|
|
Kolektivní vyjednávání
Dobeš, Vojtěch ; Pichrt, Jan (vedoucí práce) ; Morávek, Jakub (oponent)
Kolektivní vyjednávání Tématem této diplomové práce je kolektivní vyjednávání. Vedle individuálního pracovního práva se jedná o tradiční obor pracovního práva, jehož kořeny sahají až do 19. století. Na českém území byly položeny základy moderního kolektivního práva v už v roce 1870, kdy byl přijat tzv. koaliční zákon. Velký rozkvět kolektivního pracovního práva poté nastal v období první Československé republiky. V současné době má kolektivní vyjednávání nezastupitelné místo v české společnosti. Cílem práce je kolektivní vyjednávání popsat a zamyslet se nad nedostatky české právní úpravy, případně přispět do obecného diskurzu úvahami de lege ferenda. Práce se skládá z úvodu, třech kapitol a závěru. První kapitola je věnována pramenům a právní úpravě kolektivního vyjednávání. Kromě zakotvení v českém právním řádu, a to i na ústavní úrovni, mají na kolektivní vyjednávání zásadní vliv dokumenty mezinárodních organizací, zejména úmluvy Mezinárodní organizace práce. Opomenout nelze ani vliv Rady Evropy či Evropské unie. Druhá kapitola popisuje subjekty kolektivního vyjednávání. Prvním ze subjektů je stát, který hraje nezastupitelnou úlohu jak už na úrovni legislativní, tak i jako jeden z účastníků tzv. Tripartity. Dalším subjektem jsou odborové organizace, respektive odborové svazy a odborové centrály. Značná...
|
|
|
Odborová organizace jako právnická osoba
Bartoš, Přemysl ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
v českémjazyce Tato práce se zabývá odborovou organizací z pohledu typologie právnických osob, tj. snaží se popsat znaky odborové organizace jakožto právnické osoby a její zařazení v systému práva. Tento úhel pohledu na předmětnou problematiku nebyl dodnes příliš prozkoumán, tradičněji je na odborové organizace nahlíženo zejména prostřednictvím jejich funkcí či úlohy v sociálním dialogu, přitom základní otázka co vlastně odborová organizace je z hlediska typu právnické osoby, nebývá příliš akcentována. Kvalifikace pojmu odborové organizace je založena na několika východiscích, z nichž každému je věnována jedna část této práce. Prvním je vymezení pojmu kolektivního pracovního práva, který je s pojmem odborové organizace velmi úzce propojen, dále je zde poměrně obsáhlý historický exkurz, který umožňuje lepší pochopení kořenů současného chápání této problematiky. Dalším důležitým aspektem je právní úprava zakotvená v mezinárodních dokumentech, které zajišťují ochranu práva sdružovacího a konkretizují, co do této oblasti spadá. Tato ochrana se přirozeně promítá i do ústavního pořádku České republiky. V současnosti je rovněž velmi důležitý proces vzniku nového občanského zákoníku, který se stal klíčovou normou pro regulaci odborových organizací, a které se samy velmi aktivně podílely prostřednictvím...
|
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
|
|
Československé odborové rekreace ROH v letech 1945 až 1989
Kafková, Věra ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odborových rekreací pořádaných Revolučním odborovým hnutím v Československu mezi lety 1945 - 1989. Teoretickými východisky práce jsou koncept volného času, ROH a odborových rekreací, a to včetně všech jejich typů (výběrové domácí a zahraniční rekreace, závodní rekreace, pionýrské tábory ROH). Práce získává své poznatky jednak z archivních pramenů a rozhovorů s pamětníky, jednak na základě studia sekundární literatury. Práce popisuje odlišnosti mezi jednotlivými typy rekreací a představuje jejich proměny v čase. Zároveň celou problematiku odborových rekreací vztahuje ke konceptu volného času, jakožto předpokladu pro vznik odborových rekreací. Detailně se také věnuje roli ROH v samotném organizování rekreací. Cílem práce je zpracovat základní trendy, směry a změny odborových rekreací a jejich typologii.
|
|
|
Role of trade unions as representatives of working citizens in Czech Republic and Germany
Bukaiová, Paulína ; Pospíšilová, Tereza (vedoucí práce) ; Dohnalová, Marie (oponent)
Moja diplomová práca sa zaoberá rolou odborových organizácií ako zástupcov zamestnancov v Českej republike a v Nemecku. Cieľom tejto diplomovej práce je predstavenie zastupovania kolektívnych a individuálnych záujmov zamestnancov na rôznych úrovniach - od národnej po podnikovú úroveň. Moja diplomová práca predstavuje tiež postavenie odborov voči štátu a zamestnávateľom. V poslednej kapitole sa práca venuje celospoločenským témam a výzvam, ktorým sa odbory taktiež venujú. Na záver ponúka diplomová práca porovnanie roly odborov na spomenutých úrovniach reprezentácie v Českej republike a Nemecku.
|
|
|
Československé odborové rekreace ROH v letech 1945 až 1989
Kafková, Věra ; Štemberk, Jan (vedoucí práce) ; Šalanda, Bohuslav (oponent)
Tato diplomová práce se zabývá problematikou odborových rekreací pořádaných Revolučním odborovým hnutím v Československu mezi lety 1945 - 1989. Teoretickými východisky práce jsou koncept volného času, ROH a odborových rekreací, a to včetně všech jejich typů (výběrové domácí a zahraniční rekreace, závodní rekreace, pionýrské tábory ROH). Práce získává své poznatky jednak z archivních pramenů a rozhovorů s pamětníky, jednak na základě studia sekundární literatury. Práce popisuje odlišnosti mezi jednotlivými typy rekreací a představuje jejich proměny v čase. Zároveň celou problematiku odborových rekreací vztahuje ke konceptu volného času, jakožto předpokladu pro vznik odborových rekreací. Detailně se také věnuje roli ROH v samotném organizování rekreací. Cílem práce je zpracovat základní trendy, směry a změny odborových rekreací a jejich typologii.
|
|
|
Role odborů při prosazování genderové rovnosti v pracovněprávních vztazích
Brdková, Jitka ; Havelková, Hana (vedoucí práce) ; Kobová, Ĺubica (oponent)
Předkládaná diplomová práce je zaměřena na otázku rovnosti mužů a žen v pracovněprávních vztazích s cílem zhodnotit, jakou roli hrají či mohou hrát odborové organizace v prosazování genderové rovnosti. V teoretické části práce jsou představeny základní koncepty genderové problematiky a nastíněn historický vývoj odborového sdružování v Českých zemích. Pozornost je věnována legislativním normám upravujícím podmínky odborového sdružování a rozboru zákonných opatření na podporu rovnosti v pracovněprávních vztazích. Empirická část práce se věnuje analytickému rozboru textů kolektivních smluv a analýze polostrukturovaných rozhovorů realizovaných se zástupci odborových svazů a Výboru pro rovné příležitosti mužů a žen při Českomoravské konfederaci odborových svazů.
|
|
|
Vývoj kolektivního pracovního práva na území České republiky
Bartáková, Karolína ; Tröster, Petr (vedoucí práce) ; Vysokajová, Margerita (oponent)
Rigorózní práce se zabývá vývojem kolektivního pracovního práva na území České republiky od dob Rakouska-Uherska až do současnosti. Je zde objasněn pojem kolektivní pracovní právo, včetně jeho postavení v systému práva s akcentem na subjekty kolektivního pracovního práva. Práce zároveň seznamuje s prameny kolektivního pracovního práva a zevrubně se zabývá zákoníkem práce i zákonem o kolektivním vyjednávání. Hlavnímu tématu, tedy vývoji kolektivního pracovního práva na území České republiky se podrobně věnují kapitoly týkající se vývoje kolektivního pracovního práva do vzniku České republiky, vývoji kolektivního pracovního práva v Československu a současná právní úprava kolektivního pracovního práva. Podstatná část práce se zabývá procesem kolektivního vyjednávání, jehož nedílnou součást tvoří sociální dialog. Kolektivním pracovním sporům jako jsou stávka a výluka, včetně jejich řešení jsou věnovány samostatné kapitoly. Závěr rigorózní práce se věnuje kolektivnímu pracovnímu právu v mezinárodních souvislostech.
|
|
|
Odborová organizace jako právnická osoba
Bartoš, Přemysl ; Hůrka, Petr (vedoucí práce) ; Štefko, Martin (oponent)
v českémjazyce Tato práce se zabývá odborovou organizací z pohledu typologie právnických osob, tj. snaží se popsat znaky odborové organizace jakožto právnické osoby a její zařazení v systému práva. Tento úhel pohledu na předmětnou problematiku nebyl dodnes příliš prozkoumán, tradičněji je na odborové organizace nahlíženo zejména prostřednictvím jejich funkcí či úlohy v sociálním dialogu, přitom základní otázka co vlastně odborová organizace je z hlediska typu právnické osoby, nebývá příliš akcentována. Kvalifikace pojmu odborové organizace je založena na několika východiscích, z nichž každému je věnována jedna část této práce. Prvním je vymezení pojmu kolektivního pracovního práva, který je s pojmem odborové organizace velmi úzce propojen, dále je zde poměrně obsáhlý historický exkurz, který umožňuje lepší pochopení kořenů současného chápání této problematiky. Dalším důležitým aspektem je právní úprava zakotvená v mezinárodních dokumentech, které zajišťují ochranu práva sdružovacího a konkretizují, co do této oblasti spadá. Tato ochrana se přirozeně promítá i do ústavního pořádku České republiky. V současnosti je rovněž velmi důležitý proces vzniku nového občanského zákoníku, který se stal klíčovou normou pro regulaci odborových organizací, a které se samy velmi aktivně podílely prostřednictvím...
|
|
|
Struktura odborového tisku v letech 1948-1956
Seemanová, Petra ; Köpplová, Barbara (vedoucí práce) ; Bednařík, Petr (oponent)
Diplomová práce Struktura odborového tisku v letech 1948-1956 se zaměřuje na období od 25. února 1948 - 26. února 1956. Pro objasnění celkového dobového kontextu popisuje první část práce historické reálie s důrazem na politiku. V souvislosti s tímto je zmíněno dění uvnitř Revolučního odborového hnutí (ROH), které se vyvíjelo zcela v souladu s politickým kurzem. Pro úplné dokreslení je taktéž popsána situace v českém tisku, která se odrážela v tisku odborového hnutí. Druhá a třetí část práce se nejprve zaměřuje na celkové fungování odborového tiskového aparátu. To zahrnuje popis organizace řízení tisku, fungování jeho distribuce, propagace a nastíněn je krátce systém jeho archivování. Práce se blíže zabývá fungováním redakcí i samotnými redaktory. Především jsou vyzdviženy osudy dvou redaktorů Františka Dvořáka a Jiřího Síly - osobností, které ve své době udávaly odborovému tisku směr. Podrobněji je taktéž představena problematika dělnických dopisovatelů. Detailněji se zde píše i o dobovém fungování vydavatelství Práce. Čtvrtá část se již zabývá samotnou strukturou tisku odborového hnutí. Tisk je zde rozdělen podle základních charakteristik noviny a časopisy vydávané ÚRO, svazový a sektorový tisk a závodní časopisy. Podrobnější rozbory důležitých titulů je možné nalézt v jednotlivých podkapitolách....
|
host ::
RSS.