|
|
Kříž v proměnách věků a jeho význam v lidské společnosti
Roule, Radek ; Lášek, Jan Blahoslav (vedoucí práce) ; Weis, Martin (oponent) ; Royt, Jan (oponent)
Kříž jako nejrozšířenější znak se objevuje po celém světě již od prehistorické doby. Ačkoli se jedná o jednoduché protnutí dvou linií, význam vzniklého tvaru je veliký. Disertace se zabývá křížem především jako symbolem chápaným jako odkaz k něčemu přesahujícímu a zaměřuje se na jeho vizuální podobu. V disertaci jsou sledovány možné vlivy na utváření symbolu kříže během starověku. Kříž spojovaný obvykle s Ukřižováním Krista má velmi komplexní historii, která začíná již v předkřesťanské době. Biblické texty o kříži hovoří spíše v náznacích. V typologickém pojetí lze však kříž chápat jako určitý most mezi Starým a Novým zákonem. Při rozboru spisů raného křesťanství bylo nalezeno několik výrazů užívaných pro kříž, z nichž jsou nejvýznamnější - σταυρός s latinským ekvivalentem crux a ξύλου (dřevo) s latinským ekvivalentem lignum. Později se objevuje více obecné σημεῖον (znamení) a nakonec symbolické "σύμβολον σωτηρίας" (znamení-symbol záchrany). Tvar kříže je ranými autory popisován většinou přirovnáním z okolního světa. Církevní otcové využívají pro symbol kříže některá stará pohanská schémata, kterým dávají nový smysl. V jejich spisech nalézáme také doklady o tom, že kříž byl mezi lidmi užíván a rozšiřován. Význam takového kříže byl vždy vnímán jako symbol záchrany, jistoty a života. Označování se znamením...
|
|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Nosek, Bedřich (vedoucí práce) ; Beneš, Jiří (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy v roli Božího Vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Zasévají názor, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykoupení lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Od prvního podnětu, který přišel od pietistů (16. století), po založení Státu Izrael (14. 5. 1948) uplynulo plus mínus pět se let práce. Ke vzniku Státu Izrael evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale postupně se měnily. Významným důsledkem změny postoje evangelikálů k...
|
|
|
Židé a stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu
Kovaříková, Hana ; Biernot, David (vedoucí práce) ; Vojtíšek, Zdeněk (oponent)
Moje diplomová práce na téma Židé a Stát Izrael v teologii amerického evangelikalismu popisuje roli lidu Izraele v dějinách spásy tak, jak ji v návaznosti na prvotní církev, pietisty a puritány odhalili a rozpracovali evangelikálové v Evropě (Anglii především) a poté hlavně v USA. Na základě této teologie Bůh s židy neskončil, církev nenahradila židy roli Božího vyvoleného lidu, jak šířila a stále šíří tzv. teologie náhrady, ale naopak, evangelikálové pochopili nezastupitelnou roli židů v Božím plánu spasení. Pochopili, že pro druhý příchod Ježíše Krista na zemi, tentokrát v roli soudce, vojevůdce a krále, na rozdíl od Jeho prvního příchodu, který byl ve znamení vykupitele lidstva od hříchu, je nutnou podmínkou, aby židé, lid Izrael, byl zpět v Zaslíbené zemi. Hnutí pietistů se datuje od 16. století, Stát Izrael byl založen 14. 5. 1948. To je plus mínus pět se let práce. Nechci říct, že vznik Státu Izrael je výsledkem činnosti evangelikálů. To v žádném případě. Je to Boží plán, ke kterému evangelikálové nemalou měrou přispěli. Dalším významným důsledkem poznání evangelikálů, že židé zůstávají Božím Vyvoleným lidem, je postupná změna chování protestantských křesťanů k židům v průběhu těchto pěti set let. Změna nenastala najednou, stereotypy přístupu k židům byly v Evropě hluboce zakořeněny, ale...
|
|
|
Death and Resurrection in Tolkien´s Essay "On Fairy-Stories" and in Traditional Fairy Tales
HOLEJŠOVSKÁ, Kateřina
V teoretické části své bakalářské práce nejprve vysvětluji klíčový pojem "vzkříšení", a to jak v křesťanském, tak pohanském kontextu. Dále se zabývám Tolkienovou esejí "O pohádkách", ve které, mimo jiné, pojednává o hlavních funkcích pohádky, kterými jsou podle něj obnova, útěk a útěcha. Poté svou pozornost věnuji přechodovým rituálům, které souvisí s životem, smrtí a vzkříšením. V praktické části se věnuji analýze jednotlivých klasických pohádek v kontextu poznatků z první části práce.
|
|
|
Duše jako eschatologická kategorie. Prvotní koncepty, tematizace v křesťanství a u Svědků Jehovových
KUČERA, Jaroslav
Práce se zabývá vznikem pojmu duše a jeho ukotvení v křesťanství, kde poukazuje na význam posmrtného přeživšího prvku, který je klíčový v eschatologickém očekávání. Odpovídá také na otázku, zda je "duše" církevním mechanismem k zajištění poslušnosti věřících, jak se často profánní společnost domnívá. Popisem eschatologických konceptů dvou křesťanských celků, z nichž každý přistupuje k problematice duše odlišně, poukazuje na následky, jež v absenci pojmu duše vrcholí velmi svérázným výkladem Písma. Závěrem poznatků práce ukazuje "duši" jako teologicky nutnou kategorii k zajištění soudržného křesťanského systému ve světle biblických výpovědí.
|
|
|
Pokání a vykoupení v románu Zločin a trest na pozadí biblických textů
Kuthan, Robert ; Lukeš, Jiří (vedoucí práce) ; Drozenová, Wendy (oponent)
Anotace: Tato práce představuje pokus o náboženskou interpretaci Dostojevského románu Zločin a trest. V této práci se pokoušíme interpretovat tento román z hlediska témat vykoupení a pokání. Naším cílem není zaměřit se na jednotlivé části románového textu. Snažíme se o celkovou interpretaci románu Zločin a trest z pohledu tématu vykoupení. Pomocí Bachtinovy metody "groteskního realismu" sledujeme autorovo karnevalové zpracování náboženských témat v románu Zločin a trest. Sledujeme zpracování tématu vzkříšení a nacházíme toto téma v rozmanitých formách románové symboliky života a smrti. Vycházíme z předpokladu, že evangelijní příběh Lazarova vzkříšení v J 11 je v rámci románu ústředním tématem vzhledem ke smyslu románu. Tato práce se zaměřuje na literární zpracování tohoto novozákonního textu v rámci románu Zločin a trest.
|
|
|
Nevstal-li Kristus, marná je naše víra (1 Kor 15, 17). Křesťan a smrt z pohledu Nového zákona
Sluková, Jana ; Ryšková, Mireia (vedoucí práce) ; Scarano, Angelo (oponent)
Cílem práce je přiblížit křesťanské pojetí smrti na základě biblických textů. Úvodní kapitola se krátce věnuje některým pasážím Starého zákona, které s tímto tématem souvisí. Část věnovaná Novému zákonu se soustředí na texty spojené s vykupitelským posláním Ježíše Krista, od kterého se křesťanská naděje odvíjí. Exegeze 15. kapitoly Prvního listu Korinťanům se detailněji věnuje Pavlově obhajobě vzkříšení z mrtvých vzhledem k pochybnostem, které se v této církevní obci vyskytly. Poslední část práce se pokouší o současnou reflexi křesťanské víry tváří v tvář smrti na základě osobní zkušenosti. V této části je také zdůrazněna nezastupitelná role církve, kde se víra rodí, posiluje, sdílí a předává ve společenství vzájemné lásky, které má transcendentní rozměr.
|
|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce se věnuje historii pravoslavné církve v Rusku, jejím dogmatům a tradicím. Dále se zabývá pojetím křesťanského učení Tolstého a z něj vyplývající idey "neprotivení se zlu násilím". Další část práce se věnuje románu Vzkříšení. Zkoumá, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu odráží autorův negativní pohled na soudní systém. Lev Nikolajevič Tolstoj odsuzuje jeho nemorálnost a neefektivnost. Mluví o tom, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon není podle mínění Tolstého schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému je spojeno s myšlenkami obsaženými v Matoušově evangeliu, což je také obsaženo v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza duchovního a morálního vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudovově případě...
|
|
|
Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení
Bojková, Larysa ; Vasilyeva, Elena (vedoucí práce) ; Hlaváček, Antonín (oponent)
Resumé Tématem bakalářské práce jsou Křesťanské motivy v poetice románu Lva Nikolajeviče Tolstého Vzkříšení. Cílem práce bylo sledovat přístup autora ke křesťanskému učení v románu. První část práce nastínila historii pravoslavné církve v Rusku, její dogmata a tradice. Dále se zabývá Tolstého pojetím křesťanského učení a z něj vyplývající ideu nenásilí a neprotivení se zlu zlem. Další část práce se věnovala románu Vzkříšení. Zjišťovala, jak jsou hlavní ideová východiska v románu vyjádřena. Analýza textu ukázala autorův negativní pohled na soudní systém. Práce vystihla body, ve kterých Lev Nikolajevič Tolstoj vidí jeho nemorálnost a neefektivnost. Z analýzy vychází, že má soudní systém rozsáhlé negativní účinky na soudce, advokáty i všechny ostatní účastníky soudních řízení a osob součinných při výkonu trestů. Zákon podle Tolstého není schopen spravedlivě potrestat zločince. Život odsouzených v nápravných zařízeních zcela znemožňuje nápravu. Rozřešení tohoto morálního a sociálního problému vycházející z Matoušova evangelia bylo zjištěno v závěru románu. Dalším cílem práce byla analýza vývoje hlavních postav. U Maslovové i Něchljudova byl zjištěn dobrý duchovní stav do společně strávené noci. Poté lze u Maslovové pozorovat prudký obrat k nemorálnímu způsobu života. V Něchljudově případě měla zvláště...
|
|
|
Židovské pohřební rituály střední Evropy
Klimo, Markéta ; Damohorská, Pavla (vedoucí práce) ; Holubová, Markéta (oponent)
Tato bakalářská práce se zabývá židovskými pohřebními rituály ve Střední Evropě a jejich podobou v historii i v současnosti, zejména v Čechách, Maďarsku a Polsku. Je rozdělena na čtyři části a obsahuje úvod i závěr. Úvod se zabývá rozdílným přístupem dnešní sekulární a židovské komunity ke smrti a pohřbu. Dále určuje cíl a metody práce. První část popisuje židovské vnímání smrti a vzkříšení a jeho vývoj. Dále se zabývá spojením mezi vnímáním smrti a vírou v příchod mesiáše, které v průběhu dějin také prošlo určitým vývojem. Druhá část popisuje židovské pohřební bratrstvo, zvané Chevra kadiša, důvody jeho vzniku, uspořádání, jeho vývoj a význam v židovské komunitě a činnost včetně jeho rituálních předmětů. Samostatná kapitola je věnována literatuře o židovských pohřebních rituálech. Třetí část se týká zejména pohřbu, ale popisuje také péči o nemocné a umírající. Pohřeb je rozdělen na kapitoly o jednotlivých fázích jeho průběhu, včetně zmínky o odlišnostech mezi komunitami v jednotlivých zemích. Jednotlivé fáze zahrnují přípravu zesnulého od okamžiku úmrtí až k uložení do hrobu. Popisují také přípravu předmětů potřebných pro rituální pohřeb. Dvě kapitoly se věnují důvodům odložení pohřbu a osobám, které nesplňují nárok na rituální židovský pohřeb. Čtvrtá část se týká rituálů pozůstalých, jejich...
|
host ::
RSS.