|
|
Impaktor pro laboratorní záchyt jemných částic
Kodad, Daniel ; Poláčik, Ján (oponent) ; Pospíšil, Jiří (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou jemných částic v ovzduší a teorií jejich záchytu. V úvodní části jsou popsány základní charakteristiky jemných částic a mechanismy, podle kterých se částice chovají. Popsán je vliv na lidské zdraví a rizika, které vdechované částice pro lidské tělo představují. Další kapitola vysvětluje vliv částic v ovzduší na životní prostředí, historický vývoj stavu ovzduší v ČR a popsány jsou nejvýznamnější znečišťující látky. Dále pak základní právní předpisy, které regulují limity stanovené pro tyto látky. V praktické části je vysvětlen výpočetní postup kaskádového impaktoru, dále samotný návrh třístupňového impaktoru a jeho srovnání s profesionálním impaktorem. Navrhnutý impaktor byl dále sestaven a otestován na měřící trati se zdrojem částic z krbových kamen.
|
|
|
Emise středotlakých parních kotlů na plynné palivo
Zavadil, Jan ; Milčák, Pavel (oponent) ; Šnajdárek, Ladislav (vedoucí práce)
Cílem této bakalářské práce je popis středotlakého parního kotle na plynné palivo a emisí vznikajících při spalování zemního plynu, a následné zhodnocení naměřených znečišťujících látek při pětiletém provozu. První část práce popisuje rozdělení parních kotlů a důležitých součástí kotle. Dále je stručně pojednáváno o hořácích na plynné a kapalné palivo. Následně práce pojednává o znečišťujících látkách vznikajících při spalování zemního plynu a jejich vlivu na životní prostředí. Experimentální část se zaměřuje na měření emisí na reálném zařízení a posouzení znečišťujících látek při dlouhodobém provozu.
|
|
|
Vliv znečištěného ovzduší na markery oxidačního poškození u novorozenců
Ambrož, Antonín ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Rubeš, Jiří (oponent) ; Gábelová, Alena (oponent)
Většina lidské populace je v každodenním životě vystavena toxickým látkám antropogenního původu. Tyto látky jsou rovněž přítomné v ovzduší a jejich účinky představují dlouhodobou zátěž pro lidské zdraví. V současnosti jsou intenzivně studovány prachové částice (PM) s aerodynamickým průměrem <2.5 μm (PM2.5) společně s karcinogenními polycyklickými aromatickými uhlovodíky (PAU), které jsou na ně navázány, jako např. benzo[a]pyren (B[a]P), jenž je považován za referenční karcinogenní PAU. Vzhledem ke svým rozměrům částice PM2.5 primárně pronikají do organismu dýchacími cestami a v porovnání s většími částicemi představují zvýšené zdravotní riziko. Negativní účinky antropogenních částic PM2.5, které jsou produkovány např. spalováním fosilních paliv, souvisí nejen s jejich malou velikostí, ale i s relativně velkým povrchem, na kterém jsou kromě PAU adsorbovány i další látky škodlivé pro lidské zdraví. PAU vznikající v důsledku neúplného spalování organické hmoty mohou do organismu vstoupit požitím kontaminované potravy, vody nebo inhalací částic rozptýlených ve vzduchu. Mohou se projevovat genotoxickými, mutagenními, karcinogenními, embryotoxickými a dalšími nežádoucími účinky. Jedním ze společných jmenovatelů těchto účinků je oxidační stres, jenž je současně považován za hlavní mechanismus působení PM...
|
|
|
Vliv textilního průmyslu na složky životního prostředí
Chocholáčová, Adéla
Tato bakalářská práce se zabývá dopady textilního průmyslu na složky životního prostředí. Práce je koncipovaná jako rešerše základních negativních důsledků tohoto průmyslu. V práci jsou vysvětleny základní pojmy jako fast fashion či textilní průmysl. Práce obsahuje negativní dopady přírodních i umělých vláken, jednotlivých fází výroby textilu, včetně fáze po ukončení životního cyklu produktu. Z práce vyplývá, že textilní průmysl patří mezi největší znečišťovatele životního prostředí, a to zejména prostřednictvím odpadních vod obsahujících toxické chemické látky. Případ odpadních vod je detailněji zpracován na případu Bangladéše. V závěru práce jsou představeny možnosti, jak mohou být negativní dopady v budoucnosti zmírněny a rovněž jsou představeny udržitelné metody a materiály, které se používají již v současnosti.
|
|
|
Studie rozptylu nebezpečného polutantu v podzemní místnosti
Nosek, Štěpán
Tato studie zkoumala proudění vzduchu a šíření polutantů v podzemní místnosti s využitím dvou různých metod ventilace: přirozeného a nuceného větrání. Experiment byl prováděn na zmenšeném modelu místnosti v aerodynamickém tunelu pomocí fyzikálního modelování. Základními cíli bylo porozumět chování proudění vzduchu a rozptylu pasivních polutantů v reálném prostředí za izotermních podmínek.
|
|
|
PHYSICOCHEMICAL CHARACTERISTICS AND EVOLUTION OF AEROSOL FROM OPEN COMBUSTION OF BIOMASS DURING THE TRADITIONAL “BURNING OF THE WITCHES”
Mbengue, Saliou ; Vodička, Petr ; Komínková, Kateřina ; Schwarz, Jaroslav ; Zíková, Naděžda ; Vítková, Gabriela ; Windell, Laurence Christian ; Suchánková, Lenka ; Lhotka, Radek ; Julaha, Kajal ; Prokeš, Roman ; Šmejkalová Holubová, A. ; Ondráček, Jakub ; Ždímal, Vladimír ; Holoubek, Ivan
Open biomass burning (OBB) is a major source releasing large quantities of gaseous and particulate pollutants into the atmosphere, with global, regional and local impacts on air quality, public health and climate (Andreae, 2019, Chen et al., 2017). OBB aerosols mainly consist of carbonaceous matter, and a considerable amount of inorganic salts, which present distinctly different optical properties (Chen et al., 2017, Reid et al., 2005). In this study, we investigate the influence of OBB during the traditional Burning of the Witches (BoW), referred to in Czech as “Pálení čarodějnic”, on the physico-chemical properties of atmospheric aerosols collected at the National Atmospheric Observatory Košetice (NAOK). The BoW is a centuries-old pagan tradition very popular in the Czech Republic. Today, it is celebrated during the night from April 30 to May 1 by lighting bonfires made of woodpiles with fake witches.
|
|
|
Reakce na abiotický stres u rostlin zelených zdí a fasád ve městech mírného pásma
Hrochová, Růžena ; Lhotáková, Zuzana (vedoucí práce) ; Havelková, Lenka (oponent)
Se zvyšující se urbanizací se zvyšuje teplota měst a vzniká efekt městského tepelného ostrova. Tento efekt se dá zmírnit přítomností vegetace například vertikálními systémy zeleně: fasádami a zdmi. Cílem práce bylo definovat tyto systémy a jejich účinky na městské mikroklima, vytvořit přehled nejčastěji využívaných druhů rostlin pro systémy zeleně a shrnout jejich reakce na abiotické stresy měst mírného pásma. Kvůli nedostatku studií zaměřujících se na mírné pásmo jsem čerpala ze studií z diteránu, jejichž výsledky by se nám v budoucnu mohly hodit díky měnícím se klimatickým podmínkám. Pro výběr vhodné vegetace systémů zeleně můžeme využít šablonu prostředí, rostliny aklimované či adaptované k městskému prostředí. Hlavními mechanismy účinku rostlin na mikroklima je stínění a transpirační chlazení, které ideálně přispívají ke snižování efektu tepelného ostrova za optimální zálivky a ke snížení teploty ve svém okolí. Stresory sledované v této práci byly sucho, vysoká teplota a ozářenost, znečištění vzduchu a zasolení půdy. Na všechny tyto stresory rostliny reagovaly omezením fyziologických funkcí a snížením růstu. Nejčastější reakcí bylo snížení rychlosti fotosyntézy a obsahu chlorofylu. Reakce rostlin vertikálních systémů zeleně na různé stresory a jejich kombinace jsou málo studované a pro jejich účelné...
|
|
|
Vliv výživy matek v těhotenství na metylaci genomu novorozenců
Pavlíková, Jitka ; Rössner, Pavel (vedoucí práce) ; Černá, Marie (oponent) ; Hlaváč, Viktor (oponent)
Strava matky v období těhotenství je významným faktorem podílejícím se na epigenetickém programování potomků. Na epigenom mají kromě nutričního hlediska vliv také případné kontaminující látky, které se mohou ve stravě těhotných žen vyskytovat. Důležitou skupinou těchto možných kontaminantů jsou perzistentní organické polutanty, což jsou sloučeniny většinou antropogenního původu, které dlouhodobě přetrvávají v životním prostředí, stávají se součástí potravních řetězců a část z nich se akumuluje v živých organismech. Pro své nepříznivé účinky na organismy jsou tyto látky sledovány a používání některých z nich bylo již zakázáno nebo alespoň významně omezeno. Cílem této práce bylo zjistit, zda je kvalita stravy těhotných žen v České republice z hlediska nutrice i kontaminace perzistentními organickým polutanty natolik rozdílná, že se tyto rozdíly mohou odrazit v metylomu novorozenců. Byla analyzována strava 49 těhotných žen z regionu Karviná a České Budějovice. Tyto ženy v posledním měsíci těhotenství po dobu jednoho týdne podrobně zaznamenávaly veškerou snědenou stravu a zároveň čtvrtinu této stravy shromažďovaly do krabiček (jedna krabička na jeden den). Ze záznamů stravy byly získány informace o množství a kvalitě stravy a v sesbíraných vzorcích byla stanovena koncentrace 67 různých perzistentních...
|
|
|
Zhodnocení výskytu jemných a ultrajemných částic v ovzduší v průmyslové zóně
Kysilka, Matěj ; Martincová, Jana Victoria (oponent) ; Doležalová Weissmannová, Helena (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou výskytu jemných a ultrajemných částic v průmyslové zóně. Na začátku teoretické části jsou nejprve popsány prachové částice a jejich dělení podle velikosti. Následně jsou zmíněny zdroje částic, metody jejich měření a podrobněji jsou popsány metody analýzy. Významná část rešerše je věnována zdravotním rizikům souvisejících s expozicí částicím, zmíněn je i zásadní vliv na životní prostředí. V experimentální části jsou popsány podmínky měření, která probíhala venku v blízkosti nejmenovaného průmyslového podniku. V úvodu experimentální části jsou představeny použité přístroje. Následně jsou představena naměřená a graficky vyhodnocená data o koncentraci částic v ovzduší. Při měření byly částice odebírány na filtr a byla u nich provedena analýza vybraných kovů. Analýza vybraných kovů byla provedena také u vzorků půdy a rostlinného materiálu. Získaná data koncentrace kovů byla vyhodnocena a okomentována.
|
|
|
Climate change or precursor emissions - which of these will be the major player in future ground-level ozone concentrations?
Tremaskina, Anastasiia ; Hůnová, Iva (vedoucí práce) ; Matoušková, Leona (oponent)
Tato práce zkoumá důvody potenciálních budoucích výsledků a také vývoj budoucích přízemních koncentrací O3. Přízemní O3 vzniká primárně reakcí prekurzorových emisí, jako jsou oxidy dusíku (NOx) a těkavé organické sloučeniny (VOC), za přítomnosti slunečního záření a vysokých teplot. Doprava, průmysl a výroba energie jsou primárními lidskými činnostmi, které tyto emise produkují. Na druhou stranu má změna klimatu také dopad na přízemní koncentrace O3 tím, že mění atmosférické podmínky, které podporují tvorbu O3. Frekvence a délka výskytu vysokých koncentrací O3 se například může zvyšovat se zvyšujícími se teplotami a změnami v atmosférické cirkulaci. Ale podmínky sucha mohou snížit schopnost rostlin absorbovat O3 a další znečišťující látky. Kromě toho mohou být emise prekurzorů potenciálně ovlivněny změnou klimatu. Rostoucí teploty mohou například způsobit větší produkce biogenních VOC rostlinami a měnící se srážky mohou mít dopad na emise NOx v půdě. Proto je třeba zvážit a řešit jak emise prekurzorů, tak změnu klimatu, aby bylo možné správně předvídat budoucí přízemní koncentrace O3. Práce pokrývá výsledky předchozích studií o emisích prekurzorů a klimatických změnách a jejich vlivu na budoucí výskyt přízemního O3. Kromě toho tato práce ilustruje několik potenciálních budoucích scénářů, které...
|
host ::
RSS.