|
|
Citová vazba k rodičům (attachment) v rané adolescenci a její souvislosti s poruchami chování
KOLÁŘOVÁ, Šárka
Cílem mé diplomové práce je ověření předpokladu o vlivu organizace citové vazby na vývoj emocionálně stabilní osobnosti. Podle modelu vývojové psychopatologie představuje jistá organizace citové vazby protektivní faktor a je asociována se zdravým vývojem jedince. V rané adolescenci má pozitivní souvislosti s kompetencí ve vrstevnických vztazích, efektivní seberegulací a lepší sociální adaptací. Nejistá citová vazba je pro další vývoj dítěte určitou vulnerabilitou a vykazuje souvislosti s nižší sociální kompetencí, méně efektivní emocionální regulací a sociální adaptací či s psychickými poruchami. Diplomová práce se v praktické části zaměřuje na zjištění souvislostí mezi organizací citové vazby k rodičům v rané adolescenci a mírou sociálního přizpůsobení (určeno mírou výskytu problémů v chování). Z demografických faktorů je zkoumán vliv věku na souvislosti mezi indikátory citové vazby, reprezentací rodičů, strategií chování a psychickými poruchami. Část výzkumného vzorku tvoří děti s diagnostikovanými poruchami chování. V teoretické části je zpracována problematika citové vazby a rodinných vztahů, poruch chování a vývojové charakteristiky dětí dané věkové kategorie.
|
|
|
Sport jako protektivní faktor vývoje v adolescenci
Kubišová, A. ; Blatný, Marek
Ve výzkumu jsme porovnávali rozdíly mezi sportovci a nesportovci adolescentního věku v oblasti vývojové psychopatologie. Byl použit dotazník SAHA, mapující rizika vývoje u dospívajících. Byly vybrány škály z externalizované a internalizované psychopatologie. Sportovce ve výzkumu reprezentoval vzorek 103 žáků ZŠ s rozšířenou výukou ledního hokeje z vybraných krajských měst. Běžnou populaci reprezentoval vzorek 567 stejně starých respondentů z podobných krajů získaný administrací dotazníku SAHA v r. 2004. Ke zjištění rozdílů mezi oběma skupinami jsme použili neparametrickou podobu t-testu, Mann-Whitneyho test. Na škálách z oblasti externalizované psychopatologie zahrnující problémové a delikventní chování skórovali hokejisté více než kontrolní skupina. V oblasti internalizované psychopatologie byly zjištěny významné rozdíly mezi oběma skupinami na škálách mapujících prosociální chování, škále somatické anxiety a škále problémů s PP, kde hokejisté skórovali méně než kontrolní skupina.
|
|
|
Výskyt depresivních symptomů u adolescentů: vliv věku a pohlaví,souvislosti s osobnostními charakteristikami a s percepcí rodinného prostředí
Macek, Petr ; Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Dvě kohorty respondentů, mladší (12 let, soubor 441 adolescentů, 187 chlapců, 254 dívek) a starší (16 let, soubor 325 adolescentů, 130 chlapců, 195 dívek) kompletovali řadu dotazníkových metod, mimo jiné The Center for Epidemiologic Studies Depression Scale (CES-D). Potvrdil se předpoklad, že depresivní syndromy adolescentů jsou výsledkem jak vlivů osobnosti, tak vlivu psychosociálních (vztahových charakteristik). Zřetelně se ukazuje vliv neuroticismu - míra lability lineárně souvisí s mírou depresivity, vliv extraverze není jednoznačný. Silný je vliv optimismu, značný význam má celkové pozitivní sebehodnocení (self-esteem).Pozitivní vztahy s rodiči, manifestované vřelostí a podporou mají značný význam po celé období adolescence - jejich vliv se s věkem výrazně neoslabuje
|
|
|
Antisociální chování dospívajících a jeho souvislosti s kvalitou školního prostředí*
Sobotková, Veronika ; Blatný, Marek ; Hrdlička, M. ; Jelínek, Martin ; Květon, Petr ; Vobořil, Dalibor ; Urbánek, Tomáš
Studie se zabývá vztahem mezi antisociálním chováním a školním prostředím. Ve výzkumu byla použita data z mezinárodního projektu SAHA (The Social And Health Assessment), který byl v České republice proveden u národního souboru adolescentů z městských oblastí (N = 4.980) ve třech věkových kohortách (12, 14 a 16 let). V předkládaném příspěvku jsme se zaměřili na kohorty 12letých a 14letých (N = 3023). K identifikaci osob s různými formami problémového chování jsme provedli nehierarchickou shlukovou analýzu na položkách škály antisociálního chování. Výsledkem byla identifikace 4 typů osob s různou mírou a charakterem antisociálního chování. Osoby z jednotlivých shluků jsme pomocí jednorozměrnéanalýzy rozptylu porovnali z hlediska jejich vztahu ke škole, školního klimatu, vnímané podpory od učitelů a obecné motivace ke studiu. Podle očekávání percipovali z jednotlivých typů školní prostředí jako nejvíce negativní dospívající s vysokou mírou antisociálního chování.
|
|
|
The teacher stressing situations in the teacher - adololescent pupil relationship
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Some interactions between the teacher and the adolescent pupil in the pedagogical process may involve a considerable amount of stress. The research described in this article involved a group of 368 teachers at the elementary and secondary schools, both men and women, who defined these situations and determinated their level of difficulty. They are mainly characterized by a very self-confident or even self-important behaviour of the pupils trying to have their way, asserting themselves in a rude way and lacking consideration for the others. With older teenagers, the teachers tend to be more tolarant of some of these ways, which in turn reduces their stress. The level of stress is affected by the gender factor (man and woman teachers) and school level (basic/secondary school). The study of this problem area may also be an important source of information for the teachers to draw on.
|
|
|
Adolescence, utváření identity a současní čeští dospívající
Macek, Petr
První část příspěvku se současným pohledem na adolescenci dospělosti. Dospívání není pojato jen jako jedinečná etapa v životě jednotlivce, je to i společenský fenomén. Sociální reprezentace dospívání se vytváří již zhruba 150 let. Za základní vývojový úkol spojovaný s obdobím adolescence je považováno dosažení identity. S jejím řešením se spojují pojmy krize, závazek, a moratorium. Adolescentní moratorium ve spojení s explorací znamená příležitost, výzvu, ale také určité zdravotní a sociální riziko. Druhá část příspěvku se zabývá změnami v běžném chování a prožívání českých adolescentů v minulém desetiletí. Z výsledků vyplývá, že čeští dospívající se stále více podobají svým západoevropským vrstevníkům ( v denních aktivitách, v budoucích očekáváních).
|
|
|
Zátěžové situace u adolescentů a jejich percepce učiteli
Řehulková, Oliva ; Řehulka, Evžen
Ve studii je popsán výzkum stresových situací u adolescentů (středoškoláků) a vnímání těchto stresů jejich učiteli. Vzhledem k profesionálním znalostem psychologie u učitelů jsme neočekávali příliš velké rozdíly mezi manifestovanými stresy adolescentů a jejich chápáním učiteli. Výsledek se potvrdil s tím, že učitelé nedoceňují u středoškoláků stresy z partnerských vztahů a konflikty s učitely a přeceňují stresy ze studijní činnosti.
|
|
|
Výkonová motivace hráčů počítačových her v adolescenci
Vaculík, Martin
Cílem této studie byla explorace výkonové motivace hráčů počítačových her. Výzkum byl proveden na souboru hráčů (N=76, věk 14-19), kteří splňovali dvě podmínky:a) čas věnovaný hraní počítačových her týdně (min. počet hodin týdně - 7, b) délka zájmu o počítačové hry ( min.délka zájmu 1 rok). Mezi hráči převažuje zaměřenost na ego nad úkolovou orientací. Ve srovnání s vrstevníky je výkonová motivace hráčů více zaměřená na ego a méně na výkon. Z výsledků lze vypozorovat statisticky neprůkazný trend poklesu úrovně obou složek výkonové motivace v závislosti na množství hoin věnovaných hraní týdně.
|
|
|
Přehled výzkumů uplatňujících pětifaktorový model osobnosti v adolescenci
Hřebíčková, Martina
Cílem příspěvku je podat přehled o výzkumech realizovaných v České a Slovenské republice, které pojednávají o souvislostech pěti obecných dimenzí osobnosti (Neuroticismus, Extraverze, Otevřenost vůči zkušenosti, Přívětivost a Svědomitost( se zvládáním stresu, náboženskou orientací, sebehodnocením, životní spokojeností, identitou a agresivním chováním v období adolescence.
|
|
| |
host ::
RSS.