|
|
Vázaný model synchronního motoru
Šmída, Michal ; Kraml, Aleš (oponent) ; Vlach, Radek (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zaměřuje na vytvoření vázaného modelu synchronního motoru pomocí systému Matlab. Pro zhotovení vázaného modelu je nutné správné určení náhradních schémat, která reprezentují fyzikální domény-elektrickou, mechanickou a tepelnou část. Spojení těchto částí lze nazývat vázaný model, který zachycuje jejich vzájemné provázání. Hlavním cílem práce je, aby výstup modelu co nejvíce odpovídal reálnému stroji.
|
|
|
Moderní trendy elektromotorů pro silniční vozidla
Michálek, Matěj ; Bílek, Vladimír (oponent) ; Bárta, Jan (vedoucí práce)
V rámci bakalářské práce byla provedena rešerše cílená na historii užití elektrických pohonů a rozdělení elektrifikovaných pohonných soustav u silničních vozidel, aplikaci elektrických strojů při konstrukci silničních vozidel a na používané druhy elektromotorů zajišťujících pohon elektromobilů. Praktická část práce zahrnovala vytvoření modelu elektromotoru vozu Toyota Prius v programu Ansys Maxwell 2D. Na vytvořeném modelu motoru byly provedeny simulace a následná analýza trakčních charakteristik.
|
|
|
Aplikace nelineárního prediktivního řízení pro pohon se synchronním motorem
Kozubík, Michal ; Blaha, Petr (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá možnostmi aplikace nelineárního prediktivního řízení pro elektrické pohony. Konkrétně pro pohony se synchronním motorem s permanentními magnety. Práce okrajově popisuje vlastnosti tohoto typu pohonu a představuje jeho matematický model. Následně je popsáno samotné nelineární prediktivní řízení a nelineární optimalizace, které tvoří základ pro výpočet akčních zásahů. Zvláštní důraz je kladen na metodu Active set, která je použita v navrženém algoritmu. Práce dále obsahuje simulační experimenty zkoumající vliv volby tvaru účelové funkce na schopnost navrženého algoritmu řídit pohon. Totéž je zkoumáno pro různé volby délky predikčního horizontu. V závěru práce je algoritmus simulačně porovnán s běžně používaným vektorovým řízením a je měřena jeho výpočetní náročnost v porovnání s použitou periodou vzorkování.
|
|
|
Odhad polohy rotoru PMSM pomocí VF signálu
Moravec, Vojtěch ; Veselý, Libor (oponent) ; Pohl, Lukáš (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá navržením vektorového řízení na vícefázový synchronní motor s permanentními magnety uvnitř rotoru. V prvních části práce je uvedený popis motoru s potřebnými transformacemi k návrhu regulačních struktur. Dále jsou uvedeny metody odhadu polohy rotoru pomocí VF signálu společně se stručným přehledem ostatních bezsnímačových metod. Je využita jedna bezsnímačová metoda injektování VF signálu, na kterou je navrženo otáčkové a momentové řízení. Pomocí simulací v prostředí MATLAB/Simulink je ověřena funkčnost řídících struktur a také možná kompenzace fázového zpoždění vznikající při filtraci. V závěru práce jsou zobrazeny a zhodnoceny výsledky testů zvolené metody na dvou reálných motorech v otáčkovém a momentovém řízení i při velké zátěži.
|
|
|
Model proudění chladicího média v synchronním stroji
Chlup, Jaroslav ; Skalka, Miroslav (oponent) ; Janda, Marcel (vedoucí práce)
Tento projekt se zabývá možnostmi simulace proudění v elektrických strojích. Stěžejní metodou je metoda konečných prvků. Na základě této metody pracuje program ANSYS. Cílem tohoto projektu je získání univerzálního vztahu pro výpočet ztrátového součinitele tření. Pro jeho nalezení je nutné vytvořit 27 simulací dle plánu 2. řádu. Využitím programu MATLAB pro zpracování výsledků získáme požadovaný algoritmus pro výpočet ztrátového součinitele tření.
|
|
|
Moderní struktury řízení servosystémů se střídavými pohony
Hrnčárek, Martin ; Blaha, Petr (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
Diplomová práce pojednává o moderních řídicích algoritmech asynchronního a synchronního motoru s permanentními magnety. Zaměřuje se na algoritmy vektorového řízení, přímého řízení momentu a zpětnovazební linearizace (vstup - výstup). Zabývá se také tvorbou knihovny algoritmů v prostředí Matlab – Simulink a její použití. V poslední části této práce je popsaná implementace vybraných algoritmů na procesor řady Freescale 56F800E.
|
|
|
Řízení laboratorního modelu synchronních os
Koubík, Martin ; Bílek, Michal (oponent) ; Zezulka, František (vedoucí práce)
Tato práce se zabývá návrhem řídícího programu pro synchronní model os a přestavbou tohoto modelu. První hlavní částí je popis modelu synchronních os. Tedy popis motorů a ostatních prvků modelu. Dále jsou potom probrány všechny úpravy modelu. Další částí je pak probrání programového prostředí TwinCAT a popsání všech důležitých prvků, které je nutno provést pro správnou funkčnost modelu a následný popis funkčních bloků, které jsou použity pro vytvoření programu. Nakonec je popsán celý program.
|
|
|
Simulační modely synchronního stroje pro výukové potřeby
Lidmila, Petr ; Cipín, Radoslav (oponent) ; Pazdera, Ivo (vedoucí práce)
Práce se zabývá vytvořením modelů synchronního motoru, v prostředí programu MATLAB – Simulink, pro použití ve výuce předmětu Střídavé pohony. Modely jsou vytvořeny pro motor s permanentními magnety a pro motor s vinutým rotorem. Modely jsou vytvořeny tak aby bylo možné jejich simulování i s rozdílnou podélnou a příčnou indukčností, tedy s hladkým rotorem i vyniklými póly. Modely je také možno napájet přímo ze sítě, nebo pro rozběh použít jednoduché vektorové řízení. Všechny modely jsou sladěny tak, aby bylo možné jejich parametry nastavovat pouze v jednom m-filu. Dále je v práci vytvořeno automatické generování fázorových diagramů pro ustálený stav motoru, které slouží jako interaktivní pomůcka při výuce.
|
|
| |
|
|
Algoritmy prediktivního řízení elektrických pohonů
Mynář, Zbyněk ; Vavřín, Petr (oponent) ; Václavek, Pavel (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá algoritmy prediktivního řízení střídavých pohonů. V úvodní části se nachází shrnutí současného stavu teorie a dále popis a zařazení nejvýznamnějších prediktivních algoritmů. Zvláštní kapitola je věnována algoritmu lineárního prediktivního řízení založeného na modelu (lineární MPC). Hlavní přínos této práce pak spočívá v představení dvou nových prediktivních algoritmů pro řízení PMSM motoru, které vycházejí z lineárního MPC. První z těchto algoritmů vznikl s cílem minimalizace svých výpočetních nároků, zatímco u druhého algoritmu byla zavedena schopnost motor odbudit. Oba nové algoritmy, včetně lineárního MPC, byly simulovány v prostředí MATLAB-Simulink.
|
host ::
RSS.