|
|
A Case study of Physiotherapy on a Patient after Liver Transplantation
Hettiaratchi, Lukas ; Kučerová, Ilona (vedoucí práce) ; Sárazová, Daniela (oponent)
Účelem této práce je přezkoumat do hloubky teorii týkající se transplantací jater spolu s rehabilitačním procesem, který s tím souvisí. Navíc vytváří adekvátní kazuistiku pacienta po Tato bakalářská práce je rozdělena na dvě části, část teoretickou a část speciální. První část tvoří informace shromážděné prostřednictvím odborné literatury, zahrnuje anatomii, i a patofyziologii jater. Dále se ponoří do specifik transplantací jater a doporučené fyzioterapie. Druhá část představuje kompletní kazuistiku časné pooperační fyzioterapie u pacienta po transplantaci jater. Kazuistika byla provedena během měsíce klinické - Pacientka po celou dobu fyzioterapeutické péče výrazně pokročila. Její celkový fyzický stav se zlepšil, což vedlo ke schopnosti samostatné vertikalizace a chůze. Klíčová Slova: Játra, transplantace, alkoholové onemocnění jater, portální hypertenze, ascites, fyzioterapie
|
|
|
Význam hlavního histokompatibilního systému pro transplantace krvetvorných kmenových buněk
Graman, Vojtěch ; Slavčev, Antonij (vedoucí práce) ; Dobeš, Jan (oponent)
Geny tvořící hlavní histokompatibilní systém se nacházejí na krátkém raménku chromozomu 6 a kódují povrchové glykoproteiny (HLA glykoproteiny), které zajišťují prezentaci vlastních a cizích peptidů na buněčném povrchu. Ty jsou následně rozpoznávány T- lymfocyty a dalšími buňkami imunitního systému. Když je komplex HLA-peptid rozpoznán jako cizí, dochází k aktivaci T-lymfocytů a dalších složek imunitního systému, a k eliminaci cizorodých buněk. Zejména z tohoto důvodu je inkompatibilita HLA mezi dárcem a příjemcem při transplantaci krvetvorných kmenových buněk (HSCT) původcem silné imunitní odpovědi proti transplantovaným buňkám, a je tedy hlavním kritériem při výběru vhodných dárců kmenových buněk. Tato práce stručně shrnuje dosavadní poznatky o struktuře a funkci HLA antigenů I. a II. třídy. Zaměřuje se na techniky HLA typizace, mezi něž patří serologické metody a dále moderní techniky molekulárně-genetické typizace založené na metodách PCR a sekvenace druhé generace (next-generation sequencing), postupy a význam pro HSCT. Dále se zabývá samotnými procesy HSCT a přípravnou terapií, ale hlavní důraz je kladen na význam HLA inkompatibility mezi příjemci a dárci kmenových buněk a jejich vliv na výsledek HSCT.
|
|
|
Transplantační zákon - právní a etické problémy při jeho aplikaci
Novotná, Kateřina ; Císařová, Dagmar (vedoucí práce) ; Sovová, Olga (oponent)
Práce pojednává o otázkách souvisejících s aplikací transplantačního zákona. Zaměřuje se na posouzení stávající právní úpravy transplantací, označení problematických oblastí transplantačního práva a možnosti jejich nápravy. Práce je rozdělena na několik částí. V úvodu se zabývá historií a vývojem transplantační medicíny, dále obsahuje popis stávající právní úpravy a stručný odkaz na mezinárodní úpravu. Těžiště práce je v rozboru nedostatků české právní úpravy a zdůraznění interdisciplinární povahy transplantačního práva. Na závěr je rozebrána změna transplantačního zákona chystaná ministerstvem zdravotnictví. Český transplantační zákon je právní úpravou moderní a respektující mezinárodní závazky. Charakter úpravy je dán jeho základními aspekty zásadou předpokládaného souhlasu ve spojení s právně garantovanou zárukou respektování relevantně vyjádřeného nesouhlasu, upřednostněním zemřelého dárce před žijícím, principem spravedlnosti při alokaci orgánů čekajícím pacientům, dodržováním zásady piety při nakládání s mrtvým tělem a zákazem finančního prospěchu. Mezi obtíže, s nimiž se české transplantační právo potýká, patří nevyváženost úpravy odběru orgánů zemřelým cizincům, velmi neuspokojivá míra informovanosti veřejnosti odborné i laické, vytvoření eticky konfliktní situace v případě odmítnutí...
|
|
|
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin
Menšíková, Markéta ; Stříž, Ilja (vedoucí práce) ; Krulová, Magdaléna (oponent)
Úloha interleukinu-17 v transplantaci ledvin - abstrakt V p ítomnosti TGF- a IL-6 se naivní CD4+ T-lymfocyty (Thp) vyvinou v Th17 linii, která je charakterizována expresí Ror- t a produkcí interleukinu-17 (IL-17). Ten je sekretován jako glykoproteinový homodimer. Navázání IL-17 na receptor (IL-17R), který je p ítomen na v ech typech bun k, stimuluje produkci prozán tlivých cytokin a chemokin . Pom r Th17:Treg je ve t pu vykazujícím známky rejekce vy í ne u t pu bez rejekce. P ítomnost IL-17 v kultu e epiteliálních bun k proximálních tubul (PTEC) stimuluje jejich produkci IL-6, IL-8, MCP-1 a C3 komponenty komplementu. Sou asné p sobení IL-17 a CD40L synergicky zvy uje produkci IL-6, IL-8 a RANTES. Signalizace od navázání k receptoru na povrchu PTEC a ke zvý ení exprese se uskute uje p es src kinázu a MAP kinázu a nejspí e kon í u transkrip ního faktoru NF- B. V krysích transplanta ních modelech se IL-17 objevuje u allotransplantát druhý den po operaci, jeho mno ství vzr stá do pátého dne, pak klesá a p ed smrtí zví ete vymizí. Není v ak p ítomen v izotransplantátech ani v negativních kontrolách. Objevuje se d íve ne IFN- , který býval pova ován za spou t e rejekce. U pacient s transplantovanou ledvinou bylo rovn p i rejekci pozorováno zvý ené mno ství IL-17 v infiltrátu monocyt ve t pu i v mo ovém sedimentu....
|
|
|
Imunomodulační schopnosti mezenchymálních kmenových buněk - využití v terapii
Pavlíková, Michaela ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Stříž, Ilja (oponent)
Mezenchymální kmenové buňky (MSC, mesenchymal stem cells) jsou intenzivně studovány zejména kvůli jejich možnému klinickému využití. Terapeutický potenciál MSC spočívá nejen ve schopnosti diferenciovat se v buňky mezenchymální, ektodermální a endodermální linie, ale především v jejich imunomodulačních funkcích. MSC umožňují svým působením na buňky imunitního systému podpořit přesmyk imunitní odpovědi ze zánětlivé na protizánětlivou. Schopnost potlačit zánět spolu s možností diferenciace a antiapoptotickým vlivem na okolní buňky činí z MSC slibný prostředek pro léčbu závažných onemocnění. Tato práce pojednává o působení MSC na jednotlivé buňky imunitního systému. Zaměřuje se na popis účinku MSC ve čtyřech modelových případech. Jedná se o experimentální autoimunitní encefalomyelitidu, infarkt myokardu, diabetes mellitus a transplantaci kožního štěpu. Znalost mechanismů spojených s ovlivňováním imunitního systému pomocí MSC spolu s pochopením vlivu specifického prostředí na tyto buňky je zásadní pro jejich využití v klinické terapii. Klíčová slova: mezenchymální kmenové buňky, imunomodulace, autoimunitní onemocnění, transplantace
|
|
|
Vývoj imunitní odpovědi proti lidskému cytomegaloviru
Písková, Lucie ; Žůrková, Kamila (vedoucí práce) ; Fraiberk, Martin (oponent)
Lidský cytomegalovirus (HCMV) je starobylý virus s dvouvláknovou DNA patřící do podčeledi β Herpesvirinae a je všudypřítomný v lidských populacích. Jako u jiných herpesvirů vede primární HCMV infekce k celoživotní latenci a periodicky dochází ke zpětné reaktivaci viru z latence. Přenos tohoto viru závisí na přímém kontaktu mezi lidmi. U imunokompetentních jedinců je primární HCMV infekce většinou asymptomatická, ale reaktivovaný virus je hlavním důvodem nemocí u jedinců se sníženou obranyschopností včetně pacientů s AIDS a příjemců alogenních transplantátů. Tato práce se zabývá HCMV a jeho koexistencí s imunitním systémem hostitele. Dále obsahuje informace o komplikacích způsobených HCMV u pacientů po orgánových transplantacích nebo po transplantacích hematopoetických kmenových buněk.
|
|
|
Studium vlivu mezenchymálních kmenových buněk v kombinaci s imunosupresivní terapií na zánětlivou odpověď v in vivo modelu
Jabůrek, Filip ; Krulová, Magdaléna (vedoucí práce) ; Brdička, Tomáš (oponent)
Po mnoho let jsou používána imunosupresivní léčiva při léčbě autoimunitních onemocnění a postransplantační léčbě. Ovšem tato léčiva přináší mimo svých nesporných výhod také celou řadu nežádoucích vedlejších účinků. Nejčastěji se vyskytujícími nežádoucími účinky jsou například zvýšený krevní tlak, zhoršená funkce ledvin a náchylnost k běžným infekcím. V posledních letech proto vyvstala otázka možnosti využití jiných léčebných postupů, které by s sebou nenesly tyto negativní efekty. Jedním z nově zkoumaných přístupů je aplikace mezenchymálních kmenových buněk (MSCs), které disponují přednostmi jako jsou imunomodulační schopnosti, bezpečnost a relativně snadná dostupnost. Samotné použití kmenových buněk ovšem nepřináší dostatečně silnou imunomodulaci. Navzdory rozsáhlému výzkumu MSCs je jen malá část zaměřena na jejich použití v kombinaci s imunosupresivní terapií. Proto jsem se ve své práci zaměřil na použití nižších dávek imunosupresivní terapie ve spojení s kmenovými buňkami. Kombinovaná terapie přináší výhody obou přístupů, jelikož je díky ní možné snížit negativní vedlejší účinky imunosupresiv. To je umožněno podáním jejich nižší dávky, která ovšem stále ve spojení s MSCs poskytuje dostatečně silnou inhibici imunitní odpovědi v porovnání s běžně užívanými postupy. Cílem mé práce proto bylo...
|
|
|
Alternative methods for visualization of pancreatic islets.
Gálisová, Andrea ; Jirák, Daniel (vedoucí práce) ; Krššák, Martin (oponent) ; Kratochvílová, Simona (oponent)
Transplantace pankreatických ostrůvků (PIs) představuje alternativní metodu léčby diabetu 1. typu. Monitorování transplantovaných PIs pomocí vhodné zobrazovací metody může přispět k zlepšení výsledků transplantace. V předkládané disertační práci jsme testovali nové způsoby zobrazení PIs pomocí magnetické rezonance (MR) a optického zobrazování, konkrétně MR metodu založenou na přenosu saturace magnetizace přes chemickou výměnu (Chemical Exchange Saturation Transfer - CEST), fluorovou (19 F) MR a optické zobrazování. Frekvenčně selektivní CEST metoda byla použita pro zobrazování PIs značených pomocí dvou CEST kontrastů. Na MR obrazech jsme detekovali pouze slabý signál ze značených ostrůvků, které byly navíc poškozené. Tyto výsledky ukazují, že tento typ kontrastů není vhodný pro značení a zobrazování pankreatických ostrůvků. V druhém experimentu jsme monitorovali geneticky modifikované bioluminiscenční ostrůvky transplantované do arteficiálních skeletů implantovaných do podkoží, které představují alternativní transplantační místo. Multimodálním zobrazováním (MR a bioluminiscence) jsme určili optimální časování transplantačních kroků. Ostrůvky transplantované diabetickým potkanům podle optimalizovaného protokolu byly dostatečně prokrvené a funkční. Vyvinuli jsme také nový trimodální zobrazovací model...
|
|
|
Studium diferenciačního potenciálu spermatogoniálních kmenových buněk pomocí transplantačních experimentů u obratlovců
Kodedová, Barbora ; Krylov, Vladimír (vedoucí práce) ; Pšenička, Martin (oponent)
Spermatogonie, neboli spermatogoniální kmenové buňky jsou nezbytné pro udržení samčí plodnosti. Ve složitém procesu spermatogeneze, probíhajícím ve varlatech, tyto pluripotentní kmenové buňky proliferují a diferencují za vzniku spermií. Technika spermatogoniální transplantace byla poprvé popsána v roce 1994 na hlodavcích a umožnila studium biologie samčích zárodečných buněk. Následující řada studií mezidruhových i vnitrodruhových přenosů testikulární tkáně, odhalila regenerativní schopnosti transplantovaných spermatogoniálních kmenových buněk a jejich možné využití. V dnešní době jsou vytvořeny systémy transplantací spermatogonií u mnoha obratlovců, které umožňují mimo studia vývoje spermií i umělou produkci samčích a samičích gamet odvozených ze zárodečných buněk dárce. Diferenciační potenciál spermatogoniálních kmenových buněk umožnil i tvorbu transgenních organismů genetickou manipulací izolovaných spermatogonií s následnou transplantací do vhodného příjemce. Spermatogoniální transplantace by v budoucnosti mohla najít své uplatnění v regenerativní medicíně, léčbě poruch spermatogeneze, nebo sloužit k zachování genofondu ohrožených druhů živočichů.
|
|
|
Huntington's disease modeling and stem cell therapy in spinal cord disorders and injury
Hruška-Plocháň, Marián ; Motlík, Jan (vedoucí práce) ; Bjarkam, Carsten (oponent) ; Roth, Jan (oponent)
Neurologické poruchy postihují více než 14 % světové populace a společně s traumatickým poškozením mozku a míchy představují významnou zdravotní a socioekonomickou zátěž. Výskyt dědičných a idiopatických neurodegenerativních poruch a akutních poškození CNS navíc zaznamenává globální nárůst a neurovědecká komunita je proto stavěna před množství nezodpovězených otázek. To je důvodem, proč lze pokládat výzkum poruch CNS za klíčový. Vzhledem k tomu, že zvířecí modely nemocí a traumatických poškození CNS mají nepostradatelnou úlohu v projekci výsledků základního výzkumu do klinické praxe, tato práce je zaměřena na vytvoření nových zvířecích modelů a jejich využití v preklinickém výzkumu. Vytvořili a charakterizovali jsme transgenní model miniaturního prasete pro Huntingtonovu chorobu, jenž je doposud jediným prasečím modelem a představuje velice hodnotný subjekt pro dlouhodobé testování bezpečnosti léčby. Dále jsme zkřížili již charakterizovaný myší model Huntingtonovy choroby s myším modelem gad postrádajícím expresi UCHL1 s výsledky, které potvrzují teorii o "ochranné" funkci agregátů mutovaného huntingtinu a vedou k předpokladu, že funkce UCHL1 v ubiquitin proteazomového systému mohou být v Huntingtonově chorobě narušené. Traumatické poškození a amyotrofická laterální skleróza (ALS) jsou dvěma...
|
host ::
RSS.