|
|
Uživatelé návykových látek a možnosti jejich uplatnění na trhu práce
Mňuková, Ilona ; Vavrinčíková, Lenka (vedoucí práce) ; Fidesová, Hana (oponent)
Problematika zaměstnávání uživatelů drog v České republice patří v adiktologii ke stále aktuálním výzkumným tématům. Částečně situaci v ČR popisují například studie "Analýza potřeb léčených uživatelů návykových látek z hlediska jejich uplatnitelnosti na trhu práce" (Miovský, 2006), nebo dokumenty "Komparativní analýza" a "Jak získat a udržet si práci". Podpora při vstupu na trh práce", které vznikly v rámci mezinárodního projektu "Praha - Vídeň, Problematika zaměstnávání a pracovní integrace osob ohrožených drogovou závislostí" (Ambrož, 2012). Jednalo o studie realizované SANANIM z. ú., který s uživateli drog dlouhodobě pracuje a sloužili primárně jako zpětná vazba pro rozvoj služeb. Mezi uchazeči o zaměstnání, kteří jsou evidováni na Úřadu práce ČR, nalezneme také skupinu uživatelů drog, pro které je složitější najít vhodné zaměstnání a uplatnění na trhu práce. Tito klienti mají často omezené informace o tom, jak by jim mohl Úřad práce při hledání zaměstnání pomoci. Výzkumným souborem byli uživatelé drog, kteří jsou vedeni v evidenci uchazečů o zaměstnání na kontaktním pracovišti Úřadu práce v Praze 10, a kteří dobrovolně souhlasili s účastí na výzkumu. Základní metodou byla analýza potřeb uživatelů drog a analýza opatření aktivní politiky zaměstnanosti. Sběr dat probíhal formou...
|
|
|
The effects of labour market institutions on unemployment in the EU
Hněvkovský, Jan ; Strielkowski, Wadim (vedoucí práce) ; Čech, František (oponent)
Tato práce zkoumá dopady institucí trhu práce na míru nezaměstnanosti ve vybraných státech Evropské Unie. Za tímto účelem jsme použili standartní ekonometrické metody pro analýzu makroekonomických panelových dat. Náš datový soubor byl tvořen 21 evropskými státy, které jsou zároveň členy OECD, za období 2001-2011. Výsledky získané z empirické analýzy naznačují, že vývoj nezaměstnanosti nelze vysvětlit pouhými dopady institucí trhu práce. Tento fakt může být do velké míry způsoben velkými výkyvy v makroekonomických indikátorech během sledovaného období - jak nezaměstnanost, tak HDP vykázali velmi turbulentní vývoj. Důležitost dopadů hospodářského cyklu na nezaměst- nanost byla potvrzena i našemi odhady - proměnná měřící mezeru mezi aktuál- ním a potencionálním výstupem HDP byla signifikantní ve všech specifikacích našeho modelu. Narozdíl od většiny předešlé literatury se dopady makroeko- nomických šoků neukázali signifikantní. Z tohoto důvodu jsme odpustili od záměru zkoumat účinky interakcí institucí trhu práce s makroekonomickými šoky. JEL klasifikace: J08, J30, J51, J64 Klíčová slova: nezaměstnanost, instituce trhu práce, EU, aktivní politika zaměstnanosti E-mail autora: janhnevkovsky@gmail.com E-mail vedoucího práce: strielkowski@fsv.cuni.cz 1
|
|
|
Politika zaměstnanosti v České republice.
Řehoř, Marek ; Pavelka, Tomáš (vedoucí práce) ; Adámek, Petr (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá politikou zaměstnanosti v České republice. V teoretické části je vymezen trh práce a popsána problematika nezaměstnanosti. Dále je zde popsána politika zaměstnanosti v ČR, především její jednotlivé nástroje. V praktické části jsou analyzována data týkající se nezaměstnanosti v ČR a využívání jednotlivých nástrojů politiky zaměstnanosti. Následuje zhodnocení efektivnosti politiky zaměstnanosti v ČR. Politika zaměstnanosti ČR je efektivní, neboť náklady na jednoho nezaměstnaného jsou v porovnání s vynakládanými prostředky na politiku zaměstnanosti vysoké. Politika zaměstnanosti ČR taktéž cílí na rizikové skupiny na trhu práce, jako jsou mladí nebo málo kvalifikovaní jedinci.
|
|
|
An analysis of inclusion of intellectually disabled people into the present labour market in Czech Republic
Fedorová, Jana ; Štípek, Vladimír (vedoucí práce) ; Vostrovská, Zdenka (oponent)
Tato práce analyzuje postavení mentálně handicapovaných osob na trhu práce v České republice. Mým cílem je přiblížit legislativní rámec v ČR, který upravuje zaměstnávání zdravotně postižených a také charakterizovat nástroje nejenom aktivní politiky zaměstnanosti státu, které zlepšují pracovní podmínky pro tyto osoby. V praktické části se věnují identifikací nákladů, které souvisí se zaměstnáváním zdravotně a konkrétně také mentálně postižených osob. Dále analyzuji prostřednictvím dotazníkového šetření postoj zaměstnavatelů v České republice k otázce zaměstnávání mentálně handicapovaných osob na otevřeném trhu práce, který podle mých závěrů častokrát podléhá nedostatečným informacím o daném onemocnění, a vyvracím hypotézu o vyšší míře diskriminace mentálně handicapovaných osob pozorované u firem s větším počtem zaměstnanců.
|
host ::
RSS.