|
|
Voltametrická detekce 27-hydroxycholesterolu na borem dopované diamantové elektrodě
Michnová, Kristýna ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Nesměrák, Karel (oponent)
Cílem této bakalářské práce bylo studium voltametrického chování 27-hydroxycholesterolu za využití borem dopované diamantové elektrody. Byl zkoumán vliv několika faktorů na proudovou odezvu 27-hydroxycholesterolu: vliv základního elektrolytu, koncentrace kyseliny chloristé, rychlosti polarizace, obsahu vody a vliv pH. Studium bylo prováděno metodou cyklické voltametrie v prostředí kyseliny chloristé nebo v prostředí chloristanu sodného v acetonitrilu. 27-hydroxycholesterol poskytuje v prostředí 0,1 mol l-1 kyseliny chloristé v acetonitrilu (obsah vody 0,43 %) a 0,1 mol l-1 chloristanu sodného v acetonitrilu proudovou odezvu v anodické oblasti s potenciálem okolo +1450 mV vs. Ag/0,01 mol l-1 AgNO3 v 1 mol l-1 NaClO4 v acetonitrilu. Dále byla naměřena koncentrační závislost metodou diferenční pulzní voltametrie s limitem detekce (LOD) stanoveným na 2,71 μmol l-1 a limitem stanovitelnosti (LOQ) stanoveným na 9,04 μmol l-1 . Bylo prokázáno, že metoda voltametrie s lineárním nárůstem potenciálů nedosahuje srovnatelných limitních hodnot. Klíčová slova 27-hydroxycholesterol, borem dopovaná diamantová elektroda, oxidace, oxysteroly, voltametrie
|
|
|
Voltametrie a kapalinová chromatografie cholesterolu, jeho prekurzorů a oxidačních produktů
Kubešová, Jana ; Schwarzová, Karolina (vedoucí práce) ; Baluchová, Simona (oponent)
Steroly patří mezi obtížně elektrochemicky detekovatelné látky. Diplomová práce se věnuje studiu voltametrického chování oxysterolů 25-hydroxycholesterolu a 7-ketocholesterolu na borem dopované diamantové elektrodě a vývoji separační HPLC metody pro směs sterolů se spektrofotometrickou a elektrochemickou detekcí. Studium voltametrického chování zmíněných látek bylo prováděno pomocí cyklické voltametrie a diferenční pulzní voltametrie. Jako nejvhodnější prostředí pro oxidaci obou oxysterolů byla po provedení měření v různých základních elektrolytech zvolena 0,1 mol l−1 kyselina chloristá v acetonitrilu (obsah vody 0,55 %), protože v tomto prostředí poskytují oba oxysteroly nejvyšší a stabilní proudové odezvy. Při potenciálu +1500 mV 25-hydroxycholesterol a při potenciálu +1900 mV 7-ketocholesterol. Tuto látku lze i elektrochemicky redukovat, ale odezva není v prostředí 0,1 mol l−1 kyseliny chloristé reprodukovatelná. Stabilita oxysterolů v tomto prostředí byla potvrzena pomocí UV−VIS spekter. Metodou diferenční pulsní voltametrie byl získán limit detekce 0,82 µmol l−1 pro 25-hydroxycholesterol a 0,66 µmol l−1 pro 7-ketocholesterol. Ve druhé části práce byla vyvinuta metoda pro dělení směsi sterolů na reverzní C18 fázi v mobilní fázi obsahující 50 mmol l−1 chloristan sodný v acetonitrilu s obsahem...
|
|
|
Electrochemistry of Acetaminophen
Mikysek, T. ; Ludvík, Jiří
The contribution is focused on electrochemical oxidation of acetaminophen mainly in non-aqueous media. The influence of various organic solvents as well as the pH effect is described herein. The redox properties of acetaminophen were studied by means of cyclic voltammetry, and rotating-disk voltammetry. We found that the protonation/deprotonation of acetaminophen acts as a ratedetermining step, where the stability of phenoxy radical intermediate plays an important role.
|
|
|
Studium interakce DNA a doxorubicinu elektrochemickými metodami na nanostrukturovaných elektrodách
Přibyl, Jakub ; Fohlerová, Zdenka (oponent) ; Kynclová, Hana (vedoucí práce)
Nádorová onemocnění jsou jednou z nejčastějších příčin úmrtnosti po celém světě, z tohoto důvodu, je věnována velká pozornost protinádorovým léčivům. Doxorubicin spadá do kategorie nejpoužívanějších nádorových léčiv. Metodou elektrochemické impedanční spektroskopie byly zkoumány vlastnosti zlatých elektrod bez nanesených nanočástic a elektrod s nanesenými zlatými nanočásticemi. Pomocí voltametrických měření jsme detekovali doxorubicin a zkoumali interakce doxorubicinu s oligonukleotidy na zlatých elektrodách bez nanočástic a elektrodách modifikovanými zlatými nanočásticemi.
|
|
|
Tlustovrstvé senzory pro detekci těžkých kovů
Gajdoš, Libor ; Majzlíková, Petra (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi stanovení koncentrace těžkých kovů v roztocích diferenční pulzní volumetrií s pomocí tříelektrodových elektrochemických tlustovrstvých senzorů. V teoretické části je popsána technologie tlustých vrstev, typy a složení tlustovrstvých past. Dále pak úvod do elektrochemie a elektroanalytických metod měření. Práce také obsahuje základní informace o třech měřených těžkých kovech – kadmium, olovo a měď. Praktická část práce se zabývá měřením na uhlíkových pracovních elektrodách určených pro tlustovrstvé elektrochemické senzory v roztoku obsahujícím kademnaté, olovnaté a měďnaté ionty. Je zde stanoven detekční limit a citlivost těchto senzorů. Závěr práce obsahuje zhodnocení zjištěných výsledků a porovnání výsledků s hygienickými limity.
|
|
|
Opakovatelnost elektrochemické detekce vybraných látek na uhlíkové tištěné elektrodě
Šťastná, Veronika ; Prášek, Jan (oponent) ; Majzlíková, Petra (vedoucí práce)
Táto bakalárska práca sa zaoberá štúdiom opakovateľnosti detekcie vybraných látok na hrubovrstvých trojelektródových elektrochemických planárnych systémov (senzorov) vyrobených pomocou sieťotlače. V literárnej rešerši sa popisuje využitie týchto elektródových systémov, ich zloženie, výroba a niekoľko elektroanalytických metód. V praktickej časti je popísaný postup merania a uvedené výsledky, vrátane grafov. Výsledky s nameranými dátami sú na záver štatisticky vyhodnotené a slovne okomentované.
|
|
|
Preparation and characterisation of ceramic electroactive materials for Na-ion batteries
Vaněk, Martin ; Libich, Jiří (oponent) ; Čech, Ondřej (vedoucí práce)
The major aim of this work is characterisation of the titanate samples as materials for sodium-ion (Na-ion) batteries. Some of them were synthesized within this thesis. The characterisation is focused on electrochemical properties, composition and morphology of used materials. The firs part deals with lithium-ion (Li-ion) batteries. They were chosen because they are well described in science articles and the basic operation principle explained in this chapter is also applicable to the Na-ion batteries. Materials used for cathodes, anodes and electrolytes follows the short section about parameters and construction of the Li-ion batteries. The next chapter is focused on the Sodium-ion batteries. There is comparison of sodium and lithium at the beginning of this chapter, followed by materials used for electrodes and electrolyte (with emphasis on anode materials). The third part describes analysis methods used for characterisation of electrode materials. It includes electrochemical characterisation (cyclic voltammetry and galvano- static cycling with potential limitation), morphology (scanning electron microscopy) and composition (X-ray diffraction spectroscopy). Last two chapters include synthesis and characterisation of sodium titanate and characterisation of two samples of TiO2 . Results of this work are summarized in the conclusion.
|
|
|
Vlasy jako bioindikátor kontaminace rizikovými prvky
Zmijová, Marie ; Řezáčová, Veronika (oponent) ; Zlámalová Gargošová, Helena (vedoucí práce)
Použití vlasu jako bioindikátoru kontaminace životního prostředí rizikovými prvky se stává stále běžnějším. Předložená bakalářská práce se zabývá použitím této matrice k analýze pomocí voltametrické metody. Zaměřuje se na optimalizaci metody stanovení koncentrace kadmia, mědi, olova a zinku v reálných vzorcích vlasů a sleduje vlivy působící na inkorporaci daných prvků do vlasového vlákna. Přítomnost zinku a mědi byla potvrzena ve všech analyzovaných vzorcích. Kadmium bylo možné kvantifikovat pouze v jednom vzorku. Vliv pohlaví a věku na množství prvků nebyl prokázán. U olova byla pozorována souvislost s kouřením, přičemž u kuřáků byly nalezeny vyšší koncentrace než u nekuřáků.
|
|
|
Optimalizace elektrodového systému tlustovrstvého elektrochemického senzoru
Cupal, Miroslav ; Adámek, Martin (oponent) ; Prášek, Jan (vedoucí práce)
Diplomová práce se zabývá optimalizací elektrod tlustovrstvých senzorů. Cílem práce je zjistit, jak geometrické velikosti a tvary elektrod ovlivňují výstupní proudovou odezvu. Technologie a použitá elektrochemická analytická metoda je popsána v teoretické části. Praktická část je zaměřena na optimalizaci tlustovrstvých elektrod a senzorů. Je zde uvedena optimalizace jednotlivých TLV elektrod z hlediska vlivu jejich velikosti na výstupní proudovou odezvu tříelektrodového elektrochemického systému s použitím standardních elektrod. Podobně je zde provedeno studium vlivu velikosti elektrod na jednom společném tříelektrodovém senzoru. Nakonec jsou zde studovány různé tvary elektrodové oblasti tříelektrodového tlustovrstvého senzoru z hlediska jejich vlivu na výstupní proudovou odezvu. Shrnuté výsledky jsou popsány v závěrečné části práce.
|
|
| |
host ::
RSS.