|
|
Adaptivní tlumení nákladních vozidel
Neuman, Ondřej ; Hejtmánek, Petr (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem výpočetního modelu nákladního vozidla a řídicím algoritmem tlumení zadní nápravy. Tyto dvě části jsou propojeny do uzavřené smyčky. Společně vytvářejí systém adaptivního tlumení. Úkolem algoritmu je reagovat na změnu zatížení vozu a také na dodatečné jízdní vlivy. Model vozidla má možnost vytvořit různé jízdní stavy, které jsou použity k ověření funkčnosti algoritmu. S pomocí modelu vozidla a optimalizačního procesu jsou odvozeny vhodné tlumící charakteristiky. Je také provedeno zhodnocení vlivů na komfort vozidla a jízdní bezpečnost.
|
|
| |
|
|
Výuka Pythonu na ÚBMI FEKT VUT
Jurečková, Kateřina
Předmět Algoritmizace a programování je vyučován v 1. ročníku bakalářského studia na ÚBMI, FEKT VUT. Jeho cílem je osvojení si programovacích návyků, seznámení s programovacím jazykem Python a řešení jednoduchých algoritmizačních úloh. Dále také předmět studenty seznamuje s verzovacím nástrojem Git, který je pak zejména klíčový při vybraných bodovaných aktivitách během semestru jako jsou např. domácí úkoly nebo půlsemestrální test. V rámci nich je Git využíván pro vytváření revizí a odesílání revizí na platformu GitHub, kde následně probíhá ohodnocení daného úkolu pomocí automatických testů. Student tak ihned získává zpětnou vazbu k řešení jeho úkolu a učiteli odpadá nutnost všechny úkoly ručně opravovat. V tomto příspěvku bude představena osnova předmětu Algoritmizace a programování a také systém pro automatické ohodnocení odevzdaného úkolu studenty.
|
|
|
Rozvíjení informatického myšlení na 1. stupni ZŠ
Jarolímková, Lucie ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Fialová, Irena (oponent)
Diplomová práce se zabývá tématem rozvíjení informatického myšlení na 1. stupni základní školy. V teoretické části jsou vymezené základní pojmy informatického myšlení a jeho složky, digitální gramotnost, teoretická část dále obsahuje rozbor RVP ZV a jeho změny v oblasti informatiky zaměřené na první stupeň základní školy. Jsou zde charakterizovány základní pojmy informatického myšlení, dále je problematika nastíněná také v oblasti kurikula v ČR i zahraničí. Teoretická část obsahuje rozbor učebnic pro výuku informatického myšlení pro 1. stupeň ZŠ, rozbor učebnice Berki, J. Drábková, J. (2020) Základy informatiky pro 1. stupeň ZŠ a konkrétních kapitol k jejímu ověření v praxi. V praktické části je popsána příprava a realizace výzkumného šetření na 1. stupni základní školy, jehož cílem bylo zmapovat úroveň informatického myšlení žáků prvního stupně základní školy, realizovat výuku s využitím učebnice pro výuku informatiky a zjistit dopad výuky na rozvoj informatického myšlení. Výuka sedmi hodin informatiky proběhla na pražské škole s jednou skupinou dvaceti dvou žáků v pátém ročníku základní školy. Na začátku a na konci výukového bloku byl žákům předložen stejný test, poté se porovnaly a zhodnotily rozdíly v řešení testu. Ve výuce byly využity aktivity z učebnice Základy informatiky pro 1. stupeň ZŠ...
|
|
|
Použití minirobota Ozobot s tabletem k rozvíjení informatického myšlení
ŠAFÁŘOVÁ, Denisa
Tato diplomová práce je věnována výuce algoritmizace na základní škole s pomocí Minirobota Ozobot. Práce se zabývá vytvořením sady úloh pro Ozobota na tabletu, které jsou zaměřené na rozvíjení algoritmizace. Úlohy jsou určeny pro tablet, případně pro počítač se sklopným monitorem. Některé z úloh je možné využít i na papír. Úvodní část se zabývá cíli a metodami práce včetně potíží a úskalí při vytváření úloh. Teoretická část pojednává o robotice v hodinách informatiky včetně programování, algoritmizace a informatického myšlení. Tato část obsahuje popis minirobota Ozobot. Mimo jiné jsou zde zmíněny výhody a nevýhody úloh pro Ozobota na tabletu. Také je zde popsána rešerše dostupných aplikací pro tvorbu podložek pro Ozobota. V neposlední řadě je zde stručný návod k aplikaci ArtFlow, ve které se úlohy nejlépe řeší. Praktická část je tvořena sadou úloh, které jsou rozděleny do pěti kapitol. Jsou rozděleny podle toho čím se zabývají. U každé úlohy je uvedeno zadání, náhled, cíl a metodické poznámky. Diplomová práce obsahuje přílohu s pracovními listy, ve kterých je obsaženo navíc ještě řešení a téma.
|
|
|
Úlohy pro rozvíjení algoritmizace s minirobotem Ozobot
JANŮ, Denisa
Tato diplomová práce se zabývá vytvořením sady úlohy pro Ozobota zaměřené na rozvíjení algoritmizace. Úlohy jsou určené pro tisk na papír. V omezené míře se dají využít i na tabletu nebo monitoru počítače. Samotné úlohy jsou stavěny na programování pomocí grafických kódů. V úvodní části práce jsou popsané cíle a metody práce včetně potíží při vytváření úloh. V teoretické části práce je popsán minirobot Ozobot, jeho různé verze, jejich rozdíly a využití. Popsané je zde programování pomocí grafických kódů a programování pomocí blokového prostředí OzoBlockly. Obsahuje i část zaměřenou na výuku informačních technologií včetně cílů výuky a informatického myšlení. Také jsou v ní popsány vybrané dostupné úlohy pro Ozobota volně přístupné na internetu. Praktická část obsahuje vytvořenou sadu úloh rozdělených do kapitol, podle toho čím se zabývají. U každé úlohy je uveden cíl, poznámky pro práci s konkrétní úlohou, případná rozšiřující verze a provedené změny na úloze.
|
|
|
Programování Micro:bitu v blokově orientovaném prostředí
PRŠALA, Jan
Tato diplomové práce se zabývá vytvořením učebnice programování pro programovatelnou desku micro:bit v blokovém prostředí pro druhý stupeň ZŠ. Práce vychází z učebnice robotiky pro střední školy z projektu PRIM. Originální učebnice je určena pro žáky středních technických škol a zabývá se programováním micro:bitu v Pythonu. V teoretické části práce je popsána programovatelná deska micro:bit, její funkce, historie a využití ve výuce. Kromě toho jsou zde porovnány různá bloková prostředí a jejich vhodnost při programování micro:bitu. Také je popsán rozdíl mezi programováním micro:bitu v Pythonu a vybraným blokovým prostředím. V praktické části práce jsou analyzovány všechny úlohy v původní učebnici. Dochází k prověření, které zdrojové úlohy nelze převést do blokového prostředí. Pro tyto úlohy jsou navrženy náhradní úlohy. Samotná učebnice je rozdělena do několik kapitol. Každá kapitola popisuje jednou funkci micro:bitu, například práce s tlačítky, zvukem nebo vzájemnou komunikaci dvou a více micro:bitů. Žáci si pomocí programování jednoduchých programů tyto funkce osvojí. Učebnice je volně dostupná na internetu pod stejnou licencí jako originální učebnice.
|
|
|
Adaptivní tlumení nákladních vozidel
Neuman, Ondřej ; Hejtmánek, Petr (oponent) ; Blaťák, Ondřej (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá návrhem výpočetního modelu nákladního vozidla a řídicím algoritmem tlumení zadní nápravy. Tyto dvě části jsou propojeny do uzavřené smyčky. Společně vytvářejí systém adaptivního tlumení. Úkolem algoritmu je reagovat na změnu zatížení vozu a také na dodatečné jízdní vlivy. Model vozidla má možnost vytvořit různé jízdní stavy, které jsou použity k ověření funkčnosti algoritmu. S pomocí modelu vozidla a optimalizačního procesu jsou odvozeny vhodné tlumící charakteristiky. Je také provedeno zhodnocení vlivů na komfort vozidla a jízdní bezpečnost.
|
|
|
Výuka algoritmizace a programování se zaměřením na programovací jazyk Python
Kotek, Lukáš ; Novák, Jaroslav (vedoucí práce) ; Černochová, Miroslava (oponent)
Práce zkoumá vhodnost použití programovacího jazyka Python v prostřední středních škol, používá jak kvantitativní, tak kvalitativní metody výzkumu, a konstatuje, že Python pro tento účel vhodný ve většině oblastí použití je. Práce dále přináší teoretický rozbor jazyka Python, včetně nástrojů, jež je s ním možné použít, a doplňuje ho praktickými příklady ve formě ukázek programů. Zkoumá i ostatní používané programovací jazyky ve výuce a jejich vhodnost pro tento účel, přičemž je porovnává s jazykem Python, a zjišťuje, že dvěma nejpoužívanějšími programovací jazyky v prostředí středních škol jsou shodně Pascal / Object Pascal a Java.
|
|
|
Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ a nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH
Šandová, Hana ; Černochová, Miroslava (vedoucí práce) ; Novák, Jaroslav (oponent)
NÁZEV: Metodické přístupy k utváření představ žáků ZŠ/nižšího stupně víceletých gymnázií o principu programování počítače s využitím SCRATCH AUTOR: Bc. Hana Šandová KATEDRA: Katedra informačních technologií a technické výchovy VEDOUCÍ PRÁCE: Doc. RNDr. Miroslava Černochová, CSc. ABSTRAKT: Diplomová práce se zabývá představami žáků o tom, jak funguje počítače a počítačové programy. Hlavním cílem práce je zkoumání představ žáků druhého stupně či nižšího stupně osmiletého gymnázia o tom, jak funguje počítač a počítačové programy a co představy žáků ovlivňuje. Teoretická část je zaměřena na historii používání počítačů ve výuce a analýzu současných přístupů k výuce informatiky a programování v ČR a ve vybraných evropských zemích. Praktická část se věnuje mapování představ žáků ve věku 11-14 let v rámci pedagogického experimentu uspořádaného na dvou pražských školách, jehož cílem bylo zkoumat dopad výuky programování ve Scratch v rozsahu jednoho pololetí na představy žáků o tom, jak funguje počítač, a na rozvoj jejich informatického myšlení. KLÍČOVÁ SLOVA: představy žáka, algoritmizace, programování, informatické myšlení, Scratch
|
host ::
RSS.