|
|
Comparative Analysis of Transformational Leadership: Václav Havel and Lee Teng-hui
Chen, Yi Ju ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Hornát, Jan (oponent)
In recent years, the relationship between the Czech Republic and Taiwan has been getting closer. The two seemingly distant country however went through similar development at the end of 20th century - democratization. During the process, there are two significant champions of democracy: former president Vaclav Havel and Lee Teng-hui. This thesis will have two main objectives: first, to provide an overview of the lives of Havel and Lee Teng-hui; second, to conduct a comparative analysis of both using the transformational leadership theory to explore whether they align with Bass's definition of a transformational leader.
|
|
|
Komparace úspěšnosti Čínské a Tchajwanské rouškové diplomacie na případu ČR
Svatoňová, Kateřina ; Bahenský, Vojtěch (vedoucí práce) ; Riegl, Martin (oponent)
Tato bakalářská práce zkoumá vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie (dodávky zdravotnického materiálu a události s nimi spojené) v České republice. Práce si klade za cíl odpovědět na výzkumnou otázku "Jak a proč se lišilo vnímání čínské a tchajwanské rouškové diplomacie v ČR" analýzou a interpretací dat získaných užitím metod kvalitativní obsahové analýzy článků, které se věnují dodávkám zdravotnického materiálu, a polostrukturovaných rozhovorů s vybranými novináři, kteří některé z těchto článků publikovali. Zjištění vycházející z obsahové analýzy a rozhovorů s novináři jsou interpretovány skrze teorie veřejné diplomacie a soft power amerického politologa a teoretika mezinárodních vztahů Josepha Nyeho. Práce také diskutuje limitace využití aplikace těchto teorií na asijské státy s odlišnými politickými systémy oproti západním zemím.
|
|
|
Assessing Tsai Ying-Wen's strategy in the South China Sea
Gragnani, Lucia ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Romancov, Michael (oponent)
Tchaj-wan je obecně považován za jednoho z umírněných hráčů v napjatých vodách Jihočínského moře. Navzdory své nenápadné politice má však Čínská republika (ROC) v souladu se svou ústavou z roku 1947 nejrozsáhlejší územní nároky v Jihočínském moři. Vztahy mezi Tchaj-pejí a Pekingem jsou hlavním zájmem každé administrativy Čínské republiky a ovlivňují její politiku v Jihočínském moři trváním Pekingu na tzv. principu jedné Číny. Tato diplomová práce zkoumá přístup prezidentky Tsai Ying-wen k problematice Jihočínského moře tím, že analyzuje interakci Tchaj-wanu s principem jedné Číny. Dále se pak zaměřuje na to, jak tato interakce ovlivňuje formulaci tzv. New South Bound Policy a vztahy Tchaj-wanu vůči zemím ASEAN. Tato práce zjišťuje, že administrativa Tsai Ying- wen z mezinárodních i domácích důvodů klade menší důraz na tchajwanské nároky v této oblasti. Tento přístup strategický podporuje zachování status quo a otevírá cestu k posílení vazeb se zeměmi jihovýchodní Asie a udržení podpory ze strany Spojených států, což částečně potvrzuje Waltzův neorealistický přístup.
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Taiwanské stipendijní programy jako zdroj soft power
Šilhánová, Barbora ; Bečka, Jan (vedoucí práce) ; Sehnálková, Jana (oponent)
Diplomová práce "Taiwanská stipendia jako zdroj soft power" pojednává taiwanském pojetí teoretického konceptu soft power, dále o stipendiích, která jsou nabízená zahraničním studentům v rámci snahy získat soft power a především o vlivu, který mají stipendia na jejich recipienty. Jádrem práce je výzkum provedený formou polootevřeného dotazníku, kterému autorka podrobila české recipienty taiwanských stipendií. Práce čtenáři v první kapitole představuje historický kontext pro lepší porozumění současné situaci Taiwanu a také taiwanské pochopení teorie soft power a její aplikaci v praxi. Druhá kapitola se zaměřuje na stipendia pro zahraniční studenty, financovaná z vládních prostředků Taiwanu. Samotným jádrem práce je třetí kapitola, která prezentuje výsledky provedeného výzkumu.
|
|
|
Tchajwanská lobby v USA mezi lety 2017-2020
Tučková, Gabriela ; Sehnálková, Jana (vedoucí práce) ; Raška, Francis (oponent)
Lobbing je nedílnou součástí politických rozhodovacích procesů. Jedná se o relevantní způsob komunikace, během které se lobbingové firmy a lobbisté snaží ovlivnit různé oblasti politik ve prospěch svých klientů. To se týká i zahraničního lobbingu, kdy se daná země snaží skrze lobbingové firmy nasměrovat zahraniční politiku cílového státu ve svůj prospěch. Tento nástroj využívá i Tchaj-wan, pro který představuje jeden z hlavních nástrojů vymezení se z mezinárodní izolace a zajištění vlastní bezpečnosti. Tchaj-wan tak v průběhu let investoval už miliony amerických dolarů a tento trend pokračoval i v období let 2017-2020, tedy vlády Donalda Trumpa. Práce analyzuje pomocí veřejně dostupných zpráv amerického ministerstva spravedlnosti míru pro-tchajwanské lobby v USA právě mezi lety 2017-2020. Zhodnocuje počet firem najatých tchajwanskými vládními subjekty, finanční prostředky, které za své služby obdržely, i kontakty učiněné těmito firmami se zákonodárci USA. Zároveň mapuje politické kontribuce učiněné ve prospěch sponzorů a spolusponzorů vybraných zákonů. Práce se věnuje i činnosti organizace americké organizace Formosan Association for Public Affairs, která zásadním způsobem přispívá propagaci tchajwanských témat ve veřejném prostoru i Kongresu USA.
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Recent Changes of Taiwan's Foreign Policy
Cheng, YiChen ; Karmazin, Aleš (vedoucí práce) ; Ditrych, Ondřej (oponent)
The preliminary scope of work of this thesis, following the neo-classical realisms methodology of analyzing, we intend to find out Taiwans foreign policy trajectory. We want to know under what circumstances and domestic situation, Taiwan chooses to follow what foreign policies. Through the analysis of objective power (which includes economy, technology, military, and International relations), and with internal political situation (which is mainly focused on elites perceptionsof the country) , we hope to find out the patterns of the foreign policy and possibly contribute to future foreign policy insight. The thesis found out that due to Taiwans constitutional type which is a semi-presidential system, Taiwans foreign policies are heavily aligned with the leaders perceptions and interpretations under the unified government. The leaders view, on the other hand, is still heavily influenced by their traditional party's stands and the goals for both two parties in recent years after democratization are always seeking more visibility in international relations and reduce the threats. The different methods and approaches applied by the leaders resulted in completely different outcomes of the objective power of Taiwan and also the changes in the opinions of citizens over the years. The results could help us...
|
|
|
Non-Western Approaches to Statehood
Karmazin, Aleš ; Hynek, Nikola (vedoucí práce) ; Pšeja, Pavel (oponent) ; Ogden, Chris (oponent)
Tato dizertace se věnuje variacím suverenity v mezinárodním řádu s pomocí analýzy toho, jak je obecný model suverenity lokalizován v politické praxi dvou významných nezápadních mocností - Číny a Indie. V práci argumentuji, že jejich suverenita by měla být chápána jako likvidní, přestože jsou tyto státy často považovány za zastánce "konzervativní", "absolutní" či "vestfálské" suverenity. Empirické jádro se zabývá čínským přístupem k Hongkongu a Tchaj- wanu a indickým přístupem k Bhútánu a Kašmíru. Na základě teoretického pluralismu a eklekticismu vytvářím teoretický a analytický rámec, který objasňuje utváření suverenity Číny a Indie, ale který má také potenciál pro širší aplikaci. Tento rámec je nastaven k zachycení fluidnosti suverenity. Rámec je založen na debatě mezi C. Schmittem a H. Kelsenem a doplněn o perspektivu škálování (odvozena ze socioekonomické geografie) a temporální polohování (inspirována debatami v mezinárodních vztazích o významu času). V práci předkládám tři hlavní argumenty. Zaprvé, ukazuji, že oba analyzované státy simultánně zastávají dva rozdílné módy suverenity. Zadruhé, dokládám, jak jednoduše suverenita může koexistovat s různými heteronomními logikami, prvky a praktikami. Zatřetí, argumentuji, že bychom měli opustit vnímání suverenity založené na jednoznačné distinkci...
|
|
|
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987
Sehnálková, Jana ; Calda, Miloš (vedoucí práce) ; Fürst, Rudolf (oponent) ; Suchý, Petr (oponent)
Strategická nejednoznačnost: Americká politika vůči Tchaj-wanu od r. 1987 Jana Sehnálková Abstrakt Práce je věnována vztahům mezi Spojenými státy a Tchaj-wanem v kontextu čínsko-amerických vztahů. Sleduje, jakým směrem se tyto vztahy vyvíjely poté, co Tchaj-wan započal proces demokratizace na konci 80. let, který vnesl do čínsko-tchajwanských, americko-tchajwanských a také do americko-čínských vztahů zcela novou dynamiku. Práce také sleduje, které fenomény, události a která témata rozvoj vzájemných vztahů ovlivnily a jak na ně Spojené státy reagovaly. Mezi tyto události patří například Pekingský masakr, krize v Tchajwanské úžině v letech 1995- 1996 nebo vzestup Číny, který ovlivňuje postoj Číny vůči Tchaj-wanu a na který Spojené státy musí reagovat. Práce se zaměřuje na tyto hlavní otázky: Jaká je motivace Spojených států Tchaj- wan nadále podporovat? Jak na tuto podporu reaguje Peking a jakým způsobem spolupráce mezi Tchaj-wanem a USA ovlivňuje čínsko-americké vztahy? Práce dochází k závěru, že Spojené státy podporují Tchaj-wan z ideologických a strategických důvodů. Použitím analytického rámce "pivotal deterrence" práce ukazuje, že Washington působí jako pomyslný pivot a svou politikou vůči Tchaj-peji a Pekingu udržuje rovnováhu v Tchajwanské úžině s cílem zajistit pokračování statu quo, který pro...
|
host ::
RSS.