|
|
Problematika zadávání veřejných zakázek v intencích trestního práva
Svatoň, Michal ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
Tématem této rigorózní práce je analýza trestné činnosti související se zadáváním veřejných zakázek, rozbor jednotlivých trestných činů, které se dotýkají zadávání veřejných zakázek, rozbor a analýza jednotlivých důkazních prostředků, kterých orgány činné v trestním řízení užívají k odhalování a dokazování trestné činnosti. Současně se práce zabývá analýzou vybraných trestů, které jsou ukládány v souvislosti s trestnou činností týkající se veřejných zakázek. Cílem rigorózní práce je pak zhodnocení možných nedostatků v právní úpravě a návrhu na novelizaci právní úpravy. Za tímto účelem se autor v práci zabývá i komparací se zahraniční právní úpravu s cílem získat možnou inspiraci návrhů de lege ferenda. Rigorózní práce je dělena do pěti tematických kapitol. V rámci první kapitoly je analyzována stávající úprava zadávání veřejných zakázek s vymezením pojmů rozhodných pro trestně právní regulaci veřejných zakázek. Autor v krátkosti provádí komparaci i s předchozí právní úpravou, a to s ohledem na skutečnost, že pojmy uvedené v trestněprávní regulaci odkazují právě na předchozí právní úpravu zákona o veřejných zakázkách. Z uvedeného důvodu se autor zabývá i komparací pojmů obou právních úprav zákona o veřejných zakázkách a zákona o zadání veřejných zakázek, ve vztahu k relevantním pojmům. Uvedená...
|
|
|
Náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení
Klatovský, Jakub ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Šelleng, Dalibor (oponent)
118 Náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení - Abstrakt Tématem této rigorózní práce je náhrada nemajetkové újmy v trestním řízení. S tímto tématem souvisí zejména otázka splnění podmínek pro její náhradu a určení její výše. Tato práce se zabývá oprávněním poškozeného na uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy a řadou souvisejících otázek, zejména potom ve vztahu ke zjištění výše nároku na náhradu nemajetkové újmy. Uplatnění a vyčíslení nároku poškozeného v penězích je totiž značně komplikovanější než v případě náhrady majetkové škody, a proto je této otázce nutné věnovat zvýšenou pozornost. Účelem této práce je poukázat na procesní postup při uplatnění nároku ze strany poškozených v adhezním řízení, rozhodovací soudní praxi ze strany Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, jenž se v rámci rozhodovací praxe často dostávají do vzájemného střetu, a současně předložit vlastní návrhy na možnou úpravu současného znění trestního řádu. Tato rigorózní práce je rozdělena celkem na šest kapitol, kdy každá kapitola pojednává o vybraném aspektu problematiky náhrady nemajetkové újmy v rámci trestního řízení. První kapitola se věnuje významu náhrady nemajetkové újmy. Současně popisuje účel právní úpravy náhrady nemajetkové újmy v rámci adhezního řízení, za který lze považovat zajištění práv poškozených a ochranu před...
|
|
|
Limity dokazování v trestním řízení
Tretera, Štěpán ; Jelínek, Jiří (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
Limity dokazování v trestním řízení Abstrakt Rigorózní práce se věnuje otázkám limitů použitelnosti jednotlivých důkazních prostředků v trestním řízení, zejména co do zákonnosti jejich vyhledávání a provádění. Tyto limity jsou úzce navázány na jednotlivé základní zásady trestního řízení, neboť z nich vycházejí a jsou jimi poměřovány v soudní praxi. Práce vychází z české zákonné úpravy dokazování v trestním řádu, z judikatury soudů obecných i soudu Ústavního a v neposlední řadě z judikatury Evropského soudu pro lidská práva, který často posuzuje, zda důkazní prostředky, které byly v trestním řízení použity, neporušují právo obviněného na spravedlivý proces podle čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Práce obsahuje otázky de lege ferenda, a to stran právní úpravy vyhledávání a provádění jednotlivých důkazních prostředků v trestním řádu, a odpovídá na výzkumné otázky spojené s dokazováním. První kapitoly práce jsou věnovány teoretickému základu dokazování a nejvýznamnější judikatuře vztahující se k otázkám základních zásad dokazování a procesu dokazování podle jednotlivých okruhů otázek, které je třeba v trestním řízení dokazovat. V následujících kapitolách je věnována pozornost otázkám praxe. Jedná se o opatřování jednotlivých důkazních prostředků stranami trestního řízení, rozsah...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu jako nástroj ochrany práv obviněného
Podliska, Vojtěch ; Gřivna, Tomáš (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Velká většina všech trestních věcí je řešena pomocí tzv. odklonů v trestním řízení, jakožto alternativní způsob řešení trestních věcí. Tato diplomová práce se zabývá dohodou o vině a trestu, která právě může být řazena mezi tento zvláštní způsob trestního řízení. Ačkoliv dohoda o vině a trestu je v českém právním řádu vcelku novým právním institutem, je často diskutována v rámci odborné veřejnosti. V této práci popíšu dohodu o vině a trestu ve vztahu jejímu vlivu na práva obviněného. Diplomová práce je rozdělena do 10 kapitol. Na začátku (kapitola 1 a 2) se zaměřím na popis odklonů v trestním řízení a dohody o vině a trestu obecně. V kapitole 3 popíšu právní úpravu dohody o vině a trestu v českém trestním řádu. Poté se zaměřím na specifické oblasti dohodovacího řízení, které mají největší vliv na práva obviněného. Zejména se jedná o roli soudu v dohodovacím řízení, aplikace dohody o vině a trestu ve skupinových věcech a zaručení dobrovolnosti jejího sjednání (kapitoly 4-9). Poslední část obsahuje návrhy de lege ferenda a závěrečné shrnutí (kapitoly 9 a 10). Výsledek této práce potvrzuje závěr, že sjednáním dohody o vině a trestu dochází ke značnému omezení práv obviněného. Na druhou stranu, pomocí tohoto může obviněný obdržet mírnější trest. Platí, že čím dříve je dohoda sjednána, tím mírnější...
|
|
|
Dohoda o vině a trestu
Koblasová, Jana ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Dohoda o vině a trestu Abstrakt Předmětem práce je institut dohody o vině a trestu jakožto zvláštní způsob vyřizování trestních věcí. Podstatou dohody o vině a trestu je dohoda státního zástupce a obviněného, ve které se obviněný přiznává ke spáchání skutku, pro který je stíhán, výměnou za uložení mírnějšího trestu, než který by mu hrozil ve standartním trestním řízení. Jde o formu odklonu trestním řízení, která má trestní řízení zrychlit a zjednodušit. českém právním řádu je dohoda o vině a trestu zakotvena poměrně krátkou dobu. jejímu zavedení došlo v tomu, že se v vině a trestu v praxi příliš neuchytila, bylo nutné přijmout určité změny. K těmto došlo v 2020 když se například umožnilo dohodu o vině a trestu sjednat i u zvlášť závažných zločinů. Práce je strukturovaná do šesti kapitol. V možné dohodu o vině a trestu zařadit mezi odklony v trestním řízení. K zodpovězení této otázky nutné objasnit samotný pojem odklonu. Stručně se práce věnuje i historickému vývoji odklonů v českém právním řádu. Druhá kapitola nastiňuje historický kontext dohody o vině a trestu, včetně snah zákonodárce zavést dohadovací řízení již před rokem 2012. Zároveň kapitola pojednává o změnách, které byly zavedeny zákonem č. 333/2020 Sb. Ve třetí kapitole práce zkoumá soulad dohody o vině a trestu se základními zásadami trestního...
|
|
|
Odvolání v trestním řízení
Pícha, Lukáš ; Vokoun, Rudolf (vedoucí práce) ; Mulák, Jiří (oponent)
ODVOLÁNÍ V TRESTNÍM ŘÍZENÍ Abstrakt Tato diplomová práce rozebírá právní úpravu odvolání v trestním řízení. Úvod přibližuje motivaci autora pro zvolení právě tohoto tématu, dále jsou zde vytyčeny základní cíle práce. Hlavním záměrem autora bylo důkladně rozebrat platnou právní úpravu institutu odvolání, přičemž cílem bylo učinit komplexní rozbor. Za tímto účelem autor postupně rozebírá zařazení institutu odvolání do systému opravných prostředků, základní zásady opravného řízení, jakož i vývoj odvolání na území České republiky. Dílčím cílem práce bylo uvést problematické otázky související s odvoláním, polemizovat nad nimi a navrhnout jejich řešení de lege ferenda. V této souvislosti jsou rovněž uvedeny názory předních odborníků včetně klíčových soudních rozhodnutí. Konečně bylo cílem porovnat právní úpravu odvolání se zahraničními právními úpravami, kdy se autor rozhodl pro porovnání institutu odvolání s úpravou v německém a slovenském právním řádu. První kapitola práce se tak věnuje obecné charakteristice opravných prostředků v trestním řízení. Autor se postupně vyjadřuje k podstatě a účelu opravného řízení a pokračuje zařazením institutu odvolání do systému opravných prostředků. Další dvě kapitoly navazují na úvodní část práce, jelikož cílem bylo obecně představit čtenáři odvolání tak, aby se v této...
|
|
|
Role státního zástupce v trestním řízení
Čermák, David ; Mulák, Jiří (vedoucí práce) ; Beranová, Andrea (oponent)
Role státního zástupce v trestním řízení Abstrakt Tato diplomová práce na téma Role státního zástupce v trestním řízení identifikuje a předkládá stěžejní části právní úpravy související s postavením, úlohou a úkoly státního zástupce v trestním řízení. Státní zástupci zastávají při výkonu trestní spravedlnosti významnou a nezastupitelnou roli. V plné míře se projevuje zejména v přípravném řízení trestním, ve kterém státní zástupce uplatňuje svá dozorová oprávnění nad postupem policejního orgánu a disponuje řadou výlučných oprávnění, jenž mu umožňují efektivně kontrolovat a řídit průběh této fáze trestního řízení. Dále je to výlučně státní zástupce, kdo je v České republice oprávněn iniciovat trestní řízení před soudem a zastupovat v něm veřejnou žalobu. Práce si klade za cíl nejen přiblížit stěžejní části právní úpravy týkající se role státního zástupce v trestním řízení, ale kriticky analyzovat a zasadit je do širšího kontextu. K jednotlivým tématům a otázkám přistupuje především koncepčně a snaží se induktivní metodou abstrahovat z konkrétní úpravy (nejen trestního řízení) závěr o tom, jakou roli zástupci této tradiční právní profese zastávají. První část práce zasazuje roli státního zástupce v trestním řízení do historického kontextu a zabývá se vznikem prvních orgánů veřejné žaloby a jejich následnou...
|
|
|
Hlavní líčení
Bartoš, Marek ; Šámal, Pavel (vedoucí práce) ; Vokoun, Rudolf (oponent)
HLAVNÍ LÍČENÍ Abstrakt Tématem této diplomové práce je hlavní líčení, jakožto nejvýznamnější stádium trestního řízení. Právě v něm dochází ke zjištění skutkového stavu na základě dokazování podle přesně daných ustanovení českého trestního řádu a následně také vyslovení viny či neviny obžalovaného. Obsahem této práce je popis průběhu hlavního líčení, a to od vymezení základních zásad, na kterých je vystavěno, přes jeho přípravu, provádění dokazování, až po vynesení rozhodnutí soudu v závěru. Pozornost je věnována teoretickému výkladu stěžejních institutů a také problémům, se kterými se praxe setkává. Práce je doplněna příslušnou judikaturou, úpravou řízení ve věcech mladistvých a právnických osob, a také návrhy de lege ferenda, které jsou buď již součástí návrhu nového trestního řádu nebo by její součástí měly být. Diplomová práce je tvořena celkem pěti kapitolami, úvodem a závěrem. První kapitola se podrobně věnuje uplatnění základních zásad trestního řízení v hlavním líčení a také pojednává o diskutovaném vyjádření a umístění těchto zásad v novém trestním řádu. Jedna z podkapitol podrobněji rozebírá institut dohody o vině a trestu z hlediska zásad. Druhá kapitola popisuje přípravu hlavního líčení, a to zejména doručení obžaloby a jeho samotné nařízení. V rámci jedné podkapitoly je pak rozebrán laický prvek...
|
|
|
Důkaz znaleckým posudkem
Šváb, Martin ; Richter, Martin (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Důkaz znaleckým posudkem Abstrakt Tato diplomová práce se zabývá využitím znaleckého posudku jako důkazu v trestním řízení, podmínkami jeho přípustnosti a možnými vadami takto předložených znaleckých posudků. Znalecké posudky hrají v rámci dokazování v trestním řízení významnou roli a často jsou v procesu dokazování nenahraditelným důkazem. I přes jejich nezastupitelnost však nemají mezi jinými důkazy vyšší váhu či důkazní sílu, a musí tak být, stejně jako ostatní důkazy, hodnoceny podle zásady volného hodnocení důkazů. Práce se zabývá základními instituty důkazního práva, znalecké činnosti, postavením a podmínkami činnosti jednotlivých subjektů znalecké činnosti a dále znaleckých posudků, procesu jejich přípravy a jejich provádění. Popisuje proces přípravy a jednotlivé části znaleckého posudku podle nové právní úpravy provedené zákonem č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (zákon o znalcích) a navazujícími prováděcími vyhláškami. V práci jsou popsány základní náležitosti, které musí znalecký posudek splňovat, aby byl přípustným důkazem v trestním řízení, a současně popisuje, jaké vady u znaleckých posudků rozeznává teorie a praxe na judikatorních příkladech. Jedním z cílů této práce bylo popsat problematiku znalecké činnosti a provádění důkazů znaleckým posudkem v oboru...
|
|
|
Řízení před samosoudcem
Hassmannová, Valentýna ; Říha, Jiří (vedoucí práce) ; Bohuslav, Lukáš (oponent)
Řízení před samosoudcem Abstrakt Tématem diplomové práce je trestní řízení před samosoudcem a jejím cílem je podání uceleného výkladu právní úpravy související s tímto zvláštním typem řízení, nastínění problematických otázek, jejich zodpovězení a předložení vlastních úvah, pokud jde o možnou budoucí právní úpravu. Autorka této diplomové práce se rovněž soustředila na instituty související s řízením před samosoudcem, a sice na trestní příkaz a laický prvek v trestním řízení. Diplomová práce čerpá zejména z odborné literatury, komentovaných právních předpisů, judikatury soudů a odborných článků. Diplomová práce vychází z metod deskripce, analýzy a komparace. V první kapitole diplomové práce se autorka věnuje historickému vývoji řízení před samosoudcem a soudní organizace. Historický exkurz začíná rokem 1848, kdy byly zakotveny některé základní zásady trestního řízení, jež jsou uplatňovány i dnes, a nastal tak počátek moderního trestního procesu. V kapitole jsou postupně rozebrány nejvýznamnější právní předpisy své doby, a to až po období socialistického státu, kdy došlo k zavedení řízení před samosoudcem do českého právního řádu tak, jak ho (s jistými změnami) známe dnes. Jádrem diplomové práce je kapitola druhá, která je zaměřena na rozbor zákonných ustanovení týkajících se řízení před samosoudcem a na...
|
host ::
RSS.