|
|
The Islamic Movement Interactions within the Arab Uprisings: The impact of the Islamic movements interactions on thedemocratization process and the level of radicalization
Saad, Mohamed ; Salamon, Janusz (vedoucí práce) ; Esposito, John L (oponent) ; Muhammad Mady, Abdel-Fattah (oponent)
CHARLES UNIVERSITY FACULTY OF SOCIAL SCIENCES Institute of Political Studies Department of Political Science Dissertation Abstract The Islamist Movement Interactions within the Arab Uprisings The Impact of the Islamist Movements' Interactions on the Democratization Process and the Level of Radicalization Author: Mohamed Saad Supervisor: Janusz Salamon, Ph.D. Year of the defense: 2023 Abstract The Islamist movements played a socio-political role in many Arab and Middle Eastern countries. They provided social services and a resistance ideology, either for the West or local political regimes. They mobilized their supporters in a large social movement that crystallized the Islamic Ummah's relative deprivation and common grievances. In some cases, Islamism was used as a justification ideology to legitimize the ruling regime. Also, it has been used as an ideology to justify the use of radical and jihadist violence. The Islamism involvement in the Arab Spring raised the classic dilemma in a new shape, either to integrate the Islamists in an open political process; however, this integration may undermine democracy and individual rights in the long term, or to exclude the Islamists from the political life in a way that may encourage more Islamists to resort to violence to achieve their goals. The dissertation tests...
|
|
|
Tunisko a jeho tranzice k demokracii v důsledku událostí arabského jara
Ludvíková, Nikola
LUDVÍKOVÁ, N. Tunisko a jeho tranzice k demokracii v důsledku událostí arabského jara, Bakalářská práce. Brno, 2022. Bakalářská práce se zaobírá vývojem politického režimu v Tunisku. Cílem práce je popis jeho původního stavu, jeho změny vyvolané arabským jarem a následné zhodnocení udržitelnosti a aplikace demokracie v této zemi. Tato práce taktéž vysvětluje důvody úspěšné tranzice k demokracii oproti ostatním zemím Blízkého východu.
|
|
|
Vliv bezpečnostní situace na turismus v Egyptě, Tunisku a Maroku
Macháčková, Andrea
Bakalářská práce se věnuje vlivu bezpečnostní situace na cestovní ruch ve vybraných zemích severní Afriky. Na samém počátku práce jsou stanoveny tři výzkumné otázky, na které jsou metodou kvantitativního výzkumného šetření pomocí nestandardizovaného anonymního dotazníku nalezeny odpovědi. V teoretické části je obecně popsán cestovní ruch v Egyptě, Tunisku a Maroku. Následně jsou rozebrány aspekty bezpečnosti a její vliv na cestovní ruch. Jsou ukázány i dopady terorismu a Arabského jara, které byly vybrány, aby poukázali na to, že když je zhoršena bezpečnostní situace v zemi, dojde k úbytku příjezdů turistů. Praktická část obsahuje samotné dotazníkové šetření a statistiky zabývající se světovými indexy míru, terorismu a následně i tabulku příjezdů turistů do vybraných destinací. Na konci práce jsou nalezeny odpovědi na výzkumné otázky a doporučení a závěr.
|
|
|
The Role of the Civil Society in the Transformation of the North African States
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent) ; Kučera, Tomáš (oponent)
Rigorózní práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko a dvě případové studie, zemí, kde revoluce úspěšné nebyly - Maroko a Alžírsko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi, prezidenta Ben cAlího v Tunisku, krále Mohameda VI. v Maroku a prezidenta Búteflíqy přes revoluce až k post-revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye, Tuniska, Maroka a Alžírska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti,...
|
|
|
Democracy or Stability in the Maghreb? : Security Policy of the EU towards the Region between 2005 and 2010
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato rigorózní práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na...
|
|
|
Školská politika v Maroku a Tunisku za francouzského protektorátu
Gavenda, Lukáš ; Ženka, Josef (vedoucí práce) ; Beránek, Zdeněk (oponent)
Diplomová práce se zabývá srovnáním francouzské školské koloniální politiky v protektorátech severní Afriky, Maroka a Tuniska. Zkoumaným jevem jsou rozdílné výchozí situace obou zemí a reformy prováděné koloniálními úředníky. Hlavní argument práce je postaven na zhodnocení vlivů představitelů koloniálních režimů, generální rezidentů Cambona a Lyauteye a jejich ředitelů školských úřadů Machuela a Hardyho. To je dosaženo skrze zkoumání primárních pramenů vyjadřujících jejich názory na školství a koloniální politiku a jejich následné uplatňování v praxi. Práce se zabývá počátečním obdobím protektorátů tj. prvními dvěma desetiletími, kdy byly položeny základy francouzského systému.
|
|
|
Security Policy of the EU towards the Maghreb: Promoting Democracy or Stability?
Holík, Jiří ; Karásek, Tomáš (vedoucí práce) ; Střítecký, Vít (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá analýzou bezpečnostní politiky Evropské unie vůči zemím Maghrebu mezi lety 2005 a 2010. Činí tak se záměrem ověřit, nakolik praktická politika odpovídá úrovni politických deklarací. Pomocí analýzy Evropské politiky sousedství a v jejím rámci realizované podpory demokratizace v regionu Severní Afriky chce zároveň přispět k probíhající diskusi, zda je možné Evropskou unii chápat jako tzv. normativní mocnost (Normative Power). První kapitola stručně představuje koncept normativní mocnosti. Následující oddíl se zabývá Evropskou bezpečnostní strategií, přičemž dochází k závěru, že cíl podpory demokracie zaujímá v rámci tohoto dokumentu centrální místo. Třetí část poskytuje historický přehled evropské politiky vůči Středozemí, v jejímž rámci se vztahy EU a zemí Maghrebu rozvíjely, přičemž největší pozornost je věnována analýze Evropské politiky sousedství. Následující kapitola zkoumá úroveň praktické evropské politiky. Skládá se ze tří samostatných případových studií evropské politiky vůči Tunisku, Maroku a Libyi mezi roky 2005 a 2010. Pátá a závěrečná část kvalitativně analyzuje způsob, jakým čtyři faktory (obchod, energetická spolupráce, migrace a terorismus) přispěly ke strukturování vztahů mezi Tuniskem, Marokem a Libyí na jedné straně a Španělskem, Francií a Itálií na straně...
|
|
|
The role of the civil society in the transformation of Egypt, Libya and Tunisia
Jiránková, Adéla ; Střítecký, Vít (vedoucí práce) ; Karásek, Tomáš (oponent)
Diplomová práce se zaměřuje na roli občanské společnosti v procesech tranzice k demokracii v rámci možné demokratizační vlny na Blízkém východě také známé jako Arabské jaro. Pro účely této práce autorka zkoumá tři případové studie zemí, kde proběhly úspěšné revoluce - Egypt, Libyi a Tunisko. S využitím metody process-tracing se zaměřením na path-dependency práce sleduje změny v dynamice občanské společnosti v předrevolučním období, konkrétně v průběhu vlád prezidenta Mubáraka v Egyptě, plukovníka Qaddáfího v Libyi a prezidenta Ben cAlího v Tunisku, přes revoluce až k post- revolučnímu období. Hlavním předpokladem práce pak je fakt, že původní nedemokratické režimy významně ovlivňují transformační procesy ve všech třech zkoumaných zemích, což platí i pro občanskou společnost jako takovou. Samotná občanská společnost je v této práci definována pomocí dvou paradigmat. První z nich je založeno na liberálně modernizačním rámci a druhé je spojeno se stagnací a socioekonomickou deprivací. Tato unikátní kombinace přispěla k transformaci Egypta, Libye a Tuniska. Dynamika občanské společnosti je pak determinována několika faktory, které jsou: organizace občanské společnosti, sociální média a sítě, vzdělání mladých, ekonomická deprivace, politické prostředí a sociální kapitál. Všechny tyto faktory jsou analyzovány v...
|
|
|
Vývoj evropské podpory demokracie na příkladu Tuniska ve 21. století s důrazem na vývoj po Arabském jaru
Linhart, Jakub ; Hornát, Jan (vedoucí práce) ; Matějka, Ondřej (oponent)
Tato práce zkoumá vývoj evropské podpory demokracie v druhé dekádě 21. století, resp. po Arabském jaru. Zkoumání skladby evropské podpory je založeno na podrobném rozboru tuniského příkladu. Po získání tohoto přehledu je zkoumán vývoj celkové podpory Evropské unie v Maroku, Egyptě a v regionálním měřítku. Z tohoto výzkumu vyplývá, že v druhé polovině desátých let dochází k nárůstu financí směřujících na podporu demokracie, a to jak absolutně, tak relativně (ve srovnání s financemi pro jiné sektory). Tato práce analyzuje možné důvody pro tento nárůst, mezi nimiž je zařazena např. snaha kompenzovat demokratický deficit EU, či reakce na migrační krizi. Zároveň však tato práce rozebírá limity tohoto vývoje a argumentuje, že např. potřeba stability v evropském sousedství bude omezovat následující vývoj evropské podpory demokracie.
|
|
|
Vývoj organizací občanské společnosti se zaměřením na ženská práva v Tunisku před a po prvních demokratických volbách
Homolková, Tereza ; Muhič Dizdarevič, Selma (vedoucí práce) ; Klípa, Ondřej (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá organizacemi občanské společnosti v Tunisku se zaměřením na ženská práva. Nejprve představuji konceptuální rámce, se kterými pracuji, a stanovuji si indikátory, na jejichž základě organizace posuzuji. Uvádím kontext, ve kterém se pohybuji, popisuji historii Tuniska a podobu práv žen v Tunisku. Zaměřuji se na období před prvními demokratickými volbami, tedy mezi roky 1987 a 2011, kdy vládl prezident Zín Abidín bin Alí. Dále se pak zaměřuji na období po prvních demokratických volbách, které proběhly v roce 2011, až do roku 2018. Následně fungování organizací občanské společnosti se zaměřením na ženská práva v těchto dvou obdobích porovnávám. Hovořím o tom, s čím se organizace musí během svého fungování potýkat, co je ovlivňuje a na jaké problémy se v rámci ženských práv zaměřují. Informace a data sbírám za pomoci analýzy dokumentů, data následně analyzuji za pomoci otevřeného kódování.
|
host ::
RSS.