Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 10 záznamů.  Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Dendrologická naučná stezka v Národním parku Podyjí a její začlenění do stávající sítě turistických tras
Šlechtová, Hana ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomové práce se zabývá vytvořením dendrologické naučné stezky a jejím začleněním do stávající sítě turistických tras. K navržení trasy naučné stezky bylo zvoleno území Národního parku Podyjí a to lokalita Lesná Ledové sluje. Práce se dále zabývá průzkumem biotopů a dřevin na tomto území. Podle jejich umístění v terénu podél stezky, byla navržena jednotlivá zastavení. Téma samotných zastavení tvoří grafické a textové přílohy k jednotlivým dřevinám a jejich významu v biotopech Národního parku. Byly provedeny grafické návrhy všech informačních tabulí. Tyto jsou prezentovány jako samostatné výstupy naučné stezky. Diplomová práce se zabývá průzkumem již stávající sítě turistických tras v lokalizovaném území. Nabízí možnosti turistů využití navrhované naučné stezky v celkovém zhodnocení atraktivních turistických cílů Národního parku Podyjí. Na území národního parku byly průzkumem šetřeny již existující naučné stezky. Předmětem šetření byla tematika, délka a návrhy informačních tabulí.
Využití městské zeleně pro výuku předmětů s přírodovědnou, lesnickou a environmentální tematikou
Šlechta, Rostislav ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce)
Tato diplomová práce si klade za cíl vytvořit koncepci využití parků městské zeleně ve městě Znojmě pro výuku předmětů s biologickou, lesnickou a environmentální tematikou. Provést základní přehled dřevin vybrané vhodné plochy městské zeleně; určit cílovou skupinu žáků a navrhnout téma terénní výuky v souladu s náplní osnov vyučovaných předmětů. Vybrat vhodnou, bezpečnou exkurzní trasu, vypracovat stručný výukový materiál pro pedagogy a navrhnout způsob ověření účelnosti terénní výuky.
Morfologická variabilita rodu bříza (Betula L.) ve vybraných oblastech ČR se zaměřením na tetraploidní zástupce
Linda, Rostislav ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Jana, Jana (oponent)
Předkládaná práce se zabývá rozlišením diploidních (dvě sady chromozomů, 2n) a tetraploidních (čtyři sady chromozomů, 4n) jedinců z rodu bříza (Betula L.) na základě makroskopických znaků měřených na jejich listech (klasická morfometrika). Tato metoda je dobře proveditelná i v terénních podmínkách za použití běžných kancelářských potřeb (pravítko, úhloměr). Dalším cílem práce je zhodnocení genetické variability v rámci tetraploidních taxonů, jejichž systematika je stále předmětem diskuzí. Pro statistickou analýzu bylo vzorkováno celkem 97 jedinců z 11 lokalit z oblasti Šumavy, přičemž na každém z jedinců byly vybrány 4 listy. Za účelem rozlišení ploidie bylo na každém listu měřeno celkem 20 znaků (16 kvantitativních a 4 kvalitativní). Vzorky jedinců byly taktéž analyzovány metodou průtokové cytometrie pro určení skutečné velikosti genomu každého jedince. Rozdílnosti v hodnotách měřených znaků mezi jedinci s odlišnou ploidií (velikostí genomu) byly statisticky testovány, přičemž významné rozdíly byly pozorovány u 12 ze 16 testovaných kvantitativních znaků a 2 kvalitativních znaků. Pro předpověď ploidie jedince na základě listových parametrů byla navržena klasifikační funkce se třemi vstupními parametry, která měla na původních datech (z oblasti Šumavy) úspěšnost 96 %. Spolehlivost navržené funkce byla ověřena na dalších třech lokalitách v rámci ČR a porovnána s funkcemi navrženými v minulosti jinými autory. Průměrná úspěšnost navržené klasifikační funkce byla 89 %, což je nejvíce ze všech porovnávaných. Genetická variabilita, zejména tetraploidních taxonů, je v textu zmíněna v souvislosti s dřívější prací autora. Rozlišení B. pubescens a B. carpatica se na základě použitých genetických markerů nepodařilo. Genetickou nerozlišitelnost těchto taxonů zmiňují i některé práce zahraničních autorů, zatímco v české literatuře jsou tyto taxony zpravidla rozlišovány jako samostatné druhy.
Srovnání prosperity sadebního materiálu běžné velikosti a odrostků po výsadbě na lesní stanoviště
Kaiser, Josef ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Tužinský, Marek (oponent)
V ČR se ročně zalesňuje přibližně 20 tis. ha ploch po mýtních těžbách. V posledních deseti letech pozorujeme časté období jarního a pozdně letního sucha, které významně negativně ovlivňuje přežívání klasických sazenic (KS). Proto je nutné hledat metody, které by v případě potřeby tyto ztráty snížily. Jedním způsobem je využití obalovaných sazenic, druhým využití sadebního materiálu (SM) větších dimenzí (poloodrostků a odrostků), které jsou více rezistentní k nepříznivým vlivům prostředí než KS. Výhodou poloodrostků a odrostků je také kratší doba péče o kultury a nižší náklady na její zajištění oproti KS. Z této potřeby vyplývá zadání mé bakalářské práce. Cílem bylo zjistit, jaké jsou parametry mortality a růstu těchto rozdílných typů SM, navíc ještě v antropogenně ovlivněných lokalitách. Jako modelové dřeviny byly vybrány: dub letní (Quercus robur) a lípa srdčitá (Tilia cordata). SM byl prostokořenný (KS, poloodrostky a odrostky) a výsadba probíhala mechanizovaně (do vrtaných jamek) v pokusných lokalitách Truba (Kostelec nad Černými lesy) a Hůrka (Planá nad Lužnicí). První část pokusu byla založena na lokalitě Truba v prostorách bývalé lesní školky a sestávala z KS a odrostků lípy srdčité, druhá část pokusu byla založena na stanovišti Hůrka v prostorách rekultivované pískovny, kde byly použity KS i odrostlé sazenice lípy i dubu. Ani na jedné lokalitě se neprovádělo vyžínání. Měření se opakovalo na jaře a na podzim v letech 2012-15 na Truba a 2015 na Hůrce. Zjišťovala se výška SM pomocí měřící latě a jeho tloušťka krčku pomocí digitálního měřítka. Následně byla data zhodnocena v Excelu a statisticky zpracována Kruskal-Wallisovým testem. Z výsledků vyplývá, že na pokusné ploše Truba je mortalita KS pětkrát vyšší než u odrostků. Podobný výsledek byl dosažen i na lokalitě Hůrka u stejné dřeviny (lípa), i když mortalita u KS je jen dvojnásobně vyšší než u odrostků. Nejnižší mortality dosáhly překvapivě poloodrostky. Srovnání KS a odrostků dubu nepřineslo fakticky žádný rozdíl v mortalitě. Mortalita dubového SM byla obecně výrazně nižší než u lípy. Statistické testování prokázalo, že rozsah souborů pro vědecké posouzení tohoto parametru nebyl v této studii dostatečný. Ze zjištěného vyplývá, že významným faktorem, který působí na mortalitu, jsou kromě typu SM i další, zatím nespecifikované vlivy prostředí.
Testování účinnosti chuťových repelentů pro ochranu zakládaných výsadeb lesních dřevin před okusem zvěří
Triner, Libor ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Kupka, Ivo (oponent)
Hlavním cílem této diplomové práce je posouzení účinnosti dvou repelentních přípravků s přísadami účinných látek denatonium benzoátu a kapsaicinu při ochraně nově zakládaných lesních kultur před okusem zvěří. Repelenty byly testovány na dvou odlišných experimentálních plochách s výsadbou jedle bělokoré (Abies alba). Aplikace repelentů proběhla ve třech termínech a celkem třikrát byly také zjišťovány způsobené škody, které byly zařazeny v rámci šestistupňové stupnice hodnocení. Účinnost zmíněných repelentů byla prokázána již při druhém termínu vyhodnocování škod způsobených zvěří. Během více než 14 měsíčního pokusu bylo poškozeno téměř 2,5krát méně sazenic ošetřených repelenty na bázi denatonium benzoátu a kapsaicinu než sazenic neošetřených, sloužících jako kontrola. Nejčastější formou poškození stromku zvěří bylo ukousnutí terminálního pupenu s malým rozsahem dalšího poškození. Poškození sazenic zvěří se významně lišilo i v rámci zkoumaných ploch. Použití repelentů nemělo vliv na fyziologický úhyn sazenic. Dospělo se k závěru, že za většinu škod je odpovědný srnec obecný (Capreolus capreolus). Na základě několika vědeckých prací na téma účinnosti repelentních přípravků na bázi kapsaicinu a denatonium benzoátu bylo usouzeno, že hlavní účinnou látkou v testovaných repelentech je kapsaicin.
Potenciál využití brassinosteroidů v lesním semenářství se zřetelem na druhy využitelné k produkci vánočních stromků
Jílek, Jan ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Olga, Olga (oponent)
Cílem práce bylo posoudit vliv brassinosteroidů na klíčení borovice lesní (Pinus sylvestris L.). V práci byly hodnoceny účinky synteticky připraveného analogu 24-epibrassinolidu ve třech různých koncentracích a v kontrole (0 % účinné látky) na klíčení semen borovice lesní (Pinus sylvestris L.). Semena byla v roztocích o příslušné koncentraci použitého brassinosteroidu máčena 48 hodin před započetím pokusu. U kontroly máčení proběhlo v destilované vodě. Semena byla dále rozdělena do dvou teplotních režimů, stresovaného a nestresovaného. Ve stresovaném teplotním režimu byla semena vystavena přechodně teplotám až 42 °C. V nestresovaném režimu probíhalo klíčení po celou dobu pokusu při teplotách definovaných normou ČSN 48 1211. Na každou kombinaci koncentrační varianty a kultivačního režimu bylo použito 500 kusů semen. Semena byla vyseta po sto kusech do klíčních nádob na vodou zavlažený filtrační papír. Nádoby byly umístěny do růstové komory. Plně naklíčená semena (klíček je 4x delší než samotné semeno) byla počítána a byla měřena konkrétní délka klíčku každého naklíčeného semene. Nejlepší výsledek ukázala koncentrace H-nejvyšší (0,4 mg. l-1), a to v obou režimech, ve stresovaném i optimálním. Vysoká koncentrace zvýšila klíčivost v nestresovaném režimu o 16,8 % a při stresu dokonce o 31 % ve srovnání s klíčivostí semen v kontrolní variantě.
Lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích
Skibková, Lucie ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Ulbrichová, Iva (oponent)
Po imisní kalamitě, která vyvrcholila v 70.-80. letech byly Jizerské hory poměrně rychle zalesněny. U nové generace dominantně smrkových porostů je nyní potřebná druhová, věková i strukturální diferenciace. Nejen extrémní klimatické podmínky, ale i značný tlak spárkaté zvěře a hlodavců zapříčiňují, že na některých místech je obohacení smrkových porostů o jiné dřevinné druhy velice složitým a náročným úkolem. Jednou z potenciálně vhodných dřevin do kyselých a exponovaných horských stanovišť je bříza karpatská (Betula carpatica), která je však dosud velmi málo probádaným druhem. Hlavním tématem této bakalářské práce je vyhodnocení prosperity experimentální výsadby břízy karpatské, založené v roce 2008 u osady Jizerka v lokalitě Panelová cesta. Dílčími úkoly bylo navázat na starší měření na stanovené pokusné ploše, provést další sérii biometrických šetření, stanovit mortalitu, výšku a výškový přírůst a na základě těchto výsledků vyhodnotit lesnický potenciál břízy karpatské na extrémních horských stanovištích.
Vývoj a růst lesních kultur pocházejících z krytokořenné a prostokořenné sadby
Pechman, Petr ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Otakar, Otakar (oponent)
Cílem předkládané diplomové práce je analýza vývoje a růstu krytokořenných a prostokořenných sazenic smrku ztepilého na zkusných plochách založených na LHC Dolní Lomnice, divize Karlovy Vary VLS ČR, s. p. V práci byly řešeny tyto dílčí úkoly: porovnání mortality, výškový přírůst a přírůst kořenového krčku, vývoj kořenového systému, analýza nákladovosti obnovy porostů na dané lokalitě. Po třech letech výzkumu od založení zkusných ploch lze konstatovat, že použitý krytokořenný sadební materiál dosahoval vyšších relativních přírůstů. Při použití jamkové výsadby byla mortalita v porovnání u obou druhů sadebního materiálu přibližně stejná. Dále bylo zjištěno, že u krytokořenného sadebního materiálu při této technologii výsadby byl vyšší výskyt přirozeně vyvinutých adventních kořenů. Jako nevhodná technologie výsadby se krytokořenných sazenic ukázala výsadba pomocí sázecího trnu (obdoba sazeče). U tohoto druhu výsadby byla prokázána nejvyšší mortalita a byl zjištěn největší počet kořenových deformací. Druhotné kořeny, pokud byly vůbec vyvinuty, vykazovaly nepřirozenou architektoniku. Z ekonomického výhledu vyšlo použití krytokořenného sadebního materiálu jako více nákladné.
&-lt;i&-gt;Potenciál využití brassinosteroidů v lesním semenářství, školkařství a při zakládání lesa&-lt;/i&-gt;
Bach, Petr ; Kuneš, Ivan (vedoucí práce) ; Švec, Otakar (oponent)
Brassinosteroidy (BRs) jsou rostlinné steroidní hormony, které mohou mít za určitých podmínek pozitivní vliv na růst a vývoj rostlin a byly označeny jako v pořadí již šestá skupina rostlinných hormonů. Přírodní brassinolid byl poprvé izolován z pylu řepky olejky (Brassica napus L.). V současné době se vyrábějí především synteticky a jsou účinné při velmi malých koncentracích. V několika studiích byl prokázán jejich pozitivní vliv na růst, kvetení, klíčení a překonávání stresových podmínek u různých druhů rostlin. Dosavadní vědecké studie, zabývající se vlivem brassinosteroidů na rostliny byly aplikovány především na zemědělské plodiny. Výzkum v oblasti lesního semenářství a školkařství donedávna téměř zcela chyběl. V České republice se využitím brassinosteroidů v lesnictví začala v nedávné době zabývat i Katedra pěstování lesů Fakulty lesnické a dřevařské ČZU v Praze. Cílem této diplomové práce je vypracování literární rešerše na téma brassinosteroidy a shrnout dosavadní výzkum jejich vlivu na rostliny. Další část je věnována vlivu brassinosteroidů na klíčení semen borovice lesní (Pinus sylvestris) v běžných podmínkách av podmínkách stresových. Výsledky praktické studie ukazují, že brassinosteroidy mají kladný vliv na klíčení semen borovice v běžných podmínkách, kdy semena ošetřená v BRs roztoku vykazují mnohem vyšší klíčivost, než semena v kontrolních vzorcích. Pozitivní vliv se u semen borovice lesní neprojevil při stresu způsobeném zvýšenou teplotou prostředí. V oblasti lesního školkařství ve středoevropských podmínkách nebyl v dosavadních výzkumech zjištěn prokazatelně pozitivní vliv BRs na sadební materiál.

Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.