|
|
Proměny funkcí a významů křížových cest v Západních Čechách v 2. polovině 20. století
Svoboda, Aleš ; Kučera, Zdeněk (vedoucí práce) ; Klingorová, Kamila (oponent)
Tato práce se zabývá křížovými cestami a jejich funkcemi v Západních Čechách. Cesty mají různý stupeň zachovalosti, který souvisí s přístupem lidí. Cílem práce je diskutovat funkce a významy křížových cest v krajině a společnosti západočeského regionu v kontextu proměn regionu v 2. polovině 20. století. Analýza se zaměřuje na politické, společenské a náboženské faktory ovlivňující tyto sakrální památky, včetně jejich udržování, obnovy a vnímání ve společnosti. Důraz je kladen na česko-německé vztahy a jejich dopad na křížové cesty v kontextu poválečného období. Práce rovněž zkoumá úlohu obcí, občanských sdružení a dobrovolníků při revitalizaci těchto památek a jejich integraci do komunitního života. Výzkum se snaží porozumět historickým a kulturním proměnám regionu Západních Čech a zdůraznit jejich význam v kontextu vývoje péče o křížové cesty. Křížové cesty jsou dnes hodně obnovovány, přičemž podstatnou roli v tomto procesu hrají přeshraniční vztahy. Zároveň dochází ke stavbě nových, převážně umělecky zpracovaných, cest. Podstatná část křížových cest v regionu také zaniká nebo již zanikla. Klíčová slova: křížová cesta, Západní Čechy, religiózní krajina, kulturní dědictví, přeshraniční spolupráce
|
|
| |
|
| |
|
|
Postglaciální historie lokálních fenoménů horské vegetace západních Čech
Švarcová, Markéta Gabriela ; Kuneš, Petr (vedoucí práce) ; Kozáková, Radka (oponent)
Region západních Čech představuje jednu z nejméně prozkoumaných oblastí z hlediska studia postglaciální historie vegetace v České republice. Právě zde se přitom předpokládá existence jedné z migračních cest dřevin do severnějších oblastí Evropy během Holocénu. Nejvhodnější oblasti pro studium skýtají sudetská pohoří. Jedním z nich je i oblast Slavkovského lesa v Karlovarském kraji. Postglaciální historie vegetace zde byla studována na dvou profilech - ze slatiniště u Číhanských pramenů a z PR Mokřady pod Vlčkem v blízkosti tělesa Mnichovských hadců. S využitím palynologické analýzy byly vytvořeny jak procentuální, tak influxové diagramy vývoje vegetace. Dále byly z České palynologické databáze vybrány datované profily ze západní části České republiky, které umožnily rekonstrukci vývoje migrace jednotlivých druhů hlavních dřevin v tomto regionu. Lokalita Číhaná zachycuje období od konce glaciálu do staršího Atlantiku. Ve staroholocénních lesích představovala silnou dominantu borovice, už během preboreálu se přidávala líska, která zde ale neměla natolik významné postavení. Na počátku boreálu následovaly dřeviny smíšených doubrav. V Atlantiku se rychle stal dominantou smrk. Sedimentace zde byla ukončena zřejmě důsledkem rychlého růstu rašeliny a následného provzdušnění substrátu dřevinami. Lokalita Vlček...
|
|
|
Pravoslavné chrámové stavby na území západních Čech
Martinec, Alexandr ; Vopatrný, Gorazd Josef (vedoucí práce) ; Luptáková, Marina (oponent)
Resumé Pravoslavné chrámové stavby na území západních Čech Orthodox Church buildings in the territory of West Bohemia Alexandr Martinec Bakalářská práce podává základní přehled o pravoslavných stavbách v západních Čechách. Vzhledem k omezenému rozsahu práce je problematika zaměřena pouze na vybrané pravoslavné chrámy. Práce je rozdělena do jedenácti kapitol, které se dále člení na podkapitoly. Popisuje historii staveb, architekturu, interiér chrámů a současný stav. První stavbou, kterou církev získala, byla modlitebna, kterou v roce 1867 pro potřeby pravoslavných postavil karlovarský stavitel Gustav Hein. Chrám sv. Olgy ve Františkových Lázních byl dokončen již roku 1889. Chrám sv. Petra a Pavla v Karlových Varech byl postaven v roce 1897. Chrám sv. Vladimíra v Mariánských Lázních byl vybudován v roce 1902. Jsou to jediné chrámy v západních Čechách vybudované od základů pravoslavnou církví. Práce je určena široké veřejnosti a všem zájemcům o pravoslaví.
|
|
| |
|
| |
|
|
Počátky sakrální architektury v západních Čechách. Kapitoly z církevní archeologie
Čechura, Martin ; Sommer, Petr (vedoucí práce) ; Hauserová, Milena (oponent) ; Kovář, Miroslav (oponent)
Cílem práce je výzkum nejstarší sakrální architektury na příkladu jednoho regionu - západních Čech. Zatímco dosavadní historické bádání předpokládalo, že nejstarší kostely byly stavěny na správních hradech a tvořily základ velkofarního systému, archeologické prameny ukazují jiný obraz. Už v průběhu 11. století máme doloženo množství kostelů v krajině. Sledován je jejich vztah ke starším pohřebištím. Oproti předpokladu diskontinuity mezi staršími řadovými pohřebišti a kostelními hřbitovy se ukazuje, že v řadě případů existovala přímá prostorová souvislost. Kostely byly zakládány v místech staršího osídlení, stejně jako na místech starších hřbitovů. Archeologický výzkum doložil dřevěné stavby i náročnou kamennou architekturu. V několika případech se podařilo doložit prostorovou a funkční souvislost s rezidencí. V řadě případů se podařilo prokázat větší stáří kostelů, resp. bylo zjištěno, že jim předcházela starší stavba. Poloha některých kostelů na významných cestách a hranicích naznačuje i jejich symbolickou úlohu. Výsledky archeologických výzkumu vedou k otázkám, kdo byli stavebníci těchto kostelů a jaká byla jejich role ve společnosti. Zásadně se tak mění i pohled na počátky christianizace raně středověkého obyvatelstva i individuální konverzi elit. Klíčová slova: církevní archeologie - sakrální...
|
|
|
Změna využití ploch na Chebsku - nová divočina
Pekárková, Hana ; Bičík, Ivan (vedoucí práce) ; Matějček, Tomáš (oponent)
Práce se zabývá průzkumem nové divočiny vzniklé na opuštěných plochách v pohraničí v okrese Cheb. Pomocí nově definovaného indexu proměny byla stanovena dvě katastrální území v okrese s největší pravděpodobností výskytu nové divočiny. Pomocí terénního šetření byl na obou katastrálních územích demonstrován výskyt nové divočiny a ta byla zařazena do již vzniklé typologie. Terénní šetření bylo doplněné fotografiemi a výstupy z ArcMap. V obou dvou katastrálních územích byly identifikovány postsídelní a postagrární nová divočina. Dále byly identifikovány postmontánní a postvodní. Navzdory poloze v těsné blízkosti hranice, kudy procházela železná opona, nebyla ani v jednom k.ú. nalezena postmilitární nová divočina. Nová divočina se v obou lokalitách vyskytuje na více než 10 % rozlohy území. Klíčová slova: Využití ploch, proměna krajiny, nová divočina, západní Čechy
|
|
|
Earthquake swarms in diverse tectonic environments: West Bohemia and Southwest Iceland
Jakoubková, Hana ; Horálek, Josef (vedoucí práce) ; Cesca, Simone (oponent) ; Málek, Jiří (oponent)
Ve své doktorské práci jsem se zabývala zemětřesnými roji, které se vysky- tují ve dvou tektonicky odlišných oblastech: v západních Čechách/Vogtlandu a na jihozápadním Islandu. Cílem mých výzkumů bylo hlubší pochopení samotné podstaty zemětřesných rojů, které vznikají v různých tektonických prostředích. Analyzovala jsem rojové aktivity ze západních Čech a jihozápadního Islandu z hlediska statistických charakteristik (magnitudo-četnostní rozložení, rozdělení mezijevových časů), uvolnění seismického momentu a časoprostorového rozložení ohnisek zemětřesení. Zjistila jsem, že rychlost, s jakou seismické jevy vznikají, a poměr výskytu slabých a silných seismických jevů jsou pro všechny analyzované zemětřesné aktivity ze západních Čech a jihozápadního Islandu stejné, zatímco rychlost uvolňování seismického momentu je v islandských rojích značně vyšší. Pro západočeské roje je charakteristické postupné uvolňování seismického mo- mentu, kdežto v islandských rojích se seismický moment uvolňuje v jedné krátké hlavní fázi. Všechny západočeské zemětřesné roje se odehrály v jedné ohniskové zóně Nový Kostel, která sestává z několika různě orientovaných zlomů/zlomových segmentů. Islandské roje jsou lokalizované ve větší oblasti podél Středoatlantského hřbetu až k jeho rozvětvení v oblasti vulkanického komplexu Hengill....
|
host ::
RSS.