Název:
Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči
Překlad názvu:
The attitude of the public to foster care
Autoři:
NESNÍDALOVÁ, Klára Typ dokumentu: Diplomové práce
Rok:
2007
Jazyk:
cze
Abstrakt: [cze][eng] Práce se zabývá postojem veřejnosti k náhradní rodinné péči. Jedním z vážných problémů naší společnosti je skutečnost, že existuje řada dětí o které se jejich biologičtí rodiče nechtějí či nemohou starat a na straně druhé neustále se z různých příčin zvyšuje počet partnerství, která jsou bezdětná, ač si přejí mít dítě. S tím zákonitě vyvstává otázka, jak řešit případnou neplodnost. V České republice žije, podobně jako v jiných evropských zemích, 1% dětí (cca 20.000 dětí), které nemohou vyrůstat ve své vlastní rodině. Pouze 2% z této skupiny jsou úplní sirotci, kdežto 98% jich tedy svou vlastní rodinu má, ale ta se o ně z nejrůznějších důvodů nemohou nebo nechtějí starat. Proto jsem si vybrala jako cíl své diplomové práce zmapovat, jak jsou občané naší společnosti informování o jedné z možností řešení neplodnosti - přijmout cizí dítě do náhradní rodinné péče. Zaměřila jsem se pomocí dotazníků na různé věkové i vzdělanostní skupiny. Respondenti vyjadřovali svoje názory na řešení neplodnosti v kontextu informací obecných (co je to NRP, jaké jsou typy NRP, kdo pomáhá při řešení problému, jaké jsou způsoby řešení, rozdíl mezi adopcí a pěstounskou péčí, osvěta o NRP) a specifických (vlastní ochota k přijmutí dítěte do NRP, závislost dítěte na pohlaví, somatických, intelektových předpokladech, ochota přijetí dětí jiného etnika). I když mezi respondenty bylo dvojnásobek žen, cítí se více neúspěchem mít vlastní dítě zasaženy. My thesis deals with the attitude of public to foster care. One of the paradoxical issues is the fact that the number of children who are not reared by their biological parents remains quite high while the number of childless partnerships (though desiring offspring) is growing. In the Czech Republic, similarly as in other European countries, about 1% of children (about 20,000) do not grow up in their biological families. Only 2% of that group are full orphans. The remaining 98% of children have living biological parents who do not or cannot take care of them. I endeavored to find out how well individual members of the Czech society are informed about one of the possible solutions of infertility: alternate family care. Using questionnaires, I focused on several age and level of education groups and asked general as well as more personal questions. In the general part, I wanted to find out whether the individual knew what alternate family care was, the different kinds of alternate family care, who provides support during the process, what are the different options, the difference between adoption and foster care, etc. Then I inquired about their own willingness to take in a child, whether sex of the child, somatic and intellectual predisposition were criteria for them and whether they would take in a child of a different ethnicity. It is interesting to note that women are usually more prone to blame themselves for infertility.
Klíčová slova:
náhradní rodinná péče; náhradní výchovná péče; osvojení (adopce); pěstounská péče; Rodina; ústavní péče; adoption; alternate care; alternate family care; Family; foster care; institutional care Citace: NESNÍDALOVÁ, Klára. Postoj veřejnosti k náhradní rodinné péči. České Budějovice, 2007. diplomová práce (Mgr.). JIHOČESKÁ UNIVERZITA V ČESKÝCH BUDĚJOVICÍCH. Zdravotně sociální fakulta
Instituce: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích
(web)
Informace o dostupnosti dokumentu:
Plný text je dostupný v digitálním repozitáři JČU. Původní záznam: http://www.jcu.cz/vskp/7039