|
|
Vliv vybraných parametrů vod na morfologii žaber sivena amerického a strukturu ichthyofauny Jizerských hor
Hušek, Jiří ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce) ; Dušek, Martin (oponent)
Výskyt ichthyofauny na území Jizerských hor je kromě jiných faktorů limitován i parametry chemismu vod. Mezi nejzásadnější fyzikálně-chemické charakteristiky vody, které ovlivňují přežívání ryb v tocích, patří hodnota pH a s ní související koncentrace toxické frakce hliníku (anorganický monomerický hliník - Ali). Nízké pH a zvýšené koncentrace Ali zapříčiňují u ryb celou škálu poškození. Tato práce pojednává o vlivu zmiňovaných parametrů chemismu vod na rozšíření ichthyofauny v Jizerských horách a morfologii žaberního aparátu sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který je dominantním druhem na území náhorní plošiny. Výsledky studie ukazují, že rybí obsádka acidifikovaných toků je z hlediska druhové diverzity chudší než obsádka toků bez výrazných acidifikačních epizod. Analýzy žaberních deformit u sivena obývajícího acidifikovaný tok pak dokládají, že působení nízkého pH a zvýšených koncentrací Ali má do jisté míry časově-kumulativní účinek, jenž se na žábrách ryb projevuje celou řadou změn degenerativního charakteru. Klíčová slova: Jizerské hory, ichthyofauna, siven americký, morfologie žaberního aparátu, chemismus vod, toxická frakce hliníku, acidifikace
|
|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Vybraní obratlovci Jizerských hor v badatelsky orientované výuce zoologie na základních a středních školách
Kršková, Adéla ; Andreska, Jan (vedoucí práce) ; Hanel, Lubomír (oponent)
Práce má dvě části, a to teoretickou, zahrnující samostatnou kapitolu o Jizerských horách jako celku s uvedením jejich geologické stavby, klimatu, botanického i zoologického složení a tří osobností, které jsou s Jizerskými horami spojovány, a část praktickou. V první kapitole jsou v deseti podkapitolách vytipováni obratlovci běžně obývající Jizerské hory, kteří by mohli být zařazeni do výuky přírodopisu sedmé a osmé třídy základní školy nebo biologie nižších ročníků víceletých gymnázií či zoologie gymnázií. V další kapitole jsou zmíněné naučné stezky, které jsou později v praktické části navrhovány jako obohacující prvky zoologických exkurzí, které v rámci chráněné krajinné oblasti musí být vedeny po vyznačených cestách. Své místo v práci má i kapitola o ptačí oblasti Jizerských hor, která byla vymezena díky tetřívku obecnému a sýci rousnému. V předposlední kapitole teoretické části jsou uvedena vybraná střediska ekologické výchovy, případně organizace, které pro školy pořádají programy zaměřené na obratlovce, dále je zde zmíněno zařazení výuky přírodopisu v základních školách a je zdůrazněn uskutečněný průzkum, který spočíval ve zjištění učebnic, které se na základních školách v okolí Jablonce nad Nisou používají. V závěru má své místo zařazení výuky biologie na gymnáziích s přihlédnutím k...
|
|
|
Fytoplankton vodárenských nádrží Jizerských hor ve vztahu k upravitelnosti vody
Čermáková, Anna ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Procházková, Lenka (oponent)
Jizerské hory se rozkládají v severních Čechách, které byly ve druhé polovině 20. století významně ovlivněny kyselou atmosférickou depozicí. Tato horská oblast leží na velmi citlivém geologickém podloží krkonošsko - jizerského krystalinika a je charakteristická převládajícím smrkovým porostem, přirozeně kyselými půdami podzolového typu, relativně velkou plochou rašelinišť ve vrcholových partiích hor, drsným klimatem a vysokými ročními úhrny srážek. Z důvodu častých a vydatných srážek a velmi malé infiltrace vody do půdy zde v minulosti často docházelo k povodním, které byly velmi nebezpečné pro osídlené podhůří hor, proto byl na počátku 20. století navržen plán na výstavbu soustavy údolních nádrží, které by tvořily významnou protipovodňovou ochranu oblasti. V 70. letech stoupla potřeba nových zdrojů pitné vody, a proto byla přehrada Souš přebudována na vodárenskou nádrž a v 80. letech byla na řece Kamenici postavena údolní nádrž Josefův Důl. Obě nádrže měly již od počátku dystrofní charakter a nádrž Souš se vyznačovala přirozeně vyššími koncentracemi hliníku. Vzhledem k antropogenní acidifikaci byly obě nádrže a jejich povodí bez ryb až do úspěšného vysazení sivena amerického v 90. letech Fytoplankton nádrží byl acidifikací také významně ovlivněn a to do takové míry, že po ústupu acidifikace je...
|
|
|
Vliv vybraných parametrů vod na morfologii žaber sivena amerického a strukturu ichthyofauny Jizerských hor
Hušek, Jiří ; Dušek, Martin (oponent) ; Švátora, Miroslav (vedoucí práce)
Výskyt ichthyofauny na území Jizerských hor je kromě jiných faktorů limitován i parametry chemismu vod. Mezi nejzásadnější fyzikálně-chemické charakteristiky vody, které ovlivňují přežívání ryb v tocích, patří hodnota pH a s ní související koncentrace toxické frakce hliníku (anorganický monomerický hliník - Ali). Nízké pH a zvýšené koncentrace Ali zapříčiňují u ryb celou škálu poškození. Tato práce pojednává o vlivu zmiňovaných parametrů chemismu vod na rozšíření ichthyofauny v Jizerských horách a morfologii žaberního aparátu sivena amerického (Salvelinus fontinalis), který je dominantním druhem na území náhorní plošiny. Výsledky studie ukazují, že rybí obsádka acidifikovaných toků je z hlediska druhové diverzity chudší než obsádka toků bez výrazných acidifikačních epizod. Analýzy žaberních deformit u sivena obývajícího acidifikovaný tok pak dokládají, že působení nízkého pH a zvýšených koncentrací Ali má do jisté míry časově-kumulativní účinek, jenž se na žábrách ryb projevuje celou řadou změn degenerativního charakteru. Klíčová slova: Jizerské hory, ichthyofauna, siven americký, morfologie žaberního aparátu, chemismus vod, toxická frakce hliníku, acidifikace
|
|
|
Ryby a bentos Černé Nisy a jejich kontaminace kovy v období zotavování z acidifikace
Burdová, Lucie ; Hořická, Zuzana (vedoucí práce) ; Slavík, Ondřej (oponent)
Cílem této práce bylo porovnání chemizmu toku Černá Nisa v Jizerských horách na sklonku éry silné antropogenní acidifikace (v polovině 90. let 20. století) a v období současného intenzivního chemického i biologického zotavování z acidifikace, a studium nynějšího oživení Černé Nisy. V průběhu r. 2008 byly sledovány fyzikálně-chemické parametry vody, druhová a věková skladba ryb a kvalitativní a kvantitativní složení makrozoobentosu, který představuje nejdůležitější součást potravy ryb. Zvláštní pozornost byla věnována obsahu toxických kovů (Be, Al, Cr, Mn, Fe, Co, Ni, Cu, Zn, As, Cd, Pb, Hg) ve vodě, hlavních zástupcích bentických organizmů a ve vybraných tkáních sivena amerického. Srovnání chemického složení vody s výsledky z let 1994, 1996 a 1997 prokázalo ústup acidifikace, přes sezónní výkyvy chemizmu a stále vysoké množství síranů a nitrátů ve vodě. Tok je od poloviny 90. let osídlen stabilní populací sivena amerického (Salvelinus fontinalis), nepůvodního, dnes dominantního druhu, který je mimořádně odolný vůči kyselosti vody. V současné době se zde nachází také stabilní populace jednoho z původních druhů ryb, střevle potoční (Phoxinus phoxinus). Druhové zastoupení makrozoobentosu ukazuje na mírně kyselý charakter toku, který umožňuje přítomnost organizmů s nižší tolerancí ke kyselosti vody....
|
|
| |
host ::
RSS.