturovaného interview. U tohoto interwiev máme minimum témat a otázek, které tazatel musí probrat. Na tyto základní témata a otázky se pak nabalují další různá doplňující témata, která se tazateli jevila, jako smysluplná či vhodná k rozšíření původního zadání. Data získaná prostřednictvím interview jsem zpracovala pomocí kódování. Výzkumný soubor představovalo oddělení sociálně-právní ochrany dětí. Toto oddělení patří pod odbor sociálních věcí ve městech s rozšířenou působností. Konkrétně se jednalo o sociální pracovnice tohoto oddělení, od kterých jsem získávala potřebné informace pro výzkum. Cílem diplomové práce bylo popsat dilemata sociálního pracovníka v oblasti sociální práce, v souvislosti s rozhodováním o střídavé péči u nezletilého dítěte. Z výsledků výzkumu vyplynulo, že v České republice stále převládá počet dětí, které soudy svěřují do výhradní péče matkám. Častěji se stává, že otcové dětí, kteří na začátku jsou pro střídavou péči, po určité době svá stanoviska přehodnotí a rozhodnou se ponechat výchovu dětí na matkách. Ohledně dilemat sociálních pracovnic, které se zabývají sociálně-právní ochranou dětí, nastávají situace, kterých je stále více. Jedná se především o situace, kde se rodiče nedokážou domluvit na žádných pravidlech, podle kterých by mohla střídavá péče bez problémů fungovat. V těchto zmíněných situacích, je dítě svěřeno do výhradní péče jednomu z rodičů. Každodenním problémem sociálních pracovnic je velké množství klientů. Hlavní důvod, proč je tomu tak, je rostoucí počet rozvodů manželů. Aby vůbec byly schopny zvládat tak velký počet klientů, vše vede k tomu, že sociální pracovnice jsou nuceny omezovat svůj čas, energii, ale i pozornost, kterou věnují jednotlivým klientům. Konkrétně v Českých Budějovicích sociální pracovnice oddělení sociálně-právní ochrany dětí vedou málo konzultací se svými klienty přímo v kanceláři. Je to především z hlediska časového, proto častěji na požádání soudu provádějí sociální šetření u konkrétních rodin. Řada sociálních pracovnic se setkává s tím, že rodina si přeje realizovat střídavou péči, ale z důvodu nespolupráce obou rodičů většina střídavých péčí končí. Co se týká forem střídavé péče, tak většina rodin realizuje týdenní střídavou péči. Především je to u dětí mladšího školního věku a to z toho důvodu, že děti jsou malé a po krátké době se jim začne stýskat po druhém rodiči. U starších dětí je realizována 14denní forma střídavé péče. Většinou je nebaví to věčné stěhování se od jednoho rodiče k druhému. Přínosem práce je poskytnout námět pro sociální pracovníky, zabývající se sociálně právní ochranou dětí, do vlastní praxe v souvislosti se střídavou péčí. V neposlední řadě mohou výsledky sloužit pro evaluaci přístupu sociálních pracovnic s rodinami, které si přejí realizovat střídavou péči.
|
|
|
Péče o dítě po rozvodu v podmínkách střídavé péče
BOČKAYOVÁ, Jitka
Střídavá péče o děti po rozvodu, resp. po odloučení rodičů je nejen v České republice stále více se rozšiřujícím jevem. Přestože má u nás mezi ostatními modely péče o dítě po rozvodu dosud minoritní zastoupení, každoročně přibývá počet rozpadlých rodin, které se k tomuto druhu péče uchylují. Bakalářská práce analyzuje model střídavé péče o děti. V teoretické části jsou osvětleny jednotlivé modely péče o dítě po odloučení rodičů. V práci je prezentován vývoj rozvodovosti a svěřování dětí do péče ve světě a v Evropě. Dále jsou uváděny důsledky odloučení rodičů na dítě, je zdůrazněna genderová nezastupitelnost rodičovských rolí. Práce popisuje možné působení odloučení rodičů na dítě z krátkodobého i dlouhodobého hlediska a poukazuje na nepříznivé důsledky na dítě v případě, že se jeden z rodičů neangažuje v životě dítěte. Zabývá se předpoklady fungování střídavé péče, jejími možnými pozitivy a negativy pro děti i jejich rodiče. Cílem výzkumné části je diskutovat různé pohledy na střídavou péči. Jednak rodičů, kteří střídavou péči u svých dětí praktikují, a dále odborníků z řad psychologů a psychoterapeutů, kteří se ve své praxi se střídavou péčí setkávají. Hlavní výzkumnou otázkou bylo zjišťování rodičovského pohledu na pozitiva a negativa modelu střídavé péče pro své děti. Prostřednictvím kvalitativního výzkumu metodou polostrukturovaných rozhovorů s otevřenými otázkami je analyzována problematika střídavé péče, jsou sledovány souvislosti mezi jednotlivými jevy vyskytujícími se u střídavé péče. Výsledky výzkumu obou výzkumných skupin ukazují, že střídavá péče je za předpokladu dodržení určitých podmínek většinou z dotazovaných respondentů přijímána pozitivně.
|
|
|
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
NESNÍDALOVÁ, Klára
Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy.
|
host ::
RSS.