|
|
Ontologický čtverec: Aristotelés & E. J. Lowe
PRIEHRADNÁ, Markéta
V práci jde o porovnání dvou ontologických koncepcí, Aristotelovy a Loweovy, konkrétně co do jejich pojetí obecnin. Prvně si vymezíme, čeho všeho se týká problematika zkoumající jsoucno, čemuž nám je nápomocná diachronní analýza sporu o univerzálie. Následující kapitoly jsou věnovány popsání a analýze ontologických systémů Aristotela a Lowea, s přihlédnutím k jejich nedostatkům. Závěr práce je srovnáním získaných poznatků a pojmenování rozdílů mezi Aristotelovou a ontologickou koncepcí, přičemž Aristotelés jako základní jsoucna patrně vidí ta, na něž se odkazuje deseti kategoriemi, kdežto pro Lowea jsou základními jsoucny právě čtyři kategorie z ontologického čtverce. Závěr je věnován i dalším rozdílům v pojetí obou autorů, konkrétně hylemorfismu a spojení obecnin s jednotlivinami.
|
|
|
Realismus na pražské universitě v době Václava IV
Řezník, Jan ; Hogenová, Anna (vedoucí práce) ; Rybák, David (oponent) ; Demjančuk, Nikolaj (oponent)
V této práci se věnuji analýze realistického postoje ve sporu o povahu univerzálií na Pražské univerzitě v době vlády Václava IV. Zároveň pojednávám realismus počátku patnáctého století v českém intelektuálním prostředí se zřetelem na zahraniční vlivy, které zkoumám z diachronního i synchronního hlediska. Zabývám se pražským realismem jako svébytným myšlenkovým směrem, ve kterém je patrný vliv filozofie a logiky zahraničních myslitelů, avšak tento vliv je rekontextualizován do českého intelektuálního prostředí zcela svébytným způsobem. Mým epistemologickým rámcem je induktivní výzkum, který provádím za pomoci kombinace výsledků získaných z analýzy nezávislých souborů primárních dat. Tato metodologická volba mi umožňuje triangulaci, tedy dopátrání se co možná nejobjektivnější pravdy pomocí pohledu z různých hledisek. V práci docházím k závěru, že spor o povahu univerzálií na Pražské univerzitě počátku patnáctého století nelze redukovat na opozici nominalismu německých mistrů a realismu českých mistrů, avšak realismus lze považovat za významný směr z hlediska vzniku samostatné české tradice filozofického myšlení.
|
|
| |
|
|
Teorie univerzálií u J. Locka a W. Ockhama
BAUER, Lukáš
Bakalářská práce se zabývá univerzáliemi, tak jak je pojímá J. Locke a W. Ockham. Vychází z dvou hlavních spisů: U Willama Ockhama spis ?Ordinatio? a u Johna Locka ?Esej o lidském rozumu?. V první části bakalářské práce jsou shrnuty hlavní body teorií, které se zabývají obecninami. Ockhamova teorie ?fictum?, její kritika a následná teorie ?intellecito?. Kapitola zabývající se teorií J. Locka je založena na teorii obecných idejí. V poslední části práce je srovnání těchto teorií. Zda lze nalézt nějaké podobné rysy. Posledním krokem je aplikování kritiky Ockhamovy teorie fiktivní představy na Lockovu teorii obecných idejí.
|
|
|
Teorie společné přirozenosti a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského De ente et essentia
BUZKOVÁ, Markéta
Práce se zabývá teorií "společné přirozenosti" a univerzálií ve spise Tomáše Akvinského "De ente et essentia" v kontextu Aristotelského myšlenkového základu na pozadí problematiky obecnin. V první kapitole je vysvětlena problematika pojmu podstaty a jsoucna. Poté je představena Avicennova teorie esence. Avicenna uvaţuje esenci dvěma způsoby: "absolutně" a "co do bytí". Druhá kapitola se zaměřuje na Tomášovu teorii společné přirozenosti. Ta je koncipována ve zřetelném rámci Avicennovi teorie esence. Jedná se o obecnou esenci, která můţe být predikována o individuích a má bytí v duši.
|
host ::
RSS.