|
|
Německá národní identita po znovusjednocení
Brožová, Jitka ; Říchová, Blanka (vedoucí práce) ; Guasti, Petra (oponent)
Tato práce zkoumá vývoj německé národní identity po sjednocení Německa v roce 1990. S využitím kvalitativní analýzy historických textů a socioekonomických průzkumů zkoumá, jak sjednocení ovlivnilo kolektivní i individuální vnímání identity Němců. Tvrdí, že sloučení odlišných východoněmeckých a západoněmeckých identit vyústilo ve složitou a mnohotvárnou národní identitu, která se vyznačuje jak pocitem jednoty, tak přetrvávajícími regionálními rozdíly. Zjištění zdůrazňují význam historického kontextu při utváření národní identity a naznačují, že německá identita se bude i nadále vyvíjet, protože reaguje na vnitřní i vnější výzvy. Tato studie přispívá k širšímu oboru politologie tím, že poskytuje vhled do dynamiky národní identity v Evropě po skončení studené války.
|
|
|
Critique of the United States in the Work of West German Intellectuals in the Post-War Period
Kropáčková, Kristina ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Tato diplomová práce zkoumá poválečnou kritiku Spojených států v dílech čtyř západoněmeckých intelektuálů: Hanse Wernera Richtera, Karla Bartha, Ernsta von Salomona a Lea L. Matthiase. Jejich reflexi nahlíží v kontextu konceptu "třetí cesty", hledání alternativního řešení pro politické i ekonomického směřování Německa po druhé světové válce, jehož součástí byla i reflexe Spojených států. Práce poukazuje na skutečnost, že i přes kladný přístup politického vedení vůči Spojeným státům především v politice Westbindung německého kancléře Konrada Adenauera, v intelektuálních kruzích lze pozorovat kritický přístup vůči USA, a to jak u levicových, tak pravicových jednotlivců. Cílem práce je identifikovat rozsah této kritické debaty. Za využití metod intelektuální historie jsou tak postupně identifikována stěžejní témata, kterým se vybraní intelektuálové ve své kritice věnovali. Práce je členěna do pěti kapitol. První čtyři rozebírají vztah jednotlivých intelektuálů k USA v období 1945-1955. Pátá kapitola obsahuje shrnutí hlavních poznatků a srovnání rozdílů a podobností v přístupech zkoumaných intelektuálů.
|
|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Studentské protesty v roce 1968: Srovnání ČSSR a SRN
Šutová, Marijana ; Šafařík, Petr (vedoucí práce) ; Cuhra, Jaroslav (oponent)
Práce je komparací studentského protestního hnutí roku 1968 v Československu a v Západním Německu. Hlavním cílem bakalářské práce je porovnání stejných a odlišných prvků dvou studentských hnutí s důrazem na požadavky studentů, na způsob a prostředky jejich revolty a odlišné ideologické přístupy dvou hnutí, z nichž vycházelo vzájemné neporozumění studentů dvou protestních hnutí. Autorka nejdříve charakterizuje hnutí v obou zemích a přiblíží historický vývoj, v jehož kontextu k revoltám docházelo. Zároveň se zabývá i studentskými protesty v dalších zemích v kontextu událostí v SRN a ČSSR. Následně porovnává průběh, motivy a způsob studentských protestů v obou zemích. Hlavním rozdílem studentských hnutí v Československu a v Západním Německu byl způsob jejich revolty, zatímco českoslovenští studenti volili spíše oficiální cestu k dosažení změn, protestní hnutí v SRN bylo spíše antisystémové. Studenti v obou státech zároveň vycházeli z odlišných podmínek, zatímco studenti v ČSSR protestovali proti materiálnímu nedostatku, odpor v SRN byl založen na kritice materiálního přebytku. V obou státech však docházelo k totožnému fenoménu generačního rozporu, který byl určující pro charakter hnutí. Obě hnutí zároveň reagovala na mezinárodní události a prostestní hnutí v dalších zemích a byla jimi ovlivněna. Mezi...
|
|
|
Vliv USA na poválečný vývoj západního Německa v letech 1945-1950
Adamec, Matouš ; Kučera, Jaroslav (vedoucí práce) ; Nigrin, Tomáš (oponent)
V bakalářské práci se autor zaměří na vliv Spojených států amerických při poválečném vývoji západního Německa v letech 1945-1950. Konkrétně v období od konce druhé světové války do prvních měsíců po vyhlášení západoněmeckého státu. Cílem autora bude zjistit, jaký vliv měla americká zahraniční politika, která se začala v průběhu sledovaného období proměňovat, na řešení otázky hospodářské obnovy a poválečného uspořádání Německa. Autor vychází ze stanoviska Franklina D. Roosevelta, který odmítl zapojení USA do hospodářské obnovy Evropy a pobyt amerických jednotek v Evropě delší než dva roky. V následujících letech ale Spojené státy začaly od této politiky ustupovat a nastavovat nový kurz zahraniční politiky. Tato změna byla spojena s tím, že se USA začaly významným způsobem nejenom v Německu angažovat. Po úvodu budou nastíněny představy Spojených států o poválečném uspořádání světa, teorie izolacionismu a koncept "čtyř četníků" prezidenta Roosevelta. Hlavní pozornost bude věnována otázce Německa v letech 1945-1947 a americkému přístupu k této otázce na Postupimské konferenci a na jednáních Rady ministrů zahraničí. V další části bude sledován vývoj v západních okupačních zónách směřující ke vzniku západoněmeckého státu v květnu 1949 se zaměřením na měnovou reformu a Marshallův plán s hledáním významu...
|
|
| |
|
|
L. Erhard a tzv. hospodářský zázrak
Cihan, Maroš ; Stellner, František (vedoucí práce) ; Szobi, Pavel (oponent)
Cílem této bakalářské práce je přiblížit vývoj západoněmeckého hospodářství po druhé světové válce, zdokumentovat hospodářské reformy Ludwiga Erharda a jeho názory. V první části se věnujem ekonomické situaci po válce, problémami hospodářství. Zabývam se ordoliberalizmem a teorií sociálně-tržního hospodářství jako teoretickým základem Erhardových reforem. V druhé části správa pojednáva o samotných reformách s důrazem na měnovú reformu a taky přibližuju vplyv a úlohu Marshallova plánu. Nakonec jsou popsané problémy po reformách a Erhardovo úsilí a postoj k ich vyřešení, a taky výsledky ktoré přinesla.
|
host ::
RSS.