|
|
Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy
Nedbalová, Zuzana ; Semotanová, Eva (vedoucí práce) ; Novotný, Michal (oponent)
Tato diplomová práce, která nese název Vnitřní periferie soudobé Prahy v archivních pramenech - trendy a sondy, se zabývá proměnami původně samostatnými obcemi vně Prahy, které během posledních 150 letech prošly významnými proměnami. Pro účely této práce byly zvoleny tři studie: městské čtvrti Karlín, Libeň a Vysočany. Všechny tři periferie byly původně samostatnými obcemi vesnického charakteru, které se nacházely nedaleko jádra Prahy. S nástupem průmyslu v polovině 19. století se proměnily v silně průmyslové lokality, počátkem 20. století se připojily k hlavnímu městu a vytvořily Velkou Prahu. Ke změnám docházelo také regulacemi Vltavy. Během posledních 25 let dochází k postupné modernizaci města, která je spjata s dalšími proměnami těchto periferií: dochází k demolicím starých, nevyužívaných továrních budov a na jejich místech vznikají nové budovy, popřípadě jsou tyto objekty konvertovány pro jiné účely. Takto však dochází k dalším zásahům do okolní krajiny. Tato problematika se dotýká tzv. průmyslového dědictví, jehož hlavním účelem je zachování a ochrana bývalých budov továren. Hlavním cílem práce je zachycení těchto proměn a jejich dopady na krajinu na základě studia mapových a obrazových pramenů a literatury.
|
|
|
Rozvojový potenciál nejmenších obcí
Taičmanová, Pavla ; Perlín, Radim (vedoucí práce) ; Maříková, Pavlína (oponent)
Předložená diplomová práce se zabývá vlivem lidských zdrojů na rozvojový potenciál vybraných obcí situovaných v oblastech vnitřních periferií kraje Vysočina. V rámci polarizovaného geografického prostoru je možné identifikovat oblasti s různou mírou stability a potenciálem rozvoje, přičemž za klíčové faktory lze považovat endogenní rozvojové příležitosti - především úroveň lidských zdrojů. Práce sleduje kvalitu lidského a sociálního kapitálu na příkladu tří obcí, přičemž využívá kombinace kvantitativních a kvalitativních metod výzkumu. Míra aktivace a využití lidských zdrojů je hodnocena zejména z hlediska angažovanosti lokálních aktérů, úrovně jejich spolupráce a participace obyvatel na veřejném životě. Cílem práce je zjistit, jak lidské zdroje ve sledovaných obcích ovlivňují jejich rozvoj a budoucnost.
|
|
|
Formování regionu a proměna jeho rolí v průběhu 20. století: Českomoravská vrchovina
Krajíček, Jan ; Klusáková, Luďa (vedoucí práce) ; Janáč, Jiří (oponent)
Region je v současnosti jedním z nejfrekventovanějších pojmů společenskovědního diskurzu. V pojetí historické vědy přitom jde o teoretický a metodologický koncept, který má již z podstaty svého časoprostorového významu výrazný mezioborový přesah, zejména v kulturní geografii a sociologii. Tato práce se zabývá možnostmi jeho využití v historickém bádání aplikovaném na konkrétní příklad regionu Českomoravské vrchoviny. Práce mapuje dosavadní stav bádání a vývoj přístupů k regionu. Nejdůležitější koncepty, které lze v případě Českomoravské vrchoviny uplatnit, jsou potom podrobně představeny. Českomoravská vrchovina byla zvolena pro svou specifickou roli zaostalé vnitřní periferie, která v průběhu 20. století zformovala do podoby centralizovaného a institucionalizovaného moderního regionu, kraje Vysočina. Základním východiskem je přitom teorie Anssiho Paasiho o formování moderních regionů. Podle ní region během procesu svého utváření k institucionalizovanému a ohraničenému prostoru nenabývá jen fyzického tvaru, ale vyvíjí se také v dimenzi symbolické, vytváří se jeho identita. V neposlední řadě má region též proměnlivou sociální a ekonomickou charakteristiku. Vlivem tohoto formování se pak během 20. století proměňuje způsob, jakým je region vnímán - proměňuje se jeho role. Práce tak sleduje nejen...
|
|
|
Formování regionální identity na území vnitřní periferie Česka; případová studie Neveklovsko
Skalová, Vlasta ; Fialová, Dana (vedoucí práce) ; Bičík, Ivan (oponent)
Diplomové práce si klade dva základní cíle. Prvním je analýza procesů formování regionální identity a identity regionů v modelovém území Neveklovska a identifikace vnitřního potenciálu regionu ze socioekonomických a sociokulturních hledisek. Druhý cílem je snaha identifikovat rozdíly v jednotlivých modelových územích Česka specifických vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí, ve kterých byl výzkum prováděn v rámci grantového projektu. Výzkum byl prováděn na základě terénního a dotazníkového šetření. Modelové území Neveklovsko je příkladem venkovského území vnitřní periferie, s vysokou koncentrací sídel s převažující turistickou a rekreační funkcí. Významnou roli při formování regionální identity sehrála 2. světová válka a nucené vysídlení oblasti pro účely cvičiště SS. Klíčová slova: druhé bydlení, regionální identita, venkov, vnitřní periferie
|
|
|
Dopravní dostupnost ve vztahu k druhému bydlení v periferních oblastech
Kolísek, Michal ; Vágner, Jiří (vedoucí práce) ; Nosková, Alena (oponent)
Předkládaná diplomová práce se zaměřuje na dopravní dostupnost a obslužnost druhého bydlení ve vnitřní periferii, respektive v modelovém území "Hranice krajů-Středozápad", a také analýzu a hodnocení stavu druhého bydlení s možností budoucí transformace na trvalé bydlení. V teoretické části se práce zabývá charakteristikou druhého bydlení, dopravní dostupností a veřejnou dopravou nejenom v Česku. Analyzuje dojížďku za rekreací v různých oblastech a dále seznamuje s problematikou periferních oblastí. Empirická část práce je postavena na základě dat získaných z analýzy jízdních řádů veřejné dopravy, statistických ročenek a z dotazníkového šetření, které proběhlo v modelovém regionu "Hranice krajů-Středozápad". V tomto sledovaném území je cílem zjistit, jaký druh dopravního prostředku využívají majitelé druhého bydlení pro cesty za rekreací a vybavenost území dopravní infrastrukturou. Zjišťována je také poptávka po veřejné dopravě i její nabídka pro majitele druhého bydlení. Veřejná doprava je v této práci sledována z dlouhodobého hlediska od poloviny 70. let 20. století a pozorování je směřováno pro potřeby uživatelů druhého bydlení na páteční, nedělní a "rekreační" spoje. Další částí práce je analyzování objektů druhého bydlení a jejich majitelů v modelovém území podle vzoru již dříve publikovaných...
|
|
| |
|
|
Srovnání vlivu suburbanizace na regiony Tišnovska a Kuřimska a její vliv na plánování rozvoje území
Báčová, Aneta
BÁČOVÁ, A. Srovnání vlivu suburbanizace na regiony Tišnovska a Kuřimska a její vliv na plánování rozvoje území. Diplomová práce. Brno: Mendelova univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií, 2015. Vedoucí práce Mgr. Lukáš Nevěděl, Ph.D. Předmětem diplomové práce je komplexní analýza správních obvodů ORP Kuřim a ORP Tišnov zasažených procesy suburbanizace a vnitřní periferie. Práce hodnotí pomocí kvantitativní a shlukové analýzy demografický vývoj ve sledovaných obcí, socieoekonomickou strukturu, dostupnost a kapacitu veřejných služeb. Součástí je také predikce budoucího populačního vývoje.
|
|
|
Analýza prostorových a aprostorových charakteristik perifernosti na příkladě Rožmitálska
IZAKOVIČOVÁ, Hana
Bakalářská práce se zabývá zhodnocením perifernosti obcí modelového území Rožmitálska prostřednictvím prostorových a tzv. aprostorových charakteristik (znaků). Cílem práce je komparace obcí modelového území za využití metody normované proměnné a identifikace možností jejich rozvoje. Úvodní část práce je věnována teoretickému vymezení základních pojmů týkajících se periferních oblastí a diskusi relevantních zdrojů odborné literatury. Pozornost je rovněž věnována diskusi studií týkajících se výzkumů periferních oblastí v Česku. Následující část práce je věnována stanovení metodiky prováděné analýzy, na kterou navazuje charakteristika modelového území. Ve stěžejní empirické části práce jsou poté vybraná metodická východiska aplikována na modelovém území Rožmitálska. Hodnocení perifernosti obcí modelového území je prováděno za využití kombinace primárních a především dostupných sekundárních dat. V závěru jsou shrnuty zjištěné poznatky a formulován návrh doporučení dalšího rozvoje obcí modelového území.
|
|
|
Kulturně historický potenciál periferního území na příkladu Sedlčanska
Zburníková, Barbora ; Riedlbauch, Václav (vedoucí práce) ; Postránecký, Josef (oponent)
Bakalářská práce se zabývá problematikou periferních oblastí v České republice, především pak vnitřních periferií. Sledovány jsou možnosti jejich rozvoje, zejména prostřednictvím kulturního dědictví a využitím jejich kulturně historického potenciálu. Ve své praktické části je práce zaměřena na konkrétní vnitřně periferní území, na mikroregion Sedlčansko. Podrobněji je pak sledován jeho kulturně historický potenciál. Nastíněny jsou praktické možnosti rozvoje sedlčanského regionu, především pomocí komplexního využití potenciálu tohoto periferního regionu, zejména v oblasti kultury a cestovního ruchu.
|
|
|
Problematika periferních oblastí v České republice (se zaměřením na Znojemsko)
Gregorová, Alena ; Postránecký, Josef (vedoucí práce) ; Markl, Jiří (oponent)
Tématem diplomové práce je problematika periferních oblastí České republiky se zaměřením na příhraniční oblast Znojemska. Teoretická část je věnována obecným konceptům periferních oblastí, vymezení periferních oblastí v rámci České republiky a nalezení jejich společných znaků. Jsou zmíněny strategické a koncepční dokumenty regionální politiky, jejichž cílem je snižování regionálních rozdílů a vyvážený rozvoj celého území státu. Teoretická východiska jsou v praktické části aplikována na okres Znojmo. Na území okresu Znojmo byly podle obecných znaků periferních oblastí identifikovány periferní obce. Socioekonomickou analýzou je zhodnocena současná situace zkoumaných periferních obcí a jsou doporučeny možné varianty rozvoje, jejichž podporou by mohlo dojít ke zlepšení situace či zmírnění periferního charakteru.
|
host ::
RSS.